Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
26. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12086)

Začíná se stávat pravidlem, že Bezpečnostní informační služba* (BIS) veřejně odůvodňuje a obhajuje svou práci. Připomeňme písemný výstup ředitele BIS pojmenovaný jako Prohlášení ředitele BIS Michala Koudelky k činnosti této služby, kterým ředitel BIS nekvalifikovaně a zbytečně veřejně reagoval na kritiku ze strany prezidenta České republiky. Prohlášení Michala Koudelky jsme i se slabou činností odpovědných zákonodárců a výkonných politiků hodnotili v produktu 12057 BIS se dlouhodobě diskredituje a někteří ji za to ještě chválí. Nejnovějším veřejným výstupem BIS je její vyjádření k případu vyhoštění dvou pracovníků ruského zastupitelského úřadu v Praze v souvislosti s údajným anonymním dopisem o ohrožení českých komunálních politiků. BIS své vyjádření 12. června 2020 umístila na svůj web pod názvem Případ ‚ohrožení českých komunálních politiků‘ – dohady vs. fakta.

Poznámka: Tento produkt je již devátým zpravodajským výstupem, který se věnuje kauze falešného ohrožení českých komunálních politiků a pochybné práci BIS. Přehled s odkazy na všechny předchozí výstupy je uveden v závěru produktu.

Vždy působí zvláštně, když má vedení jakékoli zpravodajské služby* pocit, že se musí veřejně vyjádřit a poskytnout svůj pohled na určitou záležitost. Zpravodajské služby obecně tohle obvykle nedělají, protože k tomu nemají žádný důvod, ať už se to týká jakékoli kauzy a jakéhokoli vyznění dané kauzy. Ale především zpravodajské služby takto nepostupují už jenom proto, aby zabránily šíření čehokoli, co se týká vnitřních věcí a názorů hlavních představitelů příslušné služby. Čím více se zpravodajské služby veřejně vyjadřují, tím více poskytují informací o prostředí dané služby a o myšlenkových pochodech jejích pracovníků. A to není dobré, neboť čím více se zástupci zpravodajských služeb vyjadřují, tím více také odhalují to, co by mělo zůstat skryto. Ještě vážnější problém je v tom, že všechno, co zpravodajské služby veřejně uvedou, může být použito proti nim, a to zvláště za předpokladu, že vyjádření obsahuje rozpory a faktické chyby, které prokazují nízkou odbornou úroveň personálu příslušné služby. A právě rozpory a faktické chyby, to je případ vyjadřování BIS (konkrétní příklady dále v textu).

Skuteční zpravodajští profesionálové plní své úkoly, předkládají své závěry vládě a mlčí (nic neprozrazují a veřejně se nevyjadřují). BIS má mlčení dokonce ve svém motu: AUDI – VIDE – TACE (naslouchej, dívej se a mlč). Avšak hlavní funkcionáři BIS nemlčí, jelikož mají stálé nutkání vyjadřovat se k různým záležitostem. Tímto je možné říct, že BIS své moto nenaplňuje. Pokud má někdo nutkání se k něčemu neustále veřejně vyjadřovat, pak není vhodným typem, aby vykonával profesi zpravodajského důstojníka*. Zpravodajský důstojník musí oplývat disciplínou s vysokou mírou sebeovládání. Můžeme se ptát, co je to v BIS za profesionály, když mají pořád potřebu něco veřejnosti vysvětlovat.

Takový postup BIS může souviset s tím, že vedení BIS cítí, že jejich služba selhává, a proto se opakovaně snaží svou práci obhajovat. Jenže tady představitelé BIS narážejí, neboť s každým svým výstupem odkrývají další a další nedostatky ve vlastních řadách a ve své práci. Tak je tomu i v případě vyjádření BIS k vyhoštění dvou ruských pracovníků zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze. BIS by přitom stačilo, kdyby zveřejnila jeden klíčový důkaz, který by mohl všechno ozřejmit a který by měl mnohem větší hodnotu než bezcenné a rozvláčné vyjádření na webu BIS. O jaký důkaz se jedná a proč se BIS brání jeho zveřejnění, když už se rozhodla pro veřejnou obhajobu své práce?

12. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnná analýza a hodnocení (12085)

Zpravodajský produkt je přímým pokračováním tématu započatého ve výstupu 12084.

V následující analýze* podrobně rozebereme obsah prohlášení premiéra Andreje Babiše k vyhoštění dvou ruských diplomatů a proč se toto prohlášení konalo zrovna v pátek, poskytneme analýzu závěrečné fabulace o údajném vnitřním boji ruských diplomatů a vysvětlení, proč žádný anonym neexistoval. Dále objasníme, proč byla klamná operace* Bezpečnostní informační služby* nepřipravená a překombinovaná, a ozřejmíme nesmysl, který uvedl novinář Ondřej Kundra, když s ním Česká televize po pátečním projevu premiéra vedla rozhovor.

Nejprve tedy k Babišovu prohlášení. V pátek 5. června 2020 pronesl premiér následující čtený text:

„Dobrý den, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás informoval o závěrech prověřování případu, který se týká údajného ohrožení českých regionálních politiků ze strany Ruska. Vzhledem k tomu, že se zde jedná o utajované skutečnosti, nebudu zacházet do podrobností. Každopádně z informací a předložených důkazů, které jsem obdržel od Bezpečnostní informační služby jednoznačně vyplývá, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal cíleně naší Bezpečnostní informační službě smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Způsobil tak kromě zbytečného vytížení našich bezpečnostních složek další komplikaci v česko-ruských vztazích a poškození dobrého jména Ruské federace v České republice. My máme samozřejmě zájem na dobrých vztazích se všemi zeměmi, ale jsme svrchovaný stát a takovýhle akce na našem území nejsou přijatelné. Vzhledem k této situaci jsme přijali vhodná a situaci odpovídající opatření a dva pracovníci ruského velvyslanectví byli prohlášeni za persona non grata. Chtěl bych závěrem poděkovat za výbornou práci Bezpečnostní informační službě, která přes velký tlak a velmi ztížené podmínky dokázala v relativně krátkém čase rozkrýt celý případ a objasnit, co se přesně odehrálo. Děkuju.“

Prohlášení premiéra Babiše obsahuje 20 méně či více problematických položek. Ani se tomu nechce věřit – pouhých 187 slov a v průměru v každých devíti až deseti slovech se nachází nějaký problém. Proslovy Andreje Babiše obsahují vždy plno nedostatků bez ohledu na to, kdo je píše. Jsou to takzvané projevy z kategorie politického marketinku, které mohou zaujmout neznalou veřejnost a stejně tak neznalé politiky, ale které jsou ve skutečnosti povrchní a „kazové“. Podívejme se podrobněji na slabiny v prohlášení předsedy vlády k vyhoštění dvou ruských diplomatů a na ostatní body představené v prvním odstavci, které se s rozborem premiérova projevu překrývají.

8. červen 2020
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (12084)

Předseda vlády Andrej Babiš a ministr zahraničních věcí Tomáš Petříček vystoupili v pátek 5. června 2020 na mimořádném brífinku vlády, kde oznámili vyústění a závěr ke kauze údajného ohrožení tří českých politiků ze strany Ruska (konkrétně měli být ohroženi dva komunální politici a jeden regionální politik). Babiš uvedl, že celá kauza vznikla v důsledku vnitřního boje mezi pracovníky zastupitelského úřadu Ruské federace v Praze, kdy jeden z nich zaslal Bezpečnostní informační službě* smyšlenou informaci o plánovaném útoku proti českým politikům. Jako závěr Babiš sdělil, že dva pracovníci ruského velvyslanectví byli prohlášeni za nežádoucí osoby (rozbor projevu premiéra viz navazující produkt 12085).

V tomto produktu předložíme přímé důkazy* o tom, že česká vláda v čele s Andrejem Babišem od počátku nebrala ruskou hrozbu* v podobě politických atentátů* vážně a nezabývala se tím, protože přinejmenším premiér věděl, co se za touto kauzou doopravdy skrývá. Babiš se svou vládou vyhoštěním dvou ruských diplomatů vykonal, co vykonat „musel“, ale nikoli ve prospěch České republiky, nýbrž ve prospěch západní mocnosti, které Babiš již několikrát podlézal.

Ve vztazích s Ruskou federací přebírá ve státní správě iniciativu Bezpečnostní informační služba (BIS) a Andrej Babiš ví, že jí musí nechat volné pole působnosti a přizpůsobit se jejím zpravodajským závěrům*, byť by byly jakkoli podivné a nepodložené. Česká vláda totiž BIS neřídí a BIS nepracuje pro českou vládu (nejenom tato kauza tuto skutečnost potvrdila – podrobněji dále v textu). Premiér Babiš si moc dobře uvědomuje, že je zde vyšší moc ve formě západní mocnosti, kterou je z jeho pohledu nutné uznávat, a proto už jednou prohlásil, že je potřeba respektovat požadavky zpravodajských služeb, přičemž myslel především požadavky BIS (blíže viz produkt 12075).

Než přistoupíme k jádru celé záležitosti, zastavme se ještě u krátkého vysvětlení: Tragikomické počínání ze strany pracovníků BIS je v médiích opakovaně, avšak nesprávně označováno za jakousi zpravodajskou hru*. Z odborného pohledu ale tuto činnost českých kontrazpravodajců* stále vedeme jako „obyčejnou“ klamnou operaci*, a nikoli jako zpravodajskou hru, což je mnohem vyšší úroveň zpravodajské činnosti*. V předchozích produktech jsme již vysvětlovali, proč se nemůže jednat o zpravodajskou hru (viz produkty 12081 a 12082).

Zpravodajská hra je vedena mezi dvěma soupeřícími zpravodajskými službami*, kdy se jedna služba snaží oklamat druhou službu nebo z ní „vytáhnout“ cenné relevantní informace*. Zpravodajská hra je zpravidla vedena prostřednictvím vlastního zdroje infiltrovaného* do cizí služby (viz také termín agent provokatér*) nebo prostřednictvím dvojitého agenta*, což se vztahuje k tzv. penetraci* cizí služby (dvojitý agent je často knižně označován jako agent krtek* a někdy se z původního anglického termínu „double agent“ používá také sousloví agent dublér*).

Cílem BIS ale nebylo a ani nemohlo být oklamat jednu z ruských zpravodajských služeb ani získat cenné informace. Rusové velmi dobře věděli, co se odehrává a také to, že se to odehrává mimo jejich komunitu. BIS se tedy nesnažila oklamat ruskou komunitu, natož jednu ze tří ruských zpravodajských služeb, jejichž zástupci na území ČR působí (viz produkty 33013 a 33014), ale snažila se oklamat jinou cílovou skupinu, popřípadě více cílových skupin. Pokud někdo někoho očerňuje, tak ho neklame, ale snaží se oklamat třetí stranu, aby tomuto očerňování uvěřila.

BIS ve své klamné operaci cílila na oklamání veřejnosti, novinářů a také výkonných politiků a zákonodárců (i když u členů vlády je to trochu jinak – více dále v textu). To jsou ty skutečné cílové skupiny, mezi které nemohla patřit ruská komunita. Proto se nemohlo ze strany BIS jednat o žádnou zpravodajskou hru. BIS navíc pro vedení zpravodajské hry nemá potřebné zpravodajské schopnosti ani řízené lidské zdroje*, které jsou potřebné pro „napojení“ na cizí zpravodajskou službu, aby mohla být taková hra zahájena (viz také termín ofenzivní kontrazpravodajství*, který se zpravodajskou hrou souvisí). Zpravodajská hra mezi dvěma službami je vysoce utajovanou činností, kdežto klamná operace s cílem ovlivnit vnímání veřejnosti, novinářů a politiků hojně využívá pro naplnění svého cíle sdělovací prostředky. Kromě toho je zpravodajská hra dlouhodobější záležitostí, jenže tato zpravodajská fraška v podání BIS skončila během pouhých 40 dnů (počítáno od uvolnění prvních informací dne 27. dubna do závěrečného prohlášení premiéra dne 5. června). Ale jak už jsme dříve uvedli, chápeme, že termín zpravodajská hra je novinářským stereotypem se snahou o atraktivnost, avšak z hlediska působení zpravodajských služeb se jedná o nesprávné označení a posouvání práce BIS na vyšší úroveň, kterou BIS svými pochybeními rozhodně nedosahuje.

A nyní se již seznamme s fakty, kterých si dosud nikdo nepovšimnul, natož aby je v rámci celé kauzy zdůraznil. K těmto faktům patří i to, že moderátor České televize Václav Moravec znal jednu informaci o několik dní dříve, než ji zveřejnili rádoby investigativní novináři. V navazujícím produktu 12085 rozebereme obsah Babišova prohlášení k vyhoštění dvou ruských diplomatů a proč se toto prohlášení konalo zrovna v pátek. Dále vysvětlíme, proč byla klamná operace BIS nepřipravená, hrozně překombinovaná a jaké skutečnosti odhalují to, že závěrečná fabulace* o vnitřním boji ruských diplomatů byla stejnou smyšlenou zpravodajskou historkou* jako historka o diplomatovi s toxiny ricin a saxitoxin. A v neposlední řadě doplníme, jaký nesmysl (už několikátý) uvedl novinář Ondřej Kundra, když s ním Česká televize po pátečním projevu premiéra vedla rozhovor.

25. květen 2020
Předplatitelé

Specifická analýza – pohled zpravodajský (12083)

Zpravodajský produkt* je přímým pokračováním problematiky započaté ve zpravodajském výstupu 12082. Obecné úvodní hodnocení celé záležitosti je dostupné v dokumentu 12081, kde jsme problematiku nastínili ze čtyř pohledů, a to z pohledu zpravodajského, politického, novinářského a vyšetřovacího. V tomto produktu budeme pokračovat z pohledu zpravodajského čili z pohledu zapojení zpravodajských služeb*.

V následující pokračující analýze* objasníme, proč nemohl Bezpečnostní informační službu* (BIS) varovat anonym, případně že anonym byl velmi dobře znám. K tomu vyložíme, jak se pracuje se zprávou od anonyma a jak se zprávou od partnerské služby. Dále dovysvětlíme, jak jsme předeslali v předchozím produktu, proč BIS konala na základě informace od partnerské služby, a rovněž proč by tuto informaci američtí partneři nikdy BIS neposkytli, pokud by byla pravdivá. Taktéž ozřejmíme, jak byl změnou data příjezdu ruského diplomata zpochybněn celý zpravodajský příběh* o muži s ricinem, což jsme již načali v předchozím produktu. Tato zpravodajská chyba se zásadně dotkla nejméně dvou oblastí klamné operace* BIS, čímž i s dalšími chybami vystoupily na povrch slabé stránky příslušníků BIS v provádění těchto operací. V závěru dokumentu pohovoříme o zdrojích novinářů a doplníme, s čím byla tato klamná operace spojena, což ještě více zvýrazní zapojení zahraničního partnera.

20. květen 2020
Předplatitelé

Specifická analýza – pohled zpravodajský (12082)

Zpravodajský produkt* volně navazuje na úvodní hodnocení 12081, v němž jsme povšechně nastínili problematiku údajné ruské hrozby* pro tři české komunální politiky. Problematiku jsme uvedli ze čtyř pohledů, a to z pohledu zpravodajského, politického, novinářského a vyšetřovacího. V tomto produktu se podrobně zaměříme na pohled zpravodajský ve smyslu zapojení zpravodajských služeb*.

V následující analýze* odhalíme, jak se Bezpečnostní informační služba* (BIS) na popud svého zahraničního partnera snažila o provedení klamné operace* a co bylo spouštěčem pro její uskutečnění.

Z hlediska zpravodajské praxe nazýváme pokus BIS obecně klamnou operací, i když v médiích je podle novinářského stereotypu používán atraktivnější termín zpravodajská hra*. Jenže zpravodajská hra je velmi specifickou dlouhodobou klamnou činností vedenou mezi dvěma soupeřícími zpravodajskými službami, a to prostřednictvím buď takzvaného přebouraného zdroje*, nebo agenta provokatéra*, anebo dvojitého agenta*, případně dalších osob.

Poznámka: Agent provokatér je v terminologii zpravodajských služeb ten agent*, který spolupracuje se zpravodajskou službou, před kterou tají skutečnost, že je k tomuto účelu řízen jinou zpravodajskou službou (může se jednat o zpravodajského důstojníka* čili zaměstnance zpravodajské služby, ale také o externího spolupracovníka). V policejní terminologii má termín „agent provokatér“ trochu odlišnější význam. Přebouraný zdroj je agenturní zdroj či agent (externí spolupracovník) jedné zpravodajské služby, který byl získán jinou zpravodajskou službou. Nezaměňovat s termínem dvojitý agent, což je kmenový zaměstnanec konkrétní zpravodajské služby, který je v souběžném kontaktu se dvěma soupeřícími službami (vlastní a opoziční). Dvojitý agent předstírá činnost proti cizí zemi (cizí zpravodajské službě), avšak ve skutečnosti pracuje právě pro onu cizí zpravodajskou službu. Použití dvojitého agenta pro zpravodajskou hru je vyšší úrovní zpravodajského klamu a zároveň komplikovanou záležitostí, jelikož dvojitý agent má „rozpůlenou“ spolehlivost. Dvojitý agent je často zdrojem dezinformací, jejichž šíření využívá ta služba, která dvojitého agenta zrovna řídí či ovládá (více viz ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK, kde je definován také termín trojitý agent*).

BIS dlouhá léta nedokázala rozvinout skutečnou zpravodajskou hru proti opoziční zpravodajské službě, k čemuž by musela provádět tzv. ofenzivní kontrazpravodajství*, a to dostatečně účinným způsobem. BIS ale provádí jen defenzivní kontrazpravodajství*, a tak může realizovat jen obecné klamné operace, prostřednictvím nichž se snaží klamat českou veřejnost, české politiky, rádoby investigativní novináře a rovněž sama sebe. Opravdová zpravodajská hra by byla utajovanou záležitostí, a nikoli veřejným seriálem o činnosti BIS s uveřejňovanými jednotlivými epizodami ve sdělovacích prostředcích.

Už na konci roku 2018 jsme vytvořili hodnotící produkt 12057 BIS se dlouhodobě diskredituje a někteří ji za to ještě chválí, ve kterém jsme poukázali na odborný i morální úpadek BIS a jejího ředitele Michala Koudelky. Ve jmenovaném produktu jsme v jednom z odstavců uvedli následující závěr:

„Pokud bychom to měli odborně shrnout, tak nezbývá nic jiného než vyřknout závěr, že je nutné provést výměnu vedoucích funkcionářů BIS a provést reformu této služby – pokud ovšem chce být ČR svrchovanou zemí s maximálním využitím vlastních a odborně způsobilých státních služeb bez jejich suplování západními zahraničními službami, jejímiž závěry se česká vláda včetně BIS v poslední době řídí. Zpravodajské služby nemohou podléhat cizímu politickému trendu, což nyní předvádí BIS, ale uplatňovat pouze svůj odborný a nestranný přístup. Pokud nebudou přijata opatření, bude BIS i nadále upevňovat svůj politický a předpojatý přístup, přičemž bude s postupem času stále složitější cokoli u BIS napravovat. Tím nezbude nic jiného než celou službu zrušit a znovu vybudovat – pouhá reforma již nepomůže.“

Nyní přistoupíme k podrobné analýze aktuální činnosti BIS, která se snaží přesvědčit politiky i veřejnost, že Rusové hodlali nebo stále ještě hodlají úkladně zavraždit vybrané české komunální politiky. Objasníme, proč se jedná o klamnou operaci a proč je původcem této klamné operace BIS za přispění svého zahraničního partnera. K tomu doplníme, v čem je tato operace nepovedená (zfušovaná).