Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Souhrnné hodnocení (12022)

V horlivě projednávané kauze kyberútoků vedených v období americké prezidentské kampaně se od počátku táhne zpravodajská fabulace, jež má své příčiny a svůj cíl (viz dále v textu). Tato fabulace není pro zahraniční zpravodajské analytiky nijak skrytá, ale naopak dobře viditelná. Práce zpravodajských služeb USA, která je pilířem celé kauzy, vykazuje velké množství prokazatelných nedostatků. K nim patří především domněnky vydávané za fakta či důkazy, sporné/protichůdné a lehce vyvratitelné informace a záměrné přidávání „zpravodajských vycpávek“* pro „zkrášlení“ závěrů podle politických potřeb. Abychom byli přesnější, nejedná se úplně tak o práci zpravodajských služeb (rozuměj zpravodajského personálu) jako o aktivitu skupiny politiků, jimž vévodí senátor John McCain, a skupiny zpravodajských funkcionářů v čele s ředitelem Úřadu národního zpravodajství* (ODNI*) Jamesem Clapperem a ředitelem Ústřední zpravodajské služby (CIA*) Johnem Brennanem.    

V hodnocení celistvé kauzy neřešíme, zda a jak se Rusové podíleli na kyberútocích a dalších aktivitách v době voleb, nýbrž posuzujeme předložené materiály a vystupování všech zaangažovaných činitelů. Diskutované ruské aktivity nelze samozřejmě vyloučit, navíc se jedná o běžný a léta praktikovaný zpravodajský zájem, což však platí i opačně. Problém je ale v tom, jakým pokoutním způsobem se jisté osoby snaží obvinit ruskou vládu. Tyto zákulisní praktiky svědčí o skrytém cíli celé kauzy, jenž se však tímto postupem značně zviditelňuje. Nejvyšší američtí činovníci uskutečňují tyto praktiky s vědomím, že nad nimi již nestojí žádná jiná moc, jež by je mohla omezovat a případně pohnat k odpovědnosti. Nejvíce se tak obávají veřejného mínění vlastních občanů, jelikož se jedná o silnou dvojsečnou zbraň: veřejné mínění buď politiky v jejich činnosti povzbuzuje, anebo zatracuje a sesazuje z funkcí.

Zmíněné nedostatky se od října 2016 trvale kupí, přičemž se objevuje charakteristický negativní znak příznačný pro práci CIA, jímž je tzv. „překombinování“ zpravodajské operace.1 Průběh kauzy spojené s kybernetickým napadením můžeme shrnout do sedmi bodů, v nichž lze nalézt množství slabých míst a skrytých důvodů pro obviňování Ruské federace (body jsou v chronologické posloupnosti):

  • Společné prohlášení Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS) a Úřadu ředitele národního zpravodajství (ODNI) vydané 7. října 2016 k bezpečnosti prezidentských voleb.
  • Okružní cesta senátora Johna McCaina a dalších dvou senátorů po pěti zemích: Estonsko, Lotyšsko, Litva, Ukrajina a Gruzie (v plánu byla ještě Černá hora, ale to se již neuskutečnilo). Cesta trvala od 26. prosince 2016 do 2. ledna 2017.
  • Společná analytická zpráva DHS (NCCIC2) a ODNI vydaná 29. prosince 2016 pod názvem „Ruská úmyslná kybernetická činnost“.
  • Slyšení tří funkcionářů před senátním výborem (5. ledna 2017). Oněmi funkcionáři byli ředitel národního zpravodajství James Clapper, ředitel NSA* admirál Mike Rogers a náměstek ministra obrany pro zpravodajství Marcel Lettre.
  • Zpravodajský brífink pro končícího prezidenta Baracka Obamu (5. ledna 2017) a zpravodajský brífink pro nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa (6. ledna 2017).
  • Hodnocení zpravodajské komunity vytvořené Úřadem národního zpravodajství a Národní zpravodajskou radou* s titulkem „Hodnocení ruských aktivit a záměrů v nedávných amerických volbách“ uvolněné 6. ledna 2017 po zpravodajském brífinku přednesenému Trumpovi.
  • Uvolnění 35stránkového spisu s názvem „Americké prezidentské volby: Aktivity republikánského kandidáta Donalda Trumpa v Rusku a kompromitující vztah s Kremlem“ (uvolněno 10. ledna 2017).

Každý výše zmíněný bod obsahuje dlouhou řadu pochybných položek, které ještě více vynikají právě při uvažování celé bodové osnovy a její zajímavé posloupnosti. Z důvodu obsáhlosti uvádíme pouze výběr několika dílčích analytických závěrů.

Neexistuje jednotný závěr zpravodajské komunity USA (17 agentur)

Na počátku kauzy i v jejím průběhu různí zástupci tvrdili, že posudek o ruském angažování v kyberútocích byl učiněn jednotným závěrem všech 17 zpravodajských agentur (takto doslova včetně zmiňovaného čísla), přičemž zdůrazňovali, že je tím pádem nutné brát tento výsledek velmi vážně. Snažili se tím přesvědčit Trumpa, aby jednal v souladu s tímto závěrem a vyhranil se vůči Rusku. Nejvíce s tímto tvrzením vystupovali viceprezident Joe Biden, mluvčí Ministerstva zahraničí John Kirby a samozřejmě Hillary Clintonová v době volební kampaně, jejíž tvrzení o 17 agenturách jsme několika faktickými argumenty vyvraceli na počátku listopadu 2016 ve zpravodajském výstupu 13010 Klamné a nebezpečné vyjadřování Hillary Clintonové (díl 1/2).

Ze 17 agentur se později „vyklubaly“ jen tři, a to CIA*, NSA* a FBI*, přičemž zástupci FBI se dosud drželi spíše stranou. Pokud se ale podíváme blíže na vyjadřování a výstupy zpravodajských agentur, tak zjistíme, že se namísto 17 organizací většinou jedná jen o jednu z nich, ba dokonce jen o jednu osobu z této organizace, jíž není nikdo jiný než James Clapper, ředitel Úřadu národního zpravodajství. Opakovaná nespolehlivost a manipulativní chování jmenovaného je předmětem příslušného produktu (zvláštní produkce agentury EXANPRO).

Úmyslné dezinformování o jednotném závěru celé zpravodajské komunity již v počátku kauzy prozrazovalo budování zpravodajské fabulace s politickým záměrem.

Senátor McCain potvrdil za všechny „jestřáby“ skutečnou příčinu a cíl zpravodajské fabulace

Zahraniční cesta senátora McCaina byla vzkazem dvěma směry. Jeden vzkaz mířil k nastupujícímu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a ruskému nejvyššímu představiteli Vladimiru Putinovi s tím, že americká zahraniční politika ve východní Evropě je neměnná, a to bez ohledu na Trumpův záměr. Druhý vzkaz směřoval na vlády navštívených zemí s burcujícím obsahem pro vojenské aktivity v novém roce. Senátor vše zdůraznil během pobytu na Ukrajině následujícími slovy: „V roce 2017 porazíme vetřelce a pošleme je zpátky tam, odkud přišli. A chtěl bych říci Putinovi, že nebude nikdy schopen zbavit Ukrajince svobody a nezávislosti.“ Svou cestou navíc Rusku ukázal, jaký geografický prostor považují Američané za sféru svého vlivu.

Aktivity některých amerických politiků v čele s McCainem potvrzují, že příčinou zpravodajské fabulace je zachování strategie pro 21. století. Cílem fabulace je pak maximálně omezit Trumpa v jeho činnostech, jež by mohly naplňování nové strategie narušit. (Rozbor strategie je součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO. Komentář ke strategii je učiněn v produktu 12019 Zneužívání zpravodajských služeb USA pro vytváření umělé bariéry proti Rusku).

Senátní Výbor pro ozbrojené síly řeší kyberútoky?

Zvláštností slyšení, které se týkalo tří výše uvedených funkcionářů, bylo to, že ho organizoval Výbor pro ozbrojené síly. Působnost výboru přitom zahrnuje Ministerstvo obrany USA a jednotlivé druhy ozbrojených sil Spojených států. V rámci Senátu lze nalézt kompetentnější prvky jako např. Výbor pro vnitřní bezpečnost a záležitosti vlády, a ještě kompetentnější Výbor pro zpravodajskou činnost. V rámci Sněmovny reprezentantů působí Stálý výbor pro zpravodajskou činnost (kontrolu činnosti zpravodajských služeb). Vysvětlením, proč zpravodajské záležitosti řeší Výbor pro ozbrojené síly, může být to, že jeho předsedou je právě John McCain, k čemuž můžeme přidat jeho politický vliv. Aby slyšení nevypadalo příliš podivně, byl pozván také výše zmiňovaný náměstek ministra obrany. (Rozbor slyšení patří do zvláštní produkce agentury EXANPRO.)

Slyšení bylo živě přenášeno sdělovacími prostředky a bylo záměrně načasováno na čtvrtek čili jeden den před zpravodajským brífinkem pro Trumpa (případně byl obráceně přizpůsoben den brífinku na následující den). Snahou bylo působit na Trumpa přes média krátce před jeho vlastním brífinkem, a tak ho vlastně vzdáleně „předbrífnout“ o rozhodném postoji zpravodajských činovníků a členů senátního výboru a tím ho přinutit přijmout souhlasné stanovisko. Nezanedbatelný byl rovněž úmysl získat tímto slyšením veřejné mínění na stranu protiruského smýšlení.

Brífink na stejné téma proveden odděleně pro stejné funkcionáře?

Neexistoval žádný poctivý důvod, aby byl tentýž zpravodajský brífink o ruské angažovanosti v kybernetických aktivitách proveden dvakrát, a to pro dvě osoby se stejnou odpovědností, tedy odcházejícího a nastupujícího prezidenta. Z přirozeného hlediska to měl být společný brífink, což by v procesu předávání a přebírání funkce bylo mnohem efektivnější interaktivní činností. Nadto to bylo mrhání časem zástupců příslušných zpravodajských služeb. Ono separování se v procesu předávání, kdy by oba aktéři měli naopak využívat pro vzájemnou komunikaci co nejvíce příležitostí, vypadá podezřele a vypovídá o dvou protichůdných táborech. Nabízí se tak hodnocení, že čtvrteční brífink pro Baracka Obamu byl pouhou přípravou a doladěním na páteční „přesvědčování“ Donalda Trumpa (viz zmínka v produktu 12021Trump versus zpravodajské služby aneb Kompromitování zpravodajské komunity USA).

V pátek 6. ledna se tedy nejednalo o zpravodajský brífink, nýbrž o zpravodajskou konfrontaci s Trumpem. Následné aktivity tomu nasvědčovaly. Trump nebyl s brífinkem spokojen a reagoval podrážděně na adresu dvou zpravodajských agentur, což bylo zřejmě spouštěčem pro uvolnění spisu s údajným kompromitujícím obsahem.

Spis o údajné kompromitaci Trumpa je „Kubiceho zpráva“ v americkém podání

Spis, jenž byl vytvořen bývalým příslušníkem MI6 (může to být jen požadovaná legenda pro zvýraznění spolehlivosti zdroje), je jakousi sbírkou nevyhodnocených a nepotvrzených informací a údajů. Podle několika tvrzení pochází první verze zprávy přibližně z poloviny roku 2016, čímž se aktéři v pozadí snaží vzbudit dojem, že část kompromitujících informací byla k dispozici ještě před volbami. To však nezní v současné situaci příliš věrohodně a spíše to ukazuje na rychlé politické zadání vzhledem k výsledku prezidentských voleb a vystupování Trumpa. Uvolnění zprávy, jejíž stránky nesou stupeň utajení „CONFIDENTIAL/SENSITIVE SOURCE“ (DŮVĚRNÉ/CITLIVÝ ZDROJ), naznačuje zákulisní pletichy. To je podporováno naprostým klidem, s jakým si nikdo z příslušných institucí nevšímá faktu, že na veřejnost unikl utajovaný materiál. Na druhou stranu to může potvrzovat skutečnost, podle níž se nejedná o utajovaný obsah, ale jen o vykonstruované informace.

Všechny čtyři zveřejněné dokumenty (viz přehled jednotlivých bodů výše) jsou předmětem specifické analýzy (viz zvláštní produkce agentury EXANPRO).

ZÁVĚREČNÝ KOMENTÁŘ

Činnost politiků a zpravodajských funkcionářů je v této kauze praktickým příkladem ovlivňování zpravodajských služeb (viz produkt 12001Omezené schopnosti státních zpravodajských služeb). Snahou je vytvořit co nejvíce potíží pro nechtěnou Trumpovu politiku ještě před jeho nástupem do úřadu a připravit si prostor pro další výpady. Akce proti Trumpovi se pozvolna stupňují a jsou načasovány či sladěny s činnostmi v širším kontextu. Trump má nevýhodu v tom, že stojí jak proti demokratům, tak proti mnohým republikánům (zejména zastáncům expanzivní zahraniční politiky). V den inaugurace (20. ledna 2017) je možné předpokládat protesty, jež jsou už několik týdnů připravovány.

Protitrumpovští politici zdůrazňují, že prezident nemůže být ve sporu se svými zpravodajskými službami. Jenže pro koho tyto služby pracují? Kdo je ve skutečnosti ovládá? Ani Obama to není a nikdy nebyl. Potvrzuje se postavení amerického prezidenta, jehož vliv není tím nejsilnějším v zemi.

Jiní Trumpovi oponenti doplňují, že zpravodajští důstojníci nasazují své životy, aby získali nezbytné informace pro potřeby svého prezidenta, ale že ten jejich práci znevažuje. Někteří zpravodajci bezesporu své životy nasazují, avšak v případě této fabulace nasazovali někteří především svou fantazii, a to proti prezidentovi, jehož by měli nepřetržitě podporovat.

Hovoří se o možném ovlivnění voleb, ale podvody s voliči ve prospěch Clintonové zjištěné při částečném přepočítávání hlasů ve státě Michigan nikdo nešetří (viz produkt 13014 Povolební kampaň proti Trumpovi…). Podvody s voliči mohly být přitom mnohem rozsáhlejší. Množí se obvinění, že Trump mohl být finančně a jinak podporován z Ruské federace, avšak nikdo si nevšímá prokazatelných finančních příspěvků od zahraničních subjektů na rodinný fond Clintonových, a to dokonce v době volební kampaně (což zákon zakazuje).

Nejdůležitější pro odcházející Obamovu administrativu a Trumpovu politickou opozici je zachovat odstup od Ruska a pokračovat v prosazování započaté zahraniční politiky. A tak se Evropa v poklidu připravuje na konfrontaci, kterou Američané chtějí řídit zpovzdálí jako na plastickém stole (vojenský termín pro zmenšený model bojiště) s přispěním několika svých jednotek.

Jak hodnotí vývoj situace zpravodajské služby evropských zemí? Předávají své poctivé zpravodajské závěry svým politikům? Pokud ne, tak proč ne? Že by jedna z příčin omezených schopností? (viz produkt 12001). A když ano, tak co na to vedoucí politici?


1 Znak překombinování je možné nalézt také v celé řadě militantních a teroristických akcí. Zajímavostí je, že lze pozorovat určitou shodu některých dílčích rysů v překombinování těchto akcí s operacemi zpravodajských služeb.

2 NCCIC je Integrované centrum národní kybernetické bezpečnosti a komunikačních prostředků (National Cybersecurity and  Communications Integration Center). Centrum patří do organizační struktury Ministerstva pro vnitřní bezpečnost (DHS).

 Jestřáb je označení pro osoby zpravidla z politické scény USA, které prosazují silová řešení v zahraniční politice.

* Definice termínů a charakterizace organizací jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze


Zpravodajský produkt 12022
Specifická analýza
© 2017 Agentura EXANPRO