Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

ZPRAVODAJSKÉ ÚLOHY A CVIČENÍ
Analýzy písemných a ústních zpráv ÚVODNÍK
20. prosinec 2016

Analytická úloha (31011)

Úvodní poznámka k úloze: Analytická úloha je zaměřena na „nenáročné" odhalení konkrétního rozporu v textu, který celou zprávu o špionáži činí nevěrohodnou.

Událost, na níž je úloha postavena, se odehrála před několika lety, avšak česká média v čele s veřejnoprávní Českou televizí (ČT) se na téma „špionáže v ČR" vyjadřují stále stejným způsobem. Dokladem jejich neměnných a neodborných výstupů je výstup ČT k výroční zprávě BIS za rok 2015 (viz produkt 12014 Prvotní hodnocení výroční zprávy BIS za rok 2015").

ZADÁNÍ

Text k analýze (převzato z českých médií)

„Kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Moskvy vyhostila Česká republika dva zaměstnance ruského velvyslanectví v Praze. Informaci potvrdil zdroj z tajných služeb. Vojenské zpravodajství mělo získat informace, že oba diplomaté zřejmě pracují pro ruské tajné služby. Nežádoucím ruským diplomatem je údajně zástupce vojenského přidělence. Druhému blíže neurčenému diplomatovi bylo pak podle nejmenovaného zdroje z rozvědky pouze doporučeno, ať se už nevrací z dovolené. Oficiální vyhoštění je v diplomatickém světě jednou z nejostřejších reakcí na podezřelé aktivity cizích diplomatů. Většinou totiž následuje protiakce, tedy vyhoštění stejného počtu diplomatů ve stejných funkcích na druhé straně. České tajné služby předpokládají, že téměř dvě třetiny osob, jež pracují na ruském velvyslanectví v Praze a na konzulátech v Brně a Karlových Varech, jsou zpravodajové." 

Bližší vysvětlení termínů „špion" a „špionáž" viz produkt 41001 ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze"

Úkoly k analýze

1) Jaký významný rozpor se z hlediska obvinění ze špionážní činnosti nachází v textu?

2) Jakým způsobem by musel být text upraven, aby z něho vyplývalo, že se vyhoštění diplomaté mohli dopustit špionáže? (Odpověď na otázku s úpravou textu nevychází z toho, co se skutečně odehrálo, ale pouze z „teoretického" předpokladu, že se mohlo jednat o špionáž.) 

3) Jaké dvě nesrovnalosti se vyskytují v textu z hlediska odborného zpravodajského názvosloví?

4) Jaký z toho všeho plyne závěr o práci zpravodajských služeb a o profesionalitě pracovníků sdělovacích prostředků?

 

Řešení analytické úlohy

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

Nápověda

  • Rozpor se vztahuje ke spojení ruských diplomatů s jejich zaměstnavatelem.
  • Skutečné obvinění se v tomto případě nemůže vztahovat jen k příslušnosti k určité organizaci.

 


Zpravodajský produkt 31011
Analytická úloha
© 2016 Agentura EXANPRO

 

20. prosinec 2016

Analytická úloha (31012)

Zadání analytické úlohy je obsahem produktu 31011.

22. srpen 2016

Analytická úloha (31009)

Úvodní poznámka: Memoáry z prostředí zpravodajských služeb mohou být zajímavým čtením s nahlédnutím do zákulisí práce zpravodajských důstojníků ve vztahu ke skutečné situaci. Avšak memoáry (vzpomínky či paměti) jsou vzhledem k osobě autora jen jedním úhlem pohledu, který může leccos postrádat a naopak některé věci zase nadmíru zdůrazňovat. Ale i přesto může mít tento vzpomínkový výřez svoji náležitou hodnotu, pokud je autor schopen a ochoten se co nejvíce přiblížit pravdě, a především oddělit své osobní zážitky od svých vlastních názorů a hodnocení. Memoáry jsou totiž subjektivním svědectvím, což je důležitější prvek, než úhel jednoho pohledu. Subjektivní svědectví může být zkresleno a podáno ve prospěch autora (svědka). Na druhou stranu může autor v některých svých zážitcích nechtěně odhalit určité skutečnosti, které ani vylíčit nechtěl, čímž se obvykle změní celkový stav popisovaných věcí.

Následující úloha je názornou ukázkou toho, kdy se autor soustředí na vyprávění zábavné historky, ale přitom nevědomě prozrazuje něco, co může být považováno taktéž za určité svědectví v určité záležitosti. 

ZADÁNÍ

Úryvek pochází z knihy „Labyrint zpravodajských služeb" a týká se výletu skupiny příslušníků FBI* do Karlových Varů po pracovním jednání se zaměstnanci ÚZSI* v Praze.

* Bližší vysvětlení k organizacím FBI a ÚZSI viz produkt 41001 ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze"

Text k analýze

... a pracovníci FBI se chystali domů. Před odletem jsme pro ně uspořádali výlet do Karlových Varů. Jeden zpravodajec se nabídl, že je bude doprovázet, protože má v Karlových Varech známého, který obchoduje s křišťálem a udělá hostům dobrou cenu. Po návratu ke mně přišel s vytřeštěnýma očima: „Představte si, pane náměstku, ten blbec sebe i mě dekonspiroval jedním šmahem!" A líčil líbeznou scénu, kdy Joe Franklin, jehož představil svému známému obchodníkovi, před nímž vystupoval jako pracovník v zahraničním obchodě, vytáhl „placku" a pravil v obchodě plném cizích lidí: »Já jsem special agent FBI a tohle je můj kamarád z české rozvědky! «Nejraději bych ho zabil, ale pak jsem z toho udělal žert, všichni se zasmáli, ale nevím, jestli to zabralo," řekl zpravodajský důstojník. „Řekněte mi, pane náměstku, co je to za lidi?" zeptal se na odchodu z kanceláře. Inu, co říci? Jen to, že každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán! 

Úkoly k analýze

1) Jaký obecný závěr můžeme učinit z uvedeného textu o činnosti pracovníků ÚZSI?

2) Jakou argumentaci je možné uvést pro učiněný obecný závěr? (Agentura EXANPRO shrnula argumentaci do čtyř bodů.)

 

Řešení analytické úlohy

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 ↓

 

 

Nápověda

  • Závěr se vztahuje k profesionální úrovni pracovníků ÚZSI.
  • Profesionální úroveň se v tomto případě dotýká základních pracovních zásad (postupů) a volby vhodné činnosti podle situace včetně prevence neboli předcházení určitým situacím.

 


Zpravodajský produkt 31009
Analytická úloha
© 2016 Agentura EXANPRO

 

22. srpen 2016

Analytická úloha (31010)

Zadání analytické úlohy je obsahem produktu 31009.

10. červen 2016

Analytická úloha - zadání (31007)

Úvodní poznámka k úloze: Analytická úloha je zaměřena na prověření věrohodnosti informací, které médiím poskytují vojenští a političtí zástupci zemí sdružených do vojenské koalice, jejíž náplní je působení proti „Islámskému státu“ (IS) v Iráku a Sýrii. V prověřování informací ale nelze oddělit zásah novinářů, kteří poskytnuté informace interpretují do médií a často posouvají nebo dokonce mění jejich význam. Informace v analytické úloze se vztahují převážně k lidským ztrátám1 v podobě zabitých bojovníků na straně IS. 

Cílem úlohy je vytvořit „zpravodajské vědění“2 o úrovni působení zemí koalice proti IS a zhodnotit věrohodnost předkládaných informací.

Správně provedená analýza předložených informací odkrývá zajímavá zjištění o působení proti Islámskému státu.

1 Lidské ztráty se skládají z mrtvých a zraněných osob. Ve vojenské oblasti jsou to navíc zajatí a pohřešovaní vojáci či ozbrojenci. Mezi ztráty tedy obecně patří osoby, jež jsou vyřazeny z bojové činnosti. V naší analytické úloze se ale soustředíme na počty zabitých příslušníků IS, jelikož je to jediná položka ze ztrát, která byla zveřejněna. Počty zraněných nejsou odhadovány a nejsou tak ani k dispozici. V části řešení analytické úlohy je však k situaci zraněných militantů uveden zajímavý analytický závěr. 

2 Objasnění termínu „zpravodajské vědění“ je obsahem produktu 21005 Když se řekne zpravodajské vědění.

Podrobněji k analýzám písemných a ústních zpráv viz úvodník do podkategorie