Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

Souhrnné hodnocení a předpověď (12010)

Severoatlantická aliance (NATO) a Evropská unie (EU) posouvají od 90. let svoji politiku. EU v té době zahájila uzavírání asociačních dohod s postsocialistickými státy, aby se z nich postupně po několika letech staly „právoplatné“ členské země. Nové členské země však musejí od počátku vědět, že nikdy nebudou mít takové postavení a vliv na určování politiky jako původní členské země. K tomu později přichází termín „vícerychlostní Evropská unie“, jímž se část politiků snaží dát najevo, že některé členské země jsou si rovnější a že ty ostatní zkrátka zaostávají. Ale proč jsou potom všichni v jednom spolku? Jeden spolek znamená jedny pravidla, avšak ve spolku EU je soubor několika různých pravidel. Proč se tedy EU snaží nadále rozšiřovat své řady, i když tomu zdaleka neodpovídá úroveň potenciálních členů? Zatím nejvýraznější pochybnosti o činnosti EU vyvstávají v případě podepsání asociačních smluv s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem, jež odkrývají skrytý charakter a skutečný směr současné Evropské unie (viz produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině).

Rozrůstání NATO je oficiálně a dlouhodobě vykládáno jako rozšiřování bezpečného prostoru se zárukou bezpečnosti členským zemím. Avšak tato záruka nebude v praxi nikdy existovat, a dokonce neexistuje ani na papíře čili v obsahu tzv. Washingtonské smlouvy (viz produkt 11002 Členství v NATO neposkytuje bezpečnostní záruky). Vlády nových členských zemí tak od konce 90. let rozšiřují „bezpečný prostor“, aniž by jasně definovaly reálné hrozby. Posléze se ale naopak vydávají z tohoto bezpečného prostoru podpořit „vojenská tažení“ vedoucích Američanů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku, přičemž „minimálně“ dvě z nich byla zahájena bombardováním bez mandátu OSN. V této souvislosti je pozoruhodné, že Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance pouhých 12 dní před zahájením vzdušné operace proti srbským jednotkám a zároveň tím byla okamžitě zahrnuta do vzdušného koridoru pro bojové letouny zemí NATO (převážně USA).

Postranní skryté cíle dnešní Evropské unie a novodobé Severoatlantické aliance, potažmo Spojených států, a důvody k jejich naplňování jsou jednou stránkou věci. Druhou stránkou je pak způsob, jakým jsou tyto cíle dosahovány, neboť z dlouhodobé činnosti Západu se stále více zvýrazňují obrysy termínů z názvosloví zpravodajských služeb, jakými jsou „krycí organizace“ a „agenti s vlivem“. 

Přístup k celému produktu získáte po uhrazení předplatného. Předplatit.