Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifické hodnocení (12003)

V souvislosti s migrací osob do Evropy seznámil český ministr vnitra veřejnost s činností „své“ rezortní zpravodajské služby1, což provedl tím, že v říjnu 2015 vystoupil v médiích a představil zpravodajský produkt této složky. Cílem pravděpodobně bylo pochlubit se aktivitou v tak závažném tématu. Avšak ve skutečnosti se nejednalo o chloubu, nýbrž podle přísného, ale spravedlivého hodnocení o zpravodajskou blamáž.

Zpravodajským produktem, který ministr dokonce označil jako cenný, byl výstup, jenž obsahoval mapku s uprchlickými tábory na Blízkém východě a jeho okolí. Média k tomu doplnila, že kromě míst zmapovali zpravodajci „civilní rozvědky“ i počty uprchlíků, kteří se v táborech nacházejí. Celé to může působit profesionálním dojmem, ale od zpravodajské služby to je jen povrchní věc.

Produkt obsahuje veřejně dostupné informace, které lze získat např. od pracovníků nevládních a mezinárodních humanitárních organizací, od novinářů pracujících v dané oblasti, od místních úředníků a samozřejmě z internetu, kde je uvedené skupiny osob a další jednotlivci prezentují. Pravděpodobně jediné co analytici české zpravodajské služby učinili, bylo to, že tyto otevřené informace shromáždili a vytvořili z nich kompilát. I kdyby k tomu využili pracovníky českých zastupitelských úřadů v zahraničí, tak to jsou pořád informace původem z otevřených zdrojů. Uprchlické tábory jsou velmi veřejným a přístupným prostorem. Jeden z nich dokonce navštívil také český premiér (a s ním možná i několik zpravodajců). Dokument o uprchlických táborech by mohl být vhodnou přílohou skutečného zpravodajského produktu, ale sám o sobě jen kopíruje data jako statistické údaje a žádné použitelné zpravodajské závěry nepřináší.

Z pohledu využití zpravodajské služby je tato aktivita zbytečnou činností, která je navíc mimo hlavní náplň zpravodajské organizace (doslova plýtvání silami a prostředky na úkor důležitějších věcí). Těmito statistickými údaji se může zabývat plno jiných organizací, které jsou zaměstnávány například Ministerstvem zahraničí ČR a úřadem vlády ČR. Stejně tak tuto problematiku řeší úřady spadající pod OSN. Ale hlavní otázkou je, jak tento produkt přispěl k rozhodovacímu procesu vlády. Jednoduše řečeno, co by vláda udělala jinak, pokud by informace z produktu neměla k dispozici. Význam zpravodajského výstupu se hodnotí ve smyslu jeho využitelnosti v praktické činnosti vlády obvykle ve prospěch její zahraniční a bezpečnostní politiky. Působivé grafy s čísly a celková úprava dokumentu nejsou hlavními ukazateli důležitosti dokumentu. Tím je informační obsah, jenž je relevantní2 a včasný k problému, který musí vláda řešit a o kterém musí rozhodnout.

Pro bezpečnostní a zahraniční politiku české vlády není rozhodující, zda se kolem Sýrie nachází tři, anebo pět milionů uprchlíků. Není ani rozhodující mapovat všechna místa a města kolem Sýrie a jinde, kde tito utečenci přebývají. Je to přece známý problém: víme, co se děje a kde se to děje. Jak vládě poslouží mapka od zpravodajské služby, na které je červeně vyznačeno až 100 míst? Dokument může být užitečný možná pro úřady OSN, pokud zpravodajští analytici nečerpali zrovna odtamtud. Důležité však je vědět, proč se to děje a jak proti tomu působit a hlavně chtít proti tomu působit. Politici za všechny negativní věci v regionu viní syrského prezidenta Bašára Asada, ale podle propočtů agentury EXANPRO dosahuje jeho vina sotva 20 %.3

Zpravodajské služby jsou primárně určeny, aby hledaly příčiny závažných událostí a jevů, odhalovaly jejich následky a snažily se předvídat další vývoj (týká se i bezpečnostních hrozeb). Avšak v případě nelegální migrace jako závažného jevu se tak neděje. Zpravodajské služby se dosud poctivě nezabývaly pravými příčinami náhlé nelegální migrace do Evropy, která byla nastartována počátkem roku 2015. Toto tvrzení lze podepřít pozorováním premiéra a jeho ministrů při jejich vystupováních a reakcích na dotazy. Migraci nelze svádět jen na ozbrojený konflikt, který v oblasti začal už v roce 2011. K dispozici jsou údaje, které ukazují na organizovanou činnost, a to se nevztahuje jen na skupiny organizovaného zločinu, nýbrž i vyšší politiku.4 Proč nejsou zpravodajské služby soustředěně a pružně úkolovány k těmto záležitostem, které jsou věcí národní bezpečnosti? Podle rozhodování vedoucích politiků můžeme soudit, že z jejich strany nebylo zatím učiněno žádné relevantní opatření v bezpečnostní a zahraniční politice, ani v přístupu k zahraničním partnerům, kteří se podílejí na destabilizační politice Evropy. Nelze do toho počítat pohotovost vojenských a policejních sil a jejich neúčelné a krátkodobé přemísťování na území republiky. Ani vysílání „mini týmů" na pomoc zahraničním zemím, což je jen alibistickým gestem připomínajícím zveličovaný podíl Ukrajiny na mezinárodní misi v Afghánistánu, kde všehovšudy působilo zhruba 20 ukrajinských vojáků.

Pasivita vlády v konkrétním úkolování zpravodajských služeb pevně spojeného s bezpečnostní situací v České republice může existovat také z obav, že by vláda mohla být nařknuta, že vybočuje z politiky EU a NATO, a potažmo i z následné úzkosti, že by vlastní zpravodajské služby mohly zjistit něco, co je pro představitele západních mocností a funkcionáře EU a NATO nedotknutelné a nepřijatelné k diskuzi. Takové obavy a nejviditelnější pasivitu vlády v získávání informací nyní spatřujeme právě v oblasti nelegální migrace.4 Paradoxem je, že nečinnost vlády v řízení zpravodajských služeb je v rozporu s navyšováním jejich finančních rozpočtů.

Přístup vládního kabinetu k bezpečnostní politice a nedostatky v odborné způsobilosti tuto politiku provádět podtrhl ministra vnitra svým vystoupením ohledně zmiňovaného „zpravodajského“ produktu. Slova ministra dokazují, že on a ani ostatní členové vládního kabinetu nejsou dostatečně seznámeni s tím, co je obsahem odborné zpravodajské činnosti a se způsoby úkolování a využívaní zpravodajských služeb. K dokumentu o uprchlických táborech ministr uvedl: Byla to první cenná analýza, kterou jsem viděl a my ji budeme poskytovat i evropským partnerům…".  Pokud si ministr vnitra myslí, že evropští partneři nemají takový přehled o uprchlických táborech a že tohle je zrovna to, co potřebují, a pokud tvrdí, že tohle byla první cenná analýza, kterou viděl, tak není něco v pořádku nejen s českou bezpečnostní politikou, ale s celým pojetím bezpečnostní strategie. V tomto smyslu se naskýtá otázka, co je vlastně obsahem bezpečnostního „auditu“, který vláda spustila a jakým způsobem je prováděn.


1 Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) – zpravodajská služba organizačně začleněná do rezortu ministerstva vnitra, jejímž určením je provádět zahraniční zpravodajství (foreign intelligence).

2 Relevantní znamená důležitý především tím, že se vztahuje k danému problému neboli zpravodajskému požadavku, který stanovil vedoucí funkcionář (výkonný politik či vojenský velitel).

3 Záležitosti ohledně Sýrie jsou částečně rozebrány v produktu 11003 (Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací).

4 Předmětem nelegální migrace se podrobněji zabýváme v samostatných produktech. V podkategorii „Vytváření zpravodajských otázek“ je dostupná analytická úloha k hledání příčin nelegální migrace prostřednictvím vytváření zpravodajských a informačních požadavků na odpovědné státní instituce.


Zpravodajský produkt 11001
Souhrnné hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO