Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifická analýza (12008)

Opakovaná vystoupení ředitele CIA1 k utajované části zprávy společné komise, jež se týká útoků spáchaných 11. září 2001 na území USA, jsou jednou z ukázek vedení vlivových operací2, ve kterých má postava ředitele Ústřední zpravodajské služby Spojených států vždycky své místo a svou roli s mluveným textem.

Vlivová operace je obecně vedena proti Saúdské Arábii, přičemž směrem k široké veřejnosti je rozpracována do podoby klamné operace3 s cílem ovlivnit veřejné mínění požadovaným směrem.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy rozšiřuje krátkou analytickou reakci 12005 pod názvem Vláda USA vyvíjí nátlak na Saúdskou Arábii a umožňuje pohled na způsob rozboru situace, v níž hraje jednu z hlavních rolí vedoucí funkcionář státní zpravodajské služby.  

Vlivové operace se skládají vždy ze skutečného záměru, jenž má utajovaný charakter, a souboru aktivních opatření4, které mají zajistit splnění záměru. Soubor s opatřeními podléhá rovněž utajovanému režimu, avšak výstupy těchto opatření jsou neutajované, neboť je nutné je šířit tak, aby se dostaly k požadovaným adresátům a případně i k celé veřejnosti a ovlivnily jejich vnímání určité záležitosti a s tím spojené chování, jež by mělo vést k požadovaným reakcím. Výstupy obsahují jak pravdivé, tak nepravdivé (klamné) informace, jejichž vzájemný poměr se různí. Co musí zůstat u výstupů skryto (uchováno v tajnosti) je jejich klamná povaha, což je zajištěno jejich umným podáním (zveřejněním) a správným poměrem pravdivých a klamných informací. Umné podání neboli podsunutí informací sestává ze tří věcí: správného načasování, správného dávkování a přirozené „upřímné“ činnosti, ať už ve formě ústního či písemného projevu, nebo fyzické aktivity. Avšak nelze dělat všechno bez chyb. Proto fráze „Vyhrává ten, kdo neudělá chybu“ není platná a nahrazuje ji následující souvětí: „Vyhrává ten, kdo udělá méně chyb, a to především takových, které nepatří k těm klíčovým chybám.“

Chyby dělají i Američané, kteří by měli být těmi nejzkušenějšími, pokud se jedná o vlivové operace. Některé jejich chyby se opakují, až vypadají jako úmyslná ukázka jejich požadované vedoucí úlohy ve světě a testování ochoty spojenců podporovat americkou zahraniční politiku, a to i v případech, kdyby se nejednalo o oprávněné (legitimní) záležitosti.

Součástí vlivových operací je také politická rétorika, která je právě při vystupování amerických představitelů velmi košatá a zbytečně dlouhá, což může vycházet z jejich sebevědomí daného postavením USA ve světě. Více funkcionářů se snaží říci co nejvíce nebo se snaží v různých činnostech zviditelnit příliš mnoho podsunutých detailů, čímž nastává tzv. překombinování, jež je častým ukazatelem míry věrohodnosti či nevěrohodnosti určitého jednání. Rusové provádějí vlivové operace jednodušším a přímějším způsobem, přičemž omezují na minimum svá řečnění, jež se k těmto operacím vztahují. 

Podklad pro analýzu

Analyticky zajímavou rétoriku poskytl i ředitel CIA v kauze onoho utajovaného dokumentu, který je údajně součástí zprávy společné komise o událostech z 11. září 2001 a jehož obsah má popisovat tehdejší spojení mezi útočníky a vedením Saúdské Arábie. Vše začala kampaň, v jejímž čele stojí bývalý americký senátor, který opakovaně usiluje o přehodnocení postoje USA k Saúdské Arábii včetně zveřejnění utajovaného dokumentu. Výchozím bodem kampaně bylo vystoupení exsenátora v televizní stanici CBS v dubnu 2016, kde oznámil svoje přesvědčení, že 19 únosců dopravních letadel obdrželo finanční podporu od představitelů a prominentních členů Saúdské Arábie. Zmiňovaný exsenátor se jako předseda Senátního výboru pro kontrolu činnosti zpravodajských služeb podílel na šetření společné komise, avšak podle několika vyjádření není oprávněn odkrýt obsah utajovaného dokumentu, což je logické tvrzení.

Na počátku května 2016 reagoval ředitel CIA na snahu o zveřejnění utajované písemnosti sdělením, že 28stránkový utajovaný dokument, jenž má líčit saúdskoarabskou angažovanost, obsahuje informace, které jsou nepřesné, nepodložené a neprověřené. Své prohlášení uvedl na dotaz moderátora televizní stanice NBC, který předtím zmínil onu aktivitu na zveřejnění dokumentu. Po reakci ředitele CIA se moderátor zeptal, zda je celý text těch 28 sporných stránek chybný a nepravdivý. Na to ředitel zpravodajské služby odpověděl záporně a dodal: „Myslím, že se jedná o kombinaci pravdivých a nepravdivých věcí.“ Dále zmínil, že se v té době jednalo o předběžný posudek připravený k dalšímu šetření5, který byl vyjmut ze zprávy kvůli možnému prozrazení zpravodajských zdrojů a metod zpravodajské činnosti. Doplnil, že společná komise tuto vyjmutou kapitolu později během tehdejšího pokračujícího šetření znovu vyhodnotila a prezentovala velmi jasný závěr, že neobsahuje žádný důkaz, jenž by ukazoval na to, že by vláda Saúdské Arábie či jednotliví saúdskoarabští představitelé poskytli finanční podporu al-Kájdě.

V polovině dubna přijal exsenátor veřejné oznámení z úřadu amerického prezidenta, že rozhodnutí o tom, zda bude dokument odtajněn, bude učiněno do 60 dnů. Nyní se celá kauza přesunula k otázce, zda odtajnit a co konkrétně ze zprávy uvolnit veřejnosti. Tiskový tajemník (mluvčí) Bílého domu na konci dubna 2016 oznámil, že prezident USA ještě utajovaný dokument nečetl, ale požádal Úřad ředitele národního zpravodajství6 o prozkoumání obsahu dokumentu pro jeho možné uvolnění veřejnosti. Proces zkoumání obsahu by měl být podle zástupců zpravodajské komunity dokončen do konce června 2016. Poloveřejná diskuze probíhá mezi Bílým domem, kongresem a zpravodajskou komunitou. 

Zpravodajská analýza

V celé situaci si můžeme všimnout, že novináři kladou povrchní otázky, jež se týkají obecně utajované kapitoly a jejího zveřejnění, ale nikdo si nevšímá reakcí a vyjádření zúčastněných osob. Rozbor těchto reakcí a vyjádření poskytuje zajímavé informace, které vzhledem k autentičnosti řečníků můžeme považovat za „přímé“ důkazy toho, co se skutečně skrývá za označením „28stránková utajovaná kapitola“ a toho, co tím všichni sledují.

Podrobný rozbor uvedeného textu (podkladu pro analýzu) je obsahem následujícího dílu specifické analýzy, v němž zdůvodňujeme nevěrohodnost ústního vyjádření ředitele CIA a taktéž pochybnosti o prohlášení bývalého amerického senátora.


Přejít na následující díl: „Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 2/2)


1 CIA neboli Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) je americká zpravodajská služba určena k provádění zahraničního zpravodajství (foreign intelligence).

2 Vlivové operace jsou vysvětleny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.

3 Klamné operace jsou jako součást vlivových operací objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.

4 Definice aktivních opatření je uvedena v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze. V odborných publikacích západních zemí jsou aktivní opatření přisuzována činnosti vládám Sovětského svazu a sovětským zpravodajským službám, případně zemím tehdejšího socialistického bloku, což se přenáší do současnosti. Ve skutečnosti byla aktivní opatření a stále jsou nástrojem všech zemí bez ohledu na jejich politické zřízení a smýšlení. Tento posun v mínění vzniká tím, že aktivní opatření mohou obsahovat i negativní činnosti jako manipulaci médií, atentáty, politické represe apod. a někteří občané a tvůrci odborných textů nechtějí připustit, že by tyto aktivity mohly provádět západní „demokratické“ země. 

5 Slovo „šetření“ je používáno záměrně, neboť se nejednalo o vyšetřování v odborném slova smyslu. Rozdíl mezi „šetřením“ a „vyšetřováním“ je vysvětlen v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze. V původních anglicky psaných textech se sice mísí oba termíny ve spojitosti s komisí, avšak z odborného hlediska členové komise jen šetřili (pročítali dokumenty, dotazovali se různých funkcionářů a svědků atd.).

6 Úřad ředitele národního zpravodajství (Office of the Director of National Intelligence, DNI Office) je organizace, jejímž úkolem je vytvářet a udržovat zpravodajskou integritu ve zpravodajské komunitě USA, do které patří 16 agentur a organizací, na něž Úřad DNI „dohlíží" a koordinuje jejich činnost. 



Zpravodajský produkt 12008
Specifická analýza
© 2016 Agentura EXANPRO