Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Specifická analýza a hodnocení (12074)

Impeachment (žaloba na ústavního činitele) je první fází v ústavním procesu vedeném Kongresem USA s cílem sesadit prezidenta nebo jiné vládní úředníky z jejich funkcí. Tentokrát byl proces impeachmentu zahájen proti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi. Za oficiální počátek procesu můžeme považovat oznámení předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelociové (demokratka), která 24. září 2019 oznámila, že sněmovna zahájí v této věci oficiální šetření*.

Zajímavostí je, že zde nebylo jako v předchozích případech u prezidentů Richarda Nixona a Billa Clintona provedeno hlasování ve Sněmovně ohledně schválení usnesení o zahájení impeachmentu. Předseda sněmovního Výboru pro justiční záležitosti Jerrold Nadler (demokrat) k tomu uvedl, že podle pravidel Sněmovny ani podle Ústavy Spojených států k tomu není potřeba souhlasu Sněmovny a že justiční výbor má veškerou pravomoc, aby vydal prohlášení o zahájení procesu ústavní žaloby (do procesu je zapojeno více sněmovních výborů, ale justiční výbor je tím výborem, který by měl celý proces vést). Demokraté k tomu dále doplňují, že vyšetřování* Trumpa už stejně probíhá řadu měsíců.

V procesu impeachmentu funguje Sněmovna reprezentantů jako žalobce. Po prošetření s vyslechnutím svědků během veřejných slyšení a s prostudováním souvisejících písemností a dalších materiálů je v případě shledání „pozitivního nálezu“ vypracována žaloba (je to ale více politická než dokazovací záležitost, čímž je zpravidla dopředu jasné, že pokud se proces zahájí, tak žaloba bude sepsána). O schválení žaloby se hlasuje (o každém bodu obvinění zvlášť, případně o obvinění jako celku) a pokud je žaloba schválena, je následně postoupena Senátu, který funguje jako soudce. Pro schválení žaloby ve Sněmovně reprezentantů je vyžadována prostá většina (nadpoloviční většina z odevzdaných hlasů).

V Senátu nastává druhá fáze procesu impeachmentu, která je obdobná jako soudní přelíčení. Vynesení rozsudku je prováděno hlasováním senátorů (vždy o každém bodu obvinění zvlášť). Pokud se alespoň dvě třetiny senátorů (67 senátorů ze 100členého senátu) vysloví pro to, že prezident nebo jiný vládní úředník je vinen, znamená to, že takto odsouzený politický činitel je tímto rozsudkem zbaven své funkce. Sesazení z funkce není doprovázeno žádným soudním trestem, ale později podle situace (především podle závažnosti prohřešku) může být zahájen skutečný soudní proces o vině a trestu.

Prezident Trump byl obžalován ze dvou bodů: ze zneužití úřední moci a z obstrukcí vůči Kongresu. Tyto body byly Sněmovnou reprezentantů schváleny 18. prosince 2019 [1] a žaloba byla předána do Senátu. Senát svůj soudní proces vztažený na amerického prezidenta zahájil 16. ledna 2019. Tento proces je na svém počátku.

Celý proces s ústavní žalobou je provázen několika otazníky, přičemž my se zaměříme na úplný počátek vzniku ústavní žaloby a s tím na tři osoby, které svým počínáním celý proces na samém počátku zpochybnily. Jedná se o příslušníka Ústřední zpravodajské služby CIA* se „skrytou identitou“, o generálního inspektora zpravodajské komunity USA Michaela Atkinsona (v českém překladu výstižněji „generální inspektor zpravodajských služeb*) a předsedu Stálého výboru pro zpravodajskou činnost Adama Schiffa ze Sněmovny reprezentantů (Senát má obdobný výbor – viz vysvětlení pod čarou na konci dokumentu).

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.