Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifická analýza s hodnocením (11007)

Zvláštní útvar nazývaný Islámský stát v Iráku a Sýrii (ISIS) nevznikl spontánní cestou. Události na turecko-syrské hranici zaznamenané v říjnu 2012 vykazují znaky podpory jeho vzniku i následné udržování jeho existence a militantní činnosti. Avšak na podzim roku 2012 to již byly fyzické aktivity v terénu ve prospěch vzniku této islamistické skupiny, což znamená, že fáze plánování a přípravy se musela uskutečnit dříve. Podle provázanosti pozdějších událostí a analýzy dostupných informací byly do dění ohledně vzniku „Islámského státu“ zapojeny čtyři zahraniční země, které plánování této utajované a zastřené operace1 započaly v souvislosti se stažením amerických sil z Iráku, jež bylo dokončeno v prosinci 2011. 

Syrská pohraniční obec Tall Abjad (viz obrázek níže) a přístup k hraničnímu přechodu s přilehlým okolím byly ještě počátkem října 2012 pod kontrolou syrských vládních sil. Avšak 3. října 2012 turečtí představitelé obvinili syrský režim z palby přes státní hranici na jejich území. Jednalo se o jeden minometný granát údajně vypálený ten den z Tall Abjadu, který při dopadu do tureckého města Akcakale (viz obrázek) měl zabít pětičlennou rodinu. Podle očitých svědků tam granát z minometu skutečně dopadl, jenže to ještě neurčuje, že byl vystřelen syrskými vojáky, kteří nebyli jedinou ozbrojenou skupinou v daném prostoru. Navíc takto odchýlená minometná střela by byla zvláštní chybou ozbrojených sil Sýrie. Pravděpodobněji lze hovořit o záměru. Jenže jaký motiv by měli vojáci Bašára Asada a proč by zrovna takto provokovali Turky? Nic by tím nezískali, spíše naopak. Celá situace dostává jasnější obrysy s dalšími poznatky a následnou reakcí tureckých ozbrojených sil.

Ještě před tímto incidentem představitelé turecké vlády varovali syrský režim, že na jakékoli násilí, které by se přelilo přes jejich hranice, odpoví silou (předesílali svůj plán). A tak se také stalo. Turci zahájili dělostřeleckou palbu do prostoru obce Tall Abjad, jež se s různou intenzitou opakovala po dobu pěti dnů (3. – 7. 10. 2012). Samotné trvání palby již bylo dobrým ukazatelem skutečného záměru, ale ještě výmluvnějším ukazatelem bylo, že ačkoli první domy Tall Abjadu leží zhruba 300 m od tureckých hranic, ostřelovali turečtí vojáci syrské cíle až do hloubky 10 km od hranic směrem do syrského vnitrozemí. Během tureckého ostřelování zahynulo nejméně 40 osob včetně vládních vojáků a více než 120 lidí bylo zraněno.

Celou akci hodnotíme jako záměrnou a připravenou vojenskou činnost vedenou proti předem navrženým objektům a stanovištím syrských sil s cílem podpořit rozhodujícím způsobem protivládní militantní skupinu v úplném ovládnutí prostoru s hraničním přechodem. Tento přechod posléze sehrál významnou úlohu v budování „Islámského státu“.

Američané veškerou akci veřejně podpořili, přičemž prostřednictvím objemných diplomatických a zpravodajských styků museli znát její pravý význam. V opačném případě by Spojené státy záhadně selhaly na poli zahraniční politiky, která je právě na Blízkém východě tak důmyslně pokrytá. Podpora USA sestávala v prohlášení, ve kterém američtí představitelé vyjadřovali své silné pobouření nad tím, že Syřané stříleli přes státní hranici. Označili to za velmi nebezpečnou situaci a volali po sjednocení všech odpovědných národů s cílem přimět Asadův režim k zastavení bojů a napadání vlastních občanů a zahájení procesu politického předání moci. Takovéto výroky hodnotíme jako součást snahy prosadit americké cíle pro nové uspořádání na Blízkém východě a směřovat k podpoře těchto cílů i ostatní země. Podobné incidenty jsou jen vhodnou záminkou pro americkou rétoriku v této kampani. Avšak výše jmenovaný incident nebyl jen záminkou pro veřejnou rétoriku, nýbrž počátkem fyzického naplňování společného projektu v podobě nového ozbrojeného uskupení. (Problematika zahraniční politiky USA na Blízkém východě je zmíněna také v produktu 11003.)2

Kvůli přeshraničnímu incidentu byl na žádost Turecka svolán mimořádný mítink Severoatlantické rady, jež je tvořena zástupci (velvyslanci při NATO) všech členských zemí. Výsledkem mítinku bylo prohlášení, které doslova silně odsuzovalo „syrský útok“ a které vyjadřovalo pokračující podporu Turecku jako svému spojenci v NATO. V prohlášení zástupci NATO rovněž naléhali na syrský režim, aby ukončil nehorázné porušování mezinárodního práva. Nikdo nežádal, aby byly předloženy důkazy z vyšetřování celého incidentu (pokud bylo dostatečné vyšetřování vůbec provedeno) a vše bylo vzato tak, jak to bylo předneseno tureckou stranou. Tímto lze závěr Severoatlantické rady hodnotit nejenom jako podporu tureckým aktivitám, ale také jako podřízené vyjádření podpory americké zahraniční politice.

Ovládnutím příhraničního prostoru u obce Tall Abjad militanty podporovanými Tureckem vznikl volný hraniční průchod, který se stal hlavní spojnicí s městem Rakka, jež se později proměnilo v ústřední ležení „Islámského státu“ (viz obrázek). Komunikace z Tall Abjadu do Rakky byla hojně využívána pro dopravu techniky (především terénní vozidla), výzbroje včetně munice a ostatního materiálu. Mnoho poznatků v souvislosti s používáním tohoto hraničního přechodu bylo zaznamenáno ve spojitosti s lidským personálem, který tudy do Sýrie a dál do Iráku proudil z různých zemí, a to včetně zemí Evropy. Turecké bezpečnostní složky sice občas provedly demonstrativní zadržení několika osob, ale jinak a navzdory přítomnosti několika tureckých vojenských jednotek u syrských hranic neprováděly aktivity, jež by vedly k úplné kontrole přeshraničního pohybu právě přes tento přechod, případně jeho přilehlé okolí.

Přibližně od počátku roku 2013 bylo v Rakkce zahájeno postupné budování zázemí „Islámského státu“, ale příprava na počáteční bojové aktivity se soustřeďovala dál do iráckého města Fallúdža (viz obrázek). Celý tento budovaný odboj měl s největší pravděpodobností ukázat, že vznikl v Iráku, což mělo několik důvodů (dále v textu).

Islamistické uskupení je sunnitského založení, čímž se dostáváme k zájmům Saúdské Arábie v regionu. Saúdští představitelé přirozeně podporují sunnity a jejich dlouhodobým záměrem je svržení šíitských vlád a poražení všech šíitských uskupení v regionu (to je i důvodem jejich angažmá v Jemenu). Ve Fallúdži je silná sunnitská komunita, která dokázala vzdorovat přítomnosti amerických sil, přičemž získávala na svoji stranu i příslušníky místních bezpečnostních složek. Měl to být tedy jeden ze snadných cílů k ovládnutí s možností logistické podpory jak z Turecka přes Sýrii, tak ze skrytějšího směru ze Saúdské Arábie, která je v celém regionu vzhledem ke svým zájmům velmi aktivní a s Irákem, na rozdíl od Sýrie, sousedí.     

Vznik islamistické skupiny a počátek jejích bojů v Iráku měl pravděpodobně zakrýt spojení se zahraničím přes Turecko a neprozradit od samého začátku, že ISIS je nástrojem především proti syrskému režimu, což by mohlo naznačovat spojení se Západem. V neposlední řadě byl Irák jako výchozí místo bojů ISIS zvolen proto, že zde mohla být pod tlakem ozbrojených aktivit provedena snadná dohoda s iráckou vládou o americké pomoci a opětovné přítomnosti části amerických sil v zemi (o zamýšleném návratu a pokračování v plnění cílů zahraniční politiky je zmínka také v produktu 11003).2 Od počátku své obnovené činnosti v Iráku a postupného navyšování personálu tak Američané mohli usměrňovat situaci ve svůj prospěch přímo v místě dění, což jim vážně narušili až Rusové svou vlastní vojenskou kampaní. V současné době (duben 2016) působí v Iráku zhruba 4 000 amerických vojáků a specialistů různých odborností včetně zpravodajských důstojníků z různých agentur (služeb).

Islamističtí militanti získávali svůj vliv ve Fallúdži v průběhu druhé poloviny roku 2013. Zahájili organizaci protestů a nepokojů, což vyvrcholilo na konci roku 2013 ozbrojenými střety s iráckými silami. V lednu 2014 se militantům a dalším rebelům podařilo postupně ovládnout město a kontrolu získali taktéž nad městem Ramádí (asi 50 km západně od Fallúdži na přístupové cestě ze Sýrie).

Významným signálem kritické situace byla výzva iráckého premiéra směrem k obyvatelům Fallúdži, aby se bránili ozbrojencům, jinak že bude nucen zahájit mohutnou ofenzívu. Dodnes je Fallúdža v rukou islamistických militantů a teprve nyní (duben 2016) jsou uskutečňovány přípravy na osvobození města. Syrský hraniční přechod u obce Tall Abjad ovládly kurdské milice v polovině roku 2015. Avšak do té doby se možnosti logistické podpory radikálních islamistů rozšířily.

Zrod veřejné informační kampaně ISIS nastal v dubnu 2013. Od té doby se začaly objevovat audio nahrávky s různými prohlášeními. V jedné z nich vůdce ISIS oznámil spojení s odnoží al-Kájdy v Sýrii. Její představitelé však spojení odmítli a obsah prohlášení popřeli, což hodnotíme jako možný příznak toho, že dokonce i příslušníci al-Kájdy mohli vědět, že s ISIS není něco v pořádku. Ze zpravodajského hlediska by to byla zajímavá infiltrace bojovníků ISIS do řad významné teroristické skupiny.

Demaskující činností ohledně využívání ISIS jako nástroje proti Bašáru Asadovi bylo opakované vyjádření amerického prezidenta, v němž zdůrazňoval, že Islámský stát nelze porazit bez toho, aby se nejprve změnil syrský režim. Byla to i snaha přinutit ostatní země pod hrozbou ISIS k většímu tlaku k odstoupení Asada z funkce syrského prezidenta.

Spojené státy se angažují na Blízkém východě v rámci širšího soupeření s Ruskou federací v ovládnutí důležitých oblastí a tím získávání dominantnějšího postavení ve světě. Turecko hodlá rozšířit své území a vyřešit kurdskou otázku, přičemž se povzbuzuje neustálým připomínáním doby Osmanské říše. Saúdská Arábie touží po sunnitské nadvládě v celém regionu s těžištěm ve vlastní zemi. Zvláštním hráčem je Velká Británie, která je se svými dílčími, ale početnými akcemi jakýmsi skrytým pohonem americké kampaně. Své zařazení ve veškerém dění britští činitelé odhalili ve svém veřejném přístupu právě k Islámskému státu (viz interně zpracované téma „Velká Británie jako skrytý pohon americké kampaně na Blízkém východě" v Přehledu zájmových témat s možností čtenářů zvolit konkrétní téma pro veřejnou publikaci na stránkách agentury EXANPRO).   

Závěrečná poznámka: Problematice ISIS a souvisejícím skutečnostem se věnujeme i v dalších zpravodajských produktech, ve kterých se zaměřujeme především na zvláštní vojenské omyly Američanů při podpoře iráckých sil, podivnou situaci ohledně boje o kurdské město Kobani u tureckých hranic, podrobnější důvody pro vznik „Islámského státu", dále na provádění či neprovádění fyzické a informační izolace tohoto uskupení, na rozdíly v možnostech samostatné existence ISIS a existence se zahraniční podporou a další záležitosti (viz např. série na sebe volně navazujících produktů začínající dokumentem 12025 Islámský stát jako zahraniční projekt s volným řízením a víceúčelovým využitím v celé Eurasii (1)", dále viz Přehled zájmových témat s možností čtenářů zvolit konkrétní téma pro veřejnou publikaci na stránkách agentury EXANPRO). 

Související zpravodajské produkty:


1 Význam výrazů „utajovaná" a „zastřená" ve spojení s operací je blíže vysvětlen ve Zpravodajském výkladovém slovníku v kategorii „Odborné zpravodajské názvosloví“.

2 Produkt 11003 nese název Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací.


Zpravodajský produkt 11007
Specifická analýza s hodnocením
© 2016 Agentura EXANPRO