Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

ZPRAVODAJSKÉ ÚLOHY A CVIČENÍ
Řešení zpravodajských situací ÚVODNÍK
16. červen 2017

Zpravodajské cvičení - zadání (33010)

Jak byla připravena a provedena vojenská akce proti zastupujícímu říšskému protektoru Reinhardu Heydrichovi? Dodnes nemají historici jasno, jak se útok přesně odehrál. Jejich názory se liší především v tom, jakou zbraní byl útok zahájen. Pro své závěry používají argumenty, které nejsou patřičným spojením výsledků analýzy tří základních skupin informací (více viz průběžné řešení a závěrečné řešení zpravodajského cvičení).  

A právě dohady a četné diskuze o způsobu provedení vojenské akce byly podnětem k rozpracování příslušného cvičení, jež bylo určeno analytikům zpravodajských a bezpečnostních agentur a tímto prostřednictvím ve zkrácené verzi také zájemcům ze široké veřejnosti. Cvičení ukazuje analytický postup k vytvoření určitého závěru založeného na odborné argumentaci.

Uvedení do zpravodajského cvičení: 

Situace pro cvičení vychází ze známé výsadkové operace „ANTHROPOID“, jejímž hlavním cílem bylo odstranit (eliminovat) zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.

Cvičení se skládá ze tří částí: zadání (aktuální produkt 33010), průběžné řešení (produkt 33011) a závěrečné řešení (produkt 33012).

ZADÁNÍ

Zpravodajský námět ke cvičení

Analytici či badatelé se z dostupných informací snaží sestavit a odůvodnit průběh výše zmíněné vojenské akce. K tomu mohou využívat své znalosti, dostupné materiály zaměřené na uvedenou událost a další podpůrné položky.

Cíl cvičení

Sestavit průběh vojenské akce a dostatečnými argumenty svůj předložený závěr obhájit.

Úkoly ke cvičení

1) Stanovte, jaké tři základní skupiny informací budete pro svou analýzu využívat.

2) Určete, o jakou akci se z hlediska vojenské terminologie jednalo. Vyberte jednu z předložených možností a svůj výběr zdůvodněte:

  • a) Diverze
  • b) Léčka
  • c) Přepad
  • d) Subverze

3) Na základě určení druhu akce popište zásady při jejím provádění.

4) Sjednoťte taktické zásady při provádění identifikovaného druhu akce (viz předchozí bod – úkol 3) s poznatky o provedené akci a vytvořte závěr. Zaměřte se především na zodpovězení následujících otázek:

  • a) Jaká zbraň byla určena k použití jako první? Byl to samopal STEN, nebo výbušné zařízení upravené k vrhu na cíl?
  • b) Co ukazuje na plánované použití zbraní v určitém pořadí?
  • c) Měla být v případě úspěšného použití první zbraně využita proti Heydrichovi také zbraň druhá?
  • d) Z jakého důvodu měl u sebe jeden z útočících vojáků tři výbušná zařízení (tři bomby)?
  • e) Proč se uchytila verze o použití samopalu jako hlavní zbraně a o improvizované výbušnině jako zbrani záložní?
  • f) Jak reálné je, aby případná třetí osoba zrcátkem signalizovala příjezd vozidla s Heydrichem?

Řešení prvních tří úkolů je obsaženo ve druhé části cvičení (viz průběžné řešení s odkazem níže). Řešení posledního čtvrtého úkolu je součástí třetí části cvičení (viz závěrečné řešení, odkaz na poslední třetí část je rovněž uveden v průběžném řešení).

Poznámka: Analytické úlohy s různým obsahem a zaměřením lze nalézt v kategorii „Zpravodajské úlohy a cvičení“, kde jsou rozděleny do tří podkategorií: 

 

Průběžné řešení zpravodajského cvičení

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

  • Skupiny informací jsou spjaty se třemi časovými úseky (obdobími).
  • Druh akce je možné určit s pomocí ZPRAVODAJSKÉHO VÝKLADOVÉHO SLOVNÍKU - sjednocené verze.
  • Zásady provedení příslušné akce se přednostně vztahují ke způsobu a pořadí využití výzbroje a s tím souvisejícího rozmístění útočníků.
  • Znalosti se týkají postupu a zásad při provádění akcí tohoto druhu a poznatky jsou spojené s reálnou operací, jež je hlavním předmětem tohoto cvičení.

 


Zpravodajský produkt 33010
Zpravodajské cvičení
© 2017 Agentura EXANPRO

 

16. červen 2017

Zpravodajské cvičení – průběžné řešení (33011)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33010

PRŮBĚŽNÉ ŘEŠENÍ

Úkol 1

  • Stanovte, jaké tři základní skupiny informací budete pro svou analýzu využívat.

V nápovědě jsme uvedli, že tři skupiny informací jsou spjaty se třemi časovými úseky. Jedná se o období před akcí, období či moment akce a období po akci. Převedeme-li to do srozumitelnější mluvy, tak nás zaprvé zajímá, podle jakých taktických zásad se dvojice československých vojáků připravovala na provedení samotné akce neboli podle jakých v té době nejnovějších poznatků prováděli výcvik se zaměřením na konkrétní druh vojenské činnosti. Zadruhé musíme nasměrovat pozornost na to, jak byla akce skutečně provedena. A konečně zatřetí nás zajímá, jaké závěry o způsobu provedení operace a na základě čeho byly v průběhu několika desetiletí učiněny. Celé to můžeme přehledně shrnout do následujících bodů:

  • a) Způsob a zásady provádění konkrétního druhu akce v určitém počtu osob s jasně danou výzbrojí a proti přesně stanovenému cíli (k tomu můžeme přičíst i prostor akce).
  • b) Poznatky z místa činu a z vyšetřování (včetně učiněných svědectví)
  • c) Publikované závěry o způsobu provedení akce včetně argumentace

Úkol 2

  • Určete, o jakou akci se z hlediska vojenské terminologie jednalo. Vyberte jednu z předložených možností a svůj výběr zdůvodněte:
  • a) Diverze
  • b) Léčka
  • c) Přepad
  • d) Subverze

Jednotlivé definice všech výše uvedených termínů lze nalézt ve ZPRAVODAJSKÉM VÝKLADOVÉM SLOVNÍKU (viz zmínka v nápovědě v zadání cvičení). Českoslovenští výsadkáři uskutečnili útok na Heydricha formou léčky, což je činnost, při níž si útočníci sami volí místo napadení, přičemž útočí na pohybující se cíl (místo napadení se volí na ose pohybu cíle).

Úkol 3

  • Na základě určení druhu akce popište zásady při jejím provádění.

Druhem akce provedené v květnu 1942 v Praze byla léčka, jež měla jediný cíl, a to zlikvidovat nepřátelského německého hodnostáře. Nejednalo se o vzetí zajatce či únos ani o získání vojenských dokumentů. Pokud je tedy hlavním a jediným cílem léčky likvidace osob (živé síly), klade se důraz na maximální využití veškerých dostupných zbraní (palebné síly včetně trhavin). Léčka je zpravidla zahájena palbou z účinnějších zbraní (např. ruční protitankové zbraně) a/nebo s využitím výbušnin, které mohou být odpáleny po jejich předchozí instalaci na vhodném místě (např. přímo na komunikaci s úmyslem zničit/poškodit první vozidlo a omezit pohyb ostatních vozidel, na svahu táhnoucího se podél komunikace se záměrem strhnout výbuchem zeminu (kameny) a způsobit zával na cestě a tím zablokovat pohyb vozidla či celého proudu vozidel, na stromě se záměrem ho explozí porazit a zablokovat komunikaci atd.). Na vozidla, která jsou nucena zastavit nebo zpomalit zahajují palbu i zbylé zbraně, pro něž je snazší vést střelbu na vozidla a osoby s omezenou možností pohybu. 

