Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

ZPRAVODAJSKÉ ÚLOHY A CVIČENÍ
Řešení zpravodajských situací ÚVODNÍK
15. červen 2020
Předplatitelé

Doplnění k řešení zpravodajského cvičení (33015)

Kromě několika zpravodajských analýz a hodnocení ke kauze údajné ruské hrozby proti třem nižším českým politikům jsme 29. května 2020 publikovali zpravodajské cvičení, v němž vedle uvedení do situace bylo zadání se šesti úkoly. O tři dny později 1. června jsme zveřejnili řešení zpravodajského cvičení. K úkolům patřilo také stanovit, zda může být pověřený vedoucí Ruského střediska vědy a kultury (RSVK) v Praze Andrej Končakov příslušníkem ruské zpravodajské služby a případně jaké služby. V řešení jsme v případě Končakova vymezili konkrétní ruskou zpravodajskou službu.

Dne 5. června 2020 byl Andrej Končakov společně se svým podřízeným kolegou Igorem Rybakovem vyhoštěn z České republiky (podrobněji viz produkt 12084). Následující den 6. června se v ruských médiích objevilo prohlášení jednoho významného ruského funkcionáře, čímž se potvrdilo řešení zpravodajského cvičení ohledně příslušnosti Končakova ke konkrétní zpravodajské službě. Ruský funkcionář navíc poskytl několik dalších zajímavých vodítek.

1. červen 2020
Předplatitelé

Zpravodajské cvičení – řešení a závěr (33014)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33013.

Řešení úkolů zpravodajského cvičení poodhalí působení ruských zpravodajských služeb v České republice, což je však možné vztáhnout i na jiné mocnosti, které mají své zastoupení v ČR. Řešení rovněž ukáže, jak diletantské snahy vyvíjejí příslušníci Bezpečnostní informační služby* (BIS), aby za pomoci předpojatých nebo neznalých novinářů a bez jakýchkoli pádných důkazů očerňovali ruský diplomatický sbor v ČR.

29. květen 2020

Zpravodajské cvičení – zadání (33013)

Pro příznivce analytických úloh a všeobecně zpravodajských zápletek přinášíme produkt, který je zaměřen na řešení konkrétní zpravodajské situace. Jedná se o krátké zpravodajské cvičení, které by mělo být jednoduché pro zpravodajské profesionály a zábavné pro nadšence zpravodajské či „špionážní“ tematiky.

Poznámka: Analytické úlohy s různým obsahem a zaměřením lze nalézt v kategorii „Zpravodajské úlohy a cvičení“, kde jsou rozděleny do tří podkategorií: 

Uvedení do zpravodajského cvičení:

Zpravodajské cvičení* vychází ze skutečné situace, která je podrobně popsána a analyzována ve zpravodajských výstupech* 12081, 12082 a 12083. V těchto výstupech je objasněno, proč byla vzniklá situace vyhodnocena jako klamná operace* Bezpečnostní informační služby* (BIS) za přispění zahraničního partnera. V celé záležitosti údajného „muže s ricinem“ vyvstalo několik obecných i konkrétních otázek, a právě některé z nich jsou obsahem následujícího zpravodajského cvičení.   

Cvičení se skládá ze dvou částí: zadání (viz text níže) a řešení se závěrem (viz také hyperlink na konci zadání).

ZADÁNÍ

Zpravodajský námět ke cvičení

V roli nezávislých analytiků jste se dozvěděli informaci, že muž, který měl do Prahy přivézt jed ricin a s pozdějším upřesněním také jed saxitoxin, je ruský diplomat Andrej Viktorovič Končakov. Doplňující přijatou informací je, že Končakov je příslušníkem ruské Federální bezpečnostní služby (FSB*), což je kontrazpravodajská* organizace (FSB má v jádru stejné určení jako BIS, avšak přes její širokou škálu úkolů a velkou míru zákonné odpovědnosti ji nelze s českou BIS srovnávat – BIS navíc není orgánem činným v trestním řízení, tak jako FSB). Obdržené informace je nutné podle níže stanovených úkolů ověřit a dospět k určitému závěru.

Pro splnění úkolů zpravodajského cvičení je nutné vyhledat relevantní informace*. Tyto informace se skládají ze dvou souborů informací. První soubor se vztahuje k informacím o osobě Andreje Končakova a druhý soubor pak k dílčím uveřejněným informacím, které spojují Končakova s takzvanou „ricinovou aférou“. Pro zjednodušení cvičení předkládáme první soubor zjištěných a ucelených informací o jmenované osobě. Sestavení tohoto souboru informací by jinak bylo prvním úkolem analytiků. Uvedený soubor obsahuje následující relevantní informace potřebné ke splnění níže vyjmenovaných úkolů zpravodajského cvičení:

Osoba Andrej Viktorovič Končakov

Andrej Končakov se narodil v roce 1986 v Moskvě. V Moskvě také vystudoval Národní výzkumnou jadernou univerzitu (Национальный исследовательский ядерный университет). Univerzita je známá pod akronymem MIFI (МИФИ – Московский инженерно-физический институт). Na univerzitě se Končakov věnoval oboru Mezinárodní vztahy. V České republice Končakov působí 6 až 7 let jako zástupce Federální agentury pro Společenství nezávislých států (SNS), krajany žijící v zahraničí a mezinárodní humanitární spolupráci.

Tato Federální agentura byla zřízena v září 2008 a spadá pod Ministerstvo zahraničních věcí Ruské federace. Zmíněná Federální agentura má své zastoupení v 80 zemích. Toto zastoupení je naplňováno prostřednictvím 97 zastupitelských kanceláří, 73 Ruských středisek vědy a kultury (RSVK) v 62 zemích a 24 zástupců působících v rámci ruských ambasád ve 21 zemích.

V prosinci 2017 byl Končakov pověřen vykonáváním funkce vedoucího zástupce ruské Federální agentury v České republice a zároveň byl pověřen vykonáváním funkce vedoucího RSVK v Praze, přičemž tímto posunem získal diplomatický pas. Kromě svého mateřského jazyka ovládá Končakov češtinu, angličtinu a francouzštinu. RSVK pořádá různé výstavy, prezentace, koncerty, konference apod. Středisko je svou činností spojeno s ruským velvyslanectvím.

Cíl cvičení

Z předložených a vyhledaných relevantních informací splnit níže stanovené úkoly a z nich dospět k logickému závěru.

Úkoly ke cvičení

1) Vyhledejte dílčí relevantní informace, které Končakova mediálně spojují s tzv. „ricinovou aférou“ a vytvořte z nich soubor chronologicky uspořádaných informací (jedná se o druhý soubor informací, prvním souborem jsou osobní informace o Končakovovi – viz výše).

2) Na základě vyhledaných informací z předchozího bodu (úkolu) určete, jak čeští kontrazpravodajci* (příslušníci BIS), případně novináři a jejich zdroje dospěli k tomu, že Končakov byl tím mužem, jenž do ČR přivezl toxické látky.

Poznámka: V tomto bodě není podstatné řešit, zda Končakov skutečně do ČR přivezl výše uvedené toxiny, ale jen to, proč a jak byl s touto událostí spojen.

3) Určete, jaké zpravodajské služby Ruské federace mohou mít své zástupce na svém velvyslanectví v Praze. Odůvodněte jejich přítomnost na ruské ambasádě. Uvažujte tři následující ruské služby:

  • a) Hlavní správa rozvědky // Hlavní správa Generálního štábu Ozbrojených sil Ruské federace* (GRU* / ГРУ // GU GŠ OS RF / ГУ ГШ ВС РФ)
  • b) Federální bezpečnostní služba (FSB* / ФСБ)
  • c) Služba vnější rozvědky (SVR* / СВР)

Poznámka: Příslušnost jakéhokoli ruského diplomata k ruské zpravodajské službě ihned neznamená, že dotyčný diplomat páchá nezákonnou činnost. Zpravodajská činnost se skládá ze široké škály činností, kde převažují legální formy sběru a získávání informací. Špionáž či vyzvědačství (podle českého trestního zákoníku) tvoří jen malé procento zpravodajské činnosti (podrobněji viz Vědomostní test D nazvaný „Dokáže se BIS vypořádat s těmito odbornými otázkami?).

4) Po splnění předchozích úkolů odpovězte na otázku, zda je možné, aby byl Končakov příslušníkem FSB, jak je popisováno ve zveřejněných informacích. Zdůvodněte, proč je to možné, anebo proč to není možné.

Poznámka: Jako častá námitka proti jeho příslušnosti k FSB se v různých komentářích objevuje tvrzení, že FSB je bezpečnostní službou, která v rámci svého určení působí jen na území Ruské federace.

5) Pokud jste zamítli Končakovovu příslušnost k FSB, uveďte, proč je ze strany BIS s touto službou spojován. Dále uveďte, zda je možné a proč, aby Byl Končakov příslušníkem jedné ze dvou zbylých výše vyjmenovaných ruských služeb.

6) Na základě splněných úkolů vytvořte závěr, zda jsou uvolněné informace v médiích o zapojení Končakova do „ricinové aféry“ věrohodné (pravdivé), anebo nevěrohodné (falešné). Svůj závěr stručně zdůvodněte a uveďte, co z toho vyplývá.

 

Řešení zpravodajského cvičení s vytvořeným závěrem

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

  • Pro splnění úkolů je vhodné využít obsah produktů 12081, 12082 a 12083, ve kterých lze nalézt podstatnou část informací.
  • Pro splnění úkolů je vhodné seznámit se s působností jednotlivých ruských zpravodajských služeb a se způsoby jejich činnosti (týká se úkolů 3, 4 a 5).
  • Druh vzdělání a další kvalifikace může rozhodovat o přijetí do konkrétní zpravodajské služby.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 33013
Zpravodajské cvičení – zadání
© 2020 Agentura EXANPRO
16. červen 2017

Zpravodajské cvičení - zadání (33010)

Jak byla připravena a provedena vojenská akce proti zastupujícímu říšskému protektoru Reinhardu Heydrichovi? Dodnes nemají historici jasno, jak se útok přesně odehrál. Jejich názory se liší především v tom, jakou zbraní byl útok zahájen. Pro své závěry používají argumenty, které nejsou patřičným spojením výsledků analýzy tří základních skupin informací (více viz průběžné řešení a závěrečné řešení zpravodajského cvičení).  

A právě dohady a četné diskuze o způsobu provedení vojenské akce byly podnětem k rozpracování příslušného cvičení, jež bylo určeno analytikům zpravodajských a bezpečnostních agentur a tímto prostřednictvím ve zkrácené verzi také zájemcům ze široké veřejnosti. Cvičení ukazuje analytický postup k vytvoření určitého závěru založeného na odborné argumentaci.

Uvedení do zpravodajského cvičení: 

Situace pro cvičení vychází ze známé výsadkové operace „ANTHROPOID“, jejímž hlavním cílem bylo odstranit (eliminovat) zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Cvičení se skládá ze tří částí: zadání (aktuální produkt 33010), průběžné řešení (produkt 33011) a závěrečné řešení (produkt 33012).

ZADÁNÍ

Zpravodajský námět ke cvičení

Analytici či badatelé se z dostupných informací snaží sestavit a odůvodnit průběh výše zmíněné vojenské akce. K tomu mohou využívat své znalosti, dostupné materiály zaměřené na uvedenou událost a další podpůrné položky.

Cíl cvičení

Sestavit průběh vojenské akce a dostatečnými argumenty svůj předložený závěr obhájit.

Úkoly ke cvičení

1) Stanovte, jaké tři základní skupiny informací budete pro svou analýzu využívat.

2) Určete, o jakou akci se z hlediska vojenské terminologie jednalo. Vyberte jednu z předložených možností a svůj výběr zdůvodněte:

  • a) Diverze
  • b) Léčka
  • c) Přepad
  • d) Subverze

3) Na základě určení druhu akce popište zásady při jejím provádění.

4) Sjednoťte taktické zásady při provádění identifikovaného druhu akce (viz předchozí bod – úkol 3) s poznatky o provedené akci a vytvořte závěr. Zaměřte se především na zodpovězení následujících otázek:

  • a) Jaká zbraň byla určena k použití jako první? Byl to samopal STEN, nebo výbušné zařízení upravené k vrhu na cíl?
  • b) Co ukazuje na plánované použití zbraní v určitém pořadí?
  • c) Měla být v případě úspěšného použití první zbraně využita proti Heydrichovi také zbraň druhá?
  • d) Z jakého důvodu měl u sebe jeden z útočících vojáků tři výbušná zařízení (tři bomby)?
  • e) Proč se uchytila verze o použití samopalu jako hlavní zbraně a o improvizované výbušnině jako zbrani záložní?
  • f) Jak reálné je, aby případná třetí osoba zrcátkem signalizovala příjezd vozidla s Heydrichem?

Řešení prvních tří úkolů je obsaženo ve druhé části cvičení (viz průběžné řešení s odkazem níže). Řešení posledního čtvrtého úkolu je součástí třetí části cvičení (viz závěrečné řešení, odkaz na poslední třetí část je rovněž uveden v průběžném řešení).

Poznámka: Analytické úlohy s různým obsahem a zaměřením lze nalézt v kategorii „Zpravodajské úlohy a cvičení“, kde jsou rozděleny do tří podkategorií: 

 

Průběžné řešení zpravodajského cvičení

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

  • Skupiny informací jsou spjaty se třemi časovými úseky (obdobími).
  • Druh akce je možné určit s pomocí ZPRAVODAJSKÉHO VÝKLADOVÉHO SLOVNÍKU - sjednocené verze.
  • Zásady provedení příslušné akce se přednostně vztahují ke způsobu a pořadí využití výzbroje a s tím souvisejícího rozmístění útočníků.
  • Znalosti se týkají postupu a zásad při provádění akcí tohoto druhu a poznatky jsou spojené s reálnou operací, jež je hlavním předmětem tohoto cvičení.

 


Zpravodajský produkt 33010
Zpravodajské cvičení
© 2017 Agentura EXANPRO

 

16. červen 2017
Předplatitelé

Zpravodajské cvičení – průběžné řešení (33011)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33010