Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení (12079)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na výstup 12078.

Určitě si leckdo pokládá otázku, proč by do situace ohledně koronaviru měly být zapojeny zpravodajské služby*. Prvním z důvodů je to, že rozsáhlé ohrožení biologického původu patří stejně jako jiné hrozby do záležitostí národní bezpečnosti*. A oblast národní bezpečnosti z hlediska jednotlivých hrozeb* musí ve své působnosti pokrývat i zpravodajské služby, a to zvláště objeví-li se nepoznaný a nebezpečný druh infekce, který se šíří ze zahraničí (viz produkt 11125 Koronavirus SARS-CoV-2 a česká národní bezpečnost“).

Druhým důvodem je to, že zpravodajské služby zaměřené na zahraniční zpravodajství* (foreign intelligence) mají možnosti a schopnosti pro vytváření co nejpravdivějšího obrazu o situaci v zahraničních zemích. Tím má vláda k dispozici nejen dílčí informace, ale také souhrnná hodnocení od vlastních zdrojů, čímž nemusí spoléhat jen na média a sdělení zahraničních institucí, která mohou být úmyslně zkreslená. Takto například polskou vládu v prvním čtvrtletí 2020 několikrát informovaly polské zpravodajské služby. Podobně informovala amerického prezidenta Ústřední zpravodajská služba CIA*, která již v první polovině ledna 2020 předložila své hodnocení situace v zahraničních zemích ohledně šíření nového koronaviru SARS-CoV-2 (proč se i přesto začala nákaza v USA zhruba od poloviny března 2020 prudce šířit, je obsahem produktu s pracovním názvem „Utajovaná biologická válka“ – a stejně tak je to téma pro ostatní zpravodajské služby, které by měly usilovat o vysvětlení tohoto vývoje z jiného pohledu než z toho novinářského).    

Třetím, a nikoli posledním důvodem, proč by měly být do problematiky zapojeny zpravodajské služby, je pátrání po původu či zdroji nákazy (služby k tomu mají své postupy i specialisty). Jsou zde skupiny vědců, kteří tvrdí, že nový druh infekce má svůj přirozený původ, avšak dosud k tomuto tvrzení nepředložili žádné relevantní* důkazy*. Jediné, co bylo dosud předloženo, je jen určitá příbuznost nového koronaviru se zvířecím koronavirem, dále selektivní hypotézy* a domněnky* (podrobné vysvětlení viz produkt 13079 Někteří vědci sporně tvrdí, že koronavirus SARS-CoV-2 má přirozený původ, což bez porozumění textu jízlivě šíří HlídacíPes.org).

Část vědců tvrdí, že nebyl nalezen žádný důkaz o tom, že by byl virus vyroben laboratorně nebo jinak uměle vytvořen. Jenže to je od vědců špatné vyjádření, protože i tady platí následující: „Absence důkazů, není důkaz absence“ (absence of evidence is not evidence of absence). Toto všeobecné pravidlo z hlediska pravdivé praxe vysvětluje, že pokud vědci nebyli schopni nalézt důkaz o laboratorním původu nového koronaviru, tak to v žádném případě neznamená, že takový důkaz neexistuje (i když vědci nic nenalezli, nelze existenci důkazů vyloučit – vědci tento důkaz možná najít nechtěli, anebo ho najít neuměli). Na druhou stranu vědci ani neposkytli žádný jednoznačný důkaz o tom, že koronavirus má přirozený původ – důkazy nebyly předloženy pro žádnou variantu.

Ani jedna varianta o původu koronaviru nemůže mít zatím vyloučena, a proto je nutné stále brát v úvahu obě možnosti plus možnost jejich kombinace (viz výše zmíněný produkt 13079). Můžeme oprávněně a bez rozpaků shrnout, že subjektivní závěr vědců je prozatím v oblasti SCI-FI čili SCIENCE FICTION, tedy v oblasti vědecké myšlenky, a nikoli podloženého a prokázaného závěru (blíže o hodnověrnosti vědeckého bádání a provádění různých studií viz taktéž produkt 13079). S vědci je to někdy stejné jako s některými historiky, kteří nám předkládají takový výklad o historických osobnostech a událostech, jaký oni zrovna preferují nebo jaký se zrovna hodí.

Zpravodajské služby by měly také umět podrobněji objasnit zajímavý a prudký vznik pěti ohnisek virové nákazy: původní ohnisko v Číně, ohnisko na Korejském poloostrově, dále v Íránu, v severní Itálii poblíž Švýcarska, Rakouska a Německa a posléze ohnisko v USA. K tomu by si měly služby všímat a vysvětlit počáteční reakce Ruské federace, USA a Izraele. Tyto tři země už v lednu přijímaly velmi rychlá a striktní opatření. Otázkou je proč tak činily a proč zrovna tyto tři země (otázka je součástí obsahu produktu s názvem „Utajovaná biologická válka“).   

Práce zpravodajských služeb v objasňování výše zmíněných položek může významně přispět k účinnému boji proti šíření koronaviru SARS-CoV-2 na území jednotlivých zemí. V Evropě je však problém v tom, že národní vlády se k šíření nákazy staví odlišně, čímž přijímají i odlišná opatření, nebo opatření přijímat nechtějí. Také z tohoto důvodu je boj proti šíření infekce záležitostí jednotlivých národních vlád, které jsou odpovědny za požadovanou úroveň národní bezpečnosti na území svých států. Nadnárodní spolky jako Evropská unie se nemohou do rozhodnutí národních vlád vměšovat, a to už jenom proto, že v dokumentech EU existuje psané pravidlo o tom, že národní bezpečnost zůstává výhradní odpovědností každého členského státu. Toto pravidlo o výhradní odpovědnosti jednotlivých členů se vztahuje i na problematiku nelegální migrace, neboť i tento jev spadá do oblasti národní bezpečnosti (podrobněji o negativní roli EU viz Koncept Bezpečnostní politiky a strategie České republiky z roku 2017, konkrétně článek 4 „Bezpečnostní hrozby pro ČR a jejich původci a podporovatelé“ a článek 5 Národní opatření pro zachování a posílení bezpečného prostředí v ČR“.

Poznámka: Problematiku nelegální migrace rozebírají a hodnotí např. produkt 11008 „Úvodní hodnocení nelegální migrace a produkt 11035 Nelegální migrace jako plánovaný a řízený proces.

Z odlišného přístupu jednotlivých evropských zemí plyne závěr, že plnohodnotný boj každé země proti šíření nového koronaviru začíná na státních hranicích, a to zvláště tehdy, pokud chce vláda daného státu přijímat vlastní restriktivní opatření. Jestliže jsou ale hranice stále otevřeny pro tisíce až desítky tisíc takzvaných přeshraničních pendlerů, a to v obou směrech, tak se účinek těchto opatření výrazně snižuje (v porovnání s ČR je pravděpodobnost infikování v Německu třikrát vyšší a v Rakousku až čtyřikrát vyšší). Počet infikovaných pendlerů a těch, kteří se od těchto virem zasažených pendlerů nakazili, představuje významné procento z celkového počtu nakažených (odhadem se může jednat až o třetinu všech nakažených v ČR). Avšak tento údaj ve vykazovaných statistikách Ministerstva zdravotnictví ČR nenajdeme (možná záměrně), přitom by byl velmi vypovídající o tom, jak jsou opatření vlády rozporuplná (na webu MZd najdeme pouze počet osob s obecným původem nákazy v zahraničí, což se od počátku vztahuje k těm, kteří se vracejí z dovolenkového pobytu v zahraničí nebo z dlouhodobějšího pobytu v různých zemích světa – ale i tyto počty jsou od počátku pochybně vykazovány – viz produkt 13077 Ministerstvo zdravotnictví ČR manipuluje s údaji nakažených osob).

Stav s přeshraničními pendlery rovněž odhalil slabou stránku v tom, jak země spoléhají na cizí sousední pracovní sílu, a to dokonce v zásadních odvětvích jako zdravotnictví, a jak může tato péče a jiné provozy v příhraničních oblastech po úplném uzavření hranic snadno zkolabovat (Rakousko a Německo spoléhá na Českou republiku a ČR zase spoléhá na Slovensko a Polsko). Tato slabá stránka prozrazuje, že národní krizový management evropských zemí včetně České republiky nepočítá a není připraven na několik nejzávažnějších druhů krizových situací, při nichž nelze spoléhat na vnější schengenskou hranici, která stejně v ožehavých věcech plně nefunguje, ale na kontrolu vstupu i výstupu osob na vlastních státních hranicích (popsané tematice se věnuje připravovaný produkt s pracovním názvem „Přeshraniční pendleři, zahraniční dovolenkáři, státní příslušnost a krizové situace“).

V uzavírání státních hranic a izolace před ostatními zeměmi se ukazuje také úroveň národní soběstačnosti v důležitých odvětvích. Tato pandemie je vážné ponaučení pro revizi plánu národní soběstačnosti, a především pak pro naplňování tohoto plánu. To bude samozřejmě v rozporu s fungováním Evropské unie a dikcí Evropské komise, ale to už je věcí voličů, co si vlastně přejí (dosud jsme měli jen silně proevropské vlády včetně vlády Andreje Babiše, který jen „naoko“ vystupuje proti EU, a to včetně nelegální migrace v Evropě).

