Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Krátká analytická reakce (11017)

Teroristický útok provedený 28. června 2016 na mezinárodním letišti v Istanbulu byl již šestým teroristickým útokem tohoto charakteru1 spáchaným na území Evropy od roku 2015 (v případě Turecka uvažujeme jeho evropskou část). Stejně jako všechny předešlé útoky, tak i červnový útok v Turecku vykazuje několik zvláštností a zajímavých souvislostí, k nimž patří kriminální a cestovní minulost útočníků včetně jejich původu, činnost ozbrojenců před incidentem a jejich (ne)podchycení státními úřady, jejich pohyb na letišti před zahájením útoku, vyjádření politiků a bezpečnostních pracovníků a další skutečnosti.

V celém případu nacházíme také souvislost politickou prezentovanou omluvou tureckého prezidenta za sestřelení ruského bojového letounu, kterou adresoval svému ruskému protějšku. V médiích se zprávy o omluvě objevily jen den před teroristickým útokem. Podobné politické souvislosti se objevují i v případech obou násilných incidentů v Paříži, kterým předcházely jednání mezi francouzským a ruským prezidentem a taktéž vyjádření ředitele francouzské vojenské zpravodajské služby, jímž důrazně zpochybnil tvrzení Američanů o přípravách Rusů na vojenské tažení proti Ukrajině. V případě Turecka byl tento politický podtext vyjádřen také slovy tureckého prezidenta, který po teroristickém útoku na letišti prohlásil: „Tento odporný zločin během posvátného měsíce ramadánu by měl sloužit ostatním národům jako varování o tom, že terorismus nezná žádné hranice. Výbušniny, které explodovaly v Istanbulu, mohly vybuchnout na jakémkoli letišti v jakémkoli městě. Nemylte se: pro teroristické organizace není žádný rozdíl mezi Istanbulem a Londýnem, Ankarou a Berlínem, Izmirem a Chicagem.“ Obsah prohlášení tureckého prezidenta hodnotíme jako odpověď Západu, neboť právě turečtí představitelé vědí nejlépe, zda za útokem stojí „Islámský stát (IS)“, anebo jiná organizace (viz zpravodajský produkt 11007Analýza vzniku Islámského státu").

Poslední teroristický útok v Turecku nese několik shodných znaků s předešlými útoky spáchanými na území Evropy. Avšak i přes shodné znaky vyčnívá v případě útoku na istanbulském letišti jedna výrazná odlišnost, jež se týká přihlášení k odpovědnosti. Na rozdíl od ostatních útoků v jiných evropských zemích „váhá“ IS v případě Turecka s přihlášením k odpovědnosti. Naproti tomu Američané v čele s ředitelem CIA2 tvrdí, že způsob provedení útoku ukazuje jednoznačně na IS. Svůj závěr opírají právě o shodný způsob provedení útoku s útoky předchozími, ke kterým se vedení IS vždy přihlásilo. Navíc zdůrazňují, že použitá metoda se sebevražednými vestami neodpovídá činnosti kurdských nacionalistů. Zvláštní je to, že američtí funkcionáři uvažují jen dvě militantní skupiny: „Islámský stát“ a kurdské separatisty. Vůbec neřeší možnost, že by za útokem mohla stát i jiná teroristická organizace a ani nevysvětlují, proč se tedy IS k útoku dosud nepřihlásil. Tím se jejich hodnocení stává pochybným a účelovým, což vyplývá z jejich zahraniční politiky na Blízkém východě, která je především soupeřením s Ruskou federací o vliv v regionu (viz produkt 11003Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací), čímž se dostáváme opět zpátky v uzavřeném kruhu ke vztahu zemí Blízkého (Středního) východu s Ruskou federací (podrobněji ke vzniku současné situace na Blízkém východě viz produkt 11007 „Analýza vzniku Islámského státu" a blíže k soupeření o území Evropy produkt 11009Vývoj bezpečnostní situace v Evropě).3

Násilný incident na mezinárodním letišti v Istanbulu je potvrzením předpovědi o zvýšené pravděpodobnosti provedení teroristického útoku v Evropě mezi červnem a srpnem (viz produkt 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku). Na druhou stranu není potvrzením zemí zmíněných v produktu uvedeného v závorce jako konkrétních cílů pro útok. Avšak v příslušném dokumentu je vysvětlen také lidský faktor, jenž je proměnlivou veličinou vzhledem k vývoji situace, a který v konečném důsledku sehrává rozhodující úlohu v tom, kdy, kde a jak bude určitý čin proveden. Také v tomto případě mohl vývoj situace upřednostnit jiný cíl před cílem dlouhodoběji plánovaným. To však nutně neznamená, že bylo od původních cílů zcela upuštěno.

Agentura EXANPO interně zpracovává specifické analýzy (případové studie) vybraných teroristických útoků v Evropě, jejichž shrnutí s počátečním hodnocením je součástí úvodního dokumentu s názvem „Úvodní hodnocení teroristických útoků provedených v Evropě“ (viz Přehled zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy).


1 Pod stejným charakterem teroristických útoků rozumíme přítomnost útočníků vybavených sebevražednými vestami a/nebo střelnými zbraněmi (především dlouhými poloautomatickými střelnými zbraněmi).

2 CIA neboli Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) je americká zpravodajská služba určena k provádění zahraničního zpravodajství (foreign intelligence).

3 Analýza způsobu vystupování ředitele CIA v jiné záležitosti je součástí zpravodajského produktu 12008 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 1/2) a 12009 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 2/2).


Zpravodajský produkt 11017
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO