Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Odborná analýza a hodnocení (22027)

OBSAH DOKUMENTU


E) Souhrnný závěr

Projekt není nezávislý. Vzhledem k nevyjasněnému propojení autorů projektu na uvedené společnosti a neobjasněnému propojení těchto společností se státní mocí není možné považovat databázový projekt za nezávislý. Absence nezávislosti je patrná i v tom, že tvůrci projektu podsouvají ostatním státem prezentovaný politický názor, který staví do popředí jako základní normu. Jiné politické názory jsou podle jejich vyjádření nevhodné a označované za dezinformační. Tímto naplňují znaky provázanosti (závislosti) na státní moc a účelovosti celého projektu, jenž je zaměřen jednostranně. Jedná se o nevyjasněný střet zájmů.

Dalším znakem závislého slovenského projektu je to, že se specializuje především na české a pak také slovenské weby, které z více než 90 % tvoří celou databázi. Proč se ale slovenští tvůrci specializují na české a slovenské prostředí a jen v několika málo případech zahrnuli do svého seznamu weby z jiného prostředí? Vždyť české i slovenské firmy inzerují také mimo ČR a SR, přičemž inzerce je hlavním (neetickým) cílem celého databázového projektu. Alternativní weby v zahraničí (mimo ČR a SR) publikující údajné dezinformace jsou přitom ve značné početní přesile, což by se mělo projevit i ve skladbě databáze. To je další znak provázanosti a závislosti na státní moci ČR a SR, kdy je snaha očerňovat státně nepřijatelné weby v českém a slovenském prostředí a „čistit“ tak vlastní území pro státní politiku. Pro českou státní politiku je navíc přijatelné, když boj proti údajným dezinformačním webům v českém prostředí vede kromě českých subjektů také někdo mimo vlastní zemi, k čemuž se nejvíce hodí právě Slovensko. Finanční podpora přes různé společnosti skrze zakázky a dotace nebudícími pozornost je zde jednoduchou věcí, neboť ČR i SR jsou obchodně velmi dobře propojeny. K tomu patří i jazyková blízkost.

Projekt není nestranný. Projekt je zaměřen pouze na takzvaná „alternativní média" a vůbec nepostihuje hlavní sdělovací prostředky či mainstreamová média, která se prokazatelně dopouštějí dezinformování především v bezpečnostní oblasti (viz konkrétní příklady v podobě otázek a odkazů na produkty s tematikou zavádějících výstupů v dokumentu Neoprávněné, nekvalifikované a účelové posudky na téma tzv. dezinformačních webů). Tato jednostrannost odkrývá službu konanou autory projektu ve prospěch státní politiky, čímž se potvrzuje závislost projektu na státu a politice státních funkcionářů.

Dalším projevem jednostranného zaměření na tzv. „alternativní média“ a naopak zvýhodňování mainstreamových médií je to, že správci projektu u mnohých webů zařazených na jejich seznam argumentují obsahem, jenž je často staršího data. Tvůrci projektu tak mnohdy odůvodňují zařazení příslušného webu na jejich seznam skrze články staré v průměru dva roky. Výjimkou nejsou články staré čtyři i pět let. To by ale znamenalo, že tvůrci projektu u značného počtu webů zahrnutých v jejich seznamu nezjistili za poslední dva roky, nebo dokonce více let nic sporného (což je ale navíc jen jejich subjektivní přístup a ve prospěch jen jedné strany). Proč tedy tyto weby ponechávají dále na svém seznamu? A proč naopak na seznamu chybí hlavní sdělovací prostředky se svými weby jako například Česká televize (ČT), jejíž pracovníci se každým rokem dopouštějí velkého počtu dezinformování, manipulování, zamlčování faktů a významných odborných nepřesností? Případy zpracovaných prohřešků ČT jsou uvedeny jako odkazy v posledním produktu této řady: Prohlubující se nespolehlivost ČT v mediálním zpravodajství (jedná se o výběr prvních zpracovaných případů z let 2013 až 2017).

Projekt postrádá odbornou způsobilost. Tvůrci nebo hodnotící komise projektu při svém hodnocení opakovaně používají sousloví „konspirační web“, což je v tomto směru nesmyslný termín, který posouvá význam slovního spojení do zcela jiné kategorie. Správným termínem je „web o konspiracích“. Pokud by byl web konspirační neboli utajený, tak by o něm autoři projektu sotva věděli. Jedná se o stejný smysl jako např. v případě termínů „konspirační činnost“ či „konspirační byt“. Slovo konspirační lze vysvětlit také jako spiklenecký, což je spojeno s významem spiknutí. Tvůrci projektu by si tedy měli ujasnit, zda hodnotí weby, které mají být utajené, nebo weby, na nichž se připravuje spiknutí, anebo weby, které rozebírají různé konspirace státních subjektů (bez ohledu na to, jak jsou rozbory těchto konspirací argumentačně podloženy). Je to stejné jako kdyby tvůrci projektu nevěděli, zda má být jejich web webem o dezinformacích, anebo dezinformačním webem (podrobné vysvětlení k nesprávně používanému termínu viz produkt Pochybení médií ve vztahu ke »konspiračním teoriím«).  

Podobné je to s názvem projektu „Konšpirátori.sk“, jenž značí, že autoři projektu řeší konspirátory neboli spiklence. Jenže kdo má být tím spiklencem, jehož činnost je logicky spjata s přípravou spiknutí, a proti komu má být spiknutí namířeno? Tvůrci projektu by měli dokázat vysvětlit, koho vlastně řeší: ty, kteří připravují spiknutí, anebo ty, kteří o údajných spiknutích píší? Jak vůbec může zahájit činnost nějaká hodnotící komise, aniž by byla nejprve vyjasněna příslušná terminologie a tím také to, koho nebo co komise vlastně hodnotí? Členové komise tím prokázali, že neumí (anebo nechtějí) rozlišovat podstatné terminologické rozdíly. Tím ale také snížili svou odbornou způsobilost cokoli hodnotit.

Subjekt, jenž nesouhlasí s výstupy jiného subjektu, může v rámci poctivého jednání pouze jediné: svými argumenty vyvracet informace, které nepovažuje za pravdivé a nechat na čtenářích, divácích a posluchačích, aby sami obsah informací posoudili a sami se rozhodli, jaké názory budou podporovat. Pokud však překročí tento svobodný způsob reagování a zahájí činnost spojenou s ovlivňováním reklamní politiky různých firem a společností, dopouští se nečestného jednání se znaky cílené činnosti proti zájmovým subjektům se snahou omezit jejich finanční příjmy z reklam. Jestliže nikdo neporušuje zákony, není v pořádku, aby někdo jiný škodil tím, že bude záludně ovlivňovat rozhodování samostatných firem a společností v neprospěch názorového oponenta.

Pokud jsou zde projekty jako „Konšpirátori.sk“, které si činí nárok na posuzování a hodnocení („souzení“) jednotlivých stránek, měly by existovat také projekty, jež zkoumají oprávněnost a poctivost těchto samozvaných posuzovatelů (případně zákulisně povolaných posuzovatelů). Vždy se však bude jednat o zbytečné a účelové vkrádání jakýchsi kontrolorů do svobodného informačního prostředí, v němž nemají své čestné uplatnění a v němž se poté řetězí reakce na reakci a kontrola na kontrolu.

O pravdu se musejí přít zástupci státních institucí přímo se svými oponenty prostřednictvím médií a různých názorových proudů. Státní úředníci mají mnohem lepší podmínky než jejich oponenti, aby svá tvrzení obhajovali před veřejností. Pokud v tom selhávají, tak to nemůže být chyba „alternativních médií“, ale znamená to, že nemají buď schopnosti na to, aby přesvědčili veřejnost o své nastavené politice (nejsou schopni zastávat svůj úřad), nebo že nemají dostatečnou podporu pro svou politiku, anebo že nevystupují upřímným způsobem a naopak veřejnost klamou. Jestliže se do tohoto názorového klání pouštějí samozvaní či skrytě přizvaní jednostranní soudci, je to jen známka toho, že přítomná politická moc není v pořádku. Navíc by v případě správně nastavené a spravedlivé státní politiky museli sami politici již dávno takovéto vměšování do svobodného mediálního prostředí odmítnout.

Zpět na úvodní dokument

OBSAH DOKUMENTU


Zpravodajský produkt 22027
Odborná analýza a hodnocení
© 2017 Agentura EXANPRO