Vše, co bylo napsáno výše (a ještě mnohé další nevyřčené položky), je nutné zahrnout do hodnocení situace a do rozhodování o dalším postupu v boji proti šíření koronaviru. Určitá opatření jsou nutná, avšak dosavadní opatření se až příliš ve všech směrech zaměřovala jen na koronavirus. Jako by se všechny nemocnice proměnily na specializovaná pracoviště na boj proti koronaviru SARS-CoV-2 a nemoci Covid-19. Utlumily se klíčové provozy a chod důležitých lékařských činností v nemocnicích. Ať už je, nebo není nouzový stav, musí zde být nemocnice, které pokračují i v jiných a stejně tak důležitých výkonech. Až skončí nouzový stav a některá opatření pominou, ale koronavirus bude stále přítomen ve společnosti, budou panovat horší podmínky pro „čistý“ výkon ostatní náročné lékařské praxe, než je tomu teď za stavu nouze.

Ekonomika kvůli opatřením proti šíření koronaviru „chřadne“, živnostníci byli velmi rychle postaveni mimo službu a zdravotnictví se přeměnilo na jednorázové odvětví. Vláda tak musí přemýšlet o pozvolném znovuoživení ekonomiky, o zachování přílivu daní ze soukromé sféry a tím o úlevách a finanční podpoře živnostníkům, přičemž mění a ztěžuje podmínky ze dne na den, protože soukromá sféra je pro státní správu cizí mocnost (to ukazuje také MZd ČR, které v boji proti koronaviru stále neumí spolupracovat se soukromými zdravotnickými zařízeními). Je nutné také znovu oživit chod lékařských a laboratorních výkonů, jež se týkají pacientů s jinými vážnými problémy. Není žádoucí, aby se kvůli soustředění na koronavir navyšoval počet úmrtí v jiných kategoriích, což bychom mohli považovat za druhotná úmrtí v důsledku boje proti šíření koronaviru.

Rozsáhlejší opatření proti šíření nového viru mohou být uplatňována maximálně dva měsíce. Poté je nutné alespoň částečné uvolnění, protože mohou vyvstat druhotné krizové situace zmíněné výše včetně zvýšení kriminality.

Pro hodnocení šíření koronaviru a pro rozhodování o dalším postupu je nutné uvažovat následující věci:

  • Nultý pacient na kontinentě, ve státě, ve městě apod. není nutně ten, u kterého byl jako u prvního člověka v příslušném geografickém prostoru koronavir prokázán nebo ten, který jako první ochořel nemocí Covid-19 (nesprávně vykládaný vznik ohniska v severní Itálii). Nultého pacienta nelze v případě koronaviru SARS-CoV-2 vždy vypátrat podle prvních zjištěných nákaz (nultý pacient nemusí být nikde evidován).
  • Základní reprodukční číslo „R“ – též index nakažlivosti (basic reproduction number) je jen teoretickým číslem, které pouze přibližně vypovídá, kolik dalších osob v průměru nakazí jedna nakažená osoba. Číslo „R“ tak není v případě nového koronaviru tím nejdůležitějším ukazatelem. (Tento bod souvisí s předchozím bodem.)
  • Jakési budování „kolektivní imunity“ nemusí v případě koronaviru SARS-CoV-2 fungovat tak, jak je předpokládáno (imunita získaná nákazou koronavirem nebyla ještě ověřena – opět se prozatím jedná jen o „science fiction“ neboli o vědeckou myšlenku – nehledě na to, že virus se může šířit ve více kmenových podobách a může dále mutovat).
  • Úplná ochrana či izolace seniorů a osob se sníženou imunitou před šířením koronaviru není možná, aniž by tito lidé byli trvale „uvězněni“ v uzavřeném objektu a bez kontaktu s okolním prostředím. S uvolňováním různých opatření bude tato ochrana ještě obtížněji řešitelná (kdo s uvolňováním opatření hovoří o ještě větší ochraně seniorů a zdravotně slabších jedinců, ten klame veřejnost, pokud ovšem nemíní ono zmíněné „uvěznění“).
  • Pokud nebude zjištěn přesný původ nového viru, bude problém vytvořit účinnou vakcínu a taktéž účinně bojovat proti dalšímu šíření koronaviru (minimálně jedna země však tuto vakcínu má již k dispozici, což patří do problematiky utajované biologické války).
  • Státní hranice by měly v době trvání pandemie zůstat základní bariérou proti šíření koronaviru, pokud vlády nechtějí, aby se virus opakovaně „přeléval“ ze země do země.
  • Takzvaná „chytrá karanténa“ (též „inteligentní karanténa“) může plnit účinnou podpůrnou roli v oslabování šíření koronaviru jen tehdy, pokud se budou využívat všechny její přednosti v elektronickém dohledávání nejen pohybu zjištěné nakažené osoby, ale také pohybu jejích kontaktů na dalších úrovních, a to vše v dostatečně rychlém procesu a se zajištěním potřebného objemu testování cíleného počtu obyvatel.

* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12079
Souhrnné hodnocení
© 2020 Agentura EXANPRO