Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Doplňující hodnocení (12020)

Zpravodajský produkt doplňuje specifickou analýzu s hodnocením 12018 Spolupráce s Kurdy je Tureckem ostře sledována a selektivně postihována, v níž jsme popisovali situaci zadržených českých občanů v Turecku a označili je z pohledu turecké zpravodajské služby za „výnosný cíl“ pro tureckou vládu právě kvůli kurdské kanceláři v Praze. Hodnotili jsme, že Turci budou vyčkávat na ústupky české strany ohledně kurdské kanceláře, avšak na druhé straně nebudou s případem zadržených Čechů spěchat, neboť cílem bude vytvořit odstrašující příklad pro ostatní příznivce Kurdů. 

Analytický dokument 12018 byl zveřejněn 5. prosince a 12. prosince se v českých médiích objevuje první ústupek směrem k Turecku. Článek ve sdělovacích prostředcích nesl název „Kurdové zavřeli pražskou kancelář, nenašli podporu“. Článek byl psán se snahou vyhnout se přímé souvislosti se zadrženými Čechy, ale i přesto budil dojem, že jeho vznik iniciovalo Ministerstvo zahraničních věcí ČR v souvislosti s plánovanou pracovní cestou do Turecka, jež se uskutečnila následující den (13. prosince). Obsah článku hodnotíme jako české politické úsilí přesvědčit tureckou stranu prostřednictvím turecké diplomacie v ČR, že česká vláda nemá s kurdskou kanceláří v Praze nic společného a že ona kurdská kancelář, která byla v Praze otevřena v dubnu 2016, nezačala v ČR vlastně ani pořádně fungovat. Článek měl rovněž připravit lepší pozici českého ministra zahraničních věcí pro vyjednávání ohledně zadržených Čechů.

Z příslušného článku předkládáme tři ukázky, jež svědčí o zmíněné snaze českých politiků:

  • A) Kancelář ukončila svou činnost, protože její zástupci narazili v ČR na zavřené dveře.
  • B) „Česká republika neuznává tzv. syrský Kurdistán jako subjekt mezinárodního práva. Ministerstvo zahraničních věcí v minulosti neudržovalo a ani nyní neudržuje se spolkem žádný kontakt,“ sdělila mluvčí úřadu MZV.
  • C) Podle informací od důvěryhodných zdrojů znalých kurdské komunity, které ale nechtějí být kvůli citlivosti tématu jmenovány, se spolek stáhl z Prahy krátce po otevření kanceláře.

Pro Tureckou vládu může být text v článku dobrým sdělením, avšak stále obsahuje značné rezervy na to, aby byli Turci zcela spokojeni. Například to, že se spolek (míněno kurdský personál) stáhl z Prahy, ještě neznamená, že se stáhl také z České republiky. Navíc je tato informace od anonymních zdrojů a anonymní zdroje se hojně vyrábějí v situaci, kdy chtějí výkonní politici něco podsunout veřejnosti i zahraničním vládám (je to zaběhnutá a trvalá praxe především v USA).

Z článku je možné zjistit, že kurdská kancelář nese jako subjekt název „YPG Evropa“ a že sídlo své organizace má zapsané stále na své pražské adrese, pokud již nebyl proveden výmaz, o němž se v textu hovoří. Zkratka YPG1 v názvu je pro Turky velmi vypovídající a k tomu ještě slovo Evropa, což značí, že Kurdové hodlali z Prahy pokrýt celou Evropu (viz též poznámka v předchozím produktu 12018).

Z vykonané cesty českého ministra do Turecka se potvrzuje postoj Turků a jejich využívání zadržených českých občanů v boji proti zahraniční podpoře Kurdů. Ze sdělení v tisku vybíráme čtyři pasáže, jež dokládají záměr Turků vytěžit ze zadržení české dvojice politický zisk:

  • A) Podle českého ministra (MZV) nemají turecká ani česká strana zájem na tom, aby případ dvojice zadržených českých občanů narušil vztahy obou zemí.
  • B) „Shodli jsme se na tom, že je třeba najít řešení, které by nepoškodilo vztahy mezi ČR a Tureckem,“ uvedl český ministr.
  • C) Turecká strana podle českého ministra kvituje velmi s povděkem, že YPG nedávno v Praze zavřela svou kancelář. Vadí jí ale například, když  Strana kurdských pracujících (PKK)1 uspořádala v létě výstavu fotografií svých bojovníků v europarlamentu. Český ministr na jednání svůj protějšek ujistil, že až bude v příštím roce ČR předsedat Radě Evropy, bude se snažit propagaci separatistů zabránit.
  • D) Erdogan zdůraznil, že když je někdo v jedné zemi prokazatelně terorista, musí to ostatní země respektovat.

Obsah vybraných pasáží můžeme shrnout do určitého závěru. Případ zadrženého Čecha a Češky nemá narušit vztahy obou zemí. Jinými slovy česká vláda má prokázat, že nehájí kurdské organizace, proti kterým Turecko bojuje. To zdůrazňují slova, podle nichž je nutné najít takové řešení, jež vztah mezi ČR a Tureckem nepoškodí. Turečtí představitelé si navíc chtějí ČR zavázat k tomu, aby jim na půdě Evropské unie pomáhala šířit protikurdský postoj. A velmi dobře to zakončil turecký prezident, který dal jasně najevo, že když Turecko někoho označí za teroristu, musí to samé učinit také ČR a další země, přičemž musí podle toho také jednat.

Ačkoli by si Kurdové svou zemi zasloužili, tak svou zahraniční osvětou narážejí na politické překážky kladené mnoha zeměmi. Vše vychází ze vztahu k Turecku, které silnější mocnosti potřebují k prosazování své politiky na Blízkém východě. Jedinými subjekty, jimž mohla kurdská kancelář v něčem posloužit, tak zůstaly české zpravodajské služby. Kancelář YPG se svými kontakty v Sýrii představovala cenný zdroj informací o dění na syrském bojišti (tato vazba na YPG může zůstat zachována).


1 YPG je zkratka pro označení kurdských ozbrojených jednotek, které působí na severu Sýrie na území nazývaném Rožava. Rozepsaná zkratka v kurdském jazyce znamená „Yekîneyên Parastina Gel“. Do anglického jazyka se překládá jako „People´s Protection Units“ nebo „People´s Defense Units“. V českém jazyce pak hovoříme o „Lidových obranných jednotkách“ či „Jednotkách lidové obrany“. YPG jsou ozbrojeným křídlem syrské politické strany pod názvem „Sjednocená demokratická strana“ (PYD), jež je přidruženou organizací zakázané turecké strany PKK (Strana kurdských pracujících). YPG mají i svou ženskou podobu se zkratkou YPJ. V severním Iráku jsou kurdské ozbrojené síly nazývány „Pešmerga“ a příslušníci pak „pešmergové“. Běžně se pro jakékoli kurdské bojovníky používá obecný termín „kurdské milice“.


Zpravodajský produkt 12020
Doplňující hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO