Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Specifická analýza a předpověď (11069)

Dnes 24. května 2018 odmítl americký prezident schůzku se svým protějškem ze Severní Koreje. Ve svém dopise nejvyššímu představiteli S. Koreje to odůvodnil nedávným vyjádřením Kim Čong-una, které podle Trumpa oplývalo nesmírným hněvem a otevřeným nepřátelstvím. V České televizi nazvali rozhodnutí Donalda Trumpa jako velké mezinárodní překvapení. Jenže o žádné překvapení se nejedná. Američané nemají totiž pro jednání co nabídnout. Nemohou nic nabídnout, protože by tím pouze ztratili ze svého vlivu na Korejském poloostrově. Důvod pro zrušení schůzky je jen záminka, jak předejít tomu, aby se ukázalo, že americká vláda chce pouze jednostrannou dohodu, tedy ústupky jen ze strany Severní Koreje. Jednostranná dohoda už ale není spravedlivou dohodou, nýbrž diktátem. Pokud by se schůzka uskutečnila, otevřeně by se ukázalo, kdo je tím kazitelem mírového procesu, a tak Američané předstírají, že zkrátka se Severní Koreou jednat nelze.

Objasnění přístupu obou zemí a potvrzení dosavadního vývoje je obsaženo ve zpravodajském produktu 11068 ze dne 2. května 2018 s názvem Americká strana »nechápe« svou roli v nabídce Severní Koreje na denuklearizaci. Slovo „nechápe” je úmyslně v uvozovkách, což značí, že americká strana to nechápe záměrně – prostě to chápat odmítá kvůli své nastavené zahraniční politice.

Je také zajímavé, že nikdo z novinářů západních zemí to nechce správně pojmenovat. Tito novináři navíc hovoří, že Trump schůzku zrušil kvůli několika posledním vyjádřením Kim Čong-una, avšak prezident Trump ve svém dopise píše pouze o jednom vyjádření. To je malá ukázka toho, že novináři nejsou úplně nestranní v popisu mezinárodní situace.

Zrušit schůzku s pevně naplánovaným termínem kvůli „ostrému” výroku protistrany je nelogický tah. Vždyť schůzka je právě ten nejlepší způsob, jak si vzájemně vysvětlit své postoje. U schůzky v rámci mírového procesu je vždycky základním závazkem to, aby se uskutečnila. Kdo takovou schůzku odmítá předem a pouze kvůli výroku, ten ve skutečnosti nemá zájem na řešení situace. A Američané již dříve odmítnutím Pchanmundžonu jako místa pro schůzku dali jasně najevo své odmítnutí celému jednání (vysvětlení dále v textu). K tomu musíme připočíst, že dopis byl z Bílého domu vypočítavě odeslán v den, kdy severokorejský režim podle předem ohlášeného záměru a časového plánu zničil své podzemní jaderné testovací středisko (24. května 2018).  

Pojďme si rozebrat, co se vlastně událo jak veřejně, tak v pozadí této záležitosti. 

Pro plánované setkání mezi nejvyššími představiteli USA a Severní Koreje bylo navrženo několik míst, k nimž patřily budovy OSN v New Yorku a Ženevě, osada Pchanmundžon v demilitarizované zóně Korejského poloostrova, sídlo amerického prezidenta Mar-a-Lago na Floridě, Bílý dům ve Washingtonu, hlavní město Severní Koreje Pchjongjang a dále byly diskutovány země jako Čína, Jižní Korea, Japonsko a Singapur.

Schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejvyšším představitelem Severní Koreje (KLDR) Kim Čong-unem se naplno řešila již na počátku března 2018 a prezident Trump si ještě na počátku května nejvíce pochvaloval Pchanmundžon jako nejsymboličtější místo pro takovou schůzku. K tomu se vyjádřil i na svém účtu na sociální síti Twitter (viz níže).

Trump na svém účtu napsal: „Plno zemí je uvažováno jako místo pro setkání, ale nebyl by Dům míru / Dům svobody na hranicích Severní a Jižní Koreje reprezentativnějším, důležitějším a trvalejším místem než třetí země? Jenom se ptám.”

Dům míru byl v prázdné osadě Pchanmundžon, která leží v demilitarizované pohraniční zóně mezi Severní a Jižní Koreou, vybudován v roce 1989 právě pro účely jednání o mírových otázkách. Trump považoval Pchanmundžon za velmi symbolické místo pro setkání s Kim Čong-unem. V Pchanmudžonu se rovněž uskutečnilo nedávné setkání hlavních představitelů obou korejských států (27. dubna 2018). Avšak 7. května 2018 bylo rozhodnuto, že schůzka představitelů obou zemí se uskuteční 12. června 2018 v Singapuru. A tady je zajímavé, že Trump, který na Twitteru komentuje kdeco a opakovaně, se k této změně vůbec nevyjádřil. Pouze lakonicky poznamenal:

„Velmi očekávaná schůzka mezi Kim Čong-unem a mnou se uskuteční 12. června v Singapuru. Oba dva se vynasnažíme učinit tuto schůzku zvláštním momentem pro světový mír!” (Viz původní text níže.)

Náhlé vyloučení preferovaného Pchanmundžonu jako místa pro schůzku bez objasnění má svůj významný důvod v taktice jednání se Severní Koreou. Tato taktika je osvětlena v analytickém dokumentu 11068 Americká strana »nechápe« svou roli v nabídce Severní Koreje na denuklearizaci

Odmítnutí místa pro schůzku v Pchanmudžonu napovídá, co skutečně jsou či nejsou Američané ochotni vykonat pro deeskalaci napětí na Korejském poloostrově a čemu se snaží vyhnout. A právě kvůli své politice a zájmům v tomto klíčovém korejském regionu museli posléze odmítnout celou schůzku jako takovou, jelikož by se pro ně nevyvíjela dobře (což ale nesouvisí se snahou o mírový proces).  

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.