Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifická analýza a hodnocení (12012)

Výroční zprávy českých zpravodajských služeb, a to jak v utajované, tak v neutajované verzi, jsou jedním z náležitých podkladů pro zkoumání, jak příslušné služby v uplynulém roce působily. Výroční zprávy by tak měly sloužit jako jeden ze základních dokumentů pro naplnění kontrolní funkce stálých parlamentních komisí, v tomto případě Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (BIS).

Analýza výročních zpráv BIS za období dvou let (rok 2013 a 2014) je rozdělena do tří produktů. V prvním díle odborné analýzy jsme se věnovali zpravodajské produkci Bezpečnostní informační služby (rok 2013 a 2014) a dále kontrarozvědné činnosti BIS za rok 2013, viz produkt 12011 Odborná analýza výročních zpráv BIS (díl 1/3). Prezentovaný zpravodajský produkt jako druhý díl analýzy se vztahuje ke kontrarozvědné činnosti BIS za rok 2014 a přímo navazuje na první díl. Následující třetí a závěrečný díl se týká boje proti terorismu v letech 2013 a 2014 z pohledu BIS, přičemž je doplněn závěrem agentury EXANPRO ke zpracovávaným výročním zprávám zpravodajských služeb, viz produkt 12013 Odborná analýza výročních zpráv BIS (díl 3/3)". Celková analýza výročních zpráv BIS je volným pokračováním produktu 12004 Význam veřejných výročních zpráv zpravodajských služeb.

Kontrarozvědná činnost BIS za rok 2014

Ihned v úvodu části o kontrarozvědné činnosti se nachází odstavec, kterým sama BIS ukazuje rozpory ve své práci, a dokonce neefektivní činnost. Obsah odstavce je následující: Stejně jako v uplynulých letech BIS věnovala pozornost vysokému počtu příslušníků ruských zpravodajských služeb pobývajících či působících na území ČR. S ohledem na vysoké počty ruských zpravodajských důstojníků cestujících do ČR a na českou zodpovědnost za vlastní bezpečnost i za bezpečnost spojenců v rámci schengenského prostoru BIS mimo monitoringu usilovala rovněž o redukci počtů ruských zpravodajců, jimž by byla dána možnost vstupu do schengenského prostoru přes ČR.“ Již první věta je zajímavě formulována, neboť z ní plyne, že příslušníci BIS se více věnovali počtu ruských zpravodajských důstojníků než jejich zpravodajské činnosti. Abychom mohli mluvit o vysokém počtu cizích zpravodajců, museli bychom nejprve zjistit, že je nějaká zpravodajská činnost či špionáž na našem území provozována a podle toho identifikovat a „spočítat“ zapojené osoby. Avšak ve zprávě BIS se na prvním místě přímo hovoří, že pozornost byla věnována vysokému počtu ruských zpravodajců. O odhalení špionáže, anebo „lehčí“ formy neoficiální zpravodajské činnosti není v textu ani zmínka, přičemž by stačilo uvést jen hrubý počet zjištěných případů. Zůstává tedy otázkou, podle čeho pracovníci BIS usuzují, že je v ČR vysoký počet ruských „rozvědčíků“. Pokud tak odhadovali pouze z počtu ruského personálu na zastupitelských úřadech (velvyslanectví a konzuláty) a z počtu návštěv ruských občanů v České republice, případně z jejich docházky na ruské zastupitelské úřady, tak je to potom povrchní a zavádějící závěr. Je přirozené, že ruské zpravodajské služby náš český prostor pokrývají (a nejsou v tom osamoceny s poukázáním na další zahraniční země), ale tvrzení o jejich vysokém počtu bez nějakého zdůvodnění je jen všeobecná fráze, která má spíše znaky uspokojit současný politický trend západních zemí, než předložit skutečné, byť jen načrtnuté výsledky vlastní zpravodajské práce. Navíc o svém sporném způsobu práce píší, že to takto provádějí již celá léta (viz začátek věty „Stejně jako v uplynulých letech…“). Pokud by se text ve výroční zprávě opíral o profesionální a dobře odvedenou práci, zněl by spíše takto: “Mezi hlavní oblasti kontrazpravodajské1 činnosti BIS za uplynulý rok 2014 patřilo odhalování špionážní činnosti příslušníků ruských zpravodajských služeb. Podle zjištěných případů a náznaků této formy zpravodajské činnosti BIS hodnotí, že se na území ČR nachází vysoký počet ruských zpravodajců a jejich spolupracovníků z řad ruských občanů různých profesí. Bližší poznatky k této záležitosti podléhají režimu utajení a jsou tak obsahem utajované verze výroční zprávy.“ (Ve sdělení může být i určitý signál – viz závěr agentury EXANPRO ve třetím díle analýzy.)

