Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Události a jevy ve světě včetně ČR ÚVODNÍK
23. listopad 2018

Souhrn přímých poznatků (11090)

Mítink se syrským ministrem zahraničních věcí a záležitostí vystěhovalců Walídem Mualimem byl součástí několikadenní akce organizované Světovou radou míru (World Peace Council – WPC) v syrském hlavním městě Damašku (26.–31. října 2018). Blíže k této akci WPC viz souhrnné uvedení události v dokumentu 11085. V uvedeném dokumentu je přehled zpravodajských produktů souvisejících s problematikou Sýrie. Přehled produktů je zpracován formou hyperlinkových odkazů.

Mítink se konal 29. října 2018 v budově syrského ministerstva zahraničních věcí a záležitostí vystěhovalců. Na budově ministerstva je jeho název uveden jak v arabštině, tak v angličtině (viz obrázek). Jméno ministra zahraničních věcí je používáno i v anglickém přepisu: Walid Muallem.

Setkání s ministrem zahraničních věcí bylo na rozdíl od setkání se syrským prezidentem uvedeno v programu několikadenní akce WPC (mítink se syrským prezidentem viz dokument 11088).

Projev ministra zahraničních věcí je shrnut do následujících hlavních věcných bodů:

  • Sýrie čelí přes sedm let globální konspiraci – krvavé konspiraci. Tato konspirace pokračuje.
  • Už to stálo tisíce životů našich lidí, zničení infrastruktury a hospodářství.
  • Přes sedm let jsme byli ve skutečné válce proti terorismu. Nyní slibujeme úplné vítězství navzdory tvrzení Spojených států, že zde bude další krize.
  • Putin a Erdogan podepsali ohledně Idlíbu dohodu o demilitarizované zóně, avšak teroristé stále pokračují ve svých akcích. Mají podporu Turecka a Západu.
  • Otázku Idlíbu plně koordinujeme s našimi ruskými přáteli. Putin ohledně Idlíbu před týdnem v Ankaře jasně řekl, že se jedná o území Sýrie (tato poznámka má souvislost s tureckými aktivitami v rámci demilitarizované zóny v Idlíbu, který leží jen 25 km od tureckých hranic – Turci by chtěli ze své iniciativy vytěžit víc).
  • Turecký stát byl založen Atatürkem a takový stát podporujeme, ale ne stát s praktikami Erdogana.
  • Od té doby, co vznikla koalice vedená USA, zahynulo její činností mnoho nevinných lidí. Američané bojují v Sýrii proti všem a všemu, jenom ne proti ISIS [1] a dalším teroristům.
  • USA podporují ISIS a současným cílem je vytvořit kontrolu nad iráckou hranicí a rozšířit aktivity ISIS opět do Iráku. Dále jsou budovány základny na jihu Sýrie se snahou vést další boje se syrskou armádou. Všeobecným cílem je prodloužit krizi v Sýrii.
  • USA jsou zlem pro arabský lid (pro arabské národy) a stojí za všemi negativními událostmi v arabském světě.
  • Aktuálně je vyvíjeno úsilí ke zřízení mezinárodního výboru se zahrnutím syrské společnosti. Výbor by měl mít tři části vždy po 50 členech. Jednotlivé části by měly být rozděleny takto: zástupci syrského státu/lidu, zástupci opozice včetně Turecka, zástupci mezinárodního společenství (OSN). Seznam členů výboru není dosud hotov – stále se řeší uspořádání výboru a konkrétní jména.
  • Museli jsme ale již odmítnout některé návrhy OSN, které jsme považovali za vměšování do vnitřních záležitostí. Týkalo se to ústavy a dalších národních věcí. Naše reakce byla, že tyto věci jsou čistě vnitřními záležitostmi Sýrie.
  • Během čtyřstranného jednání o Sýrii, které se konalo 27. října 2018 v Turecku a kterého se zúčastnili čelní představitelé Ruské federace, Turecka, SRN a Francie (Putin, Erdogan, Merkelová a Macron), zazněly sice zajímavé otázky, ale musím opět zdůraznit, že nedovolíme nikomu, aby se vměšoval do našich vnitřních záležitostí.
  • Pro další vývoj potřebujeme Evropu. Vypadalo to, že pro nás Evropa přestala existovat. Potřebujeme pokračovat ve vývoji včetně vzdělávání a k tomu potřebujeme také Evropu. Ta má dvě tváře – koloniální a tu lepší, kterou potřebujeme. Určitě nevymažeme Evropu z mapy, potřebujeme ji. Ze strany evropských zemí (EU) je třeba ukázat vůli jednat s arabskými národy a ne revidovat a vracet se ke koloniální éře.
  • Uvědomujeme si, že v Evropě jsou vlády, které schvalují, nebo dokonce podporují aktivity Západu vedené proti Sýrii. Avšak tyto vlády nemohou v žádném případě podporovat snahu Západu o dominanci v arabském světě.
  • Před měsícem byl zahájen návrat uprchlíků z Libanonu.
  • Zahájili jsme obnovu naší země včetně reformy ve veřejném sektoru. S rekonstrukcí nespěcháme a přijmeme pomoc ze zahraničí. Avšak těm, kteří mají krev na svých rukou, neumožníme, aby se na obnově podíleli.

Po projevu ministra Walída Mualima byl poskytnut prostor pro otázky, komentáře a vyjádření hostů. Na každý jednotlivý výstup hostů ministr stručně reagoval. Celý mítink trval přibližně jednu hodinu. Po skončení mítinku setrval ministr ještě několik minut v sále, aby mohl potřást rukou všem hostům, kteří mu vyšli vstříc k pódiu.

Celý mítink včetně přivítání a rozloučení se s hosty byl zaznamenáván kamerami a fotoaparáty, a to jak ze strany informačních agentur, tak ze strany Kanceláře pro média a komunikaci s veřejností z příslušného ministerstva.

Poznámka: Hodnocení obsahu projevu syrského ministra zahraničních věcí je součástí samostatného produktu s analýzou obsahu vystoupení vedoucích představitelů Syrské arabské republiky.


[1] Označení „Islámského státu“ jako ISIS se pojilo k prostoru, jejž militanti obsadili napříč Irákem a Sýrií. V širším kontextu se tak jednalo o „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (ISIS), případně „Islámský stát v Iráku a Levantě“ (ISIL), přičemž Levanta je tradiční označení pro území na východním pobřeží Středozemního moře (v základním významu se jedná o geografický prostor, na němž se v současné době nacházejí Sýrie, Libanon, Jordánsko, Izrael a Palestinská autonomie). ISIS/ISIL je propagandistické označení, které pomohl rozšířit Západ, čímž se velmi dobře uchytilo u široké veřejnosti (téma je součástí produktu, jež se zabývá západní propagací ISIS). V arabštině je používán akronym Daíš (v anglickém přepisu Daesh). Akronym Daíš může být považován za hanlivé označení z důvodu jeho podoby s arabským slovem Daís (Daes), což je označení pro toho, kdo něco ničí nebo pošlapává.


Zpravodajský produkt 11090
Souhrn přímých poznatků
© 2018 Agentura EXANPRO
21. listopad 2018
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11089)

Česká politická scéna je charakteristická tím, že nikdo z politiků, ať už ve vládě, nebo v Parlamentu České republiky nehájí suverenitu českého státu a nevystupuje ve prospěch českých národních zájmů, k nimž by mělo patřit také udržování mezinárodního míru v Evropě. Vlivem nadřazeného postoje zahraničních mocností a poddajným přístupem českých poslanců a senátorů včetně povolné politiky národní vlády se Česká republika vždy podřizuje rozhodnutím, která jsou učiněna mimo naše území a bez vyslyšení našich politiků, kteří popravdě ani o nějaké vyslyšení neusilují. Tato cizí rozhodnutí se však týkají i ČR a jejích institucí, přičemž nejsou často pro českou zemi prospěšná. Sebevědomé reakce našich politiků směrem k zahraničním mocnostem se již dávno vytratily z českého politického života, pokud vůbec kdy nějaké existovaly.

Ze submisivního vztahu se Sovětským svazem jsme přešli do jiného podřízeného vztahu se Severoatlantickou aliancí (NATO) a Evropskou unií (EU), kde klíčovým faktem pro ovládání těchto struktur je to, že 21 zemí jsou členy jak NATO, tak zároveň EU (to hraje ve prospěch Spojených států). Je stále mnoho českých občanů, kteří nevěří, že bychom jen podřízeně konali ve prospěch cizích mocností a že by snad NATO a EU představovaly něco negativního pro vývoj lidstva v Evropě – zejména lidstva z bývalých socialistických států. Avšak tito občané budou mít příležitost se přesvědčit o svém omylu, a to nejpozději do roku 2030 (částečné vysvětlení viz konec dokumentu).

