Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Souhrnné hodnocení (12021)

Zpravodajská komunita* Spojených států se ocitla ve zvláštní situaci. Tato situace vznikla zpolitizováním jejich úlohy v souvislosti s americkými prezidentskými volbami. Současná politizace zpravodajských služeb vyvřela ze snahy části amerických politiků využít zpravodajskou komunitu USA k zesílení politického boje proti Ruské federaci. Politizace zpravodajských služeb je nejen v americkém prostředí opakující se záležitost, avšak nyní se dostává k určitému vrcholu s cílem izolovat Ruskou federaci za každou cenu, k čemuž končící prezident Barack Obama vyzývá také další země (viz dále v textu). Podrobnější vylíčení celé situace v jaké se dnes americká politická scéna nachází a důvody, jež k tomu vedly, jsou obsahem produktu 12019 Zneužívání zpravodajských služeb USA pro vytváření umělé bariéry proti Rusku.

V dokumentu se zaměříme na vystupování zástupců zpravodajských služeb a politiků v záležitosti údajného podílu ruské vlády na pronikání do amerických počítačových systémů. Jedná se o vystupování, která jsou plná rozporuplných informací a informací bez klíčových faktů, čímž dochází ke kompromitování a dokonce k sebepoškozování zpravodajské komunity USA samotnými jejími funkcionáři a politickými činiteli. Dále rozebereme situaci ohledně „komplexního“ brífinku o ruském hackingu, který by měl Obama obdržet 5. ledna a Trump následující den (6. ledna).

Hlavní rozpory do celé situace vnáší tradičně prezident Obama, jenž má u části zpravodajské komunity pro svou zálibu v dramatickém, ale neupřímném řečnění přezdívku „pozér“.1 Obama několikrát oznámil, že za pronikáním do počítačových systémů amerických politických stran stála ruská vláda a vždy doplnil, že to vyplývá z jednotného závěru zpravodajských služeb USA. Avšak pak také prohlásil, že ruský prezident musel o této aktivitě vědět a že se v Rusku nestává tolik věcí bez vědomí Vladimíra Putina. V jiném dni zase uvedl, že tyto krádeže počítačových dat a jejich zveřejnění mohly být nařízeny jedině z nejvyšších míst ruské vlády. Jenže tato slova už nezněla jako přímý poznatek, ale jako domněnka či přání řečníka, aby to tak bylo („musel o tom vědět“ + „jedině z nejvyšších míst“ = pouhý subjektivní názor podpořený populárním tvrzením, že bez vědomí Putina nelze jen tak něco provést). Co se týče jednotného závěru zpravodajských služeb*, tak se z jednoduchého pohledu jedná o nesmyslnou věc (objasnění dále v textu).

Zpravodajští funkcionáři vypověděli, že věří, že ruský prezident byl osobně zaangažován na hackerských útocích, přičemž to mělo být součástí vendety proti Hillary Clintonové za to, že veřejně pochybovala o průběhu parlamentních voleb v Rusku v roce 2011. Tehdy ji Putin obvinil z vyzývání k pouličním protestům. Podle amerických zpravodajců* měl Putin osobně instruovat, jak má být se získanými daty naloženo. Tato zpráva byla zakončena tvrzením zástupců zpravodajských služeb, podle něhož měli vysokou důvěru v toto nové hodnocení.

Odstavec výše obsahuje tři základní nedostatky. Nezkoumáme, zda mohl být ruský prezident osobně zaangažován, ale posuzujeme samotné sdělení amerických státních úředníků. První nedostatek je ve slově „věřit“ (we believe…). Pokud „jenom“ věří, že tomu tak bylo, tak potom neexistují jasné poznatky, že to tak doopravdy bylo. Zadruhé mít vysokou důvěru k obsahu hodnocení ještě neznamená, že hodnocení je skutečně založeno na kvalitních informacích (věrohodných a potvrzených).2 S mírou analytické důvěry* by se mělo ve zpravodajské činnosti nakládat poctivě, jenže pokud jsme v situaci, kdy jsou zpravodajské služby zatahovány do předem nastavené politiky, je možné míru analytické důvěry k obsahu výstupu posouvat podle libosti a přání nadřízených. A zatřetí se jedná o nové hodnocení, což značí upravovanou zprávu na jedno stejné téma. Úpravy jsou přirozené, ale tahle úprava je hodně specifická. Pokud bychom měli prokázat, že se ruský prezident skutečně mstil, musel by se on sám v tomto smyslu nejprve někomu vyjádřit, aby bylo možné získat hmatatelný poznatek. V opačném případě je to jenom hádání motivu a snaha o psychologický vhled do cizí mysli. Navíc se jedná o předložené hodnocení, což je jakýsi závěr, jenž nemusí zahrnovat ucelenou argumentaci o tom, na základě jakých premis* byl vytvořen. 

Prohlašování, že závěr ohledně zasahování Ruska do amerického volebního procesu byl vytvořen společným úsilím všech členů zpravodajské komunity USA, je jen pouhou fikcí, kterou pomáhají šířit americká média. Zpravodajská komunita USA se skládá ze 16 agentur a jedné zastřešující organizace (Úřad ředitele národního zpravodajství – ODNI*), přičemž není možné, aby se všechny agentury zabývaly kyberútoky proti politickým stranám (buď na to nemají prostředky, anebo zpravodajské určení k této činnosti). Pro ilustraci poznamenáváme, že do příslušné komunity patří např. zpravodajská složka Pobřežní stráže, Ministerstva financí, Námořní pěchoty a tak dále. Za celou komunitu spíše vystupuje jen ODNI a zhruba další tři agentury (CIA*, NSA* a FBI*). Sporná činnost zpravodajské komunity USA jako celku je rovněž součástí produktu 13010 Klamné a nebezpečné vyjadřování Hillary Clintonové (1/2).

Na základě údajného nezákonného vměšování Ruské federace do vnitřních záležitostí Spojených států oznámil prezident Barack Obama dne 29. prosince 2016 první odvetné opatření, jímž vyhostil 35 ruských diplomatů včetně jejich rodin (celkem 96 osob). Zvláštní je, že se to již odehrává v průběhu předávání prezidentského úřadu, a tedy i odpovědnosti za vedení země, čímž měl být s tímto záměrem předem seznámen také nově zvolený prezident Donald Trump. Počínání dosluhující administrativy tak jenom zesiluje snahu o zachování nastavené zahraniční politiky USA směrem k Ruské federaci a zároveň záměr přinutit Trumpa tento trend následovat.  

Úsilí zachovat nastavený trend vůči Rusku je patrné i v prohlášení politiků. Předseda Sněmovny reprezentantů republikán Paul Ryan uvedl, že Rusko nesdílí zájmy Spojených států a naopak je trvale podkopává, čímž rozsévá nebezpečnou nestabilitu po celém světě. Demokrat Obama vyjádřil následující: „Budeme pokračovat v uplatňování různorodých akcí (proti Rusku), a to v čase a místě podle naší volby. Některé akce nebudou zveřejňovány. Navíc je nutné pohnat Rusko k odpovědnosti za své činy. Spojené státy a jejich přátelé a spojenci ve světě musejí pracovat společně s cílem postavit se proti ruskému úsilí, rozložit zavedené mezinárodní normy a narušovat režimy demokratických vlád.

Výše zmíněná prohlášení odkrývají důvody současného chování části amerických politiků po zvolení Donalda Trumpa prezidentem a pohnutky, jež onu část politiků vedou ke zneužívání zpravodajských služeb. Nezáleží přitom, zda se jedná o republikány či demokraty.

K tomu všemu se přidává jednostranná činnost pracovníků sdělovacích prostředků v čele se CNN, kteří ve svých pořadech nechávají promlouvat své hosty o tom, jak Trump kazí morálku ve zpravodajských službách a podrývá oddanost zpravodajských důstojníků k vlasti. Rétorika se vede o tom, jak příslušníci zpravodajských agentur tvrdě pracují a riskují své životy, aby mohli vytvořit politicky nestranné zpravodajské analýzy. Televizní moderátoři se pak svých hostů ptají, proč Trump takto jedná a proč nedůvěřuje státním agenturám. Téměř všechna média by chtěla vysvětlení po Trumpovi, ale nikdo se neptá na skutečnou práci zpravodajských služeb a na to, proč jsou jejich závěry tak nejednoznačné a obecné.

Trump zdůraznil, že nemá potíž se zpravodajskými zdroji, nýbrž s tím, jak jsou vytvářeny zpravodajské závěry, které postrádají požadované objasnění neboli řečeno zpravodajskou terminologií jim chybí odstranění nejistoty do přijatelné míry. Svého nového prezidenta podpořil i jeho viceprezident Mike Pence, když ve Sněmovně reprezentantů prohlásil, že zvolený prezident vyjádřil upřímnou a zdravou americkou skepsi o učiněných zpravodajských závěrech.

Trump přijímá oficiální zpravodajské brífinky přibližně dvakrát týdně, ale denně ho údajně informuje o bezpečnostní problematice jeho poradce pro národní bezpečnost Michael Flynn3. Poslední oficiální brífink Trump obdržel v úterý 3. ledna 2017, přičemž předpokládal, že již v ten den bude seznámen, jak zpravodajští analytici dospěli k závěru, že kyberútoky byly organizovány ruskou vládou. To však obsahem brífinku nebylo. Proto Trump na sociální síti uvedl, že brífink na téma ruského hackingu byl odložen na pátek (6. ledna), protože podle jeho názoru zpravodajci zřejmě potřebují více času, aby vytvořili případ. Zástupce americké administrativy opáčil, že tento ucelený brífink byl plánován na pátek již před několika dny. Své tvrzení podepřel tím, že nejprve musí tento ucelený brífink o „ruském problému“ obdržet stávající prezident, což bude ve čtvrtek (5. ledna), a teprve poté je možné seznámit s obsahem souhrnné zprávy nového prezidenta. Pracovní verze komplexní zprávy na exponované téma byla vypracována teprve před několika dny. Příští týden by měla být připravena k uvolnění neutajovaná verze bez citlivých zpravodajských informací* (zpravodajské informace zde nejsou míněny jako výstup, ale jako získané informace v souladu se zpravodajskými požadavky* - viz níže odkaz na slovník). 

V odstavci výše je závažné sdělení, jež usvědčuje Obamu z uspěchaného a předpojatého jednání bez dostatečných informací. Pokud má být Obama seznámen s podrobnou zprávou teprve ve čtvrtek 5. ledna, tak je podivné, že již 29. prosince 2016 vydal rozhodnutí o vyhoštění ruských diplomatů. Podle vyjádření agentury EXANPRO ale údajná komplexní zpráva zpravodajských služeb nepřinese nic nového, respektive nic důkazně hodnotného a čtvrteční seanci tak hodnotíme jako generální přípravu a poradu stávajících funkcionářů na páteční brífink pro Trumpa. Cílem brífinku bude Trumpa přesvědčit a přimět k souhlasu ohledně akcí proti Rusku. Obou brífinků se kromě Obamy zúčastní ředitel Úřadu národního zpravodajství (ODNI) James Clapper, ředitel CIA John Brennan, Ředitel FBI James Comey, ředitel NSA admirál Mike Rogers a další přizvané osoby.

Bez ohledu na výsledek brífinku připravuje Trump změny ve zpravodajské komunitě, jež by se měly týkat určitých úprav v organizační struktuře a dále pravomocí. Nejprve však musí dosadit do čela konkrétních institucí své vlastní ředitele, což je běžná praxe při nástupu nového prezidenta. Tyto nové řídící pracovníky musí následně schválit senát. 

Poznámka:  Vyhoštění ruských diplomatů má zajímavé pozadí, čímž bylo toto téma zařazeno do plánu produkce (výstup připravujeme). Dalším zvláštním tématem je analýza prvotní zprávy FBI a Ministerstva pro vnitřní bezpečnost o ruské odpovědnosti za pronikání do amerických počítačových systémů (připravujeme).


1 Agentura EXANPRO označuje Obamu jako „prezidenta divadelníka“ – nejvíce času strávil přípravou svých proslovů a řečněním za využití divadelních prvků: vážné odmlky v řeči, nacvičené pauzy pro potlesk, trčení brady vzhůru jako znak vůdcovství, ale mimo „jeviště“ nebyl tak působivý a rozhodný.    

2 Blíže o vyjadřování analytické důvěry viz produkt 21009 Vyjadřování pravděpodobnosti a analytické důvěry ve zpravodajské analýze.

3 Michael Flynn je penzionovaný generálporučík a jeho posledním služebním zařazením byla funkce ředitele vojenské zpravodajské služby DIA*, kde skončil v srpnu 2014.

* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze


Zpravodajský produkt 12021
Souhrnné hodnocení
© 2017 Agentura EXANPRO