Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Specifická analýza a hodnocení (11107)

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost* (NÚKIB) vznikl k 1. srpnu 2017, ale do povědomí českých občanů se postupně vrývá od prosince 2018, kdy NÚKIB za českou stranu odstartoval kampaň proti čínským telekomunikačním společnostem Huawei a ZTE. Tato kampaň vzešla ze Spojených států amerických a mediálně zesílila v listopadu 2018, načež se k této kampani připojila i Česká republika prostřednictvím rádoby povolaného úřadu známého pod akronymem NÚKIB.

Celá kampaň má samozřejmě své zákulisí, v němž NÚKIB sehrává podřízenou roli pro USA, než aby bez nápovědy ze zahraničí sám odhalil skutečné bezpečnostní riziko*. Kampaň proti Huawei a ZTE rovněž odkryla nevědomost koaliční vlády v čele s premiérem Andrejem Babišem (ANO 2011) a vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD). Oba jmenovaní politici se po „kuriózním“ varování ze strany NÚKIB náhle probudili a začali řediteli tohoto úřadu vydávat úkoly, z nichž některé navíc nesouvisely s jeho odpovědností. Andrej Babiš již dříve prozradil, že neví, jaký je vztah vlády k českým zpravodajským službám (podrobně rozebráno v produktu 12032 A. Babiš ve své knize odhalil, že vláda ani on sám nevědí, kdo řídí české zpravodajské služby). Jak by potom mohl vědět, jaký je vztah vlády k NÚKIB, a to zvláště za situace, kdy NÚKIB vznikl jako nechtěný sirotek umělým a neplánovaným odebráním od své mateřské organizace.

Nutno doplnit, že počáteční impuls k této machinaci zadal svým jednáním tehdejší ředitel Bezpečnostní informační služby* (BIS) Jiří Lang (předchůdce současného ředitele BIS Michala Koudelky) a velmi ochotně se na ní podílel tehdejší premiér Bohuslav Sobotka za přispění svého koaličního partnera Andreje Babiše, jenž v té době působil ve vládě jako první vicepremiér a zároveň jako ministr financí (dalším podílníkem byl vicepremiér Pavel Bělobrádek z KDU-ČSL). Tato pleticha taktéž souvisela s tím, že si vládní činitelé chtěli uchovat „loajálního“ úředníka Dušana Navrátila, který je současným ředitelem NÚKIB a který kvůli své umělé loajalitě nevystupuje jako opravdový profesionál na kybernetickou bezpečnost*. Otázkou je, zda je více loajální k zájmům zahraniční velmoci, anebo k zájmům vlastní vlády. To však opět vychází z (ne)nastaveného vztahu s vládou, která by jako řídící orgán měla ve prospěch ČR a svých občanů umět své podřízené instituce efektivně řídit.    

Před rozborem počínání NÚKIB a reakce vlády ohledně kampaně proti čínským firmám je nanejvýš vhodné ozřejmit podivný vznik NÚKIB, který nevznikl pro větší kybernetickou bezpečnost, ale pro uspokojení osobních potřeb několika jednotlivců (vše dokládají příslušné vládní dokumenty – viz dále v textu). Objasnění vzniku NÚKIB je důležitým primárním bodem pro pochopení vztahu mezi NÚKIB a vládou, což usnadní porozumět také vzniklé situaci spojené s tažením proti čínským telekomunikačním společnostem.

Vše výše uvedené jenom potvrzuje to, že se vláda dlouhodobě nezabývá reálnými bezpečnostními hrozbami* a riziky, což se nevztahuje pouze ke kyberprostoru* a kyberútokům*.

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.