Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
22. květen 2018
Registrovaní

Doplňující analýza (12040)

Incident ze 4. března 2018, při němž měli být Sergej Skripal a jeho dcera Julie napadeni bojovou nervově paralytickou látkou, vykazuje od počátku značné rozpory. Závažné pak je, že britské úřady v čele s britskou vládou se nesnaží tyto rozpory ani trochu objasnit, ale naopak se urputně snaží přesvědčit veřejnost o správnosti svých nepodložených tvrzení a závěrů. Avšak přesvědčování je vedeno jen z pozice britské moci, a nikoli s podporou potřebných argumentů a faktů (blíže viz produkt 12036 s hodnocením údajného motivu ruské strany a produkty 13039 a 13040 jako zavádějící výstupy v médiích – zde konkrétně na téma neuspokojivé a pochybné prezentace britské vlády o incidentu v Salisbury).

Zpravodajský produkt volně navazuje a doplňuje specifickou analýzu 12039 Útok na bývalého dvojitého agenta Skripala jako nepovedená operace pod falešnou vlajkou. Ve zmíněném produktu je položen důraz na vysvětlení, proč se podle získaných poznatků a faktů o průběhu incidentu nemohlo jednat o nervově paralytickou látku (přičemž zkoumaný vzorek v laboratoři nemusí být totožný s látkou z údajného místa činu) a proč je dlouhodobá izolace Skripalových podezřelá a znepokojující, respektive co to může ve skutečnosti znamenat (včetně podivně uvolněné informace o záměru poskytnout Skripalovým novou identitu). Britské úřady dosud nepředložily sebemenší a lehce proveditelný důkaz o jejich existenci a uzdravení, přičemž takový důkaz mohl být pořízen se zajištěním maximální bezpečnosti napadených. Hra na schovávanou pokračuje a podezření z vytváření zpravodajské historky* se stupňuje po údajném propuštění Sergeje Skripala z nemocničního ošetřování.

17. květen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza (12039)

Zatímco se čeští politici dohadují, jak to bylo se skupinou látek Novičok v České republice a o čem v této věci vlastně vypovídají zprávy zpravodajských služeb – Bezpečnostní informační služby* (BIS) a Vojenského zpravodajství* (VZ), tak jim všem včetně novinářů unikají fakta a posloupnost ve vyšetřování incidentu v britském městě Salisbury. Není od věci zkoumat, jaký vztah má téma Novičok k ČR, ale mnohem podstatnější je zkoumat, co se vlastně stalo v Salisbury. K tomu existuje značné množství faktických poznatků, na jejichž základě je možné postupně vylučovat verze, jejichž obsah se neslučuje se získanými poznatky nebo obsahují věci, jež nemohly být provedeny tak, jak jsou popisovány.

Jenže britská vláda provádí přesně pravý opak: nevylučuje věci nemožné, ale okamžitě se chytá vytvořených náznaků a ihned formuluje „jednoznačný“ závěr. V jejím počínání je zaujatost s předurčeným viníkem. Britská vláda nekoná podle faktů, ale podle svého přání odvislého od nastavené politiky proti režimu Ruské federace. Toto podezřelé chování britské vlády je nutné zahrnout k faktickým poznatkům, které se vztahují k rozebíranému incidentu.

U každého takového incidentu je vždy první a hlavní věcí zajistit všechny možné důkazy a stopy (nejlépe forenzní) z místa činu, případně z lokalit, které s incidentem souvisejí. Bez toho se nelze pohnout dál. Je zásadní stanovit nejenom kdy, ale také jak a čím byly oběti napadeny. Teprve potom je možné hledat podezřelé osoby ve spojení s lidským okolím, v němž se napadení pohybovali a v němž komunikovali, a následně rozšiřovat pátrání. Avšak v rozebíraném případu, jenž se odehrál 4. března 2018, stále chybí jednoznačná odpověď, jakým způsobem (metodou) byli Skripal a jeho dcera napadeni a jaká látka (zbraň) byla použita, přičemž se nemohlo jednat o nervově paralytickou látku a už vůbec ne o látku z řady Novičok (objasnění dále v textu).

Podezřelá je rovněž dlouhodobá izolace Skripalových, a to i přes jejich údajně relativně dobrý zdravotní stav. V tomto kontextu podezření zesiluje skrze uvolněnou informaci, jež se pojí k záměru poskytnout Skripalovým novou identitu (bližší vysvětlení dále v textu).

Prezident ČR a především česká vláda měli úkolovat vlastní zpravodajské služby odpovědnějším a posloupnějším (časově korektnějším) způsobem. Měli v prvé řadě po svých službách požadovat, aby co nejlépe doložily, co se mohlo a nemohlo odehrát v Salisbury. Pokud v tomto důvěřovali takzvaným „spojencům“, tak učinili politickou i praktickou (profesionální) chybu. Odkývat tvrzení cizí mocnosti o vině někoho bez předložení důkazů je ukázkou nezpůsobilosti a poddanosti příslušné vlády. A důkazy skutečně předloženy nebyly, a to ani ty nejmenší (viz produkty s hodnocením prezentace britské vlády o incidentu v Salisbury – produkty 13039 a 13040).

Popsané skutečnosti včetně přístupu britské vlády vykazují charakteristické znaky operace, která se nazývá operace pod falešnou vlajkou* (false flag operation). Tyto operace patří do praktik určitých mocností v prosazování jejich politiky a nejsou ničím novým ani zastaralým. Více než 40 reálných případů z historie již bylo zpětně přiznáno a potvrzeno, což jenom podporuje existenci těchto operací a bylo by bláhové domnívat se, že v současnosti nejsou podobné aktivity vedeny.

23. duben 2018
Předplatitelé

Specifický výklad (12038)

Každá země se snaží získávat a udržovat ten nejaktuálnější přehled o ozbrojených silách zájmových států*. Tak jako Spojené státy americké monitorují vývoj a činnost ozbrojených sil Čínské lidové republiky (ČLR), tak stejným způsobem monitoruje Čína vojenské síly USA. Ozbrojenými silami cizích zemí se primárně zabývají vojenské zpravodajské služby* a využívají k tomu různé zpravodajské disciplíny* (zpravodajské obory), jinými slovy různé zdroje a metody získávání informací. 

Mezi výchozí znalosti o ozbrojených silách cizích zemí patří vědomosti o jejich celkovém uspořádání a rozmístění. Odborně hovoříme o organizaci a dislokaci ozbrojených sil (v anglické odborné terminologii se jedná o „composition & disposition“). Číňané ve zpravodajské činnosti v této oblasti směrem k USA dosáhli určité výhody, ke které jim pomohli samotní Američané. Na druhou stranu americké kontrazpravodajské složky (viz kontrazpravodajská činnost*) se tuto čínskou výhodu snaží využít k vlastním klamným operacím*, což má kromě jiného taktéž snižovat význam této výhody.  

9. duben 2018
Předplatitelé

Specifické hodnocení (12037)

Federální bezpečnostní služba Ruské federace (FSB* RF) zadržela v noci ze 13. na 14. prosince 2017 sedm osob, které připravovaly teroristické útoky s improvizovanými výbušnými zařízeními* (IED*) na několika místech v Petrohradu (pro média byla zpráva o akci FSB uvolněna 15. prosince). Jedním z cílů měla být Kazaňská katedrála (Katedrála Panny Marie Kazaňské), kde měl útok provést sebevražedný útočník (SIED* / SB*). Útoky byly podle poznatků FSB plánovány na 16., nebo 17. prosince (zřejmě podle vhodnější situace), což znamená, že podezřelé osoby byly zadrženy pouhé dva dny před provedením útoků.

Příslušníci FSB během bezpečnostní operace zajistili větší množství improvizovaných výbušnin včetně komponentů k výrobě celých IED, střelné zbraně, střelivo a „extremistickou“ literaturu. Dokonce byla objevena a posléze zničena „laboratoř/dílna“ na výrobu IED i samostatných výbušnin.

Zadržené osoby, které podle bezpečnostních složek tvořily teroristickou buňku, byly napojeny na teroristickou organizaci „Islámský stát“ (Daeš/Daíš), s níž podle vyšetřovatelů udržovaly komunikaci přes mobilní informační síť Telegram, která uživatelům poskytuje bezplatné šifrování* obsahu komunikace. K získání dešifrovaného obsahu komunikace by bylo nutné znát kryptografický algoritmus* a kryptografický klíč*, anebo se fyzicky dostat k příslušnému elektronickému zařízení, které zprávu odeslalo či přijalo. Zajímavostí je, že síť Telegram využívají také pracovníci zpravodajských služeb včetně služeb ruských. Nutno doplnit, že zpravodajské služby disponují vlastními prostředky pro utajenou komunikaci a ostatní možnosti jsou doplňujícími položkami pro různé situace.  

Nejzajímavější na celém případu ale je, že zmařit sérii teroristických útoků se podařilo údajně díky informaci* poskytnuté Ústřední zpravodajskou službou Spojených států amerických (CIA* USA). To přes média potvrdili představitelé Ruské federace a Spojených států amerických. Prezident Putin v telefonickém rozhovoru poděkoval svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, což bylo následně uvolněno jako tisková zpráva médiím. Poté se vyjádřil i prezident USA. Avšak v záležitosti této zahraniční zpravodajské podpory existují okolnosti a poznatky, které odkrývají odlišné pozadí údajné pomoci směrem od CIA a celou záležitost posouvají na jinou úroveň, čímž jí přikládají i jiný význam.

V závěru dokumentu je poznatek, který mění podpůrnou informaci CIA na méně významnou až bezvýznamnou. Poté následuje vysvětlení, proč se odehrála scénka s děkováním mezi oběma prezidenty.

29. březen 2018
Předplatitelé

Specifické hodnocení (12036)

Bývalý příslušník ruské vojenské zpravodajské služby GRU* Sergej Skripal byl podle britských oficiálních zpráv otráven nervově paralytickou látkou řady Novičok. Spolu s ním byla otrávena také jeho dcera Julie. Oba byli nalezeni ve „strnulém” stavu na lavičce před nákupním centrem Sainsbury’s ve městě Salisbury (Jihozápadní Anglie) dne 4. března 2018. I když se stav Skripalovy dcery zlepšil, jsou oba stále ve vážném stavu.

Britští představitelé z činu obvinili Ruskou federaci. V celém případu je však několik rozporů, které Rusko jako viníka odsouvají do pozadí. Hlavní otázkou je doba a motiv čili prospěch, přičemž na straně Ruska jsou dva silné argumenty, které znevěrohodňují britské obvinění, jež není založeno na jediném přímém důkazu*. Naopak existují poznatky svědčící o britském motivu, k čemuž se přidává činnost představitelů Velké Británie zapadající do určitého vzorce jejich chování několika posledních let.

Do celého případu je pravděpodobně zapletena ještě třetí strana. Podle dosavadního vývoje je ale téměř jisté, že zapojení třetí strany by se nemohlo konat bez toho, aby o tom Britové nevěděli.

Dalším výrazným dílčím závěrem je, že útok na Sergeje Skripala nelze z pohledu Ruské federace srovnávat s útokem na Alexandra Litviněnka, bývalého příslušníka KGB a později FSB*, který byl v roce 2006 otráven radioaktivním poloniem taktéž v Británii. Spojení mezi oběma případy účelově vyjadřují s odkazem na Rusko členové britské vlády.