Použití výbušnin na zahájení léčky je silným momentem překvapení a slouží rovněž na počáteční ochromení protivníka a jeho pohybu, čímž se získává výhoda na rychlé a plynulé pokračování léčky s jejím likvidačním účinkem. Protivník je naopak v nevýhodě, neboť není schopen v prvních sekundách reagovat na nastalou situaci.

Místo pro léčku se volí na takovém úseku komunikace, jenž je pro protivníka (osádku vozidla) nepřehledný a který neumožňuje rychlejší jízdu. Jedná se obvykle o místa ihned za zatáčkou nebo na svahu při pohybu do kopce. Zvolené místo by mělo útočníkům poskytovat rovněž dobrou ochranu a únikovou cestu.

Odpovědi na komplexnější úkol 4 jsou součástí závěrečného řešení (viz odkaz níže).

Závěrečné řešení zpravodajského cvičení

 


Zpravodajský produkt 33011
Zpravodajské cvičení
© 2017 Agentura EXANPRO

 

16. červen 2017

Zpravodajské cvičení – závěrečné řešení (33012)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33010. Průběžné řešení je součástí produktu 33011.

ZÁVĚREČNÉ ŘEŠENÍ

Úkol 4

  • Sjednoťte taktické zásady při provádění identifikovaného druhu akce (léčka – viz úkol 3) s poznatky o provedené akci a vytvořte závěr. Zaměřte se především na zodpovězení následujících otázek:
  • a) Jaká zbraň byla určena k použití jako první? Byl to samopal STEN, nebo výbušné zařízení upravené k vrhu na cíl?

Léčku* proti Heydrichovi prováděly dvě osoby, k čemuž měly k dispozici samopal STEN a tři improvizovaná výbušná zařízení* (upravené bomby). Krátké střelné zbraně sloužily spíše k osobní ochraně při úniku z místa léčky. Z hlediska vojenské taktiky je pro úspěšné provedení léčky nejlepší zahájit tuto akci použitím výbušniny (bomby), jež má ničivější a dezorientační účinky. To skýtá výhodnější podmínky pro následné zahájení mířené palby z ručních zbraní a přesnější ničení živé síly. V našem případě se jednalo o plánované použití samopalu STEN prostřednictvím jak mířené střelby, tak střelby od boku.

  • b) Co ukazuje na plánované použití zbraní v určitém pořadí?

Použití výbušniny jako první zbraně nasvědčuje také rozmístění dvojice útočníků, kdy Jan Kubiš se svými „bombami“ vyčkával blíže ve směru příjezdu vozidla (upravený bombový granát házel na vozidlo těsně po jeho průjezdu kolem něj). Vozidlo ho tak míjelo jako prvního, a pokud byl uskutečňován útok na jediné vozidlo, musel při průjezdu vozidla jednat. V opačném případě by tam byl zcela zbytečný, jelikož by si auto nechal ujet.1 A o několik metrů dále postavený Josef2 Gabčík by musel vzít odpovědnost za zastavení vozu jen sám na sebe se svým samopalem, což by se nemuselo podařit. Vozidlo s Heydrichem by tak mělo na své cestě jen jednu překážku (střelba ze samopalu) namísto dvou překážek (výbušnina a střelba). Zdůrazňujeme, že cílem byla likvidace vojenského funkcionáře, což pro úspěch akce znamená zapojit do útoku všechny zúčastněné osoby a tím zvýšit pravděpodobnost zničení cíle.  

Střelba vedená jedním střelcem na jedoucí vozidlo nezaručuje úspěch. Vozidlo je v pohybu, a to znamená horší podmínky pro zásah cíle a možnost úniku vozidla z nebezpečné zóny. Při likvidaci osoby nebo osob ve vozidle je nejprve nutné vozidlo zastavit a poté zahájit účinné zneškodnění živých cílů.

  • c) Měla být v případě úspěšného použití první zbraně využita proti Heydrichovi také zbraň druhá?

Reinhard Heydrich byl důležitým cílem, a proto se do útoku měli zapojit oba vojáci z dvoučlenného komanda. Výbušnina a samopal měly být využity bez ohledu na to, zda by byl Heydrich zabit už na samém počátku léčky a hned při použití první zbraně.  

Z hlediska taktických zásad při provádění léčky a taktéž podle rozmístění útočníků měla být nejprve použita výbušnina se záměrem zpomalit až zastavit vozidlo, a to jeho poškozením nebo ochromením řidiče (případně zraněním, či dokonce usmrcením osádky vozidla). Následovat měla střelba ze samopalu na ochromený cíl, což se nezdařilo.

U dvoučlenného komanda se nejednalo o volbu zbraně, ale o použití všech zbraní, jež byly k dispozici. Při plnění takového úkolu platí, že pokud má být cíl skutečně eliminován, musí být doslova zabit několikrát. Nelze přemýšlet, zdali byl již smrtelně zasažen střepinou při odhodu první „bomby“. Takové úvahy se nevedou a bojový úkol se plní s určitou „předimenzovaností“.

  • d) Z jakého důvodu měl u sebe jeden z útočících vojáků tři výbušná zařízení (tři bomby)?

Nejpravděpodobnější vysvětlení s ohledem na praktické znalosti v provádění léčky je následující: První „bomba“ byla určena k zastavení vozidla. Poté měla následovat střelba z jiného směru, která měla zároveň umožnit „vrhači bomb“ připravit druhý upravený granát a přesněji zamířit na již stojící vozidlo. O třetí „bombě“ bychom mohli hovořit jako o potřebné záloze (ono předimenzování v aktivitě i výzbroji), případně jako o prostředku s možným využitím při úniku z místa činu.

  • e) Proč se uchytila verze o použití samopalu jako hlavní zbraně a o improvizované výbušnině jako zbrani záložní?

Jediné, co svědci slyšeli, byl výbuch bomby. Střelba ze samopalu nebyla vykonána. Rychlý sled celé události tak mohl všechny zmást v tom, zda střelba měla být před výbuchem, nebo po výbuchu. Podobně údajný příkaz Heydricha směrem ke svému řidiči, aby zastavil vozidlo, mohl být instrukcí pro někoho jiného. Jestliže Heydrich zakřičel „halt“, mohlo toto slovo klidně mířit ke střelci Gabčíkovi, jenž se po zřejmém selhání samopalu chystal opustit místo akce. V ten okamžik už mohlo být vozidlo zasaženo upraveným granátem, což mohlo způsobit jeho zastavení skrze ochromení řidiče a skrze poškozenou zadní podvozkovou část vozu, a zhruba ve stejnou chvíli se na boku nebo klidně již před stojícím vozidlem mohl objevit Gabčík se samopalem, který záhy svoji zbraň odhazuje a prchá.

Poznámka: Záludnostem v podávání svědectví se z hlediska nauky věnuje produkt „Svědci stejné události poskytují rozdílná svědectví“ – možnost výběru pro publikování z Přehledu zájmových témat, kategorie Odborná zpravodajská nauka.

  • f) Jak reálné je, aby případná třetí osoba zrcátkem signalizovala příjezd vozidla s Heydrichem?

Signalizace zrcátkem je jednak nápadná a jednak zbytečně složitá. Ten, kdo signalizuje vrháním takzvaného „prasátka“, musí vidět, zda je odlesk veden na správné místo, čímž na sebe a k onomu místu poutá pozornost. Lesk patří mezi hlavní demaskující příznaky* a je viditelný ze širšího úhlu, na větší vzdálenost a lze ho zaznamenat jen periferním viděním, čímž si ho může všimnout více lidí, a to není v těchto případech žádoucí. Další nevyzpytatelnou věcí je počasí, které může tuto signalizaci ztížit. K odrazu světla však není nutný přímý sluneční svit, ale postačí běžné denní světlo, i kdyby bylo oblačno. Navíc zdrojem světelného záření nemusí být jenom slunce, ale také umělé osvětlení. Obecně platí, že pokud existuje jakékoli světlo, pak existuje také jeho odraz od hladkých ploch, a to v různé intenzitě v závislosti na míře a směru světelného záření. Můžeme však shrnout, že signalizace zrcátkem není z více důvodů v podobných situacích vhodná a je spíše součástí filmů s příslušným žánrem. V praktických případech se volí méně nápadný a jednodušší způsob upozornění na blížící se objekt léčky (např. chvilkové sundání klobouku/čepice z hlavy nebo sklonění se a zavazování tkaničky – vždy bez pohledu do místa, kde by měl být signál přijat).

V den útoku na Heydricha (krátce před explozí bomby) mohli někteří lidé zpozorovat i slabší odraz světla od hladké plochy či povrchu jakéhokoli předmětu, čímž si mohli vytvořit možnou souvislost s provedenou akcí a doplnit své subjektivní vysvětlení.


1 Pokud by se léčka týkala kolony vozidel, mohl by být útok veden zároveň na první a poslední vozidlo s úmyslem zablokovat oba směry úniku vozidel a uzavřít objekt léčky v jednom místě. Útočníci rozmístění jako první na směru příjezdu kolony vozidel by tak při průjezdu prvních vozů nereagovali a zaútočili by až na poslední jedno nebo dvě vozidla. Přibližně ve stejném okamžiku by zahájili palbu střelci rozmístění dále ve směru pohybu kolony a ničili by její přední část. 

2 Josef Gabčík, ač Slovák, tak používal český přepis křestního jména namísto slovenského „Jozef“.  Českou verzi svého jména měl údajně i ve svém rodném listě.

* Objasnění termínů je obsaženo ve ZPRAVODAJSKÉM VÝKLADOVÉM SLOVNÍKU - sjednocené verzi“.


Zpravodajský produkt 33012
Zpravodajské cvičení
© 2017 Agentura EXANPRO
16. listopad 2016

Zpravodajské cvičení - zadání (33007)

Uvedení do zpravodajského cvičení: 

Situace vychází z činnosti zpravodajských důstojníků*, kteří působí v zahraniční operaci na území cizí země. V zemi probíhá ozbrojený konflikt, přesněji „konflikt nízké intenzity“* (LIC). Obecným úkolem zpravodajských důstojníků z členské země NATO je podílet se s ostatními zasazenými složkami na vytváření bezpečného prostředí v zemi konfliktu. Za účelem provádění zpravodajské podpory* v příslušné záležitosti vytvořila skupina zpravodajců* ve svém zájmovém prostoru* (případně prostoru zpravodajské odpovědnosti*) síť informačních zdrojů*, jež mají přímý nebo nepřímý přístup k požadovaným informacím.

Veškeré dění se odehrává na území cizího státu a je zaměřeno na situaci během vyzvedávání lidského zdroje* „v terénu“ s cílem přemístit ho na místo schůzky, kde se má odehrát jeho informační vytěžení*. V tomto cvičení se nejedná o analytickou činnost, ale o činnost operativní.

Cvičení se skládá ze tří částí: zadání, průběžné řešení s dalším vývojem situace a závěrečné řešení.

