Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Výklad/studie/hodnocení (42001)

Žádný ozbrojený konflikt se neodehrává v uzavřeném prostoru, kde by byli jen zřetelně viditelní a označení příslušníci ozbrojených sil dvou soupeřících stran. Vše se zcela přirozeně děje v prostředí, které obsahuje všechny možné prvky lidského života a které vytváří a poskytuje všem účastníkům stejné podmínky.

Válka zahrnuje širokou škálu různých skupin a prostředků. Vždycky do ní patřily pravidelné ozbrojené síly, polovojenské jednotky, odbojové (gerilové) skupiny, místní milice včetně domobrany, a dokonce i skupiny organizovaného zločinu a různí aktivisté. Všechna jmenovaná a jiná uskupení byla vždy v rámci nějakého cíle zahraniční politiky podporována nejen válčícími stranami, ale také mocenskými skupinami a vládami třetích zemí. V činnosti bylo i psychologické a informační působení za využití dostupných médií a nátlakových metod. Nic se nezměnilo, až na to, že všechny způsoby činnosti jsou zdokonalovány s vývojem dostupných prostředků a také s mocenskými ambicemi jednotlivých zemí a vlivových skupin.

Je tedy podivné, že se náhle v souvislosti s Ukrajinou objevil termín hybridní válka, která je obecně definována jako kombinace konvenčního a nekonvenčního válčení. Jenže žádný ozbrojený konflikt v minulosti nebyl jen konvenčního charakteru, ať už se jednalo o světovou válku, nebo válku občanskou, popřípadě regionální konflikt. Proč tedy to náhlé zdůrazňování?

Je zvláštní, když nyní někdo s překvapením mluví o jedné straně, že vede hybridní válku, když to samé prováděly a provádějí i jiné mocnosti v celé řadě zemí. Pro srozumitelnější vyjádření uvádíme, že například američtí výkonní politici ministerstva obrany a ministerstva zahraničí běžně uzavírají kontrakty s bezpečnostními firmami, potažmo „soukromými armádami“, které využívají pro působení tam, kde není vhodná přítomnost (anebo alespoň velká přítomnost) pravidelných ozbrojených sil USA. Většinu těchto amerických bezpečnostních firem/agentur tvoří bývalí příslušníci vojenských jednotek a ve vedení firem účinkují i bývalí politici. Toto kontraktování pro zájmy americké zahraniční politiky je nesporným znakem nekonvenčního působení, na kterém se podílejí i příslušníci speciálních sil (příkladem jsou země jako Bosna, Kosovo, Afghánistán, Irák, Sýrie, Jemen a nyní také Ukrajina). Američané tyto nekonvenční aktivity, které mohou provádět společně s těmi konvenčními, nazývají vznešeně jako „protipovstalecká činnost“ (counterinsurgency, COIN), anebo obráceně „podpora povstalcům“ (support to insurgency) v závislosti na tom, zda chtějí režim v dané zemi podpořit, anebo svrhnout. V ruských aktivitách na Ukrajině není žádný rozdíl.

Chceme-li co nejlépe a poctivě hodnotit situaci, musíme ji hodnotit se vším všudy a nikoli jen předpojatým a účelovým vybíráním něco zdůrazňovat a jiné věci zamlčovat. Takovéto jednání v sobě skrývá propagandistické prvky. Přitom evropští politici včetně těch českých hodlají bojovat proti ruské propagandě, jenže tak nelze činit jinou propagandou (viz produkt 13007 Propaganda o propagandě").  

Představitelé Ruské federace nevytvořili v používání „polovojenských jednotek“ žádný precedens, ale z hlediska nestranného zpravodajského hodnocení se pouze „dotáhli“ (přesněji se ještě stále dotahují) na úroveň západních velmocí, respektive Spojených států. 

Situaci ohledně „hybridního termínu“ hodnotíme jako účelové vytvoření negativního slovního spojení s cílem opakovaně poukazovat na „hanebnost“ ruské zahraniční politiky a zdůrazňovat, co všechno špatného přineslo světu Rusko. Je to však jistá psychologická hra se záměrem vyvolat u lidí dojem, že jsou ohroženi a že západní vlády musí přijmout adekvátní opatření. Avšak skutečné hrozby postihovány nejsou. Mezi ně patří především terorismus jako mocenský nástroj a nelegální migrace jako prostředek k urychlení geopolitických změn a k využití levné kriminální a militantní síly.

S vyvoláváním dojmu o ohrožení souvisejí i fráze typu „hybridní boj je těžké rozpoznat“, „boj už možná začal, jenom o něm nevíme“, „nikdo neví, zda je v míru, nebo ve válce“, „připravme se na hybridní boj“, „v hybridním boji platí více než kdy jindy pravidlo, že obrana musí být tvrdší než útok“. Vypadá to velmi dramaticky, což má ten účel, avšak takovéto reakce označujeme za ideologické a zároveň propagandistické. Už jenom tvrzení, že hybridní boj je těžké rozpoznat, je v rozporu s tím, jak o něm všichni rádoby zasvěcení mluví, jako by byl všude kolem nás a oni ho dokázali přesně určit.1

Členové českého vládního kabinetu v čele s premiérem by měli dokázat odpovědět na otázku, kdo si více přeje ozbrojenou konfrontaci: Rusové, nebo Američané? Vedoucí politici by měli být schopni odpovědět odborně a bez subjektivních názorů a domněnek. Naopak by měli plně využít vlastní zpravodajské služby, kterým by měli vydat srozumitelně formulované zpravodajské úkoly. Zpravodajští analytici by pak měli zvládnout odhalit početné znaky, aby doložili skutečné záměry obou stran. Celkově by nejvyšší státní úředníci měli řádně rozhodnout o aktivní soustředěné činnosti proti všem skutečným hrozbám za přispění všech státních složek a nahradit tak dosavadní činnost, která je pouze stínováním odpovědné činnosti.

K nejvyšším cílům politiků patří chránit vlastní občany, národní zájmy a poctivou prací zachovávat svoji čest a důstojnost. Tím vším politici dávají odvážný, ale spravedlivý a rozhodný příklad ostatním zemím Evropy i celého světa, k čemuž patří i poukázat na falešné chování některých evropských politiků. Politici však často nejsou schopni dostát poctivému a rozhodnému jednání, ať už proto, že jejich schopnosti nedosahují úrovně zastávané funkce, anebo proto, že je na ně vyvíjen nátlak ze zahraničí. To jsou situace, kdy čestní politici odstupují, anebo ve druhém případě odvážně předstupují před své občany a objasňují pravdivou situaci. Politici by měli hledat podporu především u svých občanů a nikoli v podřízeném chování k představitelům jakýchkoli zahraničních zemí.


1 Pojem „hybridní válka" je zmíněn také v produktu 11006 (Vojenské odvody jako marketinkový tah politiků"). 


Zpravodajský produkt 42001
Výklad/studie/hodnocení
© 2016 Agentura EXANPRO