Jakmile Západ v čele s USA přijde s určitou aktivitou, tak se představitelé ČR vždy aktivně připojí bez toho, aby zkoumali, zda je tento postup založen na faktech, pádných důkazech, a tím i správném závěru. Čeští představitelé k ověření postupu nevyužívají ani k tomu určené vlastní instituce včetně zpravodajských služeb. Vždy se spoléhají na to, co jim řeknou zástupci ze zahraničních zemí. Takto vláda ČR poslušně plní požadavky například v tom, koho je dle Západu potřeba vyhostit, proti komu je nutné přijmout sankce či je navýšit, do jaké cizí země poslat české vojáky a s jakým úkolem a tak podobně.

12. listopad 2018

Souhrn přímých poznatků (11088)

Mítink se syrským prezidentem Bašárem Asadem byl součástí několikadenní akce (27.–31. října 2018) organizované Světovou radou míru (World Peace Council – WPC) v syrském hlavním městě Damašku. Blíže k této akci WPC viz souhrnné uvedení události v dokumentu 11085.

I přesto, že mítink se syrským prezidentem konaný 31. října 2018 byl až závěrečným vyvrcholením dílčích aktivit WPC se syrskými představiteli, uvádíme ho jako první souhrn ze všech uskutečněných mítinků, neboť se jedná o nejzajímavější a nejžádanější část poznatků z cesty do Sýrie včetně obsahu vystoupení nejvyššího představitele Sýrie.

Setkání s prezidentem Sýrie nebylo z přirozených důvodů v programu několikadenní akce. Avšak protože se jednalo o významnou událost a podporu stávajícího syrského režimu, přijal prezident Asad v poslední den mise WPC v Damašku její zahraniční účastníky.

Mítinku s prezidentem se zúčastnilo asi 70 hostů ze zahraničí. Po vstupu do budovy, v jejímž prvním patře se mítink konal, byl každý účastník přivítán samotným prezidentem, který vyčkával u schodiště v prvním patře. Hosté jeden po druhém vycházeli po schodech do prvního patra, kde prezident každému z nich potřásl rukou. Byl to zdvořilostní okamžik, kdy bylo možné prohodit směrem k prezidentovi několik slov.

Poté, kdy do sálu v prvním patře vešel poslední host, vstoupil i prezident a usedl za čelní panel mezi hlavní funkcionáře WPC. Ihned nato zahájil svůj proslov, který trval přibližně jednu hodinu. Hovořil v arabském jazyce a jeho projev byl simultánně tlumočen do angličtiny a španělštiny do sluchátek přítomných hostů. Vykládal klidně a srozumitelně, přičemž nic nečetl z papíru – maximálně se orientoval podle heslovitých poznámek.

Projev prezidenta Syrské arabské republiky je shrnut do následujících hlavních věcných bodů:

  • Vím, že politika vašich zemí je prováděna vládami a nikoli lidmi, kteří mohou a často mají jiný názor na zahraniční politiku své země.
  • Po rozpadu Sovětského svazu si představitelé Spojených států amerických mysleli, že jenom oni budou nyní určovat pravidla.
  • Spojené státy nemají partnery – mají jen následovníky své politiky. I evropské země tuto americkou politiku jen následují.
  • Válka začíná myšlenkou. Chtějí-li Spojené státy proti někomu vystoupit, začnou nejprve masírovat veřejnost o neexistujícím zlu, aby získaly podporu jak části veřejnosti, tak hlavně vlád jednotlivých zemí. Tím směřují politiku svých následovníků (přidružených zemí) potřebným směrem. Takto nyní začínají války – myšlenkou.
  • Žádné války se nebojují pro lidi, ale pro ropu a americké dolary.
  • Žijeme ve světě lží, které jsou předkládány veřejnosti.
  • Syrskou militantní opozici tvoří teroristé – myslím tím všechny opoziční skupiny. Je to pořád stejný produkt Západu – jenom s různými názvy.
  • Teroristé hlásali, že bojují za svobodu, ale tu jsme přece měli. Na rozdíl od nich jsme my hlásali, že bojujeme za svou zemi – že svou zemi bráníme.
  • Nejhoršími militanty nebyli lidé ze Saúdské Arábie ani z Blízkého východu, ale Evropané. Je nám líto terorismu v Evropě, jenže teroristé, kteří tyto činy v evropských zemích spáchali, vzešli většinou ze samotných evropských zemí. [1]
  • Kdykoli to Spojeným státům nevycházelo na Blízkém východě, tak řekly Turkům a ti pro ně opět zamíchali karty, aby mohla začít nová hra (změnili situaci na novou hru).
  • Ve světě je nyní běžné vydírat skrze státní a mezinárodní či nadnárodní instituce. Avšak ani tyto instituce nejsou původními tvůrci dané politiky. Tvůrci jsou určité vlivové skupiny a vlivné osobnosti.
  • Dnes se vydírá skrze různé záležitosti, ale především se ve světě podporuje chudoba, která slouží k tomu, aby se rozpoutal konflikt.
  • Věříme, že američtí představitelé budou stále chtít provést určitou formu agrese proti Sýrii. Následující dva roky budou v tomto zásadní.
  • Dohoda sjednaná mezi Ruskem a Tureckem ohledně demilitarizované zóny v Idlíbu není ze strany militantní opozice dodržována. Stále dochází k bojům. Turecký prezident Erdogan si myslí, že touto dohodou a dalšími aktivitami něčeho na území Sýrie dosáhne. Zapomíná ale, že on o osudu Sýrie rozhodovat nebude. [2]
  • Současná situace v Sýrii, kdy militanti a Západ ztrácejí v boji, se náhle převádí na Kurdy – na jejich sebeurčení. Ale proč najednou Kurdové, když se o nich před konfliktem vůbec nejednalo a jejich status tehdy nechtěl nikdo ze Západu řešit? Kurdskou otázku nadnesli jenom proto, že se nyní stala pro Západ v čele s USA možností, jak se v Sýrii zachytit – udržet se v naší zemi. [3]
  • Západ uvalil na Sýrii sankce. Avšak jsou země, které dál se Sýrií obchodují (např. Rusko, Čína, Indie a další).
  • Sýrie má své vlastní zdroje a prostředky. A pokud by se zcela zastavil dovoz do Sýrie, tak jsme schopni vystačit s vlastními zdroji a zásobami po dobu dvou let – včetně zemědělských komodit.
  • Začal návrat uprchlíků. V některých částech dokonce již před několika lety (pravděpodobně ne dříve než před dvěma lety – pozn. red.). A samotný Damašek, ten žije stále svým životem.
  • Také v těžce zkoušeném Idlíbu jsou opoziční skupiny, které chtějí usmíření a kontaktují jednotlivé zástupce syrské vlády.
  • Sýrie chce vést a udržovat dialog, ale bez toho, aby se někdo vměšoval do vnitřních záležitostí naší země.

Po projevu prezidenta Bašára Asada byl poskytnut prostor pro otázky, komentáře a vyjádření hostů. Na každý jednotlivý výstup hostů prezident stručně reagoval. Navzdory tomu, že tato část trvala další hodinu, nebylo možné, aby vystoupili všichni zájemci z řad zahraničních návštěvníků. Jako první se ujali slova hlavní funkcionáři WPC a po nich byla vždy libovolným výběrem dána možnost hlásícím se hostům prostřednictvím přenosného bezdrátového mikrofonu. Ke slovu se dostalo maximálně 15 hostů.

Po skončení mítinku byl syrský prezident první osobou, která opustila sál. Prezident znovu zaujal místo u schodiště tak, aby se mohl stiskem ruky rozloučit s každým odcházejícím hostem.

Celý mítink včetně přivítání a rozloučení se s hosty byl zaznamenáván kamerami a fotoaparáty, a to jak ze strany informačních agentur, tak ze strany Kanceláře pro média a komunikaci s veřejností z úřadu prezidenta.

Poznámka: Hodnocení obsahu projevu syrského prezidenta je součástí samostatného produktu s analýzou obsahu vystoupení vedoucích představitelů Syrské arabské republiky.


[1] Pojem Evropané, kteří přicházeli bojovat do Sýrie, lze vztáhnout na termín zahraniční bojovníci, kteří se v posledních dvou až třech letech vracejí zpátky do svých zemí v Evropě (případně pokračují v činnosti v jiných zájmových zemích*). Nebyli to ale pouze Evropané, ale také občané zemí Asie – především ze středoasijských republik jako např. Tádžikistán a Kyrgyzstán, dále z Malajsie, Indonésie a dalších asijských zemí. Pro úplnost je vhodné doplnit, že zahraniční bojovníci přicházeli také z oblasti Kavkazu (zejména Dagestán a Čečensko – jedná se o autonomní republiky Ruské federace). Podle hodnocení syrských zdrojů pocházeli zahraniční bojovníci v Sýrii z 86 zemí. Podle zdrojů mimo Sýrii se jedná o více než 100 zemí.

