Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Souhrnné hodnocení (11046)

Americký úder v Sýrii provedený 7. dubna 2017 proti letecké základně syrských ozbrojených sil byl uskutečněn s několika cíli, ale přednostně se jednalo o cíl ukázat americkou rozhodnost vykonat fyzickou vojenskou akci a tím naznačit stejnou rozhodnost při řešení situace i v jiných geografických oblastech. Tento signál byl určen severokorejskému režimu, jenž byl navíc zesílen úderem USA ve východním Afghánistánu (poblíž hranic s Pákistánem), kde byla 13. dubna svržena nejsilnější nejaderná puma s označením GBU-43.

Posloupnost událostí a prohlášení amerických funkcionářů, jež se vztahovaly k Sýrii, Afghánistánu a Severní Koreji dokládají, že se v těchto případech jednalo o jeden a tentýž soubor na sebe navazujících a vzájemně propojených aktivit v rámci prosazování cílů zahraniční politiky USA v zájmových prostorech*. Prostory jako Sýrie, Afghánistán, S. Korea a další tvoří tzv. operační cíle Spojených států. Dosažením operačních cílů (změnit politický režim, převzít sféru vlivu, podpořit režim přijatelný a potlačit nevyhovující opozici) mohou Američané postoupit blíže ke svému hlavnímu rivalovi a mnohem lépe splnit svůj strategický cíl, jímž je změnit politický režim v Ruské federaci (patří sem rovněž účinnější působení proti Číně). Operačním a strategickým cílům v zahraniční politice USA a taktéž v zahraniční politice Ruské federace se věnujeme v samostatném dokumentu (součást zvláštní produkce agentury EXANPRO).  

Tyto širší souvislosti, které vykazují určité plánování a přípravu předem (podrobněji viz níže chronologický souhrn s objasněním cílů) staví odůvodnění úderu USA v Sýrii jako odvetu za údajný chemický útok syrských sil na úroveň obyčejné zinscenované záminky (blíže o zavádějících prohlášeních k chemickému incidentu a následnému americkému úderu proti syrské základně viz produkt 13018 Úderem proti Sýrii potvrdil Trump svou podřízenost americkému plánu pro 21. století).

Pochybné informace o chemickém incidentu neustále přibývají, avšak doposud je nikdo žádnými pádnými argumenty nepodložil. Na tuto podezřelou činnost reaguje dokument o dezinformacích o použití sarinu syrskými vládními silami a úmyslném vyjmutí „místa činu“ z vyšetřování, a stejně tak o záměrném nepřizvání odborníků z východní Evropy, aby společně s dalšími experty vytvořili nestranný mezinárodní tým při zkoumání účinků použité chemické látky (viz zvláštní produkce agentury EXANPRO).

Níže uvedený chronologický souhrn s vysvětlením aktivit USA odkrývá úzkou spojitost veškeré americké angažovanosti v diskutovaných zeměpisných oblastech (Sýrie, Afghánistán, Korejský poloostrov) a tím také to, že tyto aktivity nemohly být pouhou reakcí na dílčí dění v jednotlivých zemích, nýbrž velmi dobře naplánovány tak, aby na sebe vhodně navazovaly a vzájemně se podporovaly nebo zesilovaly svůj účinek (např. důraznější výstraha S. Koreji). Aktivity ve všech zmíněných geografických prostorech měly či mají dvojí účel: jednak splnit parciální cíle určené pro konkrétní prostor a jednak dosáhnout komplexnějších cílů stanovených pro politiku USA jako celku.

Ucelenějším záměrem USA v současných vojenských aktivitách na třech „frontách“ (Sýrie, Afghánistán, Korejský poloostrov) je pohnout s plněním cílů podle plánu pro 21. století (rozbor plánu je součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO). Tyto cíle se za poslední desetiletí nedaří plnit a americká administrativa je určitým způsobem povinována následovat vyšší zájmy zahraniční politiky (postavení amerického prezidenta v zahraniční politice USA je popsáno ve zpravodajského produktu 13012 Donald Trump a Severoatlantická aliance a shrnuto v části „Závěr“ příslušného dokumentu). Prezident Trump tak rozehrál „hru“ ve třech prostorech zároveň, přičemž se snaží vytěžit úspěch alespoň v jednom z nich.

