Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Souhrnná analýza (12023)

Vlády evropských zemí, jež dlouhodobě vystupují jako „loajální spojenci“ USA, převzaly od politiků původního amerického establishmentu tvrzení o ruském pronikání do amerických počítačových systémů a snaze ovlivnit americké volby. Tvrzení Američanů převzaly s takovou loajální samozřejmostí, že jim ani nevadí přítomnost průkazných důkazů o umělém vykonstruování téměř celé aféry (hlavní důkazy jsou předloženy dále v textu). Chování evropských vlád je však mnohem horší v tom, že přebírají také rétoriku amerických politiků o ohrožení budoucích voleb v evropských zemích z ruské strany, čímž se podílejí na šíření propagandy*.

Angažovanost ruské vlády a jejích zpravodajských služeb v americké volební kampani a v samotných prezidentských volbách nebyla prokázána (byla jen vyřčena), ba naopak analytici ze zpravodajských služeb několika zemí sestavili důkazy o zpravodajské fabulaci* Američanů. Zpravodajská fabulace je hodnocena jako americká vlivová operace* části aktivních i bývalých politiků za přispění několika předchozích i současných funkcionářů státních institucí (zejména ODNI*, CIA* a NSA*). Cílem vlivové operace je zachovat americkou strategii pro 21. století.1 Předurčenou a zároveň „nastrčenou“ pokračovatelkou této strategie se měla stát Hillary Clintonová. Ta ale těsně prohrála v prezidentských volbách, přičemž se vůbec nepředpokládalo, že by neměla uspět. A zřejmě tento nečekaný obrat podnítil zmíněnou skupinu amerických politiků k urychlenému jednání, ze kterého vzešly a stále vycházejí různorodé aktivity a závěry očerňující jak ruskou vládu a její zahraniční politiku, tak nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jenomže tyto aktivity a závěry obsahují celou řadu tak zřetelných důkazů o fabulaci, jež svědčí o tom, že její tvůrci museli být z nečekaného vývoje situace opravdu zoufalí.

Průkazné důkazy o zpravodajské fabulaci však nezabránily vládám evropských zemí, aby se připojily k podpoře a šíření této fabulace. Z vlivové operace Američanů se tak na evropském kontinentě stává protiruská propaganda*. Nebezpečí protiruské propagandy spočívá v tom, že je nakupením chyb, což značně odhaluje její klamnou povahu. Vlády, ač chtějí bojovat proti ruskému režimu a získat na svou stranu své občany, tak naopak vzbuzují u svých občanů čím dál větší nedůvěru. Tato nedůvěra roste i směrem k tzv. „mainstreamovým“ sdělovacím prostředkům, jež podporují protiruské propagandistické tažení na úkor skutečných národních zájmů v oblasti národní bezpečnosti*. Vlády a média tím napomáhají k vzestupu politických radikálů*, které účelově nazývají populisty*.

Mezi hlavní průkazné důkazy o zpravodajské fabulaci „made in USA“ zařadili zpravodajští analytici čtyři následující položky:

  • A) Tvrzení, že odposlech komunikace nejvyšších ruských funkcionářů pomohl Američanům vytvořit „zpravodajské hodnocení“ o ruském vměšování do amerických voleb.
  • B) Závěr, že skupina hackerů údajně spojená s ruskou vládou a odpovědná za aktivity proti americkým demokratům v období prezidentské volební kampaně pronikla v letech 2014 až 2016 také do operačních systémů mobilních zařízení příslušníků ukrajinského dělostřelectva.
  • C) Opakovaná prohlášení nejvyšších amerických politiků, že k závěru o ruském vměšování do amerických voleb dospělo všech 17 agentur zpravodajské komunity USA.
  • D) Obsah tří oficiálních dokumentů zveřejněných v říjnu 2016, v prosinci 2016 a v lednu 2017. K tomu se taktéž řadí obsah slyšení tří státních funkcionářů před senátním výborem.

A) Odposlech komunikace nejvyšších ruských funkcionářů

Prvním slabým místem tohoto tvrzení je to, že nejvyšší ruští funkcionáři (členové vládního kabinetu, jejich nejbližší pracovníci z ministerstev, vedoucí pracovníci státních institucí a další činovníci) používají utajený komunikační provoz. Jejich mobilní telefony (popřípadě další používaná zařízení) jsou zabezpečeny speciálním softwarem, který je aktualizován v souladu s nejnovějšími technologickými poznatky na poli utajené komunikace. Jistěže určitou roli hraje lidský faktor (člověk opakovaně chybuje a nedůsledně používá bezpečnostní pravidla a opatření), musíme si však uvědomit, že se jedná o představitele Ruské federace, kde je uplatňován přísný režim v kontrazpravodajské činnosti*.

Američané, kteří tvrdí, že Rusové jsou v kybernetické oblasti krok před nimi, náhle v období hluboké rusko-americké rozepře prolamují zabezpečenou komunikaci ruských představitelů, aby se dozvěděli pouze to, že Rusové oslavovali volební vítězství Donalda Trumpa.

Druhým slabým místem údajně odposlechnuté komunikace je tedy to, že Američané veřejně přiznali, že dokázali prolomit zabezpečenou komunikaci Rusů. Pokud by byli Američané skutečně úspěšní v odposlouchávání ruských funkcionářů, bylo by velmi nerozumné (ze zpravodajského hlediska přímo hloupé) v této napjaté době takovou skutečnost zveřejňovat, a to ještě jenom proto, aby světu oznámili, že Rusové slavili.

Dostáváme se ke třetímu slabému místu, jímž je ono slavení Rusů. Američané tvrdí, že jim tento „poznatek“ pomohl ke zformování „zpravodajského hodnocení“ ohledně ruských kyberútoků, avšak zároveň dodávají, že v odposleších nezaznělo nic konkrétního, co by dokazovalo ruské zapojení do ovlivňování prezidentských voleb. O „poznatku“ hovoří jako o jedné z mnoha „indicií“*, jež přispěly k jejich vysoké důvěře (přesvědčení) v to, že Rusové měli záměr a že se aktivně zapojili do dění v USA.2 Jenže toto zjištění nelze považovat ani za „nepřímý důkaz“* (jinými slovy indicii). Jednoduchou námitkou je, že i představitelé několika dalších zemí oslavovali Trumpovo vítězství, což by podle tohoto tvrzení znamenalo, že také oni se podíleli na kyberútocích. Oslavy nelze ihned spojovat s aktivním ovlivňováním, nýbrž jen se splněním „neškodného“ přání.

B) Skupina hackerů odpovědná za aktivity proti americkým demokratům je rovněž odpovědná za proniknutí do operačních systémů mobilních zařízení příslušníků ukrajinského dělostřelectva

Může působit zajímavě až překvapivě, že v době obviňování Rusů za vedení kyberútoků proti USA se náhle objevuje zjištění, že stejná skupina hackerů působila již od roku 2014 také proti ukrajinskému dělostřelectvu. Zjištění o činnosti proti ozbrojeným silám Ukrajiny přinesla americká společnost „Crowd Strike“, která se zabývá kybernetickou bezpečností. Pokud by bylo toto zjištění pravdivé, tak by mohlo potvrzovat zapojení Rusů do aktivit na území Spojených států. Jenže propojit ruskou angažovanost na Ukrajině a v USA není možné učinit tak jednoduše, jak to provádějí Američané.

Zjištění se opírá o odhalení stejné skupiny hackerů při jejím působení v obou zahraničních zemích (USA a Ukrajina). Skupina je označována jako „Fancy Bear“, případně „APT 28“. Jestliže má být tento „objev“ prokázán, musela by být předložena dvojice důkazů: důkaz, že v obou zemích byl zjištěn jeden a tentýž „elektronický podpis“, a důkaz, že „elektronický podpis“ byl v obou případech zanechán jednou a tou samou skupinou (tedy, že způsob kybernetické činnosti nebyl ve druhém případě použit/zneužit jinou skupinou). Ani jeden z důkazů nebyl předložen, což znamená uvažovat o míře důvěry (přesvědčení) v to, co nám Američané předkládají jako hotovou věc (neboli postupovat v přijímání informací podle jejich způsobu a stanovit nízkou, střední nebo vysokou důvěru v jejich závěry).

Nejslabším místem tohoto tvrzení je podivné zveřejnění této informace. Samotné zjištění o protiukrajinském působení bylo prezentováno v dokumentu společnosti „Crowd Strike“ pod názvem „Use of Fancy Bear Android malware in tracking of Ukrainian field artillery units“. Navzdory tomu, že americké agentury přímo spolupracují s ukrajinskými institucemi již od roku 2014, tedy od roku, od něhož se podle americké kybernetické firmy datuje působení ruských hackerů proti ukrajinským jednotkám, byl poznatek o ruském hackingu sepsán a jako dokument publikován až 22. prosince 2016. Proč byl dokument vytvořen a vydán s tímto zpožděním firma nevysvětluje. Podezření na sledování ukrajinského dělostřelectva prostřednictvím operačních systémů mobilních zařízení mělo být učiněno a prověřováno už v období neobvykle vysokých ztrát v řadách dělostřeleckých jednotek, což bylo časově od dubna 2014 do února 2015.

Ještě podivnější je to, že informace o protiukrajinském působení a jejím propojení s působením proti USA nebyla zahrnuta do „Společné analytické zprávy“ DHS (NCCIC)3 a ODNI* vydané 29. prosince 2016 s titulkem „Ruská úmyslná kybernetická činnost“. Stejně tak nebyl tento „poznatek“ o propojení ruských aktivit začleněn ani do dokumentu pojmenovaného jako „Hodnocení ruských aktivit a záměrů v nedávných amerických volbách“ a uvolněného 6. ledna 2017. Dokument byl vytvořen Úřadem národního zpravodajství a Národní zpravodajskou radou*, čímž by měl obsahovat všechny dostupné a relevantní informace k příslušné záležitosti. Pokud by měli američtí představitelé vyvrátit obvinění ze zpravodajské fabulace, museli by nejprve vysvětlit tento problém (což je jen jeden z mnoha problémů a nesrovnalostí).  

Ruská federace má propracované „Vzdušně-kosmické síly“, v rámci nichž může provádět satelitní průzkum a sledování vojenských jednotek. V tomto smyslu se v ruském žargonu hovoří o „kosmické rozvědce“. Pronikání do operačních systémů jakýchkoli zařízení by pak mohlo být vhodným zdvojením ve zpravodajské a průzkumné činnosti při podpoře „targetingu“*, avšak nikoli základním způsobem získávání informací o pohybu vojenských jednotek.

C) K závěru o ruském vměšování do amerických voleb dospělo všech 17 agentur zpravodajské komunity USA

Zatvrzelé zdůrazňování společného závěru všech agentur zpravodajské komunity USA bylo prvním a největším důkazem o americké fabulaci. Není totiž možné, aby všech 16 agentur plus zastřešující organizace ODNI* (někdy popisována jako 17. agentura) prováděly činnost v kybernetické bezpečnosti ve sféře politických stran a aby navíc ještě dospěly ke shodnému závěru. Nejvíce s tímto tvrzením vystupovali dnes již bývalý viceprezident Joe Biden, bývalý mluvčí Ministerstva zahraničí John Kirby, senátor John McCain a Hillary Clintonová. Podrobněji je tato problematika s americkou zpravodajskou komunitou objasněna v produktu 13010 Klamné a nebezpečné vyjadřování Hillary Clintonové – díl 1/2 (bod 2 a 4) a v produktu 12021 Trump versus zpravodajské služby aneb Kompromitování zpravodajské komunity USA (šestý odstavec).

D) Rozporuplný obsah tří oficiálních dokumentů a podivný obsah i průběh slyšení tří státních funkcionářů před senátním výborem

K uvedeným dokumentům patří:

  • Společné prohlášení Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS) a Úřadu ředitele národního zpravodajství (ODNI) vydané 7. října 2016 k bezpečnosti prezidentských voleb.
  • Společná analytická zpráva DHS (NCCIC)3 a ODNI* vydaná 29. prosince 2016 pod názvem „Ruská úmyslná kybernetická činnost“.
  • Hodnocení zpravodajské komunity vytvořené Úřadem národního zpravodajství a Národní zpravodajskou radou* s titulkem „Hodnocení ruských aktivit a záměrů v nedávných amerických volbách“ uvolněné 6. ledna 2017.

Pro úplnost bychom měli k výše zmíněným dokumentům přiřadit tzv. „zvláštní spis" s názvem „Americké prezidentské volby: Aktivity republikánského kandidáta Donalda Trumpa v Rusku a kompromitující vztah s Kremlem“ (uvolněno 10. ledna 2017). V českém prostředí jsme tento spis označili za „Kubiceho zprávu“ v americkém podání.

Všechny dokumenty jsou natolik vypovídající o záměru, předpojatosti a pochybení amerických politiků a zpravodajských funkcionářů, že bylo nutné je zařadit do oddělené odborné analýzy (součást zvláštní produkce agentury EXANPRO).

Během slyšení před senátním výborem (5. ledna 2017) vypovídali toho času ředitel národního zpravodajství James Clapper, ředitel NSA* admirál Mike Rogers a náměstek ministra obrany pro zpravodajství Marcel Lettre. Obsah a průběh celého slyšení je ze stejných důvodů zmíněných u dokumentů výše součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO.

ZÁVĚR

Američané nedisponují žádným přímým důkazem, jelikož si pomáhají takovými pochybnými poznatky, které by vůbec nezmiňovali, pokud by přímé či alespoň pořádné nepřímé důkazy měli k dispozici. Proto se snaží veřejnost přesvědčit nakupením čehokoli, z čeho by se dalo, byť i velmi vzdáleně usuzovat na ruské angažování v amerických volbách. Rusové samozřejmě provádějí plno aktivit proti Spojeným státům (stejně tak ale jednají i Američané vůči Rusům), avšak není možné předkládat tak pochybná obvinění jenom proto, že se nedaří překonávat ruskou zahraniční politiku a udržovat strategii vlastní zahraniční politiky.   

Související zpravodajské produkty, jež nebyly zmíněny v textu výše:


* Definice termínů a charakterizace organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze

1 Americká strategie pro 21. století je načrtnuta v produktu 12019 Zneužívání zpravodajských služeb USA pro vytváření umělé bariéry proti Rusku“. (Rozbor americké strategie je součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO).

2 Důvěra či přesvědčení je jen subjektivní vyjádření určité pravděpodobnosti. Ve zpravodajské praxi se míra přesvědčení o správnosti učiněného závěru (dosaženého výsledku) obecně nazývá „analytická důvěra“* (analytic confidence) míněno důvěra v použité informace, v analytický postup a učiněný závěr (více viz produkt 21009 Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze).

3 NCCIC je Integrované centrum národní kybernetické bezpečnosti a komunikačních prostředků (National Cybersecurity and  Communications Integration Center). Centrum patří do organizační struktury Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS).


Zpravodajský produkt 12023
Souhrnná analýza
© 2017 Agentura EXANPRO