Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Specifická analýza (11067)

Analytický produkt navazuje na úvodní hodnocení 11066, kde je popsána pochybná činnost výkonné, soudní i zákonodárné moci v kauze vydání ruského občana Jevgenije Nikulina do USA. Dalším produktem, jenž s tímto případem přímo souvisí a podporuje zmíněné trojí pochybení, je dokument 11065.

V této analýze rozebereme činnost Ústavního soudu (ÚS) v inkriminovaných dnech (viz obrázek) a zformulujeme oprávněné a žádoucí otázky, na které nemohou ústavní soudci z hlediska svého provinění uspokojivě odpovědět.

Nejprve se ale podívejme na reakci prezidenta ČR, která byla účelově neúplná. Prezident Miloš Zeman se ani v nejmenším nezmínil o negativní roli ÚS a veškerou vinu svaloval na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. Zřejmě nechtěl poukázat na to, že se mýlil při volbě ústavních soudců, které on sám se souhlasem Senátu jmenoval. Taktéž senátoři směrem k ÚS zarputile mlčí, a to pravděpodobně ze stejného důvodu: se jmenováním konkrétních soudců souhlasili, proč by tedy měli proti nim nyní vystupovat? Spíše ale nechtějí veřejnosti prozrazovat, že je něco špatně se suverenitou ČR, když hlásají, že je nutné obhajovat zájmy těch mocností, s nimiž má ČR jakési spojenecké vazby (viz podivné usnesení senátního výboru v produktu 11066). Proto podezřelý způsob vydání Nikulina do USA považují za normální službu svému „spojenci”.

Prezident Zeman v této kauze dokonce chránil premiéra v demisi Andreje Babiše, když prohlásil, že ministr Pelikán jednal bez vědomí premiéra, případně že mu své rozhodnutí neoznámil. To ale samozřejmě není pravda. Babiš byl velmi dobře obeznámen se situací a moc dobře věděl, jaký je význam návštěvy amerického politika Paula Ryana v České republice, s nímž se i osobně v Praze setkal. A Paul Ryan neváhal a svůj účel návštěvy zmínil na sociální síti Twitter ihned po svém návratu z ČR, čímž „znemožnil“ nejen české politiky, ale také Ústavní soud ČR, jehož úmyslné pochybení je předmětem této analýzy (blíže k návštěvě Paula Ryana viz produkt 11065).

Nedostatečnou roli zde sehrávají opět novináři, kteří nepokládají správné otázky těm správným politikům. Dokonce ani generální ředitel TV Barrandov Jaromír Soukup se ve svém pořadu Týden s prezidentem (5. dubna 2018), kde oba rozebírali kauzu „Nikulin“, neodvážil zeptat na negativní roli Ústavního soudu. Zřejmě věděl, že to z výše uvedených důvodů není vhodná otázka pro prezidenta. Jenže kde je potom ta skutečná žurnalistika bez obalu, v níž nejsou novináři, kteří by k některým politikům ukazovali svou náklonnost a k jiným zase svoji nelibost?

Rozbor činnosti Ústavního soudu v inkriminovaných dnech poskytuje nezvratné důkazy o narušení nezávislosti ÚS tím, že se podřídil politické situaci ve prospěch potřeb zahraniční mocnosti.   

Pro úplnost uvádíme znění slibu soudce Ústavního soudu: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a nestranně."

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.