Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifické hodnocení (11004)

Přesun americké vojenské jednotky přes české území (jaro 2015) byl z vojenského hlediska jen pohodlným a rozvláčným výletem a v žádném případě nebyla tato činnost podřízena nácviku taktických zásad přesunu a už vůbec ne plnění časových norem. Čeští politici a vojenští hodnostáři, kteří tento přesun podpořili a propagovali v médiích, tak veřejnosti předkládali nepravdivá zdůvodnění. Pokud ale nebyly plněny cíle vojenské (rozuměj výcvikové), vyvstávají do popředí cíle politické.

Pro českou veřejnost byl přesun zajímavou ukázkou americké techniky a výzbroje. Avšak byla to právě česká veřejnost, která byla hlavním cílem celé operace. Rozdělení jednotky do několika proudů a dále do více skupin za sebou společně s větším počtem zastávek mělo zajistit co největší pokrytí kontaktu s veřejností z hlediska prostoru a času. K tomu také byla vojenská část vracející se z Pobaltí doplněna vojenskou skupinou, jejíž výchozí prostor byl na západě Polska poblíž hranic s Německem a která tak měla koordinovaně vytvořit třetí proud (směr) přes Českou republiku, kam vstoupila přes Liberecký kraj. Američané to nazývají operací na získání „srdcí a myslí“ občanů („to win hearts and minds of people“). Podobné operace byly prováděny například v Afghánistánu. Američané monitorovali chování českých obyvatel jak z médií, tak z hlášení amerických vojáků, kteří důstojníkům vojenské zpravodajské služby (DIA1) popisovali, co viděli a s čím se setkali. Je to součástí „základního zpravodajství" (basic intelligence)2 o zemi zpravodajského zájmu, kterou Česká republika bezesporu je.

Trasa z Estonska na americkou základnu v Německu měřila zhruba 1 770 km a američtí vojáci ji absolvovali přibližně za 11 dnů. Rusové jsou schopni stejně dlouhou trasu podle svých časových norem zvládnout do čtyř dnů. Tady se dostáváme do rozporu s tvrzením českých představitelů, kteří přesun uváděli jako nutné procvičení mobility. Podobně o tom hovořili i Američané, když uváděli, že přesun je ukázkou schopnosti pružně přesunovat vojenské síly přes území spojenců, což působí velmi podivně, vrátíme-li se k časovým normám Rusů, jejichž aktivitami Američané odůvodňují právě svůj přesun napříč Evropou.

Američtí politici i vojáci včetně amerických médií představovali přesun jako ujištění zemím, které se cítí ohroženy ruskými akcemi na Ukrajině, že NATO je silné a jednotné. Podle mluvčího amerických ozbrojených sil v Evropě to byla demonstrace amerického závazku vůči spojencům v NATO. Jenže slovní spojení „demonstrace závazku“ postrádá plnohodnotný význam. Je možné vůbec provést ukázku závazku? Závazek je možné splnit, ale ujišťovat někoho o podpoře v době absence hrozby je jen zdvořilostním, lépe zástupným gestem pro naplnění jiných cílů. Kromě toho žádný přesun sebelepších ozbrojených sil v mírových podmínkách, navíc takovýmto teatrálním způsobem, nemůže dokázat podporu pro případ budoucího fyzického ohrožení.3

Stejně tak čeští ministři v čele s ministrem obrany ospravedlňovali přesun americké jednotky tím, že ho považovali za plnění závazků ČR vůči NATO. Avšak žádný takový závazek neexistuje. Žádná členská země NATO není povinována, ani zavázána povolit přesun vojenských jednotek jiné členské země přes své území. Takovéto prohlášení hodnotíme jako mnohaleté klišé a přehnanou loajalitu k USA, kdy čeští politici plní jakýkoli požadavek americké vlády, a to přesně v té podobě, ve které je požadován. Čeští vedoucí funkcionáři nedokáží oponovat pozměněním požadavku, natož ho zcela odmítnout. Vždy je ale důležité, nakolik jsou takové požadavky v souladu s národními zájmy a kdy se jedná převážně o naplňování cizí zahraniční politiky.

Činnost amerických ozbrojených sil v evropských zemích je obecně vysvětlována jako odstrašení Ruska od případné agrese. Avšak tato politika nesouhlasí s hodnocením hrozeb. Pravděpodobnost ruské agrese proti evropské zemi mimo Ukrajinu je maximálně 5 %, kdežto provedení teroristického útoku přímo na území České republiky je větší než 25 %. Ruská federace nemá tolik sil a prostředků, aby si začala vojensky podmaňovat Evropu. Ale hlavně to není ani záměrem ruských představitelů, kteří chtějí s Evropou obchodně spolupracovat. Záměr ruské vojenské angažovanosti se upírá především na udržení zájmů v Tádžikistánu, Arménii, Ukrajině, Bělorusku, Jižní Osetii, Abcházii, Podněstří a Sýrii, což je jen zlomek zemí v porovnání se Spojenými státy a jejich hlavními prostory působení.

Skutečné cíle přesunu americké jednotky přes území České republiky neřadíme do vojenské oblasti, nýbrž do oblasti politické. Hlavní politické cíle amerických manévrů byly následující:

  • Prověřit rychlou a pozitivní reakci české vlády na americké požadavky k provedení přesunu (testování českých politiků).
  • Posílit českou sounáležitost k západním zemím.
  • Zvýšit českou podporu pro americké aktivity v Evropě.
  • Budovat si u českého národa pověst ochránců.
  • Ukázat Rusům, že ČR patří do americké sféry vlivu.

Politické cíle byly potvrzeny návštěvou amerických vojáků v ruzyňských kasárnách, kterou vykonali český premiér a český ministr obrany za asistence amerického velvyslance. Celá návštěva byla připravena jako propagace české podpory americké zahraniční politiky ve východní Evropě. Obecně není zvykem, aby nejvyšší výkonný funkcionář jakékoli země (premiér/prezident) poctil svou návštěvou vojáky cizí jednotky taktické úrovně během jejich přesunu přes danou zemi, aniž by tím nechtěl vyjádřit svou loajalitu příslušné zemi, ke které cizí jednotka patří. V této souvislosti se nabízí otázka, kolik vojenských útvarů s českými vojáky navštívil premiér ve stejném roce.

Poznámka: Hodnocení přesunu z vojenského hlediska je podrobně rozvedeno v produktu 11005 Přesun americké jednotky přes území ČR nesplnil vojenské cíle


1 DIA – Defense Intelligence Agency (vojenská zpravodajská služba USA)

2 Více o odborných termínech viz produkt 41001 Zpravodajský výkladový slovník – sjednocená verze.

3 S tematikou jednotné a silné Severoatlantické aliance souvisí produkt 11002 Členství v NATO neposkytuje bezpečnostní záruky".


Zpravodajský produkt 11004
Specifické hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO