Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
22. září 2018
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12050)

Produkt je druhým pokračováním podrobného zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce A, jehož počátek začíná v produktu 12049.

Úvodní část celé problematiky s předložením tří základních otázek (A, B a C) je uvedena v produktu 12048.

Podrobné zdůvodnění otázky A pokračuje následujícím bodem:

c) Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany

Obsah interview prozradil další zvláštnosti, které vyvolaly následující pochybnosti o tom, že by se mělo jednat jen o běžné civilisty s oblibou v zahraniční turistice.

21. září 2018
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12049)

Produkt navazuje na úvodní dokument 12048, kde jsou uvedeny tři základní otázky a jejich závěrečné odpovědi ke kauze „Skripal“. V tomto produktu je rozpracován první díl podrobného zdůvodnění závěrečné odpovědi k otázce A.

OTÁZKA – A

Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?

ODPOVĚĎ

ANO s pravděpodobností vztahu ke GRU: číselně ≈ 90 %, slovně = téměř jisté.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

PODROBNÉ ZDŮVODNĚNÍ

Tento závěr je založen na větším množství poznatků. Několik těchto poznatků předkládáme jako argumentaci pro zdůvodnění závěru:

Reakce obou mužů v médiích (konkrétně v televizní stanici Russia Today) na odhalení jejich přítomnosti v Salisbury byla provedena takovým způsobem, jenž neodpovídá reakci běžných civilistů, kteří se náhle ocitnou v situaci, kdy jsou spojováni s takto vážným a mezinárodně sledovaným kriminálním činem. Není v pořádku jak časová posloupnost reakce, tak ani obsah reakce. Stejně tak nebyla v pořádku reakce ruského prezidenta, která neodpovídala charakteru události a ve které se rovněž vyskytly rozpory se skutečnou situací.

Podrobné zdůvodnění je rozděleno do následujících částí:

  • a) Časová posloupnost ruské reakce na zveřejnění identity obou ruských občanů
  • b) Organizace interview s podezřelými ruskými občany (způsob uspořádání)
  • c) Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany
  • d) Činnost ruských orgánů činných v trestním řízení
  • e) Reakce ruského prezidenta
18. září 2018

Souhrnné hodnocení (12048)

Kauza s bývalým příslušníkem ruské vojenské zpravodajské služby GRU/GU* a bývalým dvojitým agentem* v jedné osobě Sergejem Skripalem se neustále vyvíjí. Britské úřady jakoby z rukávu tahají pomyslná protiruská „esa“, která si tam před kauzou uložily a postupně je v rámci vyšetřování dávkují veřejnosti vždy ve spojení s nějakou významnou událostí ve světě.

Skripal a jeho dcera Julie se stali oběťmi údajného chemického útoku, během kterého byla podle britských úřadů použita nervově paralytická látka řady Novičok. Útok se měl odehrát v Jihozápadní Anglii ve městě Salisbury dne 4. března 2018. K rozebíranému případu již bylo zpracováno devět zpravodajských produktů, jejichž odkazy jsou uvedeny na konci dokumentu.    

Pokud se má veřejnost v této kauze a v dění kolem ní dobře orientovat a odlišit účelový klam od pravdy, musí správně oddělit fakta od přidaných položek v podobě zpravodajských vycpávek* a zpravodajských historek*.

Se zveřejněním nejaktuálnějších informací v kauze „Skripal“ spojených se dvěma podezřelými Rusy pohybujícími se v inkriminovanou dobu ve městě Salisbury včetně jejich výpovědi v ruských médiích existují nyní tři základní otázky, které je nutné rozluštit pro pochopení celé situace ohledně vyšetřovaného incidentu.

Tři základní otázky jsou následující:

  • A) Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?
  • B) Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?
  • C) Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)

Výše položené otázky by měly být zformulovány na úrovni národní vlády jako zpravodajské požadavky* a předloženy jako úkol přednostně Vojenskému zpravodajství* (název české vojenské zpravodajské služby). Jedná se o běžný postup mezi vládou a jí řízenými zpravodajskými službami*, kdy vláda potřebuje určité odpovědi do svého rozhodovacího procesu – v tomto případě takové odpovědi, aby se dokázala rozhodnout, jak bude k incidentu vystupovat na mezinárodní scéně.  

Avšak v České republice popsaný vztah mezi národní vládou a zpravodajskými službami neexistuje, neboť česká vláda se primárně řídí závěry cizích mocností, jimž se snaží loajálně podřídit. Členové vládního kabinetu ani nechtějí v těchto směrech vlastní služby využívat, protože se obávají právě toho, aby služby nepřišly s odlišnými závěry, než jaké jim prezentují politici západních zemí.  

Podívejme se nyní na odpovědi s analytickým odůvodněním, tedy na obsah, který česká vláda rezolutně odmítá, aniž by ho prostudovala.

Základní otázky ve formě zpravodajských požadavků vytvořených zadavatelem a předaných zpravodajské agentuře k nalezení odpovědí jsou zpravodajskými analytiky* rozebrány na specifické informační požadavky* (každý hlavní zpravodajský požadavek vždy na několik informačních požadavků čili podotázek). Naplňování specifických informačních požadavků napomáhá s utvářením odpovědi (závěru) pro každý jednotlivý základní zpravodajský požadavek.

Tento produkt je ale reálným zpravodajským výstupem*, nikoli odborným výkladem z kategorie zpravodajské nauky. Soustředíme se tedy na závěry k jednotlivým otázkám a jejich analytické zdůvodnění.  

OTÁZKA – A

Jsou dva podezřelí Rusové vystupující pod jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov příslušníky nebo externími spolupracovníky ruské zpravodajské služby GRU/GU?

ODPOVĚĎ

ANO s pravděpodobností vztahu ke GRU: číselně ≈ 90 %, slovně = téměř jisté.

Závěru je přiřazena vysoká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem tří produktů: 12049 (díl 1), 12050 (díl 2) a 12051 (díl 3).

Jako upoutávku na tři produkty s podrobným zdůvodněním závěru k otázce A předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza*:

  • Časová posloupnost ruské reakce na zveřejnění identity obou ruských občanů.
  • Organizace interview s podezřelými ruskými občany (způsob uspořádání).
  • Průběh a obsah interview s podezřelými ruskými občany.
  • Činnost ruských orgánů činných v trestním řízení.
  • Reakce ruského prezidenta. 

OTÁZKA – B

Mohli dva zmínění Rusové provést útok za použití nervového toxinu proti Skripalovi a jeho dceři, a to způsobem popisovaným britskými úřady?

ODPOVĚĎ

NE s pravděpodobností provedení útoku nervově paralytickou látkou popisovaným způsobem: číselně ≈ 20 %, slovně = velmi nepravděpodobné.

Závěru je přiřazena střední analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12052 „Zdůvodnění závěru o možnosti provedení chemického útoku proti Skripalovi ze strany Rusů“ (v procesu úprav).

Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce B předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:

  • Poloha Skripalova domu, přístup k němu a okolní prostředí.
  • Časová a prostorová analýza videozáznamů (fotografií) s obviněnými Rusy a její porovnání s časovou a obsahovou osou případu.
  • Současné jednoduché (nenápadné) a účinné způsoby likvidace osob s porovnáním činnosti (pohybu) obou Rusů v Salisbury.
  • Výhody a nevýhody provedení útoku způsobem popisovaným britskými úřady včetně hodnocení stupně úspěšné proveditelnosti.
  • Incidenty Novičok 1 a Novičok 2 na pozadí významných událostí ve světě a hodnocení prospěchu (tzv. „cui bono“).  

OTÁZKA – C

Pokud se uvedení Rusové nepodíleli na útoku proti Skripalovým, jaký byl potom jejich skutečný důvod k návštěvě města Salisbury v inkriminovanou dobu a navíc dvakrát ve dvou po sobě jdoucích dnech? (3. a 4. března 2018)

ODPOVĚĎ

V tomto případě se nejedná o odpověď typu ANO/NE, ale o stanovení důvodu (motivu) s určitými možnostmi: 

Návštěva Salisbury byla pracovní záležitostí (základní motiv), jejímž cílem nebylo někoho eliminovat, ale provést jednu z následujících aktivit (konkrétní důvod návštěvy):

  • Dostavit se na schůzku vyžádanou Skripalem (nejasný důvod žádosti).
  • Převzít od Skripala požadované informace a/nebo předat instrukce pro jeho další činnost.
  • Prověřit stav Skripala (např. po přerušení kontaktu s ním).

Pravděpodobnost provedení nebo snahy provést jednu z uvedených aktivit jako důvodu k návštěvě Salisbury: číselně ≈ 60 %, slovně = pravděpodobné.

Závěru je přiřazena nízká analytická důvěra (stupeň přesvědčení o správnosti vytvořeného závěru).

Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze viz dokument 21009.

ZDŮVODNĚNÍ

Podrobné zdůvodnění odpovědi je předmětem zpravodajského produktu 12053 „Zdůvodnění závěru o motivu příslušníků GRU k návštěvě Salisbury“ (v procesu úprav).

Jako upoutávku na produkt s podrobným zdůvodněním závěru k otázce C předkládáme všeobecné vodítko, na co byla v této otázce zaměřena zpravodajská analýza:

  • Jaké znalosti z prostředí GRU si Skripal mohl přivést do Británie.
  • Jaké možnosti měl Skripal během svého života v Británii (komu mohl prospět a komu mohl uškodit).
  • Jakou činnost vykonával Skripal v Británii a proč pravidelně navštěvoval ruskou ambasádu v Londýně.

Zpravodajské produkty související s problematikou kauzy ohledně Sergeje Skripala a se zavádějícími výstupy v médiích:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12048
Souhrnná analýza a hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO
29. srpen 2018
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení s výkladem (12047)

Zpravodajský produkt je přímým pokračováním tématu započatého v produktu 12046, v němž jsme shrnuli chyby, jichž se autoři píšící o problematice zpravodajských služeb* opakovaně dopouštějí, a dále vztah mezi novináři a příslušníky zpravodajské komunity*, který hraničí s únikem utajovaných informací*.

Nyní podrobíme odborné analýze dvě části textu z článku „Skripalova stopa v Česku“ (časopis Respekt č. 20, květen 2018), jehož autory jsou Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný. V analýze prokážeme základní terminologické chyby* a situační nedostatky* (smyšlenky), které snižují význam i důvěryhodnost* článku a tím také spolehlivost* autorů, což z článku činí pouhou zpravodajskou fabulaci*.

TEXT 1

„Sergej Skripal měl v ruských tajných službách mnohem významnější pozici, než uvádí většina médií. Nebyl jen dlouholetým důstojníkem vojenské rozvědky GRU, v druhé půli devadesátých let vedl i její personální oddělení. Díky tomu měl vynikající přehled o rozmístění jejích agentů v Evropě a u části z nich znal jejich totožnost.“

TEXT 2

„… Rusové na to přišli a v roce 2004 ho zatkli (zatčen byl Skripal za spolupráci s MI6* – pozn. red.). U soudu dostal třináct let vězení, v roce 2010 byl ale nečekaně vyměněn za deset ruských špionů v Americe. Usadil se v Británii a s kolegy z MI6 spolupracoval na rozkrývání ruské agenturní sítě. Zřejmě za tím účelem pak také Britové umožnili setkání s ním i bezpečnostním představitelům z partnerských zemí, s nimiž mají užší kooperaci – a Česko od devadesátých let patří mezi ně.“

Oba texty ukazují nízkou úroveň znalosti o problematice zpravodajských služeb a přehnané hodnocení o možnostech Skripala jak v řadách GRU*, tak po jeho předání do Velké Británie. Snaha autorů článku přijít s nějakou senzací v podobě něčeho zajímavého a jedinečného předčila racionální a odborné hodnocení dané situace. Zde by se hodilo připomenout známý citát, který by si přednostně měli neustále připomínat právě novináři: „Lidská vášeň pro senzaci klidně obětuje i zdravý rozum.“

Podívejme se na analýzu obou textů a odborné objasnění zejména toho, proč Skripal nemohl mít přehled o agentech GRU, a to ať už v Evropě, nebo jinde ve světě, a proč ani nemohl ve spolupráci se zahraničními službami rozkrývat ruskou agenturní síť*.

26. srpen 2018
Registrovaní

Souhrnná analýza a hodnocení (12046)

Čeští novináři, kteří píší o problematice zpravodajských služeb, opakují stále stejné základní chyby v dostupné zpravodajské terminologii* a další takzvané situační nedostatky* vytvářejí ve svých psaných příbězích. V českém prostředí k těmto novinářům patří Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný, kteří se snaží touto problematikou zabývat. Jenže po celou dobu, co se věnují této práci, nedokázali odbourat základní nedostatky, čímž jejich výstupy postrádají odbornou úroveň a mají nesrozumitelný až nesmyslný charakter.

Na příkladu konkrétního článku, jehož autory jsou právě novináři Kundra a Spurný, si ukážeme slabé stránky v psaní o tematice zpravodajských služeb. Tyto slabiny autorů vyúsťují v absurdní sdělení, která posouvají význam článku do kategorie novinářských nesmyslů. Příslušný článek byl otištěn v časopise Respekt č. 20, jenž vyšel zhruba v polovině května 2018. Článek nese název „Skripalova stopa v Česku“.