Vojenská aktivita v Sýrii musela být směřována na syrské vládní síly. Úder proti „Islámskému státu“ (IS) by žádný efekt nepřinesl, neboť by se nejednalo o žádnou změnu, čímž by Američané nemohli dostatečně prezentovat svoji rozhodnost v překvapivé akci. Avšak úder proti syrským silám museli něčím zdůvodnit… Další věcí bylo vyhnout se zasažení ruských sil a jejich prostředků, proto krátce před provedeným úderem varovali Američané ruské vedení (vysvětlení onoho varování viz produkt 13018). Měla to být jak ukázka americké rozhodnosti pro severokorejský režim, tak demonstrace stálé podpory syrským povstalcům a také závěr, že to se syrským prezidentem Bašárem Asadem nepůjde. Následný úder v Afghánistánu měl prezentovat, že Spojené státy stále bojují proti IS, a to nejenom v Iráku a Sýrii. Byla to jakási kompenzace toho, že Američané nemohli provést viditelný úder proti IS na Blízkém východě (nelze však potvrdit, že se skutečně jednalo o příslušníky IS). Zároveň to bylo další pohrození severokorejskému režimu Kim Čong-una o odhodlání USA zastavit tamní aktivity ve vývoji a testování balistických raket. Do celkového plánu zapadají i aktivity vojenského námořního uskupení USA, které se pohybovalo směrem ke Korejskému poloostrovu.

Chronologický souhrn s objasněním cílů (všechna data se týkají roku 2017): 

17. března – Americký ministr zahraničí Rex Tillerson při návštěvě Asie prohlásil na adresu S. Koreje, že politika strategické trpělivosti skončila.

Cíl: Obrátit pozornost vlády S. Koreje a mezinárodního společenství k americkým aktivitám a prostřednictvím skutků v Sýrii a Afghánistánu ukázat americkou rozhodnost pokračovat stejným způsobem i proti S. Koreji, pokud nebude příznivé situace podle amerických požadavků dosaženo jinak.

30 a 31. března – Podivné a náhlé smíření americké administrativy s Bašárem Asadem jako syrským prezidentem (více v produktu 13018).

Cíl: Vytvořit předstíranou snahu o diplomatické řešení situace v Sýrii za účasti Asada.

3. dubna – Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy podniknou jednostrannou akci proti S. Koreji kvůli jejímu vývoji jaderních zbraní schopných zasáhnout území USA, pokud Čína nezvýší svůj politický tlak na severokorejský režim.

Cíl: Zesílit americký důraz na prosazování zahraniční politiky a přinutit S. Koreu podřídit se požadavkům USA. Zároveň se jedná o snahu přimět Čínu prosazovat americké zájmy v S. Koreji.

4. dubna – Zvláštní incident s chemickou látkou ve městě Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb (více v produktu 13018).

4. dubna – Severokorejský režim provedl test balistické rakety (před tímto datem byl proveden test 11. února a 6. března)

Cíl: Ukázat Spojeným státům suverenitu v provádění vlastní politiky a snaha zvýraznit, že je nemohou ovlivnit prohlášení a aktivity Američanů.

4. až 6. dubna – Pochybné závěry o útoku údajným neurotoxinem podobným sarinu (incident v Chán Šajchúnu) a absence řádného vyšetřování (více v produktu 13018).

Cíl: Označit plánovaného pachatele a ospravedlnit tak připravený úder proti letecké základně syrských sil.

5. až 6. dubna – Američtí zástupci hovoří v souvislosti s chemickým incidentem v Sýrii o jednostranné akci proti syrským silám, pokud nebudou na půdě OSN přijata účinná opatření.

Cíl: Zdůraznit suverenitu a samostatnost USA v řešení jakýchkoli situací ve světě, jež se týkají zájmů americké zahraniční politiky, a to bez ohledu na stanoviska mezinárodních organizací.

6. až 7. dubna – Návštěva čínského prezidenta v USA v době amerického úderu proti Sýrii (více v produktu 13018). 

Cíl: Úderem na Sýrii demonstrovat během osobní návštěvy čínského prezidenta americkou sílu a odhodlání a tím se ho snažit ovlivnit ve vytvoření tlaku na Severní Koreu a předejít tak další americké „rozhodné akci“.

7. dubna – Americký úder na syrskou základnu Šajrát bez vyšetření incidentu a přímého potvrzení pachatele (více v produktu 13018). Hillary Clintonová se veřejně vyjádřila, že ona by nechala bombardovat všechny letecké základny syrských sil (což potvrzuje obsah produktu 13010 Klamné a nebezpečné vyjadřování Hillary Clintonové).

