Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
15. srpen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12045)

Případ pětice Čechů, kteří byli „uneseni“ v Libanonu vyšetřovala nově vzniklá Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Avšak v květnu 2018 se v českých sdělovacích prostředcích objevila zpráva, že policisté z NCOZ případ odložili pro nedostatek informací.

Kauza unesených Čechů je podrobně rozpracována a analyzována v produktu 12006 Pozadí libanonské aféry s českou zpravodajskou službou, v němž je odkaz na další související produkt. Situace s reorganizační změnou v Policii ČR a vytvoření NCOZ je zevrubně analyzována v produktu 11044 Organizační změna v Policii ČR a závěrečná zpráva vykazují nezpůsobilost politiků a postranní úmysl.

Příslušníci NCOZ tvrdí, že neměli pro pokračování ve vyšetřování dostatek informací, ale na druhou stranu z jejich sdělení vyplývá, že získané informace nedokázali správně analyzovat a vyhodnotit, a tím ani určit směr dalšího vyšetřování s aktualizovaným souborem cílených otázek (informačních požadavků*). Mohlo se samozřejmě jednat i o vzájemnou dohodu o odložení případu se zapojenými státními institucemi. Svým nepovedeným vyšetřováním příslušníci NCOZ zdůraznili to (zřejmě nechtěně), že s Alí Fajádem, únosem Čechů a americkým zapojením nebylo vše tak, jak bylo prezentováno ve sdělovacích prostředcích.  

Rozeberme si, kde vyšetřovatelé NCOZ odkryli své slabiny a čím se nechali oklamat, případně čím se chtěli nechat oklamat. Na úvod můžeme naznačit, že situace ohledně vyšetřování se kromě jiného dotýká termínu dvojitý*, nebo dokonce trojitý agent*. Nahlédněme do analytického rozboru těch bodů, které příslušníci NCOZ zfušovali a které jsou popřením základních zásad činnosti každé zpravodajské služby* – v tomto případě vojenské zpravodajské služby neboli Vojenského zpravodajství* (VZ).

28. červenec 2018
Předplatitelé

Specifická analýza (12044)

V neděli 22. července 2018 se diváci a čtenáři mohli z televizních obrazovek, tiskovin a internetu dozvědět o „záchraně“ příslušníků takzvaných „Bílých přileb“, kteří byli izraelskými vojáky přes Izrael evakuováni ze Sýrie do Jordánska. Všude se hovoří o velkolepé humanitární akci a samotní představitelé Izraele to označují za dobročinné gesto, jež učinili pro lidi, kteří byli v bezprostředním ohrožení života.

Nikdo však již nerozebírá, že ve stejném prostoru (syrské pohraničí u Golanských výšin) jen několik dní před evakuací „Bílých přileb“ a jejich údajných rodin odháněli Izraelci desítky syrských civilistů, kteří mávali kusy bílých látek a žádali o pomoc (stalo se 17. července). Izraelští vojáci na ně přes megafon křičeli, ať se vrátí, že jim nechtějí ublížit. Proč tedy najednou ta změna a angažovanost Izraele v syrském pohraničí z důvodu údajné pomoci syrským Bílým přilbám? Jaký je z pohledu Izraele rozdíl mezi civilními záchranáři a ostatními civilisty? To samozřejmě vědí Američané, kteří vše zorganizovali (objasnění dále v textu) a kteří se Izraelcům zavděčili, aby si získali jejich silnější podporu ohledně Sýrie (viz produkt 11077 Američané ztrácejí Sýrii, a proto musejí konat aneb Proč schválení ambasády v Jeruzalémě…).

To je ale jen jeden z mnoha rozporů, které odkrývají určité pozadí a skutečný důvod této operace. Dalším rozporem je počet evakuovaných osob. Nejprve se hovořilo, že bylo evakuováno 800 lidí, později Jordánci upřesnili, že do Jordánska bylo z Izraele dopraveno 422 osob. Na tuto hru s čísly umí velmi dobře odpovědět některé zpravodajské služby*.

O co se vlastně jednalo při tzv. „záchraně“ členů Bílých přileb? Na to je snadná odpověď, když zjistíme, jaké všechny činnosti byly na pozadí záchranných prací prováděny právě příslušníky Bílých přileb, či lépe řečeno některými „specialisty“ v jejich řadách na území Sýrie, a dále když porozumíme termínu krycí organizace*. K činnosti zahraničních specialistů patří také termín zastřené operace(covert operations; odlišné jsou utajované operace* – clandestine operations).

18. červenec 2018
Registrovaní

Specifické hodnocení (12043)

V souvislosti se závěrem Mistrovství světa ve fotbale 2018 a předávání ocenění francouzským mistrům a chorvatským vicemistrům dne 15. července 2018 se strhla vlna kritiky proti ruskému prezidentovi, který byl jako jediný při nastalém silném dešti chráněn deštníkem, zatímco francouzský prezident Emmanuel Macron a chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová jednoduše mokli.

Kritici na sociálních sítích vyjadřovali své pohoršení nad ruským prezidentem a část z nich doslova spílala, že je to odraz toho, jaké Rusko doopravdy je. Někteří se ozývali v tom smyslu, že Putina jako hostitele ani nenapadlo nabídnout svůj deštník dámě, a ironicky poznamenávali, že Putin je prostě ten hlavní.

Avšak v žádném případě se nemohlo jednat o pochybení ruského prezidenta. A nejednalo se ani tak o pochybení pořadatelů šampionátu jako o pochybení personálu jednotlivých ústavních činitelů. Kritici ve svém pohledu odhalili buď svoji zaujatost vůči prezidentu Putinovi, nebo neznalost práce ochranných služeb prezidentů – zvláště pak Federální ochranné služby Ruské federace, či obojí najednou, tedy jak svou zaujatost, tak neznalost.

Problematikou ochrany prezidenta republiky se na konkrétním případě zabývá také dokument 11061 Případová studie incidentu namířeného proti prezidentovi ČR během voleb.

Jak vlastně pracuje Federální ochranná služba Ruské federace a proč se „nejtěsnější“ ochránci ruského prezidenta nemohou zajímat o cizí ústavní činitele?

30. červen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza (12042)

Rozporuplný a britskými dezinformacemi* opředený incident, při němž byli 4. března 2018 v anglickém městě Salisbury napadeni (podle tvrzení britských úřadů nervově paralytickou látkou) bývalý dvojitý agent* Sergej Skripal a jeho dcera Julie, měl posloužit nejen v obecném tažení proti ruskému režimu, ale byl zaměřen také proti působení Rusů v Sýrii.

Po údajném chemickém incidentu v syrském městě Dúmá odehraném dne 7. dubna 2018 se dva dny nato v britských médiích náhle objevují zprávy o spojení Rusů v Sýrii s incidentem v Salisbury. Jedná se o zachycení komunikace odeslané ze Sýrie do Moskvy, a to v den incidentu v Salisbury, tedy 4. března 2018. Komunikaci zachytili pracovníci zpravodajského pracoviště britského královského letectva umístěného na Kypru. V této komunikaci byly dle sdělovacích prostředků zachyceny informace o tom, že „balíček byl doručen” (the package has been delivered) a že „dvě osoby se úspěšně stáhly” (two people had made a successful egress). Hned z několika důvodů lze odbornou argumentací doložit, že se jedná o zpravodajskou fabulaci* Britů (podrobněji dále v textu).

Další zvláštností je to, že si podle médií britský důstojník, jenž na Kypru hodnotil zachycené zprávy, vzpomněl na jinou zprávu s podobnými slovními obraty zachycenou předešlý den. Tato předchozí zpráva byla ale údajně ignorována (médii už nebylo vysvětleno, co bylo obsahem předchozí zprávy). To je další podivnost, která podporuje existenci cílené zpravodajské fabulace (objasnění dále v textu).

Záchyt komunikace byl podle médií součástí britského souboru zpravodajských informací* předložených zahraničním vládám jako jeden z „důkazů* o vině ruského režimu. Soubor těchto informací, jenž obsahoval spíše dílčí zpravodajské konstrukce*, byl zahraničním vládám předložen ještě před vyhoštěním ruských diplomatů z několika zemí. A právě na základě britského bezobsažného závěru bylo jako akt solidarity s Velkou Británií v reakci na incident v Salisbury vyhoštěno 151 ruských diplomatů z 27 zemí a z ruské mise při NATO.

Problematice incidentu v Salisbury se podrobně věnují tyto zpravodajské produkty:

Chemický incident v syrském městě Dúmá je součástí následujícího produktu:

Celá záležitost s obsahem zachycené komunikace a způsobem uvolnění této „skutečnosti“ přes sdělovací prostředky se s ohledem na zásady provádění zpravodajských operací a zpravodajské komunikace jeví velmi podezřele.

Podívejme se, jak tuto situaci se zachycením údajné komunikace vysvětlují a hodnotí specialisté na zpravodajské operace a na zpravodajskou analýzu.

26. květen 2018

Krátká analytická reakce (12041)

Britské úřady provedly další akci ve hře se Skripalovými, když 23. května 2018 uvolnily krátký videozáznam s vyjádřením Julie Skripalové. Zároveň zveřejnily její písemné vyjádření, které je psáno jak v anglickém, tak ruském jazyce (viz níže). Avšak obsah a způsob celého provedení jenom prohlubuje podezření o hře britských úřadů s osudem Skripalových. 

Analytický rozbor ústního a písemného vyjádření vyzdvihuje množství nesrovnalostí v obsahu obou položek a dále řadu opomenutých věcí, které byly úmyslně vynechány, ale které se v těchto situacích pro větší důvěryhodnost obvykle zahrnují do obsahu i způsobu provedení. 

Analytický rozbor je součástí samostatného produktu, ale na úvod můžeme uvést, že jedna z mnoha zvláštností je to, že chybí jasný důkaz o přesné době uskutečnění ústního i písemného vyjádření, což je zcela základní věc. Julie sice hovoří o 20 dnech v kómatu a od britských úřadů víme, že byla z nemocnice propuštěna 9. dubna, jenže ani jeden z těchto dvou údajů nebyl ze strany Britů důvěryhodně prokázán a poskytnuté údaje není možné ani ověřit.

Julie mohla být z nemocnice převezena klidně již v polovině března a o 20 dnech v kómatu mohla mluvit předepsaným způsobem už například 14. března, což bylo jen deset dnů po incidentu. Jsou to věci, které přitěžují britským úřadům, neboť nedokládají aktuální stav osoby. Vyjádření Skripalové bylo uvolněno 23. května, avšak nebylo upřesněno ani jinak doloženo, kdy přesně bylo ústní a písemné prohlášení skutečně učiněno. 

Ze všech nesrovnalostí jsme prozatím nadnesli jenom jednu – nesrovnalost časovou. Další věcí je to, že když už se vyjádřila Julie Skripalová, měl by se vyjádřit také Sergej Skripal, jenž byl údajně taktéž propuštěn z nemocnice, lépe řečeno přemístěn na neznámé místo (17. května). Uvidíme jak si s tím britské úřady poradí, nebo jak odůvodní jeho izolaci od sdělovacích prostředků a veřejnosti. 

Níže je předloženo písemné vyjádření Julie Skripalové v obou podobách, přičemž již krátkým zkoumáním lze nalézt několik nesrovnalostí, které vytvářejí otázky, na něž by měly britské úřady umět odpovědět.

Písemné vyjádření v anglickém jazyce 

Písemné vyjádření v ruském jazyce 

 

Související zpravodajské produkty:


Zpravodajský produkt 12041
Krátká analytická reakce
© 2018 Agentura EXANPRO