Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifická analýza a hodnocení (12002)

Český premiér se v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži snížil ke klamnému vyjádření, které pronesl v listopadu 2015 v rozhovoru pro TV Nova.

V tomto vyjádření se skrývá ukázka zavádějícího výstupu vrcholného politika směrem k veřejnosti prostřednictvím médií, která navíc odkrývá úroveň odborné způsobilosti vlády, respektive premiéra ve vztahu ke zpravodajským službám.

V části rozhovoru nazvaném podtitulkem „Údajný terorista před lety v Česku“ premiér uvedl následující: „Čas od času se stane, tak, jak jsem byl o tom informován, že někteří lidé, kteří jsou podezříváni nebo sledováni v západní Evropě v souvislosti s jejich možnou radikalizací nebo vazbou na radikály, tak využívají Českou republiku jako tranzitní území. Není to úplně dobrá zpráva, ale je to tak. To, co je dobrá zpráva pro naše občany, že my jsme o té věci informováni, to znamená, že naše zpravodajské služby jsou schopny tyto aktivity pokrývat."

Na otázku „kolik takto podezřelých osob se pohybuje po České republice“ premiér odpověděl: „Tak, jak jsem byl informován, jsou to spíše jednotky, jednotky těchto osob. To, co je naše výhoda, je, že do České republiky nesměřují navrátilci z bojiště Islámského státu. Bohužel v našem přímém sousedství je Rakousko a Německo, které takové štěstí nemají.“

Analýza a hodnocení obsahu a způsobu vyjádření

Nejzávažnější část obsahu je obsažena ve větě:  „To, co je dobrá zpráva pro naše občany, že my jsme o té věci informováni, to znamená, že naše zpravodajské služby jsou schopny tyto aktivity pokrývat."

Hovořit o tom, že zpravodajské služby1 jsou schopny pokrývat aktivity podezřelých osob, pokud o nich měsíce až roky nic nevědí a vše dohledávají zpětně až po vykonaných incidentech, je přinejmenším zavádějící. Je dokonce falešné podsouvat veřejnosti v této spojitosti tvrzení, že se jedná o dobrou zprávu pro občany. Co může být dobrého pro občany na zprávě, ze které vyplývá jen standardní postup v dohledávání pohybu osob v minulosti po obdržení identifikačních údajů od zahraničních partnerů? Taková zpráva má nějaký význam pro vyšetřování, ale nikoli pro občany. Útok se již odehrál a občanům detaily z historie nepomohou v zajištění jejich současné bezpečnosti, aniž by odhalily jiné vazby přesahující do přítomnosti a plánování dalších aktivit. To se ale nestalo (viz vyjádření politiků na téma teroristické hrozby dále v textu).

Pokud by byly zpravodajské služby schopny pokrývat aktivity podezřelých osob v reálném čase, tak by se patrně teroristické útoky v Paříži ani nemusely stát. Jenže zjistit a následně sledovat odůvodněně podezřelou osobu (osoby) ještě před spácháním útoku je v lidské populaci složitá záležitost.

Ve vyjádření je snaha klamat veřejnost a vytvářet dojem, že vláda ví o všem, protože zpravodajské služby vše pokrývají, ale přitom chybí podstatné sdělení o tom, že vše v kontextu s terorismem pokrývají dodatečně až po spáchání incidentu. Pokud by to bylo jinak, musela by vláda, o které premiér tvrdí, že je „informována“, a podřízené bezpečnostní složky okamžitě konat. Ale kolik osob podezřelých z plánování a přípravy teroristického útoku kdekoli v Evropě bylo zadrženo na území ČR od roku 2011, tedy za poslední čtyři roky?2 Pokud k tomu přidáme další část sdělení premiéra rozebranou v odstavci níže, tak se nesrovnalosti v jeho politickém vyjádření prohloubí.  

Zvláštní je v této souvislosti odpověď na otázku o počtu takto podezřelých osob, které se přes ČR pohybují. Premiér uvedl, že tak, jak byl o tom informován, tak se jedná spíše o jednotlivce, i když namísto jednotlivců zmínil slovo „jednotky“, což by mohlo budit dojem o přítomnosti ozbrojených skupin organizovaných v militantních jednotkách. Slovní spojení „spíše jednotlivci“, jak premiérovi sdělily zpravodajské služby, znamená vyjádření jen určité pravděpodobnosti, z čehož lze vyvodit, že se celkově jedná pouze o odhad. Zpravodajské služby tedy nepracují s pevnějším počtem podezřelých, který by upravovaly podle vývoje situace a vlastní zpravodajské činnosti, ale jen obecně odhadují vzhledem k povaze českého prostředí3 a k minulému vývoji. To, že se jedná jen o odhad, potvrzují i opakovaná vyjádření členů vlády, že nemají informace o aktuální4 teroristické hrozbě proti občanům ČR, což je ale v rozporu s těmi podezřelými jednotlivci, kteří přes území ČR „tranzitují“. Občanům tedy nic nehrozí, i když se zde pohybují podezřelí jednotlivci. To, že nic nehrozí, může znamenat, že ti jednotlivci dosud nic neplánují, nebo alespoň ne proti občanům ČR. Řečeno slovy politiků: aktuálně nic neplánují, a proto aktuálně nic nehrozí. Avšak co nás opravňuje k vyvozování tohoto závěru? Jak víme, že nic neplánují? A z čeho by pak měli být podezřelí? Situace, kde delší dobu převládá více otázek než odpovědí, nesvědčí o profesionální úrovni. Všechna vyjádření politiků o bezpečnostní situaci jsou velmi útržkovitá a zamotaná zároveň.

Čím více politiků a funkcionářů bezpečnostních složek se vyjadřuje k bezpečnostní situaci, tím rozporuplnější informace a závěry vznikají. Veřejnosti je tak nabízeno více interpretací, přičemž ani jedna nemusí být správná. Potíž je v tom, že nikdo z politiků a odborných funkcionářů se nevyjadřuje jednoznačně. Mají k tomu své politické důvody a limitované schopnosti pro výkon svých funkcí.

Premiér se snaží slovy „spíše jednotlivci“ uklidnit veřejnost a vytvořit dojem, že se o nic závažného nejedná. Jenže pokud hovoříme v souvislosti s terorismem, tak je to závažná věc i v případě jednotlivců, pokud ovšem o nich skutečně víme a netvoříme pouze odhady bez faktických údajů. Navíc předseda vlády uvedl, že byl o tom informován, což takto řečeno znamená informován jednou. A pokud byl informován jen jednou od počátku svého funkčního období (zhruba dva roky), tak je to další potvrzení toho, že zpravodajské služby tuto skutečnost pouze odhadují, přičemž pravděpodobně vycházely jen z toho, co zpětně dohledaly na základě údajů poskytnutých ze zahraničí po spáchaných činech.

Když ke „spíše jednotlivcům“ přidáme vyřčené „čas od času“ jako hrubé určení četnosti jejich výskytu na území republiky, rozšíříme rozpor ve vyjádření premiéra o podezřelých jednotlivcích. Buď tedy zpravodajské služby věděly opakovaně o přítomnosti podezřelých osob, a potom také opakovaně informovaly5 premiéra, anebo nic konkrétního nevěděly a jenom to odhadly až po teroristických útocích ze zpětného dohledání a jen jednou to takto premiérovi shrnuly právě s tím obecným výrazivem „čas od času“ a „spíše jednotlivci". V obou případech je však něco špatně. V prvním případě to, že nikdo nezasáhl, a ve druhém potom to, že premiér tvrdí, jak to všechno zpravodajské služby pokrývají. Výsledkem je vždy falešný obraz s cílem uspokojit veřejnost a zvyšovat veřejné hodnocení vládního kabinetu.   

Pokud by zpravodajské služby měly trvalejší přehled, měly by i poznatky z různých časových období, čímž by premiéra, případně příslušného ministra musely o těchto závažných věcech informovat vícekrát. A takové opakované informování by se muselo projevit nejen v činnosti bezpečnostních orgánů, ale i v obsahu sdělení premiéra veřejnosti. 

Premiér ve svých odpovědích působil rozpačitě a nejistě. Bylo pozorovatelné, že hledá slova, aby věty působily tak, že vláda a státní úřady mají vše pod kontrolou. Avšak ten osobní neklid a obsah odpovědí na otázky k bezpečnostní situaci poukázaly na to, že nemá příliš velký přehled jak o důležitých detailech, tak o celkové situaci a tím ani o práci a možnostech zpravodajských služeb. Jeho vyjádření mohlo u veřejnosti zkreslit vnímání bezpečnostní situace a reálných schopností zpravodajských služeb. Politici mají snahu vystupovat a chovat se alibisticky a přitom nedomýšlejí, nebo jim ani nevadí, že by tím mohli znevážit práci bezpečnostních složek. Poctivé vyjádření, byť by odhalilo, že služby nemohou mít kontrolu nad čímkoli a kdykoli, je stále přijatelnější a veřejností lépe hodnoceno, než snaha skrývat pravdu a klamat občany. Politik, který opakovaně mate veřejnost, se pro občany stává nespolehlivým politikem.

Pokrývání již uplynulých aktivit osob vážně či obecně podezřelých z terorismu nelze interpretovat veřejnosti jako významnou schopnost zpravodajských služeb. Významnou schopností těchto služeb je včasné odhalování příprav ke spáchání teroristického činu, jehož provedení zmaří profesionální spoluprací s dalšími bezpečnostními orgány.

Premiér se zúčastnil jednoduchého rozhovoru, který mu měl poskytnout prostor bez toho, aby mu byly kladeny doplňující otázky vzniklé v situaci jeho nejednoznačného vyjadřování. Současným znakem pracovníků mediálního zpravodajství je absence správných a důležitých otázek, které jsou v souladu se zájmem občanů, kteří chtějí znát odpovědi, popř. alespoň reakci vedoucích politiků na podstatné věci souvisejícími se zajištěním bezpečí v prostředí, ve kterém žijí. 

Závěrečná poznámka: Zpravodajští analytici zahraničních zemí předkládají svým vládám podobné analýzy a hodnocení cizích politiků včetně identifikace jejich silných a slabých stránek, které jsou využívány pro zahraniční politiku a ovlivňování funkcionářů i různých skupin obyvatelstva zájmových zemí.

Doplňující analýza vyjádření českého premiéra je vytvořena jako analytická úloha (viz produkt 31003). Další analytická úloha se týká sestavování otázek na prověření povahy vyjádření českého premiéra (viz produkt 32003). 


1 Obecně hovoříme o zpravodajských službách, avšak pro území ČR a záležitosti zde popsané se primárně jedná o Bezpečnostní informační službu (BIS).

2 Rok 2011 považujeme za počátek vzniku novodobých radikálních skupin se zastoupením osob z evropských zemí a se širokou zahraniční podporou.

3 Povaha českého prostředí vychází z geografického faktu, podle kterého leží Česká republika ve středu Evropy, čímž toto území hodnotíme jako lidskou kontinentální křižovatku, kterou využívají různí lidé (teroristy nevyjímaje) pro dosažení jakékoli destinace v Evropě. Občasnou přítomnost teroristů a jiných členů organizovaného zločinu lze tedy směle předpokládat.

4 Slovo „aktuální“ je v tomto smyslu zavádějící. Politici a zástupci zpravodajských služeb použili ve spojení s hrozbami také slova „bezprostřední“ a „akutní“. Vyjádření s těmito pochybnými slovními spojeními je analyzováno ve zpravodajském produktu 42002 (Zvláštní hodnocení teroristické hrozby pro Českou republiku"). 

5 Informovat premiéra znamená předat mu přesné informace, nebo alespoň takové informace, které jsou k dispozici. Nelze předávat alibistické filozofické shrnutí bez faktických údajů, které se opírá z velké části jen o domněnky*, jež počítají s tím, že se v ČR musí někdo takový občas nacházet.

* definice odborných termínů viz produkt 41001 (Zpravodajský výkladový slovník – sjednocená verze")


Zpravodajský produkt 12002
Specifická analýza a hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO