Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

ZPRAVODAJSKÉ ÚLOHY A CVIČENÍ
Analýzy písemných a ústních zpráv ÚVODNÍK
15. květen 2020
Předplatitelé

Analytická úloha – řešení se zdůvodněním odpovědí (31016)

Produkt přímo navazuje na dokument 11130, ve kterém byl nastíněn problematický obsah Ústavy ČR a zadána analytická úloha s osmi otázkami. Nyní přinášíme odpovědi na všechny otázky z uvedené analytické úlohy, jež je vztažena na obsah Ústavy České republiky.

Před předložením odpovědí a jejich zdůvodněním si nejprve připomeňme znění otázek:

OTÁZKY

  • 1) Které dva body Ústavy jsou v rozporu, co se týče svrchovanosti (suverenity) České republiky?
    • Upřesnění: Který bod svrchovanost republiky zdůrazňuje a který ji naopak omezuje?
  • 2) Jaký příklad v omezení státní suverenity vystoupil na povrch ve spojení se zaváděním vládních opatření proti šíření nového koronaviru SARS-CoV-2?
    • Upřesnění: Jsou známy nejméně dva příklady. Jako odpověď uveďte alespoň jeden příklad.
  • 3) V jakém smyslu se prolíná moc zákonodárná s mocí výkonnou?
  • 4) Jaké dva sliby může podle Ústavy skládat jeden vrcholný politik v jednom funkčním období?
  • 5) V jakém případě se může člen vlády doslova „vykašlat“ na jednání vlády a sám za sebe podat návrh zákona přímo do Poslanecké sněmovny?
  • 6) Jaký závazek uvedený v Ústavě ve skutečnosti neexistuje?
    • Upřesnění: V Ústavě se o závazku hovoří obecně v množném čísle.
  • 7) Který bod Ústavy vrcholní politici nectí a jednají v protikladu s jeho obsahem?
    • Upřesnění: V souvislosti s tímto bodem existuje více příkladů vztažených na naše „spojenectví“ se západními mocnostmi.
  • 8) Jaký nepřesný a neodborný termín je zakomponován v Ústavě v souvislosti s vojenskými operacemi?
    • Upřesnění: Postačí uvést onen termín bez vysvětlování, proč je nepřesný.

Některé otázky mají snadnější řešení, jiné vyžadují více přemýšlení nad textem Ústavy a zapojení logického úsudku. Čtenářům, kteří své odpovědi zasílali na adresu EXANPRO, činilo nejvíce problémů správně odpovědět na otázky číslo 2, 6, 7 a 8. Odpověď na otázku číslo 2 vyžaduje znalost postupu vlády při zavádění opatření proti šíření koronaviru. Tento postup byl v různé míře prezentován v médiích. Řešení otázky č. 6 má vzhledem k textu Ústavy přesnou a jednoznačnou odpověď. U otázky č. 7 může vzniknout polemika, přičemž je možné souhlasit i s jinými odpověďmi. A otázka č. 8 se vztahuje k vojenské terminologii a k nesprávně překládaným termínům z anglického jazyka, přičemž se jedná o konkrétně zmíněné sousloví v Ústavě ČR.

Nyní se podívejme na správné odpovědi a jejich odůvodnění.

1. květen 2020
Předplatitelé

Analytická úloha s hodnocením (31015)

Zpravodajský produkt v podobě analytické úlohy volně navazuje na dva výstupy, které rozebíraly vládní úskok. Tímto úskokem se vláda chtěla zbavit své odpovědnosti za přijetí dvou konkrétních a pokračujících krizových opatření, což učinila tak, že tato opatření od určité doby převedla na jedno jediné ministerstvo. Této kauze ohledně pochybení vlády se včetně rozboru falešné obhajoby výkonných politiků věnují produkty 11131 a 11132.


ZADÁNÍ ANALYTICKÉ ÚLOHY (část A)

Následující analytická úloha se týká analýzy vládního dokumentu, který je jedním z více dokumentů spojených s výše zmíněnou kauzou. Zadání úlohy se skládá z předloženého dokumentu a úkolu pro jeho analýzu.

Dokument k analýze

Dokumentem k analýze je vládní dokument z kategorie písemností nazvaných jako „Usnesení vlády České republiky“. V tomto případě se jedná o „usnesení“ č. 309 ze dne 26. března 2020. Přečtěte si níže předložený vládní dokument a přejděte na úkol k jeho analýze uvedený pod kopií dokumentu.

Poznámka: Dokument předložený k analýze není shodný s dokumentem zobrazeným na obrázku u tohoto produktu v přehledu nejnovějších produktů. U obou zobrazených dokumentů se však jedná o problematické vládní dokumenty, pro které lze uplatnit stejný úkol k analýze se shodnými otázkami.

                     

 

Úkol k analýze

Obsah vládního dokumentu je z hlediska činnosti vlády nepřípustný. To ostatně vyplývá již z nadpisu zpravodajského produktu ve formě analytické úlohy. Vaším úkolem je prostřednictvím rozboru dokumentu najít odpovědi na následující otázky:

1) Proč by se dokument s tímto obsahem neměl nazývat Usnesením vlády ČR?

2) Jaký rozpor je v obsahu dokumentu ohledně přijetí krizového opatření?

3) Jaký problém se nachází v uvedeném mimořádném opatření Ministerstva zdravotnictví?

