Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Úvodní hodnocení (12054)

Bezpečnostní informační služba* (BIS) publikovala 3. prosince 2018 veřejnou část své výroční zprávy za rok 2017 (veřejná zpráva BIS zde). Zpráva je však natolik nevalná, že potvrzuje informace o dlouhodobě nízké odborné způsobilosti BIS. Úroveň odborné způsobilosti této kontrazpravodajské služby* je dána především jejím podřízením se současnému pokryteckému politickému trendu Západu a až příliš jednostranným přístupem hlavních funkcionářů BIS, kteří vůbec dovolí, aby zpráva s takovým obsahem byla uvolněna veřejnosti. Pozorní a znalí čtenáři si jistě povšimli spousty rozporů, odborných nesmyslů, alibismu, propagandistického zaměření, absence faktů* a zvláště pak toho, že služba není odborně řízena ani odborně kontrolována (to vše lze vyčíst ze samotné zprávy).

Ukázka nízkého řízení a neznalého kontrolování českých zpravodajských služeb je obsahem těchto analytických produktů:

V několika následujících produktech stručně a prokazatelně objasníme slabiny veřejné výroční zprávy BIS, přičemž je nutné zdůraznit toto: Je-li špatná veřejná část výroční zprávy, je zároveň špatná také utajovaná část výroční zprávy. Obsah veřejné části vychází totiž z té části utajované. Je tudíž jedno, čím je utajovaná verze „obohacena“ jaksi navíc, protože do jejího obsahu patří i nekvalitní text z neutajované části. To znamená, že hodnocení veřejné verze je možné použít také pro verzi utajovanou (to je poznámka pro odpovědné politické funkcionáře, kteří si myslí, že by snad mezi oběma verzemi měl být kvalitativní rozdíl).

V tomto úvodním hodnocení začneme s popisem první slabiny výroční zprávy. Tato slabina ještě nesouvisí s obsahem zprávy, ale s podivným dlouhodobým procesem jejího vzniku.

SLABINA 1

Výroční zpráva za rok 2017 publikována s téměř ročním odstupem

To je každoroční nešvar, který se netýká jen BIS, ale také Vojenského zpravodajství* – VZ (zprávy obou služeb jsou uvolňovány „synchronizovaně“). Tento až roční odstup je jedním z důkazů kontrazpravodajské neschopnosti pracovníků BIS reagovat na aktuální situaci, kdy všechno řeší příliš dlouho a často až s určitým odstupem (tento opožděný přístup velmi dobře dokládá produkt 12002 „Analýza klamného vyjádření českého premiéra).  

Utajovaná verze výroční zprávy je zpracovávána jako první dokument. Jakmile je tento první dokument hotov a schválen, začíná se z této utajované verze vytvářet verze neutajovaná uvolnitelná pro širokou veřejnost. To už není s ohledem na časovou náročnost takový problém. Měla by to být otázka maximálně dvou měsíců. Když si ale představíme, že česká vláda obdržela utajovanou výroční zprávu BIS zhruba v září 2018, tak se musíme už u tohoto prvního dokumentu ptát: Jak to, že tohle devítiměsíční zpoždění vládě nevadí? A to, že to vládě skutečně nevadí, dokládá sama vláda tím, že tohle zdržení toleruje každoročně.

Z výše uvedeného vyplývají další otázky: Jak vůbec může vláda využít obsah utajované výroční zprávy, když je tento obsah již téměř rok neaktuální? A jak významný je potom pro vládní kabinet obsah výroční zprávy?

Vláda měla tento podivný dlouhodobý proces vytváření výroční zprávy už dávno napravit. Proč ale nic nekoná? No zřejmě proto, že zpravodajské služby náležitě neřídí a nechává je působit jen obecně podle platných zákonů. To platí také v poskytování volnosti pro kreativní tvorbu obsahu výroční zprávy (viz následující produkty k dané problematice).

Zahraniční zpravodajské služby vydávají své veřejné výstupy za uplynulý rok obvykle do konce poloviny následujícího roku. Některé zpravodajské služby veřejné výroční zprávy nezpracovávají, a jiné místo neutajované zprávy poskytují pouze brífink*, který je dostupný pro veřejnost. Například Ruská federace, která je tolik zmiňována ve zprávě BIS, seznamuje veřejnost s výsledky činnosti vlastních zpravodajských služeb prostřednictvím krátkého brífinku. Tento brífink je každoročně pořádán v únoru nebo březnu a shrnutí o činnosti vlastních služeb s náčrtem úkolů na další rok přednáší ruský prezident jako nejvyšší výkonný politik. Tímto činem prokazuje, že on sám i vláda své služby řídí a že zná jak situaci vlastních služeb, tak bezpečnostní situaci ve své zemi.

Poznámka: Rusko bylo vybráno záměrně. Jednak proto, že provádí praktické a kvalitativně hodnotné výroční hodnocení činnosti vlastních zpravodajských služeb (porovnání viz následující produkty k dané problematice), a jednak proto, že o jeho údajné špionáži v ČR velmi laicky a neprokazatelně (bez faktů), ale naopak „velkolepě“ informuje BIS (viz porovnání hodnocení kontrašpionážní činnosti a teroristických aktivit ve výstupu BIS a ve výstupu ruské strany v následujících produktech na danou tematiku).

Brífink nejvyššího výkonného politika země o činnosti vlastních zpravodajských služeb je nejlepším způsobem, jak prezentovat bezpečnostní politiku vlády a její plnou angažovanost v udržování bezpečného prostředí. Představme si, že by takto postupovala i Česká republika čili že by každoročně vystupoval předseda české vlády jako nejvyšší výkonný politik a seznamoval veřejnost s výsledky činnosti českých státních služeb – brífink s textem dlouhým maximálně na tři strany papíru (vytištěného v různé velikosti). Nejenže by tím ukázal, jak je česká vláda zapojena do řízení českých bezpečnostních institucí, ale ušetřil by tím hodně drahocenného času pracovníkům zpravodajských služeb (drahocenného podle toho, jak by byl tento čas místo zpracovávání a úpravy veřejné výroční zprávy využit).

Názor na veřejné výroční zprávy je rozebrán v následujících produktech:

Pokud jsme zmínili, že česká vláda své služby neřídí (viz dokument 12032), tak musíme také doplnit, že ona ani nevyužívá obsah výročních zpráv. Nevyužívá ho, protože ho členové vlády ani využít neumějí a ani ho nepovažují za něco důležitého. Po pravdě řečeno, ten obsah ani není možné dost dobře využít, neboť obsahuje mnoho odborných nedostatků a zpravodajských vycpávek*. Tím tento obsah postrádá jakoukoli důležitost. Avšak vládě by tento stav měl pořádně vadit. Jenže opak je pravdou: vládě tento stav naprosto vyhovuje, neb se řídí především závěry* dodanými zahraničními mocnostmi. Také podřízenost a závislost na cizích mocnostech je důkazem toho, že vláda české zpravodajské služby neřídí tak, jak by měla.  

Pokud se jedná o BIS a její řízení ze strany vlády, můžeme si činnost obou institucí promítnout do následující anekdoty:

     
    
Při interpelacích poslanců na členy vládního kabinetu se jeden poslanec ptá premiéra:
„Pane premiére, můžete mi sdělit, co ta naše BISka vlastně celý rok dělá?“
Premiér se zamyslí a poté zasvěceně odpoví:
„No přece píše výroční zprávu.“
 
  
 

Upřímně řečeno, on to vlastně žádný vtip není. Za několik dnů končí rok 2018 a můžeme hádat, co bude jedním z hlavních úkolů BIS pro celý rok 2019.

Asi proto, že se v případě výroční zprávy jedná o celoroční záležitost, tak není v její veřejné části zmíněno žádné přesné datum. Je tam pouze napsáno, že se jedná o zprávu za rok 2017. Avšak u každého dokumentu, ať už utajovaného, nebo neutajovaného (veřejného), by mělo být uvedeno datum jeho vyhotovení. U všech výročních zpráv by mělo být uvedeno datum jejich vytvoření či schválení, případně alespoň rok a měsíc vytvoření. Na druhou stranu to je ale pochopitelné – kdo by se chtěl chlubit tím, že zprávu za uplynulý rok vydal se zpožděním 11 měsíců?

Výběr dalších produktů s tematikou zpravodajských služeb:


* Definice termínů a stručný popis zpravodajských organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12054
Úvodní hodnocení
© 2018 Agentura EXANPRO