Cíl: Udeřit proti „viditelnému“ cíli s výrazným mediálním efektem a tím ukázat americkou rozhodnost směrem k S. Koreji a taktéž trvající podporu syrským povstalcům. Na druhou stranu bylo cílem úderu jasně vyjádřit, že syrský prezident Bašár Asad není pro USA přijatelnou osobou (náhlý, ale připravený zvrat v americkém přístupu k Asadovi).

8. dubna – Úkolové uskupení vojenského námořnictva USA obdrželo úkol přesunout se ke korejským břehům. Matoucí výstupy ve sdělovacích prostředcích o časovém pohybu námořního uskupení byly pravděpodobně způsobeny vinou komunikace mezi ozbrojenými silami a americkou administrativou. Uskupení tak doplulo do cílového prostoru o několik dní později, než bylo prezentováno. Američané pro označení námořního uskupení upřednostňují spojení „útočná skupina“ (strike group) před termínem „úkolové uskupení“ či „úkolová skupina“ (čímž může být specifikována povaha daných aktivit).

Cíl: Společně s předchozím úderem v Sýrii zesílit důrazný postup USA proti S. Koreji a prezentovat stejnou rozhodnost i v postupu proti režimu Kim Čong-una.

13. dubna – Američané provedli úder v Afghánistánu, kde svrhli pumu GBU-43 s hmotností výbušné náplně 9 900 kg (ekvivalent TNT). Pro lepší mediální efekt a účinek proti svým zahraničním oponentům hovořili američtí zástupci o „matce všech bomb“ (mother of all bombs – MOAB), což je ale nepřesné, jelikož opravdovou matkou všech bomb je termonukleární hlavice (hovorově vodíková puma). GBU-43 může být pouze matkou všech nejaderných bomb (mother of all non-nuclear bomb).

Cíl: Demonstrovat posun amerických sil v řešení situace v problematické oblasti a znovu ukázat, že USA řeší situaci rozhodným způsobem. S úderem na Sýrii a následně i na Afghánistán hodlají Američané násobit tlak na S. Koreu. Nejednalo se o způsobení co největších ztrát v řadách militantů, ale o praktickou ukázku amerických schopností jako varování určitým režimům.

17. dubna – Americký viceprezident Mike Pence při své návštěvě Jižní Koreje opakoval, že doba strategické trpělivosti se S. Koreou je u konce.

Cíl: Stále tlačit na severokorejský režim všemi funkcionáři americké administrativy a neustálým opakováním vyvolávat negativní vztah směrem k S. Koreji ze strany mezinárodního společenství.

ZÁVĚR

Vývoj situace u Korejského poloostrova pokročil o další události, avšak zásadní věcí pro politiky všech zemí je rozpoznat, kdo eskaluje napětí a proč. Pokud toto rozpoznají, měli by také ze svých funkcí docílit zmírnění onoho napětí. Jenže v prvé řadě vždycky záleží na tom, v čí prospěch politici jednotlivých zemí slouží a jaké k tomu mají pohnutky. Poctivé vystupování v zájmu zachování míru a určité rovnováhy sil by bylo totiž v rozporu s americkou zahraniční politikou. Nutno dodat, že Američané mají své vážné důvody, proč ve světě takto vystupují a proč pro svou zahraniční politiku hojně využívají své vojenské síly (téma je částí zvláštní produkce agentury EXANPRO).

Úder v Sýrii, svržení pumy v Afghánistánu a pohyb a cvičení amerických vojenských plavidel v blízkosti S. Koreje nehodnotíme z dlouhodobého hlediska jako promyšlené akce, které by měly napomoci vyřešit situaci v příslušných regionech, nýbrž jako projev americké frustrace z neschopnosti plnit nastavené cíle v zahraniční politice USA podle „Národní bezpečnostní strategie pro 21. století“ (rozbor strategie je součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO). Na straně Spojených států se jedná o známku zoufalého stavu, jenž je v tomto případě vytvářen zoufalými politiky, kteří chtějí mocenské skupině v pozadí prokázat své schopnosti v budování americké dominance ve světě. Z praxe je však známo, že zoufalí a po nadvládě prahnoucí politici jsou schopni vykonat zoufalé čili pro společnost nebezpečné činy.  


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11046
Souhrnné hodnocení 
© 2017 Agentura EXANPRO