Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnná analýza (12056)

Třetí část z „kvatrologie” pokračuje druhým dílem, v němž se zaměříme na podrobnější rozbor zapojení zpravodajských služeb* do kauzy Novičok v ČR. První díl této části s uvedením do problematiky včetně úkolování Bezpečnostní informační služby* (BIS) ze strany prezidenta ČR je obsažen v produktu 12055.   

Jednotlivé části kvatrologie nesou tyto názvy:

Zapojení českých zpravodajských služeb do kauzy Novičok (Новичoк – nováček) přineslo nejenom informace o Novičoku na území ČR, ale také ukázku o nedostatečném řízení a koordinaci činnosti zpravodajských služeb a usvědčení výkonných politiků z jejich politické podřízenosti západním mocnostem, kdy politici upřednostňují závěry ze zahraničí před závěry vlastních státních institucí – pokud od nich nějaké závěry vůbec požadují.   

Tematiku zapojení českých zpravodajských služeb do kauzy Novičok jsme rozdělili do následujících bodů:

  • A) Charakter utajení zprávy a hodnocení „úniku“ informací
  • B) Rozpor mezi závěrem BIS a VZ
  • C) Dekonflikce mezi zpravodajskými službami
  • D) Výroba versus mikrosyntéza
  • E) Závěrečné zvláštnosti

A) Charakter utajení zprávy a hodnocení úniku informací

Prezident České republiky Miloš Zeman obdržel po zaúkolování BIS písemnou odpověď se stupněm bezpečnostního utajení* „VYHRAZENÉ“, což je nejnižší stupeň ze čtyř používaných stupňů v ČR. Také k tomuto prezident přihlédl a dovolil si některé věty ze zprávy citovat (viz předchozí díl).

Jelikož prezident úmyslně zveřejnil jím vydaný úkol pro BIS, bylo možné předpokládat, že bude chtít veřejnost seznámit také s výsledkem zjištění BIS, a to třeba jen skrze krátkou poznámku. Toto mohli pracovníci BIS jako profesionální zpravodajští důstojníci* predikovat (koneckonců vytváření predikcí* je součástí jejich pracovní náplně). Pokud by tedy odhadli chování prezidenta Zemana a přitom by usilovali o to, aby text ze zprávy, byť jen jeho malou část, nezveřejňoval, použili by vyšší stupeň utajení než „VYHRAZENÉ“ (stupeň utajení písemné informace* či zprávy* určuje její tvůrce, a to podle stanovených podmínek a aktuálních okolností).

Další otázkou je, zdali se v případě prezidenta republiky jednalo o únik informací a tím i porušení zákona. K vyvození nějakého závěru je samozřejmě nejprve nutné znát několik relevantních bodů z českých zákonů. K těmto bodům patří:

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.