Poznámka: Pro řešení analytické úlohy není nutné znát obsah kauzy s pochybením vlády – je to ale vhodná pomůcka. Už při pohledu na obsah samotného vládního dokumentu je možné bez dalších doplňujících informací nalézt určité nesrovnalosti – to se vztahuje především k prvním dvěma otázkám. U třetí otázky je vhodné disponovat znalostí aktuální situace a znalostí příslušných zákonů.

Řešení analytické úlohy je uvedeno níže ve druhé části zpravodajského produktu (část B).

25. únor 2020
Předplatitelé

Analytická úloha s hodnocením (31014)

Ve formě analytické úlohy přinášíme druhý přímý důkaz* odborné nezpůsobilosti Bezpečnostní informační služby* (BIS). První důkaz* je rozebrán a objasněn v produktu 31013.

Oba přímé důkazy odborné nezpůsobilosti BIS byly formou jinotajů nastíněny v úvodním hodnocení Výroční zprávy BIS za rok 2018 (produkt 12072), přičemž oba jinotaje byly představeny jako analytická úloha s možnou účastí čtenářů.

Hovoříme záměrně a správně o přímých důkazech, jelikož text výroční zprávy byl vypracovaný pracovníky BIS, čímž odborné chyby ve zprávě přímo potvrzují neboli přímo dokazují nízkou odbornou úroveň BIS.

V tomto produktu představíme řešení druhého jinotaje, jehož znění je následující:

„Jablko je ovoce i zelenina dohromady.“

Výše uvedené tvrzení, pochopitelně ve formě neodborného textu k příslušné zpravodajské záležitosti, prohlašuje BIS ve své výroční zprávě. Úkolem bylo najít ve zprávě BIS text, který tomuto jinotaji odpovídá a případně uvést, proč mu odpovídá. Podívejme se, jaké je řešení této analytické úlohy a jaké je objasnění konkrétního odborného pochybení BIS.

15. leden 2020
Předplatitelé

Analytická úloha s hodnocením (31013)

Bezpečnostní informační služba* (BIS) každoročně prokazuje své nedostatky v odborné způsobilosti. Tyto nedostatky jsou na veřejnost uvolňovány jednak přes vyjádření ředitele BIS Michala Koudelky a jednak prostřednictvím veřejné výroční zprávy o činnosti BIS.

Hromadění nedostatků ze strany BIS prokazuje nízkou odbornou způsobilost především jejího vedení, které nedokáže chyby ve vlastních řadách odhalit, a ještě je poskytuje jako údajný odborný text veřejnosti a vládě. Mnohem závažnější je však to, že na tento problém národní zpravodajské služby* dlouhodobě nereagují odpovědné orgány, k nimž patří národní vláda a Stálá komise pro kontrolu činnosti BIS (SKBIS), která je orgánem Poslanecké sněmovny. Naopak je podivné, že se o činnost BIS opakovaně zajímá senátní Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, jehož členové se s oblibou s představiteli BIS setkávají. Tento výbor však nemá ze zákona žádnou pravomoc, aby činnost BIS jakkoli kontroloval. To si ale nemyslí senátor Pavel Fischer (předseda výboru), který se v médiích k činnosti BIS opakovaně vyjadřuje, a ještě k tomu pochvalně. Senátor Fischer ohledně BIS pochválí jakoukoli její činnost, neboť ředitel BIS je vůči Rusku a Číně stejně předpojatý jako on sám, a toho si senátor zřejmě cení (viz také produkt 12073).

Dva přímé důkazy* odborné nezpůsobilosti BIS byly formou jinotajů nastíněny v úvodním hodnocení Výroční zprávy BIS za rok 2018 (produkt 12072), přičemž oba jinotaje byly představeny jako analytická úloha s možnou účastí čtenářů.

Hovoříme záměrně a správně o přímých důkazech, jelikož text výroční zprávy byl přímo vypracován pracovníky BIS, čímž odborné chyby ve zprávě přímo potvrzují neboli přímo dokazují nízkou odbornou úroveň BIS. K usvědčení BIS z odborné nezpůsobilosti tak již není potřeba jiných přímých důkazů ani souboru nepřímých důkazů*.

V tomto produktu představíme řešení prvního jinotaje, jehož znění je následující:

„Dřevo lze běžně sehnat na poušti.“

Výše uvedené tvrzení, pochopitelně ve formě neodborného textu k příslušné zpravodajské záležitosti, prohlašuje BIS ve své výroční zprávě. Úkolem bylo najít ve zprávě BIS text, který tomuto jinotaji odpovídá a případně uvést, proč mu odpovídá. Podívejme se, jaké je řešení této analytické úlohy a jaké je objasnění konkrétního odborného pochybení BIS.

20. prosinec 2016
Registrovaní

Analytická úloha (31011)

Úvodní poznámka k úloze: Analytická úloha je zaměřena na „nenáročné" odhalení konkrétního rozporu v textu, který celou zprávu o špionáži činí nevěrohodnou.

Událost, na níž je úloha postavena, se odehrála před několika lety, avšak česká média v čele s veřejnoprávní Českou televizí (ČT) se na téma „špionáže v ČR" vyjadřují stále stejným způsobem. Dokladem jejich neměnných a neodborných výstupů je výstup ČT k výroční zprávě BIS za rok 2015 (viz produkt 12014 Prvotní hodnocení výroční zprávy BIS za rok 2015").