Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

REÁLNÉ ZPRAVODAJSKÉ VÝSTUPY
Působení zpravodajských služeb ÚVODNÍK
6. září 2019
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12068)

Produkt je podrobným rozpracováním problematiky představené ve zpravodajském výstupu 12066. Tento produkt rozpracovává bod B, který se vztahuje k zvláštnostem v přípravě a provedení dvojnásobné vraždy:

  • B) Druhou oblastí se slabými místy jsou zvláštnosti v přípravě a provedení dvojnásobné vraždy, kdy obvinění konali paradoxně tak, aby proti sobě nashromáždili co nejvíce důkazů. Tyto důkazy však mohly být odhaleny až poté, kdy je na totožnost údajných pachatelů navedla americká strana – viz podrobněji čtvrtá oblast se slabými místy (souhrn slabých oblastí v případu dvojnásobné vraždy viz produkt 12066).

Plánování, příprava a provedení úkladné vraždy se může odehrávat různými způsoby, avšak ani jeden způsob by neměl vybočovat z určitého rámce zásad (pokud chtějí pachatelé co nejvíce ztížit až znemožnit své odhalení). Ani ve světě zločinu neexistují žádné vzorové situace, na které by se pachatelé mohli plně připravit, ale jako jinde i zde existují určité zásady, které se však mění vzhledem k situaci a jejímu vývoji (situace* je vždy vytvářena několika faktory).

Avšak v případě vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové nastal vážný problém v tom, že osoby zadržené a obviněné z tohoto zločinu nepochopitelně porušily podle dosavadního vyšetřování většinu zásad pro přípravu a provedení úkladné vraždy. O to víc je ale také zarážející, že slovenští kriminalisté odhalili údajné pachatele až po sedmi měsících, a to ještě na základě jakéhosi důkazního materiálu od Američanů (viz předchozí produkty 12066 a 12067).

6. srpen 2019
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12067)

Produkt je podrobným rozpracováním problematiky představené ve zpravodajském výstupu 12066. Tento produkt rozpracovává bod A, který se vztahuje k nejasně předloženému motivu:

  • A) Prvním slabou oblastí je předložení obecného motivu, který má dvě protichůdné varianty, které ovlivňují množinu možných organizátorů či objednavatelů, případně přímých pachatelů a spolupachatelů. Slovenští policisté dosud nestanovili přesný motiv, což je může svádět do mylného směru vyšetřování (souhrn slabých oblastí v případu dvojnásobné vraždy viz produkt 12066).

Motiv* dvojnásobné vraždy předložený slovenskými kriminalisty je úmyslně nedokončený. Oznámit, že motivem k vraždě novináře Jána Kuciaka byla jeho novinářská práce, není přesně definovaným motivem. Novinářská práce jako motiv nestačí, neboť nám ještě nic neříká o skutečné pohnutce pachatelů či organizátorů zločinu, a to především proto, že se zde pohybujeme ve dvou protichůdných významech. To ve výsledku znamená, že tento obecně vyjádřený motiv pasuje na organizátory a vykonavatele více kategorií s odlišnými cíli k plánování, přípravě a provedení úkladné vraždy.

Vyšetřovatelé předložili motiv, který však ve skutečnosti není motivem použitelným ve vyšetřování, jelikož lze z tohoto obecného motivu vytvořit nejméně tři přesně definované a od sebe odlišné motivy (souhrn dále v textu – je v něm rozvinuto pět reálných motivů). To, že policisté zůstávají u obecně stanoveného motivu a přitom postupují tak, jako by si už dávno skrytě vybrali jeden ze tří přesně definovaných, ale ničím nepodložených a dosud nevyřčených motivů, je velmi podezřelé. Vyšetřování je tak od počátku uměle svedeno jen do jednoho úzkého směru. Podívejme se na problém s určením motivu podrobněji.

2. srpen 2019

Krátká analytická reakce – úvod do problematiky (12066)

Slovenský novinář Ján Kuciak byl zavražděn 21. února 2018 ve svém domě v obci Veľká Mača (okres Galanta, kraj Trnavský, Slovensko). Spolu s ním byla zavražděna také jeho snoubenka Martina Kušnírová, která s ním žila ve stejném domě a která se v inkriminované době údajně proti plánu nacházela uvnitř domu s Jánem Kuciakem. Kušnírová se v osudný den měla jako archeoložka zúčastnit několikadenního archeologického výzkumu ve východní části Slovenska, ale kvůli údajnému špatnému počasí pro provádění výzkumu nikam neodjela (výzkum byl o týden odložen).

V osudný den večer Martina Kušnírová svým autem vyzvedla svého snoubence v Galantě a společně krátce po 19. hodině přijeli do svého domu v obci Veľká Mača, kde byli oba po 20. hodině večer zavražděni střelnou zbraní (den před vraždou se Kuciakovo auto kvůli špatnému stavu baterie stalo nepojízdným, a proto pro něj následující den přijela jeho snoubenka).

Novinář Ján Kuciak sbíral informace o firmách s nejasnou vlastnickou strukturou a o podezřeních z dotačních či daňových podvodů. Některá z podezření se měla týkat lidí blízkých vládní sociálně-demokratické straně Směr (Smer), kterou vedl tehdejší slovenský premiér Robert Fico. Kuciak informace shromažďoval takzvanou „datovou žurnalistikou“, což znamená, že vyhledával dílčí informace z veřejně přístupných zdrojů (taktéž obecně otevřené zdroje*) ze všech možných oblastí, jakými jsou neziskové organizace, státní instituce, soukromé firmy apod. Produkty datové žurnalistiky jsou spíše formou pro ovlivnění veřejného mínění než formou obsahující důkazní materiál pro trestní řízení.  

Poslední případ, na kterém Kuciak pracoval, se týkal slovenského podnikatele Mariána Kočnera a působení italské skupiny organizovaného zločinu s názvem 'Ndrangheta na Slovensku. Tato skupina je kalábrijskou odnoží italské mafie (Kalábrie je kraj na jihu Itálie, který přes Messinskou úžinu sousedí se Sicílií). V tomto případu figuroval také italský podnikatel Antonio Vadala, jenž působil na Slovensku a měl podle Kuciaka vazby na stranu Směr. Kuciakův shromážděný materiál byl publikován týden po jeho vraždě.

Dvojnásobná vražda vyvolala protesty slovenské veřejnosti, což vyústilo v postupné demise ministra kultury Marka Maďariče (28. února 2018), ministra vnitra Roberta Kaliňáka (12. března 2018) a posléze premiéra Roberta Fica (14. března 2018). Všichni tři jmenovaní patřili ke straně Směr (celým názvem ve slovenštině: „SMER – sociálna demokracia“, zkráceně „SMER-SD“). Demise slovenského premiéra znamenala pád celé vlády. Slovenský prezident Andrej Kiska jmenoval nového premiéra (22. března 2018), kterým se stal původní vicepremiér Peter Pellegrini rovněž ze strany Směr. Následně prezident Kiska jmenoval zbylé členy slovenského vládního kabinetu.

V září 2018 bylo v souvislosti s dvojnásobnou vraždou zatčeno osm osob, z nichž byly přímo obviněny čtyři osoby. To by se ale nestalo bez zvláštní pomoci z americké strany (viz dále v textu). V červnu 2018 byl zadržen i podnikatel Kočner, avšak v souvislosti s jinými případy (falšování směnek ve vztahu ke slovenské TV Markíza a daňové delikty). Kočner byl i přesto kvůli vazbě na nejméně jednu ze čtyř obviněných osob s vraždou Kuciaka a jeho snoubenky spojován. Později byl Kočner obviněn (březen 2019), že v případu dvojnásobné vraždy figuroval jako prvotní objednavatel. Druhotnou objednavatelkou či zprostředkovatelkou měla být Alena Zsuzsová, údajná tlumočnice z italštiny a jedna ze čtyř obviněných osob, se kterou měl mít Kočner minimálně pracovní vztah. Mariánu Kočnerovi přitížilo i jeho údajné vyhrožování Jánu Kuciakovi, což se mělo stát po telefonu v září 2017. 

Tolik stručný úvod a shrnutí poznatků k případu vraždy slovenského novináře a jeho snoubenky. Vše může působit celkem jasně, avšak při podrobnější analýze dostupných poznatků a postupu policie vyvstává plno rozporů a slabých míst. Slabiny v celém případu a jeho vyšetřování vidíme především ve čtyřech níže uvedených oblastech:

  • A) Prvním slabou oblastí je předložení obecného motivu, který má dvě protichůdné varianty, které ovlivňují množinu možných organizátorů či objednavatelů, případně přímých pachatelů (vykonavatelů) a spolupachatelů. Slovenští policisté dosud nestanovili přesněji definované a reálné motivy, což je může svádět do mylného směru vyšetřování (blíže viz produkt 12067).
  • B) Další oblastí se slabými místy jsou zvláštnosti v přípravě a provedení dvojnásobné vraždy, kdy obvinění konali paradoxně tak, aby proti sobě nashromáždili co nejvíce důkazů. Tyto důkazy však mohly být odhaleny až poté, kdy slovenské vyšetřovatele na totožnost údajných pachatelů navedla americká strana – viz níže čtvrtá oblast (blíže viz produkt 12068).
  • C) Třetí oblastí s nedostatečnou činností je vyšetřování obviněných, kdy se policie neobvykle zaměřuje jen na některé věci, a naopak zapomíná na celou řadu úkonů, které by mohly odkrýt odlišné pozadí případu. Mohly by odkrýt například to, že obvinění mohli být využiti, aby posloužili na odvedení pozornosti od skutečných organizátorů a případně i pachatelů. Tomu napovídají zjištěné rozpory a „špatný postup“ při vyslýchání obviněných (blíže viz produkt 12069 – připravujeme).
  • D) Poslední čtvrtou slabou oblastí je podivný příspěvek poskytnutý zástupci USA v podobě údajných satelitních snímků z jedné z amerických družic, která „shodou okolností“ v inkriminovanou dobu prolétala nad prostorem s obcí Veľká Mača a tento prostor svými prostředky zachycovala a zaznamenávala. Snímky či jiné záznamy z družice a následná analýza pohybu osob a vozidel v obci v době činu údajně napomohly odhalit pachatele dvojnásobné vraždy a posléze další podezřelé osoby, na základě čehož slovenská policie zorganizovala zadržení oněch osmi osob. Se satelitními snímky je tu však problém, který zatím nikdo neřešil (blíže viz produkt 12070 – připravujeme).

Z analýzy a vyhodnocení výše uvedených oblastí lze vytvořit určitý závěr o zákulisí dvojnásobné vraždy včetně skutečného motivu k jejímu provedení (blíže viz produkt 12071 – připravujeme).


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK – sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 12066
Krátká analytická reakce – úvod do problematiky
© 2019 Agentura EXANPRO
6. červenec 2019
Předplatitelé

Specifická analýza (rozbor důkazů) a předpověď (12065)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na výstupy 12063 a 12064, ve kterých byla vysvětlena situace v Ománském zálivu na pozadí soupeření o sféru vlivu* na Středním východě mezi USA a Ruskou federací a dále situace ohledně první i druhé vlny útoků na obchodní lodě ve zmíněném zálivu.

V závěrečném produktu ze série tří výstupů, jež se věnují tomuto tématu, v devíti položkách rozebereme a vysvětlíme odborné nedostatky v údajných důkazech předložených americkou stranou, které by podle Američanů měly prokazovat vinu Íránců v souvislosti s útoky na obchodní lodě v Ománském zálivu. Rozbor prezentovaných důkazů je podpořen několika fotografiemi.

Závěrečný produkt rovněž obsahuje závěr ohledně operace pod falešnou vlajkou a krátkou předpověď vývoje situace v této exponované geografické oblasti.  

27. červen 2019
Předplatitelé

Specifická analýza (12064)

Zpravodajský produkt přímo navazuje na výstup 12063. V předchozím výstupu byla vysvětlena situace v Ománském zálivu na pozadí soupeření o sféru vlivu* na Středním východě mezi USA a Ruskou federací.

V souvislosti s útoky na obchodní lodě v Ománském zálivu se odehrálo několik zajímavých aktivit, jež se vztahovaly k aktivnímu záměru Spojených států amerických pro oblast Středního východu. Mezi tyto postupné aktivity patřilo rozhodnutí USA o posílení svých vojenských sil v oblasti Arabského poloostrova (5. května), návštěva amerického ministra zahraničí Mika Pompea v hlavním městě Iráku (7. května) a zajímavé varování USA před útoky na obchodní lodě (9. května). Uvedené aktivity včetně jejich souvislostí jsou rozebrány v předchozím produktu 12063.

Po výše zmíněných aktivitách USA přišla první vlna útoků na obchodní lodě v Ománském zálivu (12. května). Po měsíční pauze byla provedena druhá vlna útoků na civilní lodě ve stejném zálivu (13. června). Jako dovršení dosavadního vývoje situace v oblasti sestřelily 20. června íránské ozbrojené síly americký bezpilotní průzkumný letoun RQ-4A Global Hawk (podle některých zdrojů se již jednalo o nový prostředek vojenského námořnictva MQ-4C Triton vybudovaný na bázi právě RQ-4 Global Hawk), který prolétával v blízkosti íránského pobřeží nad Hormuzským průlivem a Ománským zálivem (sestřelení amerického dronu se věnuje samostatný dokument).

První vlna útoků na obchodní lodě a aktivity, které jí předcházely, byly popsány a vysvětleny v předchozím produktu 12063. V následující analýze* rozdělené do dvou produktů rozebereme druhou vlnu útoků včetně předložených údajných důkazů (videa, fotografií, slovních výpovědí) a porovnáme s poznatky z první vlny útoků.

Již teď se představitelé USA a Íránu shodnou, že se v případě napadení obchodních plavidel jednalo o operaci pod falešnou vlajkou* (OFV), ale spor je v tom, kdo tuto OFV zorganizoval a provedl. Tím se bude zabývat následující zpravodajská analýza* provedená profesionálními zpravodajskými analytiky*, kteří objasní, jakých chyb se Američané dopustili při předkládání údajných důkazů, a kteří prokáží jednoznačnou zpravodajskou fabulaci* a vytváření tzv. zpravodajské historky*.