Na konci odstavce autoři zprávy píší, že BIS ruské zpravodajce monitorovala, což je vlastně potvrzení jen rutinní činnosti. Monitorování* je základní způsob získávání informací, jež jsou volně dostupné. Monitorování tedy ještě neznamená, že byla zjištěna jakákoli nezákonná činnost. Pokud by byla zjištěna podezřelá činnost, muselo by se konat vyšetřování včetně zapojení jiných činností jako např. sledování* osoby (osob). Zpráva vypovídá jen o běžné monitorovací činnosti, kterou používají všechny kontrazpravodajské služby jako svoji základní aktivitu, od které rozvíjejí další činnost. Zpráva neobsahuje žádné náznaky, že by měla být zjištěna nezákonná zpravodajská činnost (zpravodajskou činnost lze provádět i povoleným způsobem – viz poznámka v předchozím díle o tzv. „oficiální špionáži“).

Dále se dozvídáme, že příslušníci BIS kromě „monitoringu“ usilovali o redukci počtu ruských zpravodajců, což je opět zavádějící a neúplné sdělení. Není jasné, jak toho chtěli dosáhnout. Není zde zmínka o výsledcích zmíněného usilování, čímž se objevuje nádech alibismu. Požadovali snad snížení počtu ruského personálu na zastupitelských úřadech Ruské federace? Anebo doporučovali omezit počet ruských občanů, kteří do ČR vstupují? A čím to chtěli podložit? Co tedy bylo hlavním zájmem BIS: snížit počet ruských diplomatů a dalších ruských občanů na území ČR, anebo odhalit nezákonné formy zpravodajské činnosti ruských služeb v České republice? Znovu se dostáváme k současnému politickému trendu a k tomu, že každá státní instituce je poplatná své době neboli zájmům mocností, pod jejichž „ochranná křídla“ ČR zrovna patří, a jen málo reálné situaci a zájmům vlastním (viz produkt 12001 Omezené schopnosti státních zpravodajských služeb).

Kontrarozvědná činnost BIS pokračuje větou: „V oblasti sběru informací se ruská moc a její zpravodajské služby v uplynulém roce soustřeďovaly na českou energetiku a otázky jejího dalšího směřování a na vědecko-technickou oblast.“ Je to opět povrchní a neúplné. Tato všeobecná fráze bude mít trvanlivější platnost a netýká se jen Ruské federace. Sběr informací nemusí mít nutně špionážní podtext, nemusí to být ani průmyslová podoba špionáže. Informace o energetice a vědecko-technické informace se dají získávat a shromažďovat i legálním způsobem. Sdělení o tom, co Rusy v ČR zajímá, si můžeme dokonce přečíst v ruských a jiných médiích. Takováto vyjádření ukazují jen slabý výkon zpravodajské služby. Námitkou může být, že přesnější a závažnější informace obsahuje utajovaná verze výroční zprávy, ale to se z prostého důvodu nedomníváme. Pokud by to tak bylo, vypadala by i neutajovaná verze mnohem profesionálněji a naznačovala by skutečnou kontrazpravodajskou činnost.

Zajímavá je tato věta: „Aktivity ruských zpravodajských důstojníků a jejich spolupracovníků v ČR jsou v přímém rozporu s „kvalifikovanými a zasvěcenými komentáři“ o tom, že v Česku není nic, o co by mohla ruská špionáž stát.“ Tady se autoři výroční zprávy pouštějí do polemiky s veřejností, což by nemělo být cílem dokumentu.

Další vybraný úryvek zní: „V kontextu ukrajinské krize ruská moc a její sympatizanti předvedli celou škálu bílé, šedé i černé propagandy. Ruská vlivová opatření a propaganda se držely zejména konceptu osvědčeného již ze sovětských časů: utajování či zakrývání vlastních (ruských/sovětských) akcí a zdůrazňování či démonizace reakcí západních zemí.“ První větu o bílé, šedé a černé propagandě jsme hodnotili v dokumentu 13007 Propaganda o propagandě. Zakrývání vlastních akcí a démonizace reakcí ostatních zemí není vlastností jen Ruské federace. Vzhledem k rozsáhlým a svévolným aktivitám ve světě můžeme tvrdit, že je to spíše doménou Spojených států a Velké Británie. Pokud řekneme, že USA skrývají své akce a démonizují reakce Ruska, bude mít tato věta v pohledu nestranného hodnocení velkou míru pravdivosti. Podobně bychom toto prohlášení mohli vztáhnout na jakékoli politické strany a jejich boj mezi sebou. Tím chceme ukázat, že obsah zprávy je jednostranný a příliš všeobecný, tedy nijak zpravodajsky hodnotný.