[2] Turci měli nejprve utajovanou dohodu s Američany o společném působení v Sýrii, která počítala s vytvořením tzv. nárazníkového pásma v syrském a iráckém pohraničí (vesměs se jednalo o prostory ovládané Kurdy). Záměrem Turků bylo rozmístit v tomto pásmu turecké ozbrojené síly, což mělo do budoucna vytlačit Kurdy dále od původních tureckých hranic a postupně získat tento obsazený prostor pod správu Turecka – blíže viz produkt 11029 Turecko mezi Spojenými státy a Ruskou federací.

[3] USA mají na území Sýrie rozmístěno až 5 000 svých vojáků, případně kontraktorů (viz termín soukromá bezpečnostní agentura* – PSC/PMC*), kteří operují v severní, východní a jihovýchodní části Sýrie s cílem podporovat zbytky syrské opozice, vybudovat zde základny a usilovat o udržování linie proti ozbrojeným silám Sýrie. Američané se nacházejí většinou na území ovládaném Kurdy.


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11088
Souhrn přímých poznatků
© 2018 Agentura EXANPRO
9. listopad 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11087)

Produkt navazuje na dokument 11086, jenž obsahoval úvodní hodnocení incidentu ze dne 17. září 2018, při kterém byl sestřelen ruský průzkumný letoun Iljušin Il-20 operující nad syrským územím (průzkumná verze Il-20 je přednostně určena k provádění elektronického průzkumu a vedení elektronického boje).

V tomto produktu se zaměříme na přípravu izraelské operace* a její provedení. V kontextu tohoto obsahu vyvstává do popředí otázka, zda Izraelci útočili proto, aby zasáhli pozemní cíle na území Sýrie, anebo proto, aby využili a zneužili let ruského průzkumného letounu ve vhodném prostoru nad pobřežím Sýrie. Taktéž je zde otázka ohledně dohodnutého systému varování ze strany Izraele směrem k velení ruských sil v Sýrii. Nastavená pravidla tohoto systému byla Izraelci porušena. Proč Izraelci tato pravidla porušili, to zatím nevysvětlili. Pro analýzu* izraelské vzdušné operace je rovněž důležitý poznatek o tom, že Izraelci své údery proti cílům v Sýrii od počátku roku 2018 úzce konzultují s americkou stranou (vysvětlení užší spolupráce viz produkt 11077).

Do přípravy vzdušné operace patří podrobný rozbor prostoru plánované operace, v němž se nacházejí cíle útoku. Prostor vzdušné operace můžeme přirovnat k trojrozměrnému tělesu (např. ke krychli), jehož půdorys je v tomto případě tvořen územím Sýrie a vodami Středozemního moře (pobřežní/výsostné a mezinárodní vody) a ostatní část tvoří vzdušný prostor (vzdušný prostor státu a mezinárodní vzdušný prostor).

6. listopad 2018
Registrovaní

Specifické hodnocení (11086)

Izraelské vzdušné síly provedly 17. září 2018 přibližně ve 22.00 hod. místního času útok proti syrským objektům v prostoru provincie Latákíja, která se nachází na syrském pobřeží. Útok byl veden v nízké výšce ze Středozemního moře. Na útok reagovala syrská protivzdušná obrana (PVO), avšak jedna z protiletadlových střel omylem sestřelila ruský průzkumný letoun Iljušin Il-20, který se v té době nacházel asi 27 km od syrského pobřeží a chystal se na přistání na vojenské základně Hmímín. Ruský letoun se zřítil do moře a na jeho palubě zahynulo všech 15 příslušníků ozbrojených sil Ruské federace.

Izraelci svedli vinu na vojenské síly Sýrie a za svůj čin se ani neomluvili. Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že se jednalo o souběh tragických okolností, ale zdůraznil nutnost ještě lépe zajistit ochranu ruským vojákům působícím na území Sýrie. O něco ostřeji reagovala ruská generalita, která obvinila Izrael z úmyslné provokace a vytváření nebezpečného prostředí, k čemuž doplnila, že si vyhrazuje právo na odvetné kroky.