Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
8. srpen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12012)

Výroční zprávy českých zpravodajských služeb, a to jak v utajované, tak v neutajované verzi, jsou jedním z náležitých podkladů pro zkoumání, jak příslušné služby v uplynulém roce působily. Výroční zprávy by tak měly sloužit jako jeden ze základních dokumentů pro naplnění kontrolní funkce stálých parlamentních komisí, v tomto případě Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS).

Analýza výročních zpráv BIS za období dvou let (rok 2013 a 2014) je rozdělena do tří produktů. V prvním díle odborné analýzy jsme se věnovali zpravodajské produkci Bezpečnostní informační služby (rok 2013 a 2014) a dále kontrarozvědné činnosti BIS za rok 2013, viz produkt 12011 Odborná analýza výročních zpráv BIS (díl 1/3). Prezentovaný zpravodajský produkt jako druhý díl analýzy se vztahuje ke kontrarozvědné činnosti BIS za rok 2014 a přímo navazuje na první díl. Následující třetí a závěrečný díl se týká boje proti terorismu v letech 2013 a 2014 z pohledu BIS, přičemž je doplněn závěrem agentury EXANPRO ke zpracovávaným výročním zprávám zpravodajských služeb, viz produkt 12013 Odborná analýza výročních zpráv BIS (díl 3/3)". Celková analýza výročních zpráv BIS je volným pokračováním produktu 12004 Význam veřejných výročních zpráv zpravodajských služeb.

4. srpen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12011)

Zprávy o činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS) za příslušný rok ve verzi neutajovaného dokumentu neboli obecně veřejné výroční zprávy jsou výmluvnou ukázkou toho, jak je těžké přiblížit veřejnosti práci zpravodajské služby a ukázat, že své úkoly plní co nejlépe. Každá taková zpráva je dvojsečnou zbraní, kdy se na jedné straně může zpravodajská služba pozitivně prezentovat a získat podporu veřejnosti, a na straně druhé naopak zasít pochybnosti o svém výkonu a odborné způsobilosti.

V tomto pohledu působí neutajované výroční zprávy BIS poněkud bizarním dojmem, neboť jsou směsí všeho možného, ale naproti tomu jen povrchně reprezentují profesionální výstup státní zpravodajské služby. Neutajovaná verze výroční zprávy přirozeně postrádá texty, jež podléhají režimu utajení, avšak i přesto může být vytvořena jako jednoduché a věcné shrnutí zpravodajské práce s jejími výsledky. Namísto objektivního a srozumitelného kontrazpravodajského hodnocení zájmových oblastí se stručným přehledem dosažených výsledků je výroční zpráva spíše jednostranným pojednáním, ve kterém jsou zastoupeny kromě prvků zpravodajství také prvky psychologie, filozofie a dějepisu. Autoři výročních zpráv podávají všeobecný výklad o tom, jak může působit cizí zpravodajská služba na území ČR, nadneseně popisují svoji zpravodajskou činnost bez patřičného vysvětlení (argumentace), vracejí se do historie a předkládají dějinný vývoj v určité oblasti, zamýšlejí se nad tím, jak uvažují občané České republiky, podsouvají veřejnosti, co by měla považovat za špatné a tak dále. Pracovníci mediálního zpravodajství některé obecné části výročních zpráv poté přebírají a prezentují je v médiích, jako kdyby se jednalo o konkrétní zjištěná fakta v přesně stanovené době, čímž vlastně povyšují obsah dokumentu na něco, čím není.

Odborná analýza výročních zpráv BIS za období dvou let (rok 2013 a 2014, zpráva za rok 2015 ještě není k dispozici), jež volně navazuje na dokument 12004 Význam veřejných výročních zpráv zpravodajských služeb“, je rozdělena do tří zpravodajských produktů. Pro analýzu jsme vybrali záležitosti, které se vztahují ke zpravodajské produkci, kontrarozvědné činnosti (upřednostňujeme výraz „kontrazpravodajská činnost“1*) a terorismu.

15. červenec 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (12010)

Severoatlantická aliance (NATO) a Evropská unie (EU) posouvají od 90. let svoji politiku. EU v té době zahájila uzavírání asociačních dohod s postsocialistickými státy, aby se z nich postupně po několika letech staly „právoplatné“ členské země. Nové členské země však musejí od počátku vědět, že nikdy nebudou mít takové postavení a vliv na určování politiky jako původní členské země. K tomu později přichází termín „vícerychlostní Evropská unie“, jímž se část politiků snaží dát najevo, že některé členské země jsou si rovnější a že ty ostatní zkrátka zaostávají. Ale proč jsou potom všichni v jednom spolku? Jeden spolek znamená jedny pravidla, avšak ve spolku EU je soubor několika různých pravidel. Proč se tedy EU snaží nadále rozšiřovat své řady, i když tomu zdaleka neodpovídá úroveň potenciálních členů? Zatím nejvýraznější pochybnosti o činnosti EU vyvstávají v případě podepsání asociačních smluv s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem, jež odkrývají skrytý charakter a skutečný směr současné Evropské unie (viz produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině).

Rozrůstání NATO je oficiálně a dlouhodobě vykládáno jako rozšiřování bezpečného prostoru se zárukou bezpečnosti členským zemím. Avšak tato záruka nebude v praxi nikdy existovat, a dokonce neexistuje ani na papíře čili v obsahu tzv. Washingtonské smlouvy (viz produkt 11002 Členství v NATO neposkytuje bezpečnostní záruky). Vlády nových členských zemí tak od konce 90. let rozšiřují „bezpečný prostor“, aniž by jasně definovaly reálné hrozby. Posléze se ale naopak vydávají z tohoto bezpečného prostoru podpořit „vojenská tažení“ vedoucích Američanů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku, přičemž „minimálně“ dvě z nich byla zahájena bombardováním bez mandátu OSN. V této souvislosti je pozoruhodné, že Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance pouhých 12 dní před zahájením vzdušné operace proti srbským jednotkám a zároveň tím byla okamžitě zahrnuta do vzdušného koridoru pro bojové letouny zemí NATO (převážně USA).

Postranní skryté cíle dnešní Evropské unie a novodobé Severoatlantické aliance, potažmo Spojených států, a důvody k jejich naplňování jsou jednou stránkou věci. Druhou stránkou je pak způsob, jakým jsou tyto cíle dosahovány, neboť z dlouhodobé činnosti Západu se stále více zvýrazňují obrysy termínů z názvosloví zpravodajských služeb, jakými jsou „krycí organizace“ a „agenti s vlivem“. 

22. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (12009)

Zpravodajský produkt je pokračováním specifické analýzy započaté v produktu 12008 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 1/2). V prvním díle specifické analýzy byly předloženy okolnosti rozebírané situace a vysvětleny záležitosti vlivových operací1. Následně byl prezentován úvod k samotné analýze, která se bude týkat především tučně zvýrazněného textu, jenž je v prvním díle specifické analýzy součástí tzv. podkladu pro analýzu.

Analytický rozbor zahájíme vyjádřením ředitele CIA.

20. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (12008)

Opakovaná vystoupení ředitele CIA1 k utajované části zprávy společné komise, jež se týká útoků spáchaných 11. září 2001 na území USA, jsou jednou z ukázek vedení vlivových operací2, ve kterých má postava ředitele Ústřední zpravodajské služby Spojených států vždycky své místo a svou roli s mluveným textem.

Vlivová operace je obecně vedena proti Saúdské Arábii, přičemž směrem k široké veřejnosti je rozpracována do podoby klamné operace3 s cílem ovlivnit veřejné mínění požadovaným směrem.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy rozšiřuje krátkou analytickou reakci 12005 pod názvem Vláda USA vyvíjí nátlak na Saúdskou Arábii a umožňuje pohled na způsob rozboru situace, v níž hraje jednu z hlavních rolí vedoucí funkcionář státní zpravodajské služby.