Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
25. květen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12006)

Celá aféra, která započala v červenci 2015 „únosem“ pětice Čechů v Libanonu, vykazuje podezřelé okolnosti, jež svědčí o tom, že česká zpravodajská služba sehrála jen domluvenou úlohu pro svého mocnějšího „spojence“. Vycházíme z rozboru faktických údajů a jejich porovnání se způsobem reakce či naopak „mlčenlivostí“ českých i amerických funkcionářů. Dále uvažujeme zásady provádění zpravodajské činnosti a dosavadní poznatky o charakterových vlastnostech a chování určitých politiků.

Pokud bychom přesto připustili, že se jednalo o čistě národní záležitost bez zásahu či řízení třetí stranou, museli bychom vyvodit jediný závěr: závažné pochybení vedoucích funkcionářů zpravodajské služby a politiků odpovědných za její řízení (vysvětlení dále v textu). Avšak za celou dobu tří měsíců od návratu „unesených“ Čechů do vlasti nebyla zaznamenána žádná personální změna ani závěr z nějakého šetření či alespoň jakási aktivita Stálé parlamentní komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství směrem k této záležitosti. Vláda i komise se od svého „povinného“ vyjádření k případu již rozebíranou aférou nezabývají, přesněji se jí zabývat ani nezačaly (objasnění dále v textu).

Vtažení Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) do případu hodnotíme jako formální záležitost, která podléhá „vyšším zájmům”, jež politici alibisticky označují jako „zájmy národní bezpečnosti".

V celé kauze, včetně jejího samotného vzniku, je několik analyticky hodnotných zajímavostí. V tomto zpravodajském produktu se ale zaměříme na podivné zapojení české zpravodajské služby a na odpovědnost české vlády za vznik a průběh tzv. „libanonské aféry".

9. květen 2016

Krátká analytická reakce (12005)

Informace o snaze amerických představitelů zveřejnit údajnou utajovanou část zprávy společné komise, která popisuje* záležitosti ohledně útoků 11. září 2001 a v jejíž dosud nezveřejněné části má být tvrzení o podílu Saúdské Arábie, hodnotíme jako snahu USA vyvíjet politický nátlak na Saúdskou Arábii. 

Tato snaha americké vlády vychází ze situace na Blízkém východě, kde se v současnosti rozcházejí názory USA s názory Saúdské Arábie na řešení situace především v Sýrii. Saúdská Arábie si přeje razantnější řešení ve prospěch vlastní dominance v regionu, přičemž vybočuje od dohodnuté koordinace se Spojenými státy v této geografické oblasti, což narušuje plnění cílů americké zahraniční politiky.

Američané oznámili, že se do 60 dní rozhodnou, zda zmíněnou utajovanou kapitolu zveřejní, což je ve skutečnosti ultimátum pro Saúdskou Arábii, aby do té doby zjednala nápravu ve společném postupu v exponovaném regionu.

V uvedení celé kauzy včetně vyjádření ředitele CIA lze nalézt řadu znaků využitelných pro zpravodajskou analýzu. Objasnění tohoto závěru (hodnocení) je předmětem analýzy uvedené ve zpravodajských produktech 12008 a 12009:

Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 1/2)", 

Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 2/2)".

Poznámka: Čeští novináři se v souvislosti s informováním o možném zveřejnění utajované části z rozsáhlé zprávy společné komise dopustili nepřesnosti, když uvedli, že onu část zprávy hodlá odtajnit CIA. Ústřední zpravodajská služba (CIA) nemá jednak pravomoc u takovéhoto druhu dokumentu měnit svévolně stupeň utajení, a jednak tento dokument ani nevytvářela (zprávu jako celek vypracovala kongresová komise). CIA může odtajnění dokumentu pouze doporučit, ale její pracovníci nemohou sami o této záležitosti rozhodnout. 

Tematicky související zpravodajský produkt ve vztahu k USA, Saúdské Arábii a Blízkému východu:


* Činnost komise nebyla vyšetřováním, ale jen obecným popsáním celé situace od vývoje terorismu až po rozbor toho, co mohly jednotlivé státní agentury udělat lépe. Z tohoto důvodu se vyhýbáme slovu „vyšetřování". 


Zpravodajský produkt 12005
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
4. květen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12004)

Každá zpravodajská služba vytváří výroční hodnocení své vlastní zpravodajské činnosti. Takové hodnocení je utajovaným dokumentem, se kterým se seznamují nadřízení a odpovědní funkcionáři státní správy, respektive členové vládního kabinetu. Některé zpravodajské služby ale také zpracovávají neutajovanou verzi tohoto dokumentu, jež je určena pro širokou veřejnost. Jiné služby seznamují veřejnost se svou každoroční činností jen prostřednictvím ústního brífinku. A zbylé služby neposkytují veřejnosti žádné výroční shrnutí. Avšak jaký je vlastně význam těchto veřejných výročních zpráv? Slouží více veřejnosti, anebo samotným zpravodajským službám? A co je možné z nich kromě psaného textu zjistit?

14. duben 2016
Předplatitelé

Specifické hodnocení (12003)

V souvislosti s migrací osob do Evropy seznámil český ministr vnitra veřejnost s činností „své“ rezortní zpravodajské služby1, což provedl tím, že v říjnu 2015 vystoupil v médiích a představil zpravodajský produkt této složky. Cílem pravděpodobně bylo pochlubit se aktivitou v tak závažném tématu. Avšak ve skutečnosti se nejednalo o chloubu, nýbrž podle přísného, ale spravedlivého hodnocení o zpravodajskou blamáž.

1. duben 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12002)

Český premiér se v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži snížil ke klamnému vyjádření, které pronesl v listopadu 2015 v rozhovoru pro TV Nova.

V tomto vyjádření se skrývá ukázka zavádějícího výstupu vrcholného politika směrem k veřejnosti prostřednictvím médií, která navíc odkrývá úroveň odborné způsobilosti vlády, respektive premiéra ve vztahu ke zpravodajským službám.