Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Specifická analýza s hodnocením (12016)

Rivalita mezi prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Bohuslavem Sobotkou je známá záležitost, avšak zahraniční analytici považují jeden okamžik v povolebním jednání mezi prezidentem Zemanem a tehdy ještě nejmenovaným premiérem Sobotkou za zásadní ukazatel budoucího projevu druhého zmíněného politika. Onen okamžik podle hodnocení již v počátku odkryl a předznamenal charakter účinkování současného předsedy vlády jako nejvyššího výkonného politika České republiky. Své v té době naznačili také předsedové zbylých dvou koaličních stran.

V čem spatřovali zahraniční zpravodajští analytici počáteční ukazatel, podle něhož mohli předem blíže určit, jakým způsobem bude premiérský úřad zastáván? A jaké silné a slabé stránky vyzdvihují v chování obou vrcholných politiků českého státu při výkonu jejich politické funkce a v jejich vzájemném vztahu? Tyto poznatky a hodnocení se jen částečně shodují s výstupy v médiích, kde se s úlohou objektivně informovat mísí dva výrazné nedostatky. Prvním nedostatkem je často patrná předpojatost pracovníků sdělovacích prostředků vůči jedné nebo druhé osobě. Druhým nedostatkem je pak snaha stvořit senzaci, jež však vzhledem ke skutečnosti nemá takový význam, jaký by jí někteří novináři a reportéři chtěli přisoudit.  

Příslušní odborníci zpravodajských služeb vypracovávají psychologické profily* zájmových politiků (zájmových osob*) zahraničních vlád a odhadují, jak budou jednat v určitých záležitostech a co by mohlo jejich jednání ovlivnit. Česká republika jako postsocialistická země patří k zájmovým státům americké i ruské zahraniční politiky, jejímž cílem je ovlivnit smýšlení a rozhodování politiků ve prospěch jedné nebo druhé země, a to jak přímým působením na politiky, tak působením na širokou veřejnost prostřednictvím vhodně vybraných skupin, což může vyústit ve vytvoření potřebného tlaku na vládu.

Ve zpravodajské komunitě Spojených států, pokud nebudeme uvažovat Ústřední zpravodajskou službu (CIA*), jež pokrývá široké spektrum oblastí, jsou záležitosti spojené s profily politiků náplní práce především pro zpravodajskou agenturu* Ministerstva zahraničí USA, jejíž název je „Bureau of Intelligence and Research“ (INR*) neboli „Úřad pro zpravodajství a výzkum“, který je odpovědný za zpravodajskou podporu vedoucích činitelů Ministerstva zahraničí, amerických diplomatů a dalších vrcholných politiků. V ruské zpravodajské komunitě se tento úkol týká výzvědné služby*, jejíž národní název je „Служба Внешней Разведки“ (СВР / SVR*) čili „Služba vnější rozvědky“, jež je odpovědná za provádění zahraničního zpravodajství*. Z tradičního ruského hlediska jsou politické záležitosti zahraničních zemí „zkoumány“ také vojenskou zpravodajskou službou známou pod zkratkou GRU* (ГРУ – Главное разведывательное управление), v českém překladu jako „Hlavní správa rozvědky“ s dovětkem, že tato Hlavní správa patří do struktury Generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace. GRU pokrývá vojenskou politiku zahraničních zemí, což se dotýká i jejich nejvyšších politických představitelů, kteří o této politice rozhodují a/nebo jsou podle ústavy vrchními veliteli ozbrojených sil, což se například vztahuje k funkci amerického i českého prezidenta. 

Následující text představuje nahlédnutí do uvažování analytiků zahraničních zpravodajských služeb ohledně hodnocení dvou českých politiků v nejvyšších politických funkcích.

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.