Následující věta hodnotí české občany: „Spektrum nástrojů ruské propagandy v Česku začíná u ideologicky manipulovaných občanů, kteří nevědomě podporují ruské propagandistické úsilí a končí u profesionálů, kteří s Rusy spolupracují vědomě.“ Celé to vyznívá, jako kdyby čeští občané podléhali Rusům od toho nejjednoduššího a nevědomého způsobu až po ten nejsofistikovanější a záměrný. Potíž je v tom, že autoři zprávy včetně vedení BIS ponechali uvedené tvrzení o celé škále ruského působení bez jakéhokoli doložení a spokojili se jen se všeobecným konstatováním, které tím pádem nepůsobí věrohodně. Místo toho pokračují v rozebírání českých občanů dalšími větami: „Zásadní vliv na české publikum měly a mají české prorusky orientované organizace či jednotlivci a jejich webové projekty, které ruské názory a argumenty českému publiku přetlumočí či podsunou a následně potvrzují kruhem takovým způsobem, že se běžný občan může domnívat, že nepřijímá ruské ideje, nýbrž názory a přesvědčení českých spoluobčanů.“ Zde se autoři zprávy dopustili chyby v tom, že vlastně říkají, že český občan neposuzuje zprávu podle obsahu, ale podle toho, od koho ji přijímá. To je celkem zvláštně podsunutá informace ve výroční zprávě zpravodajské služby o snížených schopnostech českých občanů. I když v ČR takoví občané bezpochyby existují, nelze to takto zevšeobecňovat. BIS určitě neprováděla výzkum na vzorku české populace, aby šířila tento závěr, který lze z odborného hlediska považovat jen za jakýsi dojem či domněnku* pracovníků BIS. Postrádáme zde úplné zdůvodnění, které by mělo obsahovat také informace o tom, že postoj českých občanů je ovlivňován i činností a vyjádřeními představitelů západních zemí včetně České republiky, přičemž jejich chování a vyjadřování se často nejeví jako věrohodné vystupování. Je potom složité chtít po českých občanech jako celku, aby věřili a následovali české a další politiky Západu.

Zpráva přitvrzuje s předložením názoru BIS, že Rusko v Evropě buduje strukturu ideologicky opřenou o „expanzionistický Duginovský neo-eurasianismus“. Alexandr Dugin je sice kontroverzní osoba, ale není to výkonný politik. Může mít určitý vliv na ruskou politiku, avšak jeho vyjádření jsou jen teorií a přáním. Zahraniční politika Ruské federace je mnohem promyšlenější a ne tak sebezničující. Pokud by nechtěli být pracovníci BIS jednostranní, museli by také zmínit např. „McCainovský neo-konzervatismus“. Americký senátor John McCain je zastáncem „tvrdé“ zahraniční politiky USA v neprospěch vývoje v několika regionech světa se zahrnutím Blízkého východu a tím i negativním ovlivněním bezpečnostní situace v Evropě, což už není teorie. Americká zahraniční politika má od 90. let minulého století mnohem negativnější vliv na vývoj ve světě než politika ruská. Téma pokračuje rozebráním komunistické internacionály s exkurzem do historie. Připomínáme, že se jedná o zprávu o činnosti zpravodajské služby za rok 2014.

Hodnocení kontrarozvědné činnosti je zakončeno „aktivitami“ čínských zpravodajských služeb: V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a sběru politického zpravodajství, a to vše za aktivní pomoci některých českých občanů, včetně politiků a státních úředníků.“ Po této složené větě bychom mohli nabýt dojmu, že Česká republika začíná být pod vlivem Číňanů a že Číňané snad za české politiky i rozhodují. Tak buď se jedná o obchodní a jiné oficiální aktivity, které vláda ČR svrchovaně schválila a které jsou pro Českou republiku prospěšné, anebo o zneužití či překročení pravomocí ve prospěch zájmů cizí země, což by mělo být něčím podloženo a někdo by měl konat. Jenže v tomto směru se nic nedělo a neděje. Zůstává tak otázka nejenom na to, jak to tedy je s těmi Číňany, ale především na to, co se děje mezi vládou ČR a Bezpečnostní informační službou, když všichni po tomto tvrzení zůstávají v klidu.

Rozbor oblasti, jenž se vztahuje k boji proti terorismu (rok 2013 a 2014) je obsahem třetího a závěrečného dílu odborné analýzy. Ve třetím díle je rovněž uveden závěr agentury EXANPRO ohledně zpracovávaných výročních zpráv zpravodajských služeb. 


Přejít na třetí a závěrečný díl: „Odborná analýza výročních zpráv BIS (díl 3/3)"


1 Název „kontrazpravodajská činnost" upřednostňujeme jako český odborný termín před termínem „kontrarozvědná činnost", jenž je přejatý z ruského jazyka.

* Odborné termíny jsou vysvětleny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.



Zpravodajský produkt 12012
Specifická analýza
© 2016 Agentura EXANPRO