ZADÁNÍ

Zpravodajský námět ke cvičení

Zpravodajská skupina se na svém pracovišti v zahraničním městě připravuje na vyzvednutí jednoho ze svých zdrojů. S ohledem na počet dostupných osob, situaci ve městě (viz níže) a zkušenost se zdrojem (taktéž viz níže) bylo rozhodnuto, že zdroj bude vyzvednut následujícím způsobem: Řídící důstojník* s jedním vozidlem provede fyzické vyzvednutí zdroje v terénu, k čemuž bude mít k dispozici dvoučlenný podpůrný tým ve druhém vozidle. Vyzvednutí bude provedeno v jedné z předem domluvených vedlejších ulic vybrané části města. Následně bude zdroj dopraven do konspiračního domu* v chráněné městské čtvrti. Pro schůzku se zdrojem je k dispozici prověřený tlumočník.

Část města, kde má být zdroj vyzvednut, je hodnocena jako poměrně bezpečná s občasnými incidenty (zpravidla se jedná o krádeže, dopravní incidenty, pouliční potyčky a jen ojediněle o incidenty za použití střelné zbraně nebo o přepadení či únosy). Ve zmíněné části města je umístěno několik zahraničních organizací a pohyb vozidel se zahraničními pracovníky je zde běžnou záležitostí.

Zdrojem je muž středního společenského postavení s odpovídající funkcí ve státní správě a s přístupem k informacím bezpečnostního charakteru (přístup k informacím je částečně přímý, ale většinou se jedná o přístup nepřímý, který je avšak spojen i se stranou povstalců). Se zdrojem bylo uskutečněno již osm schůzek. Jeho vystupování dosud nevykazovalo žádné prvky nebezpečnosti a jeho informační činnost lze hodnotit jako spolehlivou. Zdroj spolupracuje za finanční odměnu.

Cíl cvičení

Získat důležité informace od zdroje, avšak za přijatelných bezpečnostních podmínek neboli přijatelného rizika vzhledem k situaci.

Úkoly ke cvičení – fáze A

1) Rozhodněte, kde bude místo tlumočníka. K tomu vyberte jednu z uvedených variant a své rozhodnutí odůvodněte:

  • a) Tlumočník bude vyčkávat na příjezd zdroje v konspiračním domě
  • b) Tlumočník se zúčastní vyzvednutí zdroje společně s řídícím důstojníkem

2) Jaké věci by měl mít  řídící důstojník u sebe během vyzvedávání zdroje? Jmenujte dvě důležité položky.

Poznámka: V tomto případě neuvažujeme položky, jež se týkají osobní bezpečnosti a komunikace (např. střelná zbraň, ochranná vesta, radiostanice apod.). Úkolový bod se vztahuje na věci spojené s činností směrem ke zdroji. 

3) Na základě zpravodajského námětu ke cvičení určete, o jaký druh zdroje se jedná. Vyberte jednu z předložených možností a svůj výběr odůvodněte:

  • a) Řízený zdroj
  • b) Spolupracující kontakt
  • c) Subzdroj

Řešení úkolů pro fázi A je obsaženo ve druhé části cvičení (fáze B), která obsahuje další vývoj situace a k tomu se vztahující další úkoly (viz odkaz níže). Vývoj situace je spojen s vyzvedáváním zdroje a vychází ze skutečné události.

* Definice odborných termínů jsou dostupné v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze. V textu výše bylo označeno celkem 11 zpravodajských termínů.

Poznámka: Analytické úlohy s různým obsahem a zaměřením lze nalézt v kategorii „Zpravodajské úlohy a cvičení“, kde jsou rozděleny do tří podkategorií: 

 

Průběžné řešení zpravodajského cvičení a další vývoj situace

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

  • Místo tlumočníka vychází ze situace, jejíž varianty mohou nastat při vyzvedávání zdroje.
  • Položky souvisejí s informační činností.
  • Druh zdroje je možné určit za pomoci Zpravodajského výkladového slovníku.

 


Zpravodajský produkt 33007
Zpravodajské cvičení
© 2016 Agentura EXANPRO
16. listopad 2016

Zpravodajské cvičení - průběžné řešení (33008)

Zadání zpravodajského cvičení je obsahem produktu 33007