Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Odborný výklad (22003)

Termín „zpravodajská agentura“ může být v českém prostředí spojován jak s mediálním zpravodajstvím, tak se zpravodajskou službou. Je to způsobeno i tím, že český jazyk, jakkoli bohatý na slova, má pro dvě rozdílné činnosti jeden výraz. Proto můžeme říci, že není zpravodajství jako zpravodajství. Jedno zpravodajství provádí zpravodaj a jiné zpravodajství zase zpravodajec. Obojí je sice práce s informacemi, ale účel a způsob práce, jakož i její výsledek se liší. Označení pracovníků zpravodajské agentury ale již jednoznačně vypovídá o určení agentury. Výkon profese redaktora či reportéra je zřetelně odlišný od činnosti zpravodajského důstojníka neboli zpravodajce. Pokud ale mluvíme o zpravodajské agentuře jako o zpravodajské službě, co potom znamená termín tajná služba, jenž se v českém prostředí vyskytuje častěji než označení zpravodajská služba? 

V bezpečnostní oblasti je „zpravodajská agentura“ všeobecným označením subjektu, který se podílí na zpravodajském procesu, anebo ho uplatňuje jako celek. Jedná-li se výhradně o státní zpravodajskou agenturu ve smyslu samostatné organizace, používáme upřesňující výraz „zpravodajská služba“. Avšak pojem „zpravodajská služba“ je často zaměňován za výraz „tajná služba“, čímž dochází k určitému zkreslení. Z odborného hlediska je to označení druhotné a média ho používají jako novinářský stereotyp. Slovo „tajný“ v jakémkoli spojení je totiž pro veřejnost přitažlivější, a tak i termín „tajná služba“ je šířen bez ohledu na to, že to nevystihuje ten pravý význam dané služby, která je především službou zpravodajskou.

Organizace, které provádějí zpravodajskou činnost s cílem poskytovat zpravodajství, ať už ve formě jednotlivých zpravodajských vědomostí, nebo uceleného zpravodajského vědění, jsou organizace zpravodajské. Kdo je nazývá organizacemi tajnými, zdůrazňuje jen jejich pracovní utajení na úkor jejich určení, čímž snižuje jejich úroveň pouze na jakési záhadné spolky. Příslušníci zpravodajských služeb sice působí obvykle utajeným způsobem, ale to již vyplývá z jejich zpravodajského poslání. Navíc samotné služby nejsou tak utajené, aby se o nich nevědělo. Existuje mnoho dalších státních složek, které působí utajeně a nenazýváme je jako tajné, ale používáme výraz, který značí jejich určení.

Zřetelný problém vzniká s překladem do anglického jazyka. Pokud termín „tajná služba“ přeložíme doslova jako „secret service“, výrazně posouváme jeho význam. V mluveném slově, kde nerozlišujeme velká písmena, může být toto slovní spojení chápáno jako název konkrétní americké národní organizace, přičemž stejný dvojsmysl samozřejmě zůstává i v českém jazyce (viz vědomostní test, část A, otázka 1). Obecný termín „tajná služba" ve smyslu zpravodajské služby/agentury je vždy překládán jako „intelligence service“, popř. „intelligence agency“.

Některé zpravodajské služby mohou mít slovo „tajný“ přímo ve svém názvu, ale jedná se zpravidla o jeho doplnění. Například v názvu britské „Secret Intelligence Service“ (SIS) je důraz položen na to, že služba je především zpravodajská a teprve potom tajná (slovo „intelligence“ je přímo spjato se slovem „service“). V opačném případě by musel být změněn slovosled na „Intelligence Secret Service“. Zpravodajské služby používajíce ve svém názvu slovo „tajný“ však tvoří několik málo výjimek.  

Používání spojení „tajná služba“ v médiích hodnotíme jako dlouhodobý přirozený jev, který potvrzuje trvale platný poznatek o tom, že pracovníci mediálního zpravodajství používají svůj vlastní mediální slovník pro mnohá odvětví. Protikladem ke slovnímu spojení „odborný termín“ tak může být spojení „novinářský termín“. Zvláštní ale je, pokud označení „tajná služba“ používají profesionálové. Z toho je možné částečně hodnotit, jak příslušníci zpravodajských služeb nahlíží na svou práci, co o ní ví a v jakém postavení/určení se vidí.

Zpravodajská služba může být také označována jako bezpečnostní služba (v anglickém jazyce často používaný všeobecný výraz "security service"), ale v tomto kontextu je obecně chápána jako služba zaměřená na činnost proti cizím zpravodajským službám a na další skutečnosti, které souvisejí s národní bezpečností na území vlastní země. Bezpečnostní služba je tedy vnímána jako kontrazpravodajská organizace, popř. kontrarozvědná či kontrašpionážní.


Zpravodajský produkt 22003
Odborný výklad
© 2016 Agentura EXANPRO