Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Souhrnné hodnocení (11008)

Migrační vlna, která se vzedmula až čtyři roky po rozpoutání ozbrojeného konfliktu na Blízkém východě, v sobě nese prvky organizované politické aktivity. Samotný organizovaný zločin v ní hraje podřízenou roli a je jen aktivovaným nástrojem pro naplnění politického záměru. Vyplývá to ze zpravodajské analýzy příslušné situace a z hodnocení zahraniční a bezpečnostní politiky vlád nejen evropských zemí.

Migrační vlna vzešla ze situace, která byla několik let neměnná, což poukazuje na jiný původ s odlišnými impulsy. Existují poznatky o informační kampani a finanční podpoře ve prospěch migrace včetně „finanční refundace“ této podpory Evropskou unií. Naproti těmto promigračním aktivitám je podezřelé (anebo to naopak do sebe logicky zapadá), že vlády evropských zemí (až na menší výjimky) v čele s vedením Evropské unie nepodnikly žádné adekvátní opatření a zcela opačně zahájily promyšlenou hru na zdrženou v podobě migračních kvót. Nečinnost v neprospěch evropských zemí působí jako dohodnuté naplňování geopolitických plánů cizí velmoci, pro kterou EU prostřednictvím vedoucích politiků pracuje, jako by byla tzv. „krycí organizací“* („krycí firmou"*).1

Migrace není samostatný fenomén, ale souvisí se záměrnými změnami evropských poměrů, které vycházejí z toho, že Evropa vystupuje jako významný geopolitický prostor ve vzájemném soupeření Spojených států a Ruské federace.

Bezpečné prostředí je nejvyšší lidskou potřebou pro život. Všechny ostatní potřeby a lidské činnosti se od toho odvíjejí. Korupce je věc špatná, ale zdraví a život lidí přímo neohrožuje. Naproti tomu terorismus* a militantní radikalismus jsou vážnou hrozbou pro společnost. Z tohoto důvodu se jeví jako velmi podivné chování evropských vlád a vedoucích politiků Evropské unie, jež se projevovalo a projevuje pasivním přístupem, anebo dokonce podporou agresivní politiky na Blízkém východě a v severní Africe, která jasně předesílala možné vytvoření nebezpečných zón (bezpečnostního vakua) a tím zpětné ohrožení evropských zemí. Zvláštní přístup politiků se potvrdil v uplynulém roce 2015, během něhož politici nepodnikli žádné odpovídající opatření, aby čelili nelegální migraci, ale právě naopak vytvářeli podmínky pro příliv dalších nelegálních migrantů.

V uplynulém roce 2015 žádná z evropských vlád neprosazovala a neprováděla řádnou a zákonně schválenou azylovou politiku (řízenou neboli kontrolovanou migraci). Pokud se nějaké snahy vyskytly, staly se okamžitě terčem kritiky za „nehumánní praktiky". Je velmi podezřelé, že nikdo z výkonných politiků důrazně nepožadoval a neprováděl činnosti, které by vedly k výraznému snížení nelegální migrace. Politici nemluví o zastavení migrace, ale o tom, jak je nutné se připravit na další migranty a co všechno dělat pro to, aby se snáze integrovali do evropské společnosti. To vše je ještě podezřelejší v kontextu bezpečnostního závěru, který je platný minimálně 15 let a který říká, že jakákoli migrace je propojena s terorismem a všemi možnými kriminálními aktivitami, a to se tehdy ještě neuvažovalo o tak masivní migraci. Jistěže to neznamená, že co migrant, to terorista, ale migrační proudy jsou využívány pro skrytý pohyb teroristů (zločinců) včetně jejich logistické podpory. Kromě toho jsou migranti náchylnější i ochotnější, případně snáze přinuceni pro jakoukoli spolupráci s nezákonnými organizacemi. Navíc je obtížné zjistit totožnost a minulost současných migrantů, neboť úřady v zemích jejich původu nefungují podle evropských standardů (pokud vůbec zjistíme, odkud pocházejí). A tak jsou jim vydávány doklady podle údajů, které sami uvedou a které je nemožné prověřit. Rodilý občan EU je pod dohledem úřadů vlastní země a úřadů Evropy, avšak jakýkoli migrant z Blízkého východu, Asie a Afriky má zajištěn relativně volný pohyb po Evropě bez náležitého povědomí úřadů.

Teroristické útoky*, které byly spáchány v Evropě v posledních dvou letech, byly sice propojeny s migrací, ale jejich příprava a provedení včetně řízení nesou znaky vlivné skupiny, která mohla mít napojení na státní úřady evropských zemí (alespoň v oblasti získávání informací). Islámský stát nemohl v těchto aktivitách zajistit a vykonat některé činnosti, které byly příliš specializované a nesly podpis odborného charakteru (viz analýzy a hodnocení vybraných teroristických útoků v Přehledu zájmových témat, kde jsou uvedeny titulky interně zpracovaných dokumentů s možností čtenářů zvolit konkrétní téma pro veřejnou publikaci na stránkách agentury EXANPRO). 

Státní úřady hovoří o bezpečnostním prověřování migrantů a dokonce hovoří, že v některých případech bylo toto prověřování úspěšně provedeno. Avšak to jsou jen falešná prohlášení, jejichž nepravost lze snadno prolomit a prokázat. Nadto je možné uvést názorný příklad, kdy byl azyl udělen migrantovi, který poskytl křivé svědectví, což samotné je pádný důvod pro neudělení azylu (možnostem v prověřování migrantů a způsobům jejich skutečného prověřování se věnujeme v příslušných zpravodajských produktech – např. produkt 22008 a produkt 22009, a dále v interně rozpracovaných dokumentech viz Přehled zájmových témat). Falešné jsou v tomto smyslu i údaje o počtu syrských migrantů, které z velké části vycházejí jen z ústního sdělení běženců o jejich původu a nikoli z oficiálních úředních záznamů. Migranti velmi dobře vědí, k jakému občanství se mají hlásit, neboť jim evropští politici poskytli vodítko. Evropské úřady a společnosti, jež se hlásí k „evropským hodnotám“ pak šíří pochybná čísla o syrských běžencích. 

O nelegálních migrantech (označení podle českého právního řádu) se neustále hovoří jako o válečných uprchlících. Jejich uprchlický status v evropských zemích zdůrazňují politici i média, čímž propagandisticky popírají pravdivé označování stavu věcí. Skuteční váleční uprchlíci prchají ze země ozbrojeného konfliktu do sousedních bezpečných zemí (viz obrázek). Tam mají status válečného uprchlíka. Avšak jakmile se svévolně vydají na cestu do dalších bezpečných zemí, stávají se z nich legální či nelegální migranti, a to vždy podle toho, zda postupují, anebo nepostupují podle zákonů země, do které vstupují. Kolik migrantů navštívilo v souvislosti se žádostí o azyl zastupitelské úřady příslušných evropských zemí například v Turecku nebo Jordánsku, tedy ve státech, kam přišli jako uprchlíci? Už tohle počáteční chování naznačuje jejich neochotu v dodržování zákonů evropských zemí, což bude pokračovat i v rámci jejich pobytu v těchto „vyvolených" zemích. Případná námitka, že tento proces nemohou znát, je ve skutečnosti dokladem nedbalostního přístupu evropských politiků, kteří se nesnaží vést o těchto věcech informační kampaň. Stejně tak to může být dokladem nízké vzdělanosti migrantů. Ať už je to jejich neochota v dodržování zákonů evropských zemí či nízká vzdělanost, jsou to pořád znaky, jimiž lze podpořit predikci, že jejich eventuální integrace bude problematická. 

V sousedních zemích České republiky nezuří válka, a proto nemohou v České republice existovat váleční uprchlíci, ale pouze legální či nelegální migranti. Svévolné putování migrantů napříč Evropou je nelegální a všichni, kteří tvrdí, že se stále jedná o uprchlíky, jež je nutné přijmout, přerozdělit a integrovat do evropské společnosti, se podílejí na destabilizaci Evropy.

Žádná evropská země neuspořádala informační kampaň proti migraci s vysvětlením zákonné azylové politiky tak, jak to bylo běžné v dřívějších letech při mnohem méně početnějších migracích. Žádná evropská země se nesnažila zjistit pravé příčiny migrace a predikovat její vývoj (viz zpravodajský produkt 120032 a produkt v podobě analytické úlohy 320013). Žádná evropská země neoponovala proti americké zahraniční politice v Iráku, proti invazi, jež byla agresí bez mandátu OSN a tím porušením mezinárodního práva. Naopak se evropské země přidávaly k tomuto tažení včetně České republiky. Nikdo neprotestoval proti operacím v Libyi, u nichž přinejmenším zpravodajské služby musely vědět, že povedou k destabilizaci regionu a k nárůstu militantních uskupení. Evropa si sama podkopala svoje bezpečí a nyní si další nebezpečí dobrovolně importuje do svých zemí. Migrace se v této podobě může přeměnit v záludný a rozsáhlý problém převyšující význam „páté kolony“. Vedoucí evropští politici musí tato negativa alespoň tušit, čímž do popředí vystupuje možnost skrytého záměru. 

Migrační vlna nemůže být nikdy zastavena jen na vnějších hranicích Schengenu. K zastavení jakéhokoli náporu je vždy nutné vytvořit několik ochranných bezpečnostních vrstev (bariér, clon) do celé hloubky. V žádném případě se nejedná o aktivity proti lidskosti, jak někteří mylně a propagandisticky v jiném zájmu poukazují, ale právě naopak o aktivity, jež mají zachovat pořádek a bezpečné prostředí. To ostatně potvrzuje i značná část migrantů, která je svolná vyvolávat a podílet se na fyzickém násilí s cílem vynutit si volný průchod, což je další příklad neochoty uznávat zákony evropských zemí. Politici, kteří hlásají něco jiného, tak vědomě či nevědomě klamou veřejnost a protahují skutečné řešení migračního problému. 

Snahy o vytvoření jakési společné pohraniční stráže nevycházejí ze záměru zastavit migraci, ale z úmyslu získat postupnou jednotnou bezpečnostní kontrolu nad zeměmi EU, což je naznačeno právě ve Smlouvě o Evropské unii. Společná pohraniční stráž nemůže nikdy mít takovou sílu, organizaci, ani pružné velení, aby zvládla cíl, který se jí v nelegální migraci snaží evropští politici přisoudit.

Jednání politiků EU, zejména těch, kteří zastávají funkce, jež nepodléhají řádným volbám, a kteří se do svých funkcí dostali zvláštním způsobem, lze podle jistých projevů charakterizovat jako počínání osob pracujících v krycí organizaci. Krycí organizace plní skryté cíle jiné vyšší organizace. Podle konkrétních znaků a vystupování amerických politiků v posledních 20 letech ve vztahu k EU hodnotíme, že Spojené státy získaly nad Unií významný vliv včetně ovlivňování v obsazování určitých funkcí a tento vliv nepřetržitě prohlubují (zmínka v produktu 11001 Studená válka nikdy neskončila). Vztah mezi USA a EU a cíle tohoto vztahu ze strany USA jsou přiblíženy v produktu 12010 NATO a EU jako krycí organizace?".

Zajímavým příkladem práce evropských politiků je refundace tureckých finančních nákladů Evropskou unií, která je vysvětlována jako podpora v boji proti nelegální migraci. Je to však právě Turecko, které se významně podílelo na vyvolání ozbrojeného konfliktu v Sýrii a které se nyní podílí také na nelegální migraci do Evropy. Evropské peníze jsou tak uhrazením finanční podpory nelegální migrace a také militantních aktivit ze strany Turecka, což je činěno v koordinaci se zájmy USA, které mají s Tureckem jistou dohodu ohledně Blízkého východu. Účinným bojem evropských politiků proti nelegální migraci by bylo přinucení Turecka a Spojených států k zastavení jejich podpory směrem k islamistickým militantům, která je i podporou destabilizace Evropy. Avšak to by museli představitelé USA a Turecka, potažmo také Saúdské Arábie, opustit prosazování svých cílů v tomto regionu. Jenže evropští politici naopak americkou zahraniční politiku podporují a jejich veškeré aktivity jsou tak podřízeny zájmům USA, nikoli zájmům Evropy.4

Nejbližším souvisejícím produktem tohoto zpravodajského výstupu je produkt 11009 Vývoj bezpečnostní situace v Evropě".  

Závěrečná poznámka: Rozbor cílů nelegální migrace, důvody jejich prosazování a další záležitosti s tím spojené, především pak změny ve vývoji bezpečnostní situace, jsou předmětem dalších specifických produktů. Podobně se v konkrétních produktech věnujeme policejním kontrolám v terénu a nácviku přikrytí státních hranic vojenskými a policejními silami, kde porovnáváme demonstrativní povahu celé činnosti s reálně fungující a efektivní činností. V těchto rozborech se také snažíme odhadnout přibližný počet těch migrantů, kteří přes území České republiky prošli bez povšimnutí státních orgánů (viz Archiv produktů se zveřejněnými výstupy a Přehled zájmových témat s titulky rozpracovaných dokumentů).

 Ve skutečnosti se nejednalo o nácvik v přikrytí či vytvoření clony na státních hranicích, ale jen o jakýsi dojezd k vybraným místům.   

Související zpravodajské produkty:


* Definice odborných termínů je objasněna v produktu 41001 Zpravodajský výkladový slovník – sjednocená verze.

1 Tematika využívání EU a její vztah s USA je předmětem produktu 12010 NATO a EU jako krycí organizace?".

2 Produkt nese název Zpravodajské služby jako statistický úřad?.

3 Úkolový produkt má pojmenování Jak zjistit příčiny nelegální migracea je součástí kategorie „Zpravodajské úlohy a cvičení“.

Zájmy USA a Turecka na Blízkém východě a způsob prosazování těchto zájmů jsou tématem zpravodajského produktu 11007 Analýza vzniku Islámského státu“.


Zpravodajský produkt 11008
Souhrnné hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO