Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifická analýza a hodnocení (12013)

Výroční zprávy zpravodajských služeb jsou vhledem do nitra příslušné zpravodajské služby. Autoři výroční zprávy často nedoceňují, že zpráva není jen jejich prezentací, ale také jejich výpovědí, kterou lze různou měrou prověřit a analyzovat. Z výpovědi je možné určit přístup k vlastní práci, pracovní výkon, způsob myšlení příslušníků zpravodajské služby, jejich vnímání současné situace, subjektivní názory a další skutečnosti. Je to vlastně něco ve stylu „napiš, jak sám sebe hodnotíš“. Můžeme rovněž nadneseně říci, že výroční zpráva je jedním z podkladů pro vytváření „psychologického profilu“ dané zpravodajské služby.

Předkládaný zpravodajský produkt je třetím a závěrečným dílem odborné analýzy výročních zpráv Bezpečnostní informační služby (BIS) a je zaměřen na oblast boje proti terorismu (rok 2013 a 2014) se závěrem agentury EXANPRO ke zpracovávaným výročním zprávám zpravodajských služeb.

V prvním díle odborné analýzy jsme se věnovali zpravodajské produkci Bezpečnostní informační služby (rok 2013 a 2014) a dále kontrarozvědné činnosti BIS za rok 2013, viz produkt 12011 Odborná analýza výročních zpráv BIS (díl 1/3). Druhý díl odborné analýzy se vztahoval ke kontrarozvědné činnosti BIS za rok 2014, viz produkt 12012 Odborná analýza výročních zpráv BIS (díl 2/3). Celková odborná analýza výročních zpráv BIS je volným pokračováním produktu 12004 Význam veřejných výročních zpráv zpravodajských služeb.

Boj proti terorismu v roce 2013 z pohledu BIS

Text k oblasti boje proti terorismu je obecným shrnutím známých událostí ve světě a zmíněním situace v České republice. BIS dále sděluje, co v této oblasti zjišťovala a šetřila. Působení BIS v oblasti boje proti terorismu za rok 2013 lze z příslušné výroční zprávy a formulace textu shrnout do čtyř bodů s těmito výsledky (používáme vyjadřování BIS):

1) Činnost: BIS vyhodnocovala džihádistickou propagandu na internetu a s tím spojenou radikalizaci a nábor nových členů do teroristických organizací.

Výsledek:  BIS nezjistila žádné vazby do ČR.

2) Činnost: BIS vyhodnocovala veškeré potenciální hrozby vztahující se k zimním olympijským hrám v Soči (2014) s hlavním úkolem zjistit, zda teroristické organizace, jejichž cílem by bylo narušení poklidného průběhu her, nevyužily geografické polohy ČR pro vybudování podpůrných sítí.

Výsledek: BIS nezjistila nic, co by bylo potvrzením takových teorií.  

3) Činnost: Hodnocení radikalizace v ČR ve spojení s působením islamoskeptické scény.

Výsledek: BIS v prostředí českých muslimů nezaznamenala případ radikalizace ve spojitosti s působením islamoskeptické scény.

4) Činnost: BIS přijímala preventivní zpravodajská opatření pro případ krize při jednáních mezi Íránem a mezinárodním společenstvím. BIS vyhodnocovala rizika spojená s reakcí Íránu v případě selhání veškerých mírových řešení.

Výsledek: BIS vypověděla, že kritické scénáře se nenaplnily.

Pokud vynecháme obsah činností a zaměříme se na výsledky, tak musíme uvažovat vždy dvě věci. Jestliže BIS ani v jedné zájmové oblasti nezjistila nic nezákonného či podezřelého, tak to může znamenat buď to, že se v České republice během roku 2013 skutečně nic zvláštního v těchto oblastech neodehrávalo, anebo to, že BIS nebyla z různých důvodů schopna protizákonné aktivity odhalit.

U bodu jedna („džihádistická“ propaganda a radikalizace) je výsledek činnosti BIS formulován doslova takto: „V souvislosti s výše uvedenými případy nezjistila BIS dalším šetřením žádné vazby do ČR.“ Avšak žádné případy v textu zmíněny nejsou. Buď je to tedy míněno všeobecně, anebo text nebyl správně upraven po vyjmutí utajované části, kde ony případy mohly být rozvedeny. Pojmy jako džihád a džihádista a tím také spojení „džihádistická propaganda“ mohou být sporné. Pokud máme na mysli násilnou formu džihádu, je lépe používat jednoznačnější pojmenování a psát o propagandě ozbrojeného nebo militantního džihádu (více dále v textu viz termíny džihádista a džihád v analyzované části o terorismu za rok 2014 ).

Zajímavý a neúplný je bod čtyři, ve kterém autoři zprávy píší, že BIS přijímala preventivní zpravodajská opatření pro případ krize v souvislosti s jednáním mezi Íránem a mezinárodním společenstvím. Poté jen shrnují, že kritické scénáře se nenaplnily. Avšak ani jedno opatření nebylo vyjmenováno a žádný scénář nebyl představen. Je pochopitelné, že zpravodajská služba nebude konkretizovat svoji činnost a prozrazovat své postupy, ale na druhou stranu může takové povšechné vyjádření vyznít jako přetvářka se snahou poukázat na důležitost zpravodajské služby. V tomto případě platí jedno pravidlo (viz část Závěr). Pod označení zpravodajské opatření se může schovat cokoli od čtení více článků v médiích přes užší spolupráci s dalšími domácími a zahraničními složkami až po fyzickou a rozsáhlou činnost v terénu (práce s lidskými zdroji a využití zpravodajské techniky atd.). Zpravodajská opatření se v tomto případě mohla klidně vměstnat jen do zvýšeného monitorování celé situace z otevřených zdrojů. Významnějším opatřením by bylo větší zaměření na personál íránského velvyslanectví a íránských spolků a samotných Íránců v ČR. Co bylo možné objasnit, byly kritické scénáře, i když se vlastně jednalo jen o jeden hlavní scénář, který mohl být vykonán několika způsoby. Tyto záležitosti utajované nebyly a veřejně se o nich hovořilo (scénář není konkrétní plán toho, kdo vede intervenci). Kritickým scénářem byl uvažovaný preventivní úder na vybraná íránská zařízení v případě nedosažení dohody. Tady mohli tvůrci výroční zprávy českou veřejnost seznámit s tím, co by to mohlo z bezpečnostního hlediska znamenat pro Českou republiku. Avšak BIS zcela opačně a podivně uvažovala kritické scénáře ve spojitosti s reakcí Íránu v případě selhání veškerých mírových řešení. Jenže jak a proč by měli Íránci reagovat jako první? Sankce proti Íránu již byly zavedeny dávno před rokem 2013 a Íránci neprovedli žádné „výpady“ proti západním zemím. V případě neuzavření dohody by přece jako první reagovaly západní mocnosti v čele s USA. Teprve potom by Írán mohl přistoupit na odvetné akce.  

Boj proti terorismu v roce 2014 z pohledu BIS

Z oblasti boje proti terorismu za rok 2014 jsme pro analýzu vybrali několik úryvků napříč celou částí o terorismu. Prvním úryvkem je věta: „… Kromě dočasných bojových úspěchů a snahy vybudovat stát na principech doslovné aplikace islámského práva zaměřila (organizace IS) své úsilí na efektivní džihádistickou propagandu využívající internet, včetně prostředí sociálních sítí.“ Vyjma poznámky o známé skutečnosti ohledně propagandy „Islámského státu“ by bylo vhodné a zajímavé uvést, proč je možné, že IS vede svou kampaň na internetu bez nějakých potíží, když je veškerá technologická převaha na straně Západu (např. informační izolace a elektronické rušení prostoru ovládaného IS a vyhledávání a omezování závadné internetové prezentace a komunikace včetně identifikace provinilců mimo prostor IS). Od zpravodajské služby se neočekává jen opakování veřejně známých věcí, ale také objasnění jejich příčin, proč se tak děje a proč tomu dosud nikdo účinně nebránil, a případně doporučení, jak je možné postupovat.

Následující vybraný text zní: „BIS věnovala svou pozornost také sympatizantům s IS či jinými ideologicky podobnými teroristickými organizacemi. V tomto ohledu byli nejrizikovější skupinou kontroverzní konvertité a někteří rodilí muslimové převážně mladší generace. V české muslimské komunitě však během roku 2014 převládal názor odsuzující aktivity Islámského státu.“ Zvláštní frází je poznatek, že převládal názor odsuzující aktivity IS, což znamená, že existoval také názor opačný, jenž aktivity IS podporoval. O tom se však nepíše. Práce BIS se poté jeví, jakoby její příslušníci postupovali podle toho, co určuje většina, a nikoli podle jednotlivých případů. Jakákoli zjištěná podezřelá skutečnost je přece podnětem pro další činnost. Jak to tedy bylo v tomto případě s tím menšinovým názorem?

Nejasnou část tvoří tyto věty: „Standardní postupy členských států EU vůči migrantům jsou v případech zadržených džihádistů v mnohém neúčinné a v důsledku toho jsou příčinou bezpečnostní hrozby. Tito jedinci jsou si vědomi konkrétních nedostatků a umí jich velmi dobře využívat. Zneužívají systém ochrany základních práv a svobod v azylovém řízení. Zahraniční džihádisté, které se nepodaří vyhostit, zůstávají v schengenském prostoru v jakémsi právním vakuu, bez jasného statusu a dohledu. Stávají se tak jednou z vážných hrozeb spočívající v šíření a podpoře islamismu a terorismu v Evropě.“ Tato věta je poněkud nesrozumitelná. Nejprve by bylo žádoucí vysvětlit, kdo je džihádista z pohledu BIS a z pohledu EU. Avšak z trestního hlediska je dosti nepraktické používat označení džihádista. Džihádista je ten, kdo praktikuje a/nebo obhajuje a šíří džihád. Jenže samotný džihád a jeho praktikování, obhajování a šíření je možné vysvětlit několika způsoby, přičemž některé z nich neporušují zákony západních zemí. Je tedy neodborné mluvit o zadrženém džihádistovi a v této souvislosti o neúčinných postupech a bezpečnostních hrozbách. V tomto smyslu je nutné uvažovat viníka jako osobu, která buď něco nezákonného spáchala, nebo se na svůj čin připravovala, případně ho jinak podporovala. V uvedeném případě jsou bezpečnostní hrozbou osoby, jež páchají, podporují nebo propagují terorismus a jiné násilné zločiny. A účinné postupy proti takovým osobám přece existují. Pak už záleží jenom na orgánech, které zasahují nebo se podílejí na působení proti těmto provinilcům. Jenže činnost džihádisty se v některých případech nemusí shodovat s činností militantního bojovníka či teroristy. Autoři zprávy spíše neobratně vyjádřili problém s bezpečnostním prověřováním migrantů a odhalováním (usvědčováním) provinilců čili podle nich „džihádistů“ (lépe militantních džihádistů). V tomto směru by však BIS z pozice své odpovědnosti měla více působit na vládu ČR a nikoli jen naznačit problém ve výroční zprávě (viz produkt 22005 Zásady potírání nelegální migrace a další produkty k bezpečnostním záležitostem ohledně migrantů - připravujeme).

Posledním analyzovaným úryvkem je pasáž, která se týká Íránu: „Vzhledem k přetrvávajícímu napětí v mezinárodních vztazích mezi Západem a Íránem kvůli íránské podpoře syrského režimu a některým organizacím pokládaným za teroristické získávala BIS v uplynulém roce informace k íránským zpravodajským službám. V kontextu vývoje na Blízkém východě jsou íránské bezpečnostní složky přinejmenším nezanedbatelným aktérem lokálních konfliktů. BIS nezískala poznatky o činnosti íránských zpravodajských služeb v ČR, které by směřovaly k bezprostřednímu riziku teroristického útoku na našem území.“ Prezentovaný text je názornou ukázkou jednostrannosti a podřízenosti zájmům zahraničních mocností. BIS vypovídá, že získávala informace k íránským zpravodajským službám kvůli jejich podpoře syrskému režimu a organizacím, jež jsou pokládány za teroristické. Jak je ale sledována situace s teroristickou organizací an-Nusra a její podporou v Sýrii ze strany americké zpravodajské služby? BIS dále hodnotí, že nezískala poznatky o činnosti íránských zpravodajských služeb v ČR, které by směřovaly k bezprostřednímu riziku teroristického útoku na našem území. Proč by íránské zpravodajské služby měly připravovat a páchat teroristický útok na území ČR? Jaký by k tomu měly motiv? Je snad tato činnost BIS vyvolána tím, že Írán je jedním z hlavních cílů USA? Neobvyklá priorita zpravodajské činnosti by si zasloužila nějaké objasnění. Zvláštní naopak je, že ve spojitosti s „Islámským státem“ nebyly řešeny žádné teroristické aktivity směrem k území ČR.

ZÁVĚR

Veřejné výroční zprávy BIS hodnotíme jako kusé, všeobecné a ne zcela poctivě zpracované dokumenty. Ve výročních zprávách jsou používány texty, jež mají trvalou platnost a mohou být opakovaně použity v souvislosti s jakoukoli cizí zpravodajskou službou. Například poznámka, že čínské zpravodajské služby prováděly v ČR sběr politického zpravodajství a že jim přitom pomáhali čeští občané, je bez jakéhokoli upřesnění naprosto lichá. Politické zpravodajství je jednou z kategorií, které patří do zcela standardního objemu činností všech zpravodajských služeb zaměřených na zahraniční zpravodajství*. Dalšími kategoriemi jsou například ekonomické, sociologické, dopravní a telekomunikační zpravodajství, dále samozřejmě zpravodajství o ozbrojených silách a další. Jedná se o tzv. „základní zpravodajství" (viz produkt 21006 Podoby zpravodajského vědění"). Informace z těchto oblastí se získávají především legální cestou z dostupných zdrojů, jež mohou být placené nebo bezplatné (sdělovací prostředky, odborné publikace, služby odborníků na danou problematiku apod.). Pokud si tedy Číňané zaplatí služby českého odborníka na politologii, aby jim vysvětlil český politický systém a rozložení politických stran, tak tím není porušován žádný zákon. Potom zmínka o tom, jak čeští občané pomáhají Číňanům ve sběru politického zpravodajství bez toho, aby někdo specifikoval závažnost tohoto počínání, může působit diletantsky. Zcela stejně pracují i americké a ruské zpravodajské služby, jejichž pracovníci (často diplomaté) sbírají informace o politických stranách a jejich osobnostech. Tato činnost ještě nemusí být špionáží*, pokud se netýká utajovaných informací obvykle státního charakteru. Mnohem důležitější je zjistit, jak příslušné služby a vlády jednotlivých zemí hodlají svých znalostí využít.

Sdělení ve výročních zprávách mohou obsahovat i určité signály, které by měly směřovat na odstrašení potenciálních spolupracovníků cizích zpravodajských služeb a na znepokojení (vyrušení) skutečných pracovníků a cizích zpravodajských důstojníků a v nejlepším je i přinutit k nevýhodné činnosti. Rozhodně by se ale tvůrci výročních zpráv měli držet následujícího pravidla: Co nelze alespoň částečně rozvést a vysvětlit, tak není vhodné vůbec uvádět. V opačném případě vzniká mnoho otázek, nejasností a různých interpretací. Podobně je to s jednostranným výkladem. Je vždy nutné zahrnout všechny mocnosti, které svým konáním ovlivňují situaci v České republice.

Vyvstává úvaha, zda je vůbec vhodné psát neutajované verze výročních zpráv zpravodajských služeb. Tato úvaha je na místě. Názor agentury EXANPRO je ten, že veřejné výroční zprávy neplní žádnou praktickou, ani veřejně prospěšnou funkci a vzhledem ke svému rozporuplnému obsahu jsou nevhodným výtvorem. Písemná forma veřejných výročních zpráv by měla být nahrazena stručným a věcným ústním brífinkem pro média a pozvané hosty. Veřejnost se s brífinkem může seznámit prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zpravodajské služby by neměly dokazovat svoji potřebnost a důležitost písemnými dokumenty, a už vůbec ne kostrbatými slohovými útvary, přičemž by to po nich neměli vyžadovat ani výkonní politici, kteří z těchto aktivit sledují vlastní politický prospěch. Zpravodajské služby by se měly veřejnosti prezentovat tak, že se místo psaní nadbytečného dokumentu, který vytvářejí a upravují několik měsíců, než jej nakonec zveřejní, soustředí plně a poctivě na zpravodajskou podporu v zajišťování bezpečného prostředí před reálnými hrozbami a budou minimalizovat aféry ve vlastních řadách.  


 * Odborné termíny jsou vysvětleny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12013
Specifická analýza
© 2016 Agentura EXANPRO