Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifická analýza a hodnocení (12018)

Dvě osoby z České republiky, jež byly 13. listopadu 2016 zadrženy v jihovýchodním Turecku, se nejpozději v září 2016 staly objektem zájmu turecké zpravodajské služby MIT a podnětem pro plánování a přípravu bezpečnostní operace. Po jejich zadržení v provincii Sirnak1, kde dvojice hodlala překročit hranice do Iráku (potažmo do „iráckého Kurdistánu“), byla v oblasti zahájena několikadenní bezpečnostní operace tureckých sil, během které bylo k 5. prosinci 2016 zabito nebo zatčeno více než 130 údajných příslušníků a sympatizantů kurdských organizací, jež turecké úřady považují za teroristické.2 Zpravidla se jedná o stoupence Strany kurdských pracujících PKK, která je v Turecku zakázána, a o osoby spojené s kurdskými milicemi YPG3 (z příslušnosti k YPG byla obviněna i zadržená česká dvojice). Je pravděpodobné, že operace bude v různé míře ještě několik dnů pokračovat (Turci nazvali charakter operace jako protiteroristický).

Oba zadržení, Čech Miroslav Farkas a Češka Markéta Všelichová, se doslova sami nabídli Turkům jako významný nástroj pro prosazování turecké politiky v boji proti Kurdům a především pak proti jejich příznivcům a podporovatelům z evropských a dalších zemí. Zadržení jsou tureckou zpravodajskou službou hodnoceni jako „výnosný cíl“, tedy jako něco, co jim může vynést prospěch v jejich protikurdskému úsilí, a to také proto, že zadržení pocházejí právě z České republiky.

Syrští Kurdové ze Sjednocené demokratické strany (PYD) a s ní spojené kurdské milice (YPG) otevřeli počátkem dubna 2016 svoji kancelář v Praze. A protože se jedná o vůbec první zahraniční kancelář Kurdů v Evropě, je snahou ji využívat i pro kontakt s ostatními evropskými zeměmi. I když nemá kurdská kancelář status oficiální diplomatické mise (Kurdové dosud žádnou zemi zastupovat nemohou – o vznik Kurdistánu dlouhodobě usilují a bojují), ale jen jakéhosi neoficiálního zastoupení, je její vznik pro kurdskou myšlenku4 významný. Oficiálně bylo otevření kanceláře představeno jako podpora Kurdům v jejich boji proti „Islámskému státu“ (IS), k čemuž má kancelář zajištovat vojenskou pomoc z České republiky. Nelze však skrýt také cíl získávat politickou podporu.

Česká republika se tak touto přívětivou aktivitou směrem ke Kurdům ocitla ve vyšším zpravodajském zájmu turecké vlády a jejích zpravodajských složek. Počet zpravodajských hlášení a diplomatických depeší odesílaných z tureckého zastupitelského úřadu v Praze do Ankary se zvýšil. Je pravděpodobné, že vzhledem k otevření kurdské kanceláře v Praze byl či teprve bude navýšen také početní stav zpravodajského personálu, který působí při turecké ambasádě.

Zpravodajské služby obecně monitorují média a sociální sítě, což je v případě Turecka využíváno i pro získávání poznatků o činnosti a podpoře kurdských bojovníků. Krátce po otevření kurdské kanceláře začínají Turci čerpat informace o opakované činnosti dvou Čechů u kurdských milicí v severní Sýrii (území zvané Rožava5).

Činnost dvou zmíněných českých osob nemohli Turci nechat bez povšimnutí už vzhledem k tomu, že svou spolupráci či napojení (a je jedno o jakou konkrétní činnost se jednalo) na kurdské milice prostoduše šířili ve sdělovacích prostředcích a na sociálních sítích. Uvedená Češka dokonce poskytovala rozhovory novinářům a pracovníkům televizních stanic, při nichž se nezkušeně holedbala svou činností v zahraničí. V rozhovoru pro TV Nova navíc prozradila, že se chce do Sýrie brzy vrátit (pořad byl vysílán 4. září 2016). Pro Turky se naskytla výhodná příležitost: zakročit legálně proti osobám, jež pocházejí ze země, která Kurdům na své půdě umožnila otevřít jakousi zahraniční pobočku, první a zatím jedinou v Evropě. To hodnotíme jako jednu z příčin, proč se Češi stali prvním cílem turecké operace proti zahraničním příznivcům kurdských milic. Každopádně už z důvodu medializace činnosti obou českých občanů spojenou s kurdskými milicemi museli Turci tak jako tak konat.

Turecké bezpečnostní složky připravily operaci, jež měla být spuštěna, jakmile oba cizinci vstoupí na turecké území. První fáze operace měla být zahájena jejich sledováním pro získání případných dalších poznatků o jejich kontaktech a ukončena zatčením před překročením hranic (poté měla operace pokračovat prohledávací fází v celé oblasti). Z důvodu veřejného vystupování obou osob nepředstavovala jejich identifikace složitou záležitost. Kromě toho mohly mít turecké úřady k dispozici záznamy z jejich minulých návštěv Turecka. Pohyb dvojice mohl být sledován již z České republiky.

Při své listopadové cestě do Sýrie se zřejmě chtěli oba cestovatelé vyhnout Turecku, přičemž se podle některých poznatků snažili do Sýrie dostat přes Jordánsko. Tam měli být při pokusu překročit hranice do Sýrie zadrženi a následně vyhoštěni (nelze vyloučit, že i tuto část měli Turci pod kontrolou). Jejich cesta však měla pokračovat do Istanbulu, odkud po přistání na letišti pokračovali v cestě k iráckým hranicím. Ať už do Istanbulu přicestovali z jakékoli země, byl jejich pohyb přes Turecko po předchozí mediální osvětě velmi lehkovážným činem, jímž tureckým složkám poskytli jednoduchý „úlovek“. (Nadto zde v případě zadržené Česky neexistovalo ani ponaučení z prvního případu, kdy Ministerstvo zahraničí ČR řešilo její zadržení v severním Iráku v létě 2016).

Turci ve skutečnosti nevnímají obě osoby z ČR jako vážné bezpečnostní riziko, ani jako teroristy, ale jako bezprecedentní prostředek k boji proti zahraniční podpoře Kurdům, a to jak ze strany jednotlivců a skupin, tak ze strany politiků (otevření kurdské kanceláře v Praze). Takovýto prostředek nelze jen tak odmítnout. Oficiální stanovisko tureckých úřadů k činnosti obou českých občanů bude potom takové, které Turkům umožní provést odstrašující příklad pro ostatní potenciální podporovatele kurdské činnosti v Sýrii a Iráku, přičemž budou vyčkávat na případné ústupky českých politiků v případě kurdské kanceláře v Praze. Nemusí o tom ani otevřeně hovořit, ale mohou jen naznačit, že chtějí z české strany ujištění o tom, že nepodporuje subjekty, které oni (Turci) považují za teroristické.  

Turci mohli již dříve provést podobnou operaci proti občanům z USA, kteří v kurdských milicích působí v mnohem větším počtu a delší dobu. Turecké vládě sice vadí činnost jednotlivců i z dalších zemí, ale pokud se jedná o Američany, tak Turci vědí, že v případě zadržení Američanů by nastal vážný problém, který by se otočil proti nim. Američané mají totiž u kurdských milic své oficiální vojenské zastoupení ve formě speciálních sil, jež Kurdům „pomáhají“ v boji proti IS, přesněji řečeno usměrňují jejich bojové aktivity ve prospěch amerických zájmů na Blízkém východě (viz produkt 11020 Vývoj situace se vztahem k pokusu o převrat v Turecku). To Turci vědí, neboť měli v tomto směru se Spojenými státy dohodu o vzájemné podpoře v naplňování svých národních cílů. I přesto, že se turecko-americká spolupráce nevyvíjela dobře a vztah mezi Tureckem a Spojenými státy se ohledně vývoje na Blízkém východě změnil, nemohou turečtí představitelé z ničeho nic zahájit operaci proti americkým občanům. Jakýkoli zadržený americký občan by mohl být navíc prohlášen za příslušníka speciálních sil, jenž v regionu působil pod krytím odloučeně od své skupiny. Na to by Turci nedokázali reagovat a vlivem členství v NATO by museli zadržené uvolnit. (Více o turecko-americké dohodě o postupu na Blízkém východě viz produkt  11029 Turecko mezi Spojenými státy a Ruskou federací.)

Naproti tomu operace proti Čechům, kteří se Turkům sami nabídli, a ještě k tomu pocházejí ze země, kde si Kurdové za přispění českých politiků otevřeli kancelář, byla tak vyzývavá, že měla vybídnout obráceně i české bezpečnostní složky k aktivitě s cílem zamezit dvojici vycestovat do zahraničí (což by ale bylo jen dočasné řešení).

Cílem turecké vlády je izolovat Kurdy na Blízkém východě od zbytku světa. Jenže česká vláda nabídla syrským Kurdům kancelář v Praze. A prohlášení Ministerstva zahraničí ČR o tom, že to neznamená uznání jakékoli politické reprezentace „syrského Kurdistánu“, považuje turecká vláda za liché, jelikož zástupce kurdské kanceláře v Praze přes média zdůraznil, že kancelář není určena jen pro ČR, ale pro celou Evropu. K tomu doplnil, že jedním z cílů kanceláře je navázat diplomatické styky. Ke zvrácení této situace napomáhá Turkům vzniklý případ, jenž mají ve své moci a v němž si budou chtít zachovat pevný postoj v kurdské otázce.

Podle zástupců z české strany by jednání zadržené dvojice nemělo být podle českého práva trestné jako „teroristický útok“, čímž podle nich není důvod, proč by měl být český pár zadržován a souzen. Avšak toto a podobná vyjádření hodnotíme tak, že se česká strana neorientuje správně ve vztahovém trojúhelníku Turecko, Česká republika a Kurdové včetně jejich zastoupení v Praze, a také v protiteroristických zákonech Turecka, jež směřují proti Kurdům.

V případě zadrženého Čecha a Češky nezáleží tak úplně na tom, jaké materiály u nich našli a jaký charakter činnosti oba u kurdských sil YPG prováděli, ale na tom, že jsou s touto organizací, kterou Turci podle svého práva označují za teroristickou, jednoznačně spjati (na to existuje množství podpůrných důkazů). Připomínáme, jak interpretujeme oblast terorismu podle českého zákona: schvalování, propagace, financování a jiná podpora či napomáhání, spojení/příslušnost k…, příprava a provedení činu atd. Kromě provedení teroristického činu mohou být zajištění občané ČR z pohledu tureckých úřadů obviněni ze všech ostatních položek. Zadržená Češka se v médiích vyjádřila, že uskutečňuje finanční sbírky pro Kurdy, tedy finančně podporuje „teroristickou organizaci“, čímž jí pomáhá připravovat určité skutky. Již není důležité, zda jsou finance určeny na vybudování polní nemocnice (jak tvrdila), ale je rozhodující, že to byly finanční prostředky pro „teroristickou organizaci“. Navíc nikdo nemůže prokázat, jestli byly prostředky skutečně využity pro nemocnici či zdravotnický materiál. Svými fotografiemi a vyjádřeními dvojice nesporně schvaluje a propaguje činnost YPG. A opět není podstatné, jakou konkrétní činnost schvalují. Prostě schvalují aktivity YPG. Napojení na YPG již nemusíme zmiňovat.

Český ministr zahraničí chce při své návštěvě Turecka dne 13. prosince poskytnout turecké straně hodnocení z dostupných informací, podle kterého nebyla účelem cesty českých občanů účast na teroristické činnosti. Avšak to na situaci nic nezmění, a pokud český ministr hodlá zmínit toto stanovisko, měl by si potom připravit vysvětlení, co tedy bylo účelem cesty dvojice ke kurdským milicím v severní Sýrii, jež turecká strana pokládá za teroristickou organizaci.

Situace zadržené dvojice je složitá a bude velmi záviset, jak pevný postoj hodlají turečtí funkcionáři zachovat ve své politice vůči Kurdům a jejich podpoře ze zahraničí, a případně za jaké protislužby budou ochotni k ústupkům. Brzké propuštění nebo deportace do ČR nepřicházejí v úvahu. České úřady již uvedly, že podle českého práva se dvojice vlastně ničeho nedopustila, a tak turecká strana ví, že český pár by po deportaci do České republiky nečekal žádný trest. Turecké instituce by tímto činem předvedly špatný příklad pro další potenciální stoupence kurdských milicí ze zahraničních zemí.       

Turecké úřady budou celou kauzu protahovat a budou čekat na vstřícné kroky české vlády. Je možné, že do turecko-českého „sporu“ vstoupí prostředník, jímž může být vzhledem k současné situaci v Turecku a jeho pozměněnému či rozšířenému zahraničnímu směru jak americká, tak ruská strana (Rusko s USA soupeří o každou evropskou zemi v rámci budování image zahraničního spojence). O roli prostředníka se rovněž může snažit Evropská unie v čele s Německem.

Poznámka: Zmínka o tom, že se zadržený či dokonce oba zadržení účastnili výcviku v táboře francouzské cizinecké legie a také výcviku u německých speciálních sil, může být tureckým signálem směrem k Francouzům a Němcům, že je známa činnost jejich sil v zájmových prostorech Turecka. Výcvik u cizinecké legie je za určitých podmínek možný a ověřitelný, avšak výcvik u německých speciálních sil zní nevěrohodně. S německými i francouzskými vojáky či bývalými vojáky se mohla dvojice setkat mimo Francii a SRN, například v Sýrii nebo Iráku, kde s nimi mohli mít určitý kontakt a obdržet od nich krátké proškolení o činnosti v terénu, což mohli potom vydávat za onen výcvik.  


1 Turecká provincie Sirnak vytváří na svém jižním rozhraní tzv. hraniční trojmezí, neboť se tam stýká irácká a syrská státní hranice s hranicí tureckou. V provincii Sirnak se nacházejí dva pozemní hraniční přechody, avšak oba na hranici s Irákem, přičemž jeden z přechodů je uzavřen.

2 V provincii Sirnak se bezpečnostní operace konají opakovaně. Předešlá operace byla zahájena v polovině března 2016 a skončila počátkem června 2016. Byla rozšířena i na sousední provincii Mardin. Jenom v provincii Sirnak bylo při této operaci zabito zhruba 500 údajných militantů napojených na tureckou Stranu kurdských pracujících (PKK), jež je v Turecku zákonem zakázána. Během operace v provincii Sirnak bylo zabaveno téměř 300 kusů zbraní, více než 25 000 kusů střeliva a různé druhy výbušnin.

YPG je zkratka pro označení kurdských ozbrojených jednotek, které působí na severu Sýrie na území nazývaném Rožava. Rozepsaná zkratka v kurdském jazyce znamená „Yekîneyên Parastina Gel“. Do anglického jazyka se překládá jako „People´s Protection Units“ nebo „People´s Defense Units“. V českém jazyce pak hovoříme o „Lidových obranných jednotkách“ či „Jednotkách lidové obrany“. YPG jsou ozbrojeným křídlem syrské politické strany pod názvem „Sjednocená demokratická strana“ (PYD), jež je přidruženou organizací zakázané turecké strany PKK (Strana kurdských pracujících). YPG mají i svou ženskou podobu se zkratkou YPJ. V severním Iráku jsou kurdské ozbrojené síly nazývány „Pešmerga“ a příslušníci pak „pešmergové“. Běžně se pro jakékoli kurdské bojovníky používá obecný termín „kurdské milice“.  

4 Kurdskou myšlenkou je míněn boj za založení nezávislého a mezinárodně uznaného státu Kurdistán.

5 Rožava je kurdský název pro oblast v severní Sýrii ovládanou Kurdy. Pro tuto oblast se používá také termín „syrský Kurdistán“, případně „Západní Kurdistán“ (Rojavayê Kurdistanê‎).


Zpravodajský produkt 12018
Specifická analýza a hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO