Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Souhrnné hodnocení (11040)

Bezpečnostní situace v Evropě je ovlivněna všehovšudy čtyřmi základními faktory: zahraniční politikou evropských zemí, bezpečnostní politikou evropských zemí, záměrem potenciálních útočníků a záměrem třetí strany. Zmínka o třetí straně může vzbuzovat údiv a pochybnosti, avšak ve světě soupeření mezi mocnostmi se v každé významné události vyskytuje vždy třetí strana. Při významných teroristických útocích* tomu není jinak. Bylo tomu tak v minulosti a pokračuje to i v současnosti. Nejedná se o teorii o konspiraci* (termín „konspirační teorie“ není správný)1, nýbrž o výpovědi příslušníků zpravodajských služeb a o poznatky získané prostřednictvím zpravodajské analýzy příslušných událostí (příklady zapojení třetí strany jsou předmětem samostatného dokumentu – připravujeme).

Zahraniční politika + bezpečnostní politika ⇒ národní bezpečnost

Zahraniční politika a bezpečnostní politika jsou dva činitele, jež se podílejí na formování úrovně národní bezpečnosti. Národní bezpečnost* je prvořadou věcí jednotlivých zemí a teprve až poté věcí nadnárodních organizací jakou je například Evropská unie. V tomto významu připomínáme znění článku 4 Smlouvy o Evropské unii: „(Unie) Respektuje základní funkce státu, zejména ty, které souvisejí se zajištěním územní celistvosti, udržením veřejného pořádku a ochranou národní bezpečnosti. Zejména národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu.“ 2

Bezpečnost Evropy vychází z národní bezpečnosti jednotlivých zemí a nikoli naopak z kolísavé politiky mezinárodních subjektů. Je proto chybou jednotlivých vlád, pokud se neustále snaží o jakési evropské řešení v souvislosti s nelegální migrací a opomíjejí účinné národní řešení, jež je v praxi jediným funkčním nástrojem a nutným příkladem pro ostatní země. Skuteční státníci se nemohou s obavami ohlížet na výtky evropských funkcionářů, když mají hájit národní zájmy spojené s národní bezpečností (bezpečností vlastních občanů). Proč nikdo z výkonných politiků nedokázal rozhodně odmítnout migrační kvóty, které jsou vměšováním do problematiky národní bezpečnosti? (Snahu EU o nelegitimní trestání tzv. „neukázněných členů“ je přece možné řešit skrze vlastní občany, tedy legitimním referendem o setrvání či vystoupení z EU.) Mnoho politiků hovořilo po vykonání jakéhokoli „teroristického“ útoku o narušení národní bezpečnosti (včetně útoku v Berlíně – prosinec 2016), ale přitom opakovaně nechávají evropské úřady, aby jim do jejich vlastní národní bezpečnosti zasahovaly svými neoprávněnými nařízeními (migrační kvóty, držení střelných zbraní apod.).

Ve smyslu nelegální migrace a udržování bezpečného prostředí na národní úrovni se nelze zabývat statistikami, kolik novodobých migrantů se podílelo na teroristických útocích, ale tím, že přijímání nelegálních migrantů3 je věcí vlád příslušných zemí, neboť je to vždy spojeno s otázkami národní bezpečnosti, a to především pokud migranti pocházejí z oblastí ozbrojených konfliktů (nejedná se jen o teroristické útoky, ale také o jinou trestnou a organizovanou činnost, o napojení na cizí zpravodajské služby, o vazby na osoby z možné militantní minulosti, o vytváření sítě příznivců různých skupin a hnutí, o skutečné důvody jejich migrace a s tím spojené prokázání skutečné identity apod.).

Národní bezpečnost, jak jsme již zmínili, není jen provádění efektivní bezpečnostní politiky, ale také umné konání v politice zahraniční. Jenže některé evropské země mají svou zahraniční politiku odvislou od politiky mocnějších „spojenců“, kteří mají vedoucí postavení v nadnárodních organizacích, čímž určují směr slabším členským zemím. Zahraniční politika jak evropských, tak mimoevropských mocností se odráží na vnitřní situaci všech evropských zemí. Pokud malé evropské země nedokáží usměrňovat své spojence v tom, aby prováděli spravedlivou a vyváženou zahraniční politiku (spravedlivou bez jednostranných ziskuchtivých cílů a vyváženou z hlediska národní bezpečnosti dotčených zemí), tak musejí počítat s negativními vnějšími vlivy na vlastní národní bezpečnost.

Jakékoli svévolné a účelové zásahy do zřízení cizích státních útvarů se odrážejí na vnitřní situaci těch zemí, jež se těchto zásahů aktivně zúčastňují, a rovněž zemí, které tyto aktivity podporují. Fyzické zahraniční aktivity vytvářejí oboustranné působení a iniciátoři si následky svých aktivit přinášejí zpět na půdu svých zemí. Od nich se pak tyto následky šíří dál také na území jejich „spojenců“, jež je v zahraničních činnostech aktivně či pasivně podporují. Ať už jsou zásahy prováděny s cílem vlastního prospěchu, anebo podporovány z loajálnosti z hlediska členství v určitých organizacích, vytvářejí stejné podmínky pro zpětnou vazbu směrem ke všem zaangažovaným neboli ke všem členům oněch mezinárodních organizací. Nezáleží na tom, kdo se účastní aktivně a kdo jen zdálky podporuje. S nadsázkou říkáme, že je to stejné jako s forenzní vědou, tedy že dva subjekty, které dospějí ke vzájemnému kontaktu, zanechají jeden na druhém vlastní stopy svého působení, přičemž si tyto stopy odnášejí sebou a mezi své spojence (podporovatele), čímž přitahují jistou pozornost.  

Záměr útočníků provést teroristický útok a záměr třetí strany

Existenci konkrétní teroristické hrozby je možné odhalit jen získáním informací o záměru provést teroristický útok. To je spojeno s poznatky o přítomnosti a činnosti podezřelé osoby (osob) a s poznatky o snaze získat určitou podporu a prostředky pro provedení útoku (finance, zázemí, zbraně, vozidla apod.). Avšak v  dnešním urbanizovaném světě není složité spáchat tragický incident i bez nutné podpory a militantní výbavy.

Včasné odhalování záměru útočníků je přednostní záležitostí zpravodajských služeb a specializovaných policejních útvarů. Činnost bezpečnostních složek je však značně ztížena tehdy, když je do celé záležitosti zaangažována třetí strana. U významných teroristických útoků se tak záměr útočníků může překrývat se záměrem třetí strany. To znamená, že útočníci nepracují zcela samostatně, čímž mohou být jejich činy iniciovány a řízeny někým jiným. O přítomnosti třetí strany velmi dobře vypovídají závažné teroristické útoky spáchané takzvanými „vojáky Islámského státu“. Zapojení třetí strany je možné doložit vývojem situace po uskutečněných útocích společně s indiciemi (nepřímými důkazy*), jejichž počet se množí, čímž získávají na své hodnotě v procesu dokazování (příklady indicií jsou předmětem samostatné zpravodajské analýzy – připravujeme).

Zapojení třetí strany má svoji souvislost se soupeřením mezi světovými mocnostmi o ovládnutí klíčových geografických prostorů a za tímto účelem také získání kontroly nad důležitými „spojenci“. Obecným cílem je ovlivnit určitou situaci a její vývoj (např. usměrnit činnost vlády příslušné země, vyvolat požadovanou odezvu obyvatel, zajistit přijetí žádoucích opatření a zákonů apod.). V tomto smyslu hovoříme o tzv. „institucionálně-migračním terorismu“ (viz zmínka v produktu 11036 Nelegální migrace jako plánovaný a řízený proces (díl 2/2)".

Jestliže je do událostí zapojena třetí strana, nebude událost nikdy řádně vyšetřena, pokud se bude konat jen obvyklé policejní vyšetřování. V případech, jež vykazují jakékoli podezření na třetí stranu (příklady podezření viz samostatný dokument – připravujeme), je nutné co nejefektivněji využít vlastní zpravodajské služby, které však musí být v tomto směru poctivě úkolovány a musí umět v těchto záležitostech působit. Avšak působení zpravodajských služeb je tak dobré, jak dobré je jejich řízení ze strany vládního kabinetu, což má např. v prostředí České republiky podstatné rezervy (tematice nedostatků v řízení a kontrole českých zpravodajských služeb se věnuje příslušný produkt, jenž se v této oblasti zabývá činností výkonných politiků a zákonodárců – připravujeme).  

Související zpravodajské produkty:


1 Vysvětlení rozdílu mezi „teorií o konspiraci“ a „konspirační teorií“ se věnuje produkt 13003 Pochybení médií ve vztahu ke „konspiračním teoriím".

Znění textu Smlouvy o Evropské unii spojeného s otázkami národní bezpečnosti jsme poprvé zmínili v produktu 22005 Zásady potírání nelegální migrace".

Evropa se potýká s nelegálními migranty, nikoli s válečnými uprchlíky – bližší vysvětlení viz produkty 11008 Úvodní hodnocení nelegální migracea 22008Bezpečnostní prověřování nelegálních migrantů.

* Objasnění termínů je obsaženo v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11040
Souhrnné hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO