Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení a předpověď (11104)

Produkt volně navazuje na zpravodajský výstup 11103 Přeceňované volby do Evropského parlamentu a podceňované hrozby pro ČR.

Voleb do Evropského parlamentu (EP) se zúčastnilo „pouhých“ 28,72 % oprávněných voličů České republiky (po spočítání platných hlasů byla česká účast přesně 28,50 %). Čeští voliči si ve své volbě vybírali z 39 politických subjektů, což je velké množství, ve kterém se mnoho voličů ani nedokáže orientovat, neb jim vždy bude chybět dostatečná znalost o všech subjektech (nelze ani poznat něco, co vzniklo nedávno a/nebo něco, co není nikde vidět).

Relativním vítězem voleb do EP se na české straně stalo hnutí ANO 2011, které podle statistik získalo 21,18 % hlasů. To je však výsledek odvozený jen z toho počtu voličů, který se dostavil k volbám a odvolil v souladu s pravidly. Pro hodnocení komplexní politické situace v zemi tak, jak se jí zabývají mnohé zpravodajské služby*, to nestačí. Celkový počet českých voličů byl v době voleb do EP spočítán na 8 316 737 osob. Hnutí ANO získalo hlasy od 502 343 voličů, což je z celkového počtu oprávněných voličů jen 6 % osob [1]. To už je jiný pohled na realitu – nemluvě o zbylých politických subjektech. Tento rozdíl sice nemá žádný vliv na počet křesel v EP, ale lépe ukazuje, co se děje v zemi a jak je to se skutečnou podporou politických stran a hnutí ve vztahu k Evropské unii (EU). Doplňme, že hnutí ANO ve volbách do Poslanecké sněmovny konaných v říjnu 2017 získalo z celkového počtu oprávněných voličů necelých 18 % hlasů. I to je značný rozdíl od téměř 30 % vypočtených z počtu těch, kteří se dostavili k tehdejším volbám.

Bližší rozbor vystupování Andreje Babiše a stavu české politické scény je obsahem především dvou níže uvedených produktů z roku 2017. Tyto produkty s určitou předpovědí vývoje jsou stále aktuální:

Další zajímavostí ve vztahu k EU je to, že velký počet politiků a novinářů tvrdí, že většina českých občanů si přeje zachování naší účasti v EU. To stejné nám podsouvají různé výzkumné agentury. Avšak pokud by to měla být pravda, tak proč se voleb té chtěné EU účastnilo jen necelých 29 % občanů ČR z celkového počtu oprávněných voličů? A proč výhradní a tradičně prounijní politické subjekty jako ODS, KDU-ČSL, ČSSD, STAN a TOP 09 volilo dohromady jen necelých 11 % oprávněných voličů ČR? Zastánci EU se přece museli obávat, že by politické subjekty vystupující proti EU mohly získat výrazný počet křesel. A přesto se více než polovina těch politicky a novinářsky deklarovaných stoupenců EU k volbám nedostavila. To je doklad o tom, že s tou podporou EU je to v ČR „trochu“ jinak, než je prezentováno (objasnění dále v textu).

Do EP proniklo nebo svou přítomnost v EP obhájilo osm českých politických subjektů, přičemž všechny z nich jsou zároveň parlamentními subjekty na národní úrovni. Avšak ani jeden z těchto subjektů není vyloženě proti Unii, a to ani hnutí SPD, které už ukázalo nejeden rozpor se svými dřívějšími hlásanými záměry. Většina stran či hnutí by chtěla v Unii něco změnit – alespoň to tvrdí jejich zástupci, ale zapomínají (možná úmyslně), že to z několika důvodů není možné (objasnění dále v textu a v navazujícím produktu 11105).

Z parlamentních stran dopadly nejhůře ČSSD a KSČM. Ta prvně jmenovaná se dokonce stala jedinou českou parlamentní stranou, která stojí mimo Evropský parlament. Neúspěch ČSSD a KSČM vychází z logického faktu, který ovlivnil mnoho voličů (podrobnější vysvětlení dále v textu).

Europoslanci obecně nic zásadního v rámci EU neovlivní, protože základní institucí pro ovlivnění čehokoli nadnárodního je a vždy bude národní vláda. Tady však občané ČR v příštích několika letech poznají vážný problém, neboť vlastní národní vláda je uvrhne do situace, jež bude pro ČR ještě méně výhodná než dnes a bude se stále více odchylovat od pravých národních zájmů (vysvětlení přicházející situace a pojmenování pravých národních zájmů v navazujícím produktu 11105).

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.