Zpravodajská analýza, produkce a prezentace   ⇒     -Přehled zájmových témat      ⇐   Hodnocení bezpečnostní situace a bezpečnostní politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

Souhrnný výklad (22001)

Výklad navazuje na vědomostní test, v němž je odpověď na každou otázku vybírána ze čtyř uvedených možností (viz vědomostní test pro širokou veřejnost v nabídce tří testů). 

OTÁZKA 1

Jaký je rozdíl mezi zpravodajskou službou a Tajnou službou?

Řešení (obsah odpovědi)

První pojem míní zpravodajskou organizaci obecně, avšak druhý termín je český název pro americkou federální agenturu, k jejímž hlavním úkolům patří ochrana nejvyšších národních ústavních činitelů a jejich rodinných příslušníků.

Odůvodnění odpovědi

V otázce je rozhodující velké písmeno ve slovním spojení „Tajná služba“, což poukazuje na název konkrétní služby (organizace) – v tomto případě americké „Secret Service“. Pokud by se jednