Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Specifické hodnocení (12001)

Státní zpravodajské služby jsou nehledě na svou odbornou a profesionální úroveň navždy odsouzeny k tomu, aby byl negativně ovlivňován jejich výkon. Záměrné i nevědomé ovlivňování omezuje jejich schopnosti a znehodnocuje výsledky jejich práce. Omezené schopnosti státních zpravodajských služeb však nespočívají primárně v personálu a financích, ale vycházejí z příčin, které mají svůj původ v tom, že zřizovatelem a řídícím orgánem zpravodajských služeb je stát neboli vláda. Je to paradox státní správy, kde na jedné straně mohou mít zpravodajské služby vytvořeny veškeré podmínky pro svoji práci, ale na straně druhé mohou být pod vlivem těch nejzvláštnějších omezení. Rozlišujeme tři zásadní příčiny, které omezují schopnosti státních zpravodajských služeb.

Příčina 1 – Zpravodajská podřízenost jako pud politické sebezáchovy v mezinárodním spolku mocných

Vlády malých nebo méně vlivných evropských zemí jsou obvykle členy EU a NATO, popřípadě se k těmto organizacím hlásí a podporují jejich politiku. Tím však také podporují závěry vedoucích mocností těchto organizací, které určují, co je správné a co je špatné, co je nutno změnit a co zachovat neboli kdo je viník a tedy i nepřítel a kdo spojenec. Výkonní politici menších a slabších zemí nevyužívají vlastní zpravodajské služby, aby jim takové závěry potvrdily, nebo vyvrátily. Nechtějí být vůči svým zahraničním partnerům přinejmenším nezdvořilí, ale více se obávají ztráty svého politického vlivu a postavení, i když by si zachovali vlastní čest a profesionální úroveň. Nejedná se o „špehování“ spojenců, jak to bez rozpaků provádí světová velmoc USA, ale minimálně o racionální analýzu všech poznatků a argumentů s asertivním vystupováním vůči aktivnějším partnerům.

Takové vlády nastavují parametry požadavků na vlastní zpravodajské služby nikoli v duchu přinášet co nejpravdivější přehled o situaci a jejím vývoji s pokrytím 360°, ale naopak usměrňují své služby do předem definované zúžené výseče. Tímto způsobem vedoucí velmoci vymezují nepřítele a malé země se přizpůsobují bez ohledu na to, aby prověřovaly skutečné záměry svých silnějších partnerů a možné negativní dopady na vlastní zemi. Vedoucí političtí funkcionáři tak jednají tendenčně a záměrně zkreslují situaci.

Takto byla výseč zpravodajského působení v dobách Varšavského paktu a podřízenosti Sovětskému svazu nastavena směrem na západ a takto je i nyní zase obráceně nastavena výseč směrem na východ. Od jisté doby to nikdy nebyl kruh, ten pravý zpravodajský kruh s komplexními informacemi pro komplexní rozhodování. Kruh, ve kterém by byla pozornost zaměřena na vybrané geografické prostory a zájmová témata v souladu s potřebami zajištění národní bezpečnosti a obezřetné zahraniční politiky. 

Politici malých zemí v tomto ohledu požadují po svých zpravodajských službách informace, které by podpořily tvrzení „spojenců“, a nové politicky korektní informace, kterými by mohli jako přídavkem rozšířit soubor argumentů svých spojenců, a tak se jim zavděčit. Nežádají objasnění celkové situace a nechtějí znát pravé důvody spojenců k jejich tvrzením a k jejich plánovaným a prováděným zahraničním aktivitám. To je příčina první omezené schopnosti státních zpravodajských služeb, u kterých není využíván jejich plný potenciál ve prospěch národní bezpečnosti a vlastní zahraniční politiky (pokud nějaká vůbec existuje).

Mezi současné příklady výše popsané omezené schopnosti při uvažování vztahu mezi českou vládou a českými zpravodajskými službami patří záměrný nezájem politiků o objasnění pravdivé role Ukrajiny jako klíčového prostoru v boji mezi USA a Ruskou federací.1 Tento nezájem má svůj základ v podřízení se vyššímu zájmu mocnějších spojenců a pochopení podpůrné role menšího partnera bez prověřování správnosti zvolené politiky. Je to nezájem pro vyšší zájem, přesněji pro cizí zájem. Dalším příkladem je přehlížení skutečných záměrů všech domácích i zahraničních aktérů konfliktu na Blízkém východě včetně skrytých vztahů mezi nimi, s čímž souvisí i neochota zjistit a pojmenovat pravé příčiny a organizátory nelegální migrace, kde gangy organizovaného zločinu jsou jen aktivovaným a využívaným nástrojem hlavních organizátorů.2  

Příčina 2 – Předdefinování zpravodajských závěrů a účelový výběr zpráv

Druhá příčina omezených schopností se naopak týká světových velmocí. Představitelé mocných zemí využívají své zpravodajské služby k tomu, aby je ujišťovaly v tom, že je jejich politika správná, především pak ta zahraniční. Cílem politického snažení v řízení zpravodajských služeb je, aby jim tyto služby jejich předem stanovenou politiku svými zpravodajskými závěry potvrzovaly, nikoli vyvracely. Takováto hraná až vynucená potvrzení jsou využívána k ovlivňování veřejného mínění a ospravedlňování především té zahraniční politiky, která si vyžaduje násilné změny ve vybraných zemích.  

Činnost zpravodajských služeb je tímto politickým tlakem značně ovlivněna a znevážena. Mocnější služby se poté obracejí na služby menších partnerských zemí a přenášejí své účelové snažení i na ně, čímž se snaží rozšířit objem získávaných informací, a tak zvětšit i podmnožinu těch poznatků, které by pasovaly na politickou zakázku. 

Příkladem této omezené schopnosti je ospravedlňování agresivní politiky na Blízkém východě včetně vykonstruovaného důvodu ozbrojené agrese proti Iráku. Nejednalo se o selhání zpravodajských služeb ve smyslu špatně provedené práce, ale o předem připravený záměr (viz produkt 11003).3

Příčina 3 – Nedostatek odborné způsobilosti a rozhodnosti pro řízení zpravodajských služeb

Nedostatek odborné způsobilosti se projevuje tím, že politici nedoceňují možnosti a určení zpravodajských služeb, jejichž práci snižují na úroveň jakési nezávazné konzultační a vzdělávací skupiny, a tím, že si neuvědomují závažnost své odpovědnosti za národní bezpečnost, přičemž závěry zpravodajských služeb by měly být důležitou součástí politického rozhodování. Patří sem také politická váhavost vzniklá manévrováním na politické scéně s cílem vyhnout se neoblíbeným a „politicky nekorektním“ rozhodnutím. V této situaci využívají zástupci výkonné moci podřízené zpravodajské služby především k prezentaci „domnělých“ úspěchů ve své bezpečnostní politice na úkor odborného řízení a usilování o poskytování informací pro svůj nepřetržitý rozhodovací proces. Vše dokreslují zástupci zákonodárné moci odpovědní za kontrolu zpravodajských služeb, jejichž kontroly jsou jen rutinní záležitostí, neboť nedokáží prověřovat vztah vlády a zpravodajských služeb z odborného hlediska.

Nedostatečnou odbornou způsobilost k řízení zpravodajských služeb odkryl český ministr vnitra svým zvláštním vystoupením, ve kterém chválil výkon služby ve svém resortu, konkrétně jeden vytvořený dokument, který ale neměl se zpravodajskou činností a výsledným zpravodajským věděním4 příliš společného (viz produkt 12003).5 

S představením své odborné způsobilosti si pohrál i český premiér, který podal zavádějící informaci o činnosti zpravodajských služeb v souvislosti s teroristickými útoky v Paříži. V tomto případě se ale spíše jednalo o záměr než o neznalost, kterým chtěl vyzdvihnout práci zpravodajských služeb a potažmo také vlády. Provedl to však neobratně a pozorným divákům nemohl uniknout rozpor, kterým premiér prozradil klamnou povahu svého vyjádření (viz produkt 12002).6

V souvislosti s teroristickými útoky v Evropě (leden a listopad 2015, nyní i březen 2016) vystupovali čeští politici v médiích s častými prohlášeními o tom, jak je to s hrozbami pro Českou republiku. Ve spojení s hrozbou používali adjektiva jako bezprostřední, aktuální nebo akutní, čímž umožnili nahlédnout na zavádějící způsob vyjadřování v souvislosti s bezpečnostní situací. Avšak ani slovo hrozba nebylo používáno ve správném významu (viz produkt 42002).7 


Situace na Ukrajině (analýza konfliktu a předpověď vývoje) je předmětem produktů 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině", 11027  Analýza změny politického režimu na Ukrajině (díl 1/2)", 11028 Analýza změny politického režimu na Ukrajině (díl 2/2)" a dalších zpravodajských produktů.  

2 Téma nelegální migrace je zahrnuto i do zpravodajských úloh s cílem vytvářet otázky (zpravodajské požadavky), které by měli vládní politici zadávat zpravodajským službám se záměrem zjistit skutečné příčiny náhlé a početné nelegální migrace tak, aby získaným poznatkům přizpůsobili svoji zahraniční a bezpečnostní politiku. 

3 viz zpravodajský produkt Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací"

4 Více o zpravodajském vědění a jeho vytváření viz kategorie "Odborná zpravodajská nauka" ("Když se řekne zpravodajské vědění"). 

5 viz zpravodajský produkt "Zpravodajské služby jako statistický úřad?

6 viz zpravodajský produkt Analýza klamného vyjádření českého premiéra"

7 viz zpravodajský produkt Zvláštní hodnocení teroristické hrozby pro Českou republiku


Zpravodajský produkt 12001
Specifické hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO