Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Výklad s hodnocením (42003)

Slovní spojení „umírnění bojovníci“, jež používají američtí politici, je příznačnou ukázkou jejich skutečného politického záměru ohledně Blízkého východu a jejich přístupu k lidské populaci. Umírněná může být politika, ale umírněný ozbrojený bojovník je umělý patvar, kterým Američané vyzývají ostatní země k tomu, aby respektovaly jejich zahraniční politiku, která se jakoby opírá o demokratické prvky syrské opozice neboli o umírněné bojovníky. A politici ostatních zemí se přidávají a veřejně hovoří o umírněných bojovnících jako té nejlepší alternativě pro Sýrii. Jenže umírněný bojovník je fikce, jejímž prostřednictvím politici předstírají, že v Sýrii je nutná změna k něčemu rádoby lepšímu. V tvrdé realitě je to však opět jenom prostý boj o sféru vlivu mezi USA a Ruskou federací, ve kterém jsou civilisté využíváni jako rukojmí a jako páka na evropské země k vyvolání ještě většího tlaku na syrského prezidenta Bašára Asada a tím také na představitele Ruské federace jako poskytovatele strategické podpory stávající syrské vládě.

Z analytického hlediska slovo umírněný znamená ANO i NE čili nerozhodnost. Umírněný bojovník je zdrženlivý bojovník, tedy bojovník, který nemůže na bojišti přežít. Umírněný bojovník jednoduše neexistuje, a pokud by se objevil, ihned by vyhynul. Lze hovořit o umírněných politicích, ale těmi bojovníci syrské opozice nejsou. Umírněné mohou být protesty, jež jsou nenásilné, avšak to není přijatelná taktika pro opozici, která díky zahraniční podpoře požaduje okamžitou změnu politického režimu a prahne po vlastním vzestupu.

Zvláštní je, že se evropští politici snížili k této hře a přistoupili na pravidla jedné země, kterou jsou Spojené státy. Povstalci a další militantní skupiny, jež cítí možnost získat mocenské postavení v zemi, svádějí boje se syrským režimem, ale také mezi sebou. Nikomu nevadí, že tzv. umírněný bojovník vyzbrojený americkou PTŘS* TOW není žádnou zárukou demokratického zřízení. Nikomu nevadí, že je tento přístup tragický od samého počátku, a to nejenom pro region Blízkého východu, ale také pro Evropu. Účelový počátek jakékoli politiky má nepředvídatelný konec, který se projevuje obvykle tím, že veškeré dříve vyzdvihované věci přestávají najednou fungovat. A umírnění bojovníci jsou účelovým a vyzdvihovaným politickým termínem, jehož používáním představitelé USA sledují pouze své mocenské zájmy ve vztahu k Ruské federaci. Jenomže systém uměle vytvořených umírněných bojovníků přestal už dávno fungovat.

Synonymem pro slovo „umírněná“ ve vztahu k syrské opozici je výraz „nespolehlivá“. Roste počet případů, kdy syrská opozice jedná s kýmkoli, pokud z toho má prospěch, přičemž prokazuje, že morální a demokratické zásady jsou jí cizí. Takto „umírněná“ opozice například prodala amerického novináře „Islámskému státu“. Jindy zase obchodovala s výzbrojí. Tyto události samy vypovídají o úrovni „spojenectví“ mezi syrskou opozicí a Spojenými státy, pokud ovšem v některých případech nepůsobí syrští bojovníci jako prostředníci. Umírněnost rovněž značí dělat vše s mírou, což si u povstalců můžeme vysvětlit také tak, že když spolupracují s Američany, tak mohou spolupracovat též s „Islámským státem“ a dalšími skupinami.

Američané si pro naplňování své zahraniční politiky museli někoho vybrat. Pro změnu režimu v Sýrii potřebovali opoziční skupinu uvnitř země, která měla prezentovat nespokojenost syrské společnosti a ze které měli za jejich dozoru vzejít budoucí představitelé země. Jenže v Sýrii není opoziční skupina, jež oplývá morálními kvalitami. V Sýrii jsou pouze skupiny, které chtějí získat moc, aby si mohly rozdělit výhodné funkce. Američanům tedy nezbývalo nic jiného než podporovat neuspořádané uskupení, které bylo k dispozici, a tak chtěli vylepšit jeho image alespoň tím, že ho prezentují jako uskupení „umírněných bojovníků“.

Svržením jednoho režimu se situace zlepšit nemusí. Sesazení jednoho vládce či mocenské skupiny obvykle neznamená nástup někoho lepšího. Navíc fyzický boj tímto zpravidla nekončí, protože skupiny, které bojovaly proti stejnému cíli, začnou po jeho přemožení soupeřit mezi sebou. Všichni si totiž vždycky nárokují právo a zásluhy, avšak všichni vládnout nemohou. Stejně tak nemohou být všichni uspokojeni ani lukrativními funkcemi, neboť jejich počet je omezený. Z toho všeho plyne, že zájmy zahraničních mocností nejsou spojeny s demokratizací společnosti v dané zemi, ale především se získáním vlivu nad touto zemí a tím snížením vlivu jiných mocností.  

Dokud budou Američané operovat s tímto termínem, jenž je často v „odborných" a politických kruzích povyšován na rádoby „ušlechtilé" slovní spojení „bojovníci umírněného odporu“ (moderate resistance fighters), a ostatní „spojenečtí“ politici jim budou přitakávat, bude to ukazatelem účelové a tím i destruktivní politiky, jejíž dílo bude vždy spoluvytvářet stav bezpečnostní situace nejenom v zemi ozbrojeného konfliktu, ale také v celém regionu, a dokonce i ve vzdálenějších geografických prostorech.

Související zpravodajské produkty:


* PTŘS – protitanková řízená střela


Zpravodajský produkt 42003
Výklad s hodnocením
© 2016 Agentura EXANPRO