Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Úvodní hodnocení (12081)

V týdeníku Respekt č. 18 vydaném 27. dubna 2020 se objevila krátká zpráva označená jako glosa, která nesla titulek „Muž s ricinem“. Ve zprávě se uvádí, že na Letiště Václava Havla Praha přicestoval muž s ruským diplomatickým pasem. Ten měl podle zdrojů Respektu cestovat s kufříkem, ve kterém měl mít jed ricin [1]. Zpráva dále sděluje, že bezpečnostní složky o příletu cestovatele věděly a muže vyhodnotily jako bezpečnostní riziko pro dvojici českých politiků. Jedná se o starostu Prahy 6 Ondřeje Koláře (TOP 09), který nechal odstranit sochu ruského vojenského velitele maršála Ivana Koněva, a o pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který vyvolal přejmenování náměstí před ruským velvyslanectvím na náměstí Borise Němcova [2]. Policejní ochrana byla přidělena také starostovi Prahy-Řeporyje Pavlu Novotnému (ODS), jenž inicioval vybudování pomníku vlasovcům [3].

Předseda vlády Andrej Babiš se k celé záležitosti a zprávě z Respektu nedokázal explicitně vyjádřit a raději se podle svého zvyku uchýlil k obecným frázím typu, že jsme svrchovaný stát a že je nepřijatelné, aby nám někdo zasahoval do naší suverenity. K tomu ale doplnil jednu zajímavou skutečnost, a to, že celá záležitost je předmětem prověřování (viz pořad ČT „Události“ ze dne 28. dubna 2020). Druhou zajímavou skutečností je to, že premiér jako příjemce utajovaných informací* od zpravodajských služeb* zanedbal v tomto spojení jistou věc. (Obě zajímavé skutečnosti jsou spolu s dalšími věcmi rozebrány a vysvětleny v samostatných analýzách* – viz přehled na konci produktu.)

Za vyvolání aféry ohledně ruského záměru vraždit bílkovinným toxinem na území ČR je odpovědná Bezpečnostní informační služba* (BIS), která pro své mocnější západní partnery sehrává roli agenta* v politickém boji Západu proti Rusku (podle české zpravodajské terminologie* bychom BIS mohli nazvat organizací jednající ve prospěch zahraniční zpravodajské služby*). Medializace případu „muže s ricinem“ je součástí klamné operace*, jejímž cílem je pokračovat ve znevažování ruského režimu a ve vytváření negativního veřejného mínění o politice Ruské federace. Dalším cílem operace je přinutit vládu, aby přijala určitá opatření vůči ruskému diplomatickému zastoupení v ČR. BIS však opakovaně prokazuje, že tyto operace provádět neumí, čímž se sama diskredituje (blíže o nízké odborné způsobilosti BIS viz např. produkty 31014, 31013, 12069 a 13069 a dále viz archiv podkategorie Působení zpravodajských služeb). Vystupování BIS je dlouhodobě tak slabomyslné, že jsme přistoupili na vytvoření první zpravodajské satiry o práci BIS (viz produkt 12080 Bizoni se dostali do slepé uličky aneb Trvalé zatracení tří českých komunálních politiků).

Poznámka: Pojmenování „klamná operace“ je v tomto případě výstižnější než termín zpravodajská hra*, která je jako dlouhodobá klamná činnost obvykle vedena prostřednictvím získaného cizího agenturního zdroje* (agenta*, přebouraného zdroje*), agenta provokatéra* apod. Do zpravodajské hry pochopitelně patří šíření klamných informací (dezinformací*), úmyslně viditelná činnost atd.

Zákulisní odpovědnost BIS nevědomě potvrdily Lidové noviny, když ve svém deníku vydaném 9. května 2020 publikovaly článek s názvem „Před Rusem s ricinem varoval anonym“. V článku jsme napočítali celkem 18 rozporů až nesmyslů a celý článek hodnotíme jako druhou část takzvané zpravodajské fabulace* (intelligence fabrication) nebo zpravodajské historky* (intelligence narrative). První částí fabulace je glosa v týdeníku Respekt (viz první odstavec produktu), v níž jsme taktéž nalezli nesrovnalosti a vysokou míru předpojatosti (celkem 16 položek). Článek v Lidových novinách vyšel jako nutná improvizace BIS, která vyplynula z vývoje kauzy v posledních dnech.

Dalším přispěvatelem v dovytváření příběhu o ruské operaci k eliminaci tří českých komunálních politiků se stal webový portál Seznam Zprávy, který 10. května zveřejnil článek s názvem „Ruský špion: V kufru jsem vezl dezinfekci a bonbony“ (původní název: „Mluvili jsme se špionem, kvůli němuž mají čeští politici policejní ochranu“). V tomto článku jsme nalezli celkem 25 pochybných položek.

Pochybné položky ve výše vyjmenovaných článcích se vztahují k takzvaným situačním rozporům*, interním* a externím rozporům*, situačním mezerám*, k domněnkám* vydávaným za fakta* a k nesprávné odborné terminologii. Tyto pochybné položky odhalují skutečnou úroveň novinářů v jejich schopnosti pokrývat záležitosti spojené se zpravodajskými službami. Obsah článků je vhodným materiálem pro analytické kurzy zpravodajských analytiků a novinářů. Jako analytický seminář je lze využít pro vzdělávání politiků.

Novináři zapojení do vytváření zpravodajského příběhu se odkazují na své zdroje*, což je taktéž zajímavé. Každý novinář hovoří o svých zdrojích v množném čísle. To evokuje otázku, kolik těch zdrojů vlastně je. Vypadá to jako kdyby z každé bezpečnostní složky podílející se na ochraně komunálních politiků nebo monitorování činnosti ruských diplomatů unikaly informace. Je zde ale nutné počítat s tím, že zdroje se mohou překrývat. To znamená, že jeden zdroj poskytuje informace více novinářům, aniž by o tom novináři věděli. Aby zdroj zachoval zdání jedinečnosti (exkluzivity) v tom, že poskytuje informace jen jednomu novináři, tak žádnému novináři nepodává zcela shodné informace, nýbrž trochu či více pozměněné (např. se kromě jedu ricin náhle objeví další mnohem silnější jed v podobě neurotoxinu saxitoxin a k tomu se doplní, že BIS vlastně informoval anonym – viz článek v Lidových novinách). Pozměňování a úprava informací jsou velmi patrné v obsahu článků tří výše zmíněných sdělovacích prostředků. Články se shodují jen v něčem, ale naopak si často odporují, což lze zahrnout mezi tzv. externí rozpory* (rozpory mezi dvěma různými zprávami). A to je na tom také zpravodajsky zajímavé a o něčem to vypovídá. (Podrobněji jsou novinářské články analyzovány v samostatných produktech – viz přehled na konci produktu.)

O zdrojích informací můžeme sdělit následující: Primárními zdroji* až na výjimky v potvrzování dění kolem tří komunálních politiků nejsou příslušníci Policie ČR ani politici, ale příslušníci původní organizace, od které všechno vzešlo, tedy příslušníci BIS zasvěcení do klamné operace. K řízeným únikům informací* mohou zapojení kontrazpravodajci z BIS používat prostředníky neboli nastrčené osoby či ze zpravodajského hlediska sekundární zdroje*, které novináře takzvaně „krmí požadovanými kousky informační potravy“, která je jim podávána podle potřeby vzhledem k vývoji klamné operace. Avšak způsob vedení klamné operace, kde důležitou roli hrají právě média, je nešťastný a diletantský.

Novináři, kteří se podílejí na vytváření zpravodajské historky, nedokáží z různých důvodů (neznalost, politická předpojatost apod.) vyhodnotit spolehlivost* svých zdrojů a věrohodnost* poskytovaných informací. Tito novináři vydali již šest výstupů počínaje prvotním obecným „výkřikem“ o ruské hrozbě pro české komunální politiky v internetovém článku, jenž byl 21. dubna zveřejněn na webu Respektu. Týdeník Respekt poté přidal další články ve svých týdenících č. 18 (viz první odstavec), č. 19, kde byl publikován článek s titulkem „Nebezpečný zabiják“, a nejnověji v č. 20 vydaném 11. května s článkem „Ruská stopa“. Dále je to článek v Lidových novinách a článek na portálu Seznam Zprávy (oba články viz výše).

BIS již delší dobu ohlupuje výkonné politiky a zákonodárce, kteří se nechají nebo chtějí být ohlupováni. Politici tuto hru s BIS musejí hrát úmyslně, protože jinak by na tom z hlediska svých rozumových schopností museli být hodně špatně. Výrazným příkladem „ohlupovaného“ výkonného politika je premiér Babiš, který s ředitelem BIS Michalem Koudelkou navštívil ústředí americké zpravodajské služby CIA* (i tímto způsobem byl formován netečný postoj Babiše k činnosti BIS – viz produkty 12075 a 12061).

Výrazným příkladem „ohlupovaného“ zákonodárce je v současné době poslanec Radek Koten (SPD), který je předsedou Výboru pro bezpečnost. Ten již dvakrát vynesl mylný závěr o práci BIS. Poprvé se tak stalo v případě zapletení BIS do zakázky na informační systém k elektronickým dálničním známkám (IS EDAZ), kde jako předseda výboru oznámil, že BIS jednala v mezích zákona a že svým jednáním neporušila zákon. To byl samozřejmě chybný závěr, neboť žádný zákon neumožňuje BIS, aby vstupovala do státní zakázky. Počínání BIS nad rámec zákona nebylo navíc schváleno vládou, která jako celek řídí české zpravodajské služby, proto můžeme činnost BIS nazvat jako svévolnou (proč BIS jednala protizákonně a jak pochybili výkonní politici a zákonodárci je podrobně vysvětleno v produktech 12075 a 12076).

Podruhé se předseda Radek Koten zmýlil či podvolil právě v případě údajného ruského zpravodajce* s jedem ricin. Výbor pro bezpečnost v čele se svým předsedou si na 6. května 2020 předvolal ředitele BIS, aby se vyjádřil k některým článkům uveřejněným v předchozích dvou týdnech v internetovém i tištěném vydání periodika Respekt (v té době byly informace o ruském zpravodajci s ricinem publikovány již ve dvou vydáních Respektu, a to v Respektu č. 18 vydaném 27. dubna a v Respektu č. 19 vydaném 4. května). Sněmovní výbor vyslovil po jednání s ředitelem BIS podporu v konání ředitele Koudelky a podporu BIS v boji proti cizím zpravodajským službám (rozuměj proti ruským službám). Tím výbor potvrdil, že ani nepoložil nebo nezkoumal ty nejzákladnější nesrovnalosti – například únik utajovaných informací do sdělovacích prostředků, k čemuž v případě zpravodajských služeb existuje jednoduchý postup pro odhalení provinilce. Doplňme, že ve sněmovním Výboru pro bezpečnost jsou zástupci ze všech parlamentních stran a hnutí.

Někdo by mohl namítnout, že BIS by přece kvůli úniku informací nepodala trestní oznámení sama na sebe. Jenže tato námitka vinu z BIS nestírá, ba naopak by mohla být přitěžující okolností s ohledem na to, jakým způsobem BIS trestní oznámení podala a jakým způsobem bude BIS ovlivňovat činnost příslušného státního zástupce či zástupkyně. Podivné je, že BIS trestní oznámení podala až 6. května, tedy až 15 dní po zveřejnění úvodního „výkřiku“, respektive devět dní po zveřejnění několika konkrétních věcí se zahrnutím jedu ricin (Respekt č. 18). Velmi zvláštní také je, že se BIS s podáním trestního oznámení a prohlášením o své nevině aktivně snaží o své vlastní vyloučení z podílu na úniku informací. Je tedy zásadní, zda bude vyšetřování pokrývat všechny zúčastněné složky včetně BIS, anebo zda bude vedeno jen mimo BIS. Mluvčí BIS Ladislav Šticha uvedl, že z dosavadního šetření* vyplynulo, že k nezákonnému prozrazení utajovaných informací došlo mimo BIS. Jenže dosavadní šetření bylo provedeno prvkem BIS, a to Odborem inspekce BIS. Tento odbor je přímo podřízen řediteli BIS, takže co by tento odbor mohl z hlediska vedení zpravodajských operací ze strany BIS vyšetřit? A to se týká i vedení klamných operací.

Na tematiku z prostředí zpravodajských služeb se v týdeníku Respekt zaměřují novináři Ondřej Kundra a Jaroslav Spurný, kteří svými články pokrývají i stávající případ údajného ruského zpravodajce s ricinem. Také zde by mohla vyvstat námitka, že tito dva novináři nemohou informace čerpat přímo od BIS, jelikož neměli s BIS v roce 2012 dobré vztahy. Tehdy Kundra a Spurný napsali článek „Dvojí agent na útěku – Jak ruský špion Rachardžo obelstil BIS“. A BIS se zlobila, což dala najevo reakcí na svém webu. Jenomže tahle doba je už dávno pryč. Ondřej Kundra píše v posledních letech pochvalné články na BIS a jejího ředitele Koudelku a za to se mu dostává zajímavých informací o práci BIS. Příkladem je produkt 12046 Čeští novináři píší o Skripalově stopě v ČR a opět dokládají svou základní neznalost o práci zpravodajských služeb (1/2) s pokračováním v produktu 12047 a produkt 12077 BIS, Čína a koronavirus aneb Nezákonné a řízené úniky utajovaných informací z BIS.

produktu 12046 jmenovaném v předchozím odstavci jsou rovněž poukázány a vysvětleny přetrvávající odborné nedostatky novinářů Kundry a Spurného v psaní o působení zpravodajských služeb. Tito novináři si mnohdy ani neuvědomují, o jakých nesmyslech píší (blíže viz příslušný produkt). Jaroslav Spurný navíc v jednom pořadu České televize kdysi prohlásil, že studenty učí pravidlo, že zpráva bez uvedení zdroje není věrohodná. To je samozřejmě nesmysl, protože obsah zprávy nemůže být posuzován jen podle toho, jestli je u ní uveden zdroj. Hodnocení zprávy se vždy skládá ze dvou věcí: z hodnocení věrohodnosti obsahu zprávy a z hodnocení spolehlivosti zdroje zprávy. U zprávy může být klidně uvedeno třeba deset zdrojů, a přesto nemusí být věrohodná. Naproti tomu i zpráva bez uvedení zdroje může mít cenný obsah. Novinář Spurný v tomto případě prokázal velkou neznalost v práci s informacemi, přičemž zavrhl podstatnou část práce zpravodajských služeb, policie, ale také třeba historiků při práci s „nepodepsanými“ historickými dokumenty. Velmi podrobně se tomuto tématu věnuje odborný výklad 21013 Jak se hodnotí informace aneb Jsou informace bez uvedení zdroje nevěrohodné?

Novináři Kundra a Spurný se ale nemohou učit od BIS, jelikož BIS rovněž prokazuje hluboké odborné neznalosti o zpravodajské práci. Blíže k nedostatkům BIS viz produkt 23006 Dokáže se BIS vypořádat s těmito odbornými otázkami? (Vědomostní test D).

Problematika údajné ruské operace s cílem odstranit nepohodlné české politiky je rozebrána z několika pohledů v samostatných produktech:

  • Pohled zpravodajský – analýza a hodnocení zákulisí klamné operace ze strany BIS za přispění zahraničního partnera (viz produkt 12082 – díl 1/2 a produkt 12083 – díl 2/2
  • Pohled politický – objasnění závěru o neschopnosti české vlády řídit BIS a postihovat její protizákonnou činnost na základě analýzy (ne)konání politiků v příslušné kauze
  • Pohled novinářský – rozbor rozporů v novinářských článcích a slabých míst novinářů
  • Pohled vyšetřovací – postup ve vyšetřování* úniku utajovaných informací a nalezení hlavního viníka

Produkty s uvedenými pohledy se budeme snažit zpracovat do srozumitelné podoby a publikovat na webu EXANPRO. Připravované odborné analýzy prokáží provinění BIS a neschopnost výkonných politiků a zákonodárců, kteří se z různých důvodů svým pasivním přístupem k pochybné práci BIS podílejí na snižování její odborné úrovně, porušování zákonů a zanedbávání skutečných bezpečnostních hrozeb*.


[1] Ricin je bílkovinný jed, který se získává ze semen rostliny skočce obecného (ricinovník). Ricin je používán jako vražedná zbraň, přičemž může být do těla podán skrze polknutí (konzumaci stravy), vdechnutí nebo s pomocí injekce. Při vdechnutí a injekčním podání má otrava rychlejší a silnější průběh – známky otravy se v tomto případě projevují obvykle do 6 hodin. Po konzumaci ricinu se známky otravy projevují během 6 až 12 hodin. Vážné komplikace mohou zahrnovat vnitřní krvácení a poškození či selhání sleziny, ledvin a jater. Po vdechnutí může k vážným komplikacím patřit selhání plic, což může skončit smrtí následkem udušení. K prvotním příznakům otravy patří symptomy podobné chřipce jako např. bolest hlavy, k nimž se později přidávají žaludeční potíže s průjmem a zvracením a těžkosti při polykání. Při vdechnutí toxinu se mezi prvními symptomy objevuje kašel a horečka. Pokud je do těla dopravena smrtelná dávka, nastává smrt nejpozději do tří až pěti dnů. Smrtelná dávka ricinu představuje desítky až stovky mikrogramů, což rovněž závisí na způsobu podání (obvykle se uvádí v rozmezí 70–500 µg). Pokud smrtelnou dávku ricinu vztáhneme na semena skočce obecného, pak je tuto dávku možné získat z asi 20 semen této rostliny.

[2] Boris Němcov byl ruský opoziční politik, který kritizoval prezidenta Vladimira Putina. V roce 2015 byl Němcov zavražděn v Moskvě. Vražda nebyla komplexně objasněna.

[3] Vlasovci byli příslušníci Ruské osvobozenecké armády (ROA), kteří na konci druhé světové války bojovali po boku nacistů pod vedením svého soukmenovce generála Andreje Vlasova. Pocházeli z řad ruských emigrantů a válečných zajatců, kteří kolaborovali s německými fašisty. Jejich přítomnost v Praze a jejím okolí v době Pražského povstání vycházela především z jejich kalkulu vylepšit si na sklonku války své postavení a využít Prahu jako bod svého přesunu na západ k americkým jednotkám.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12081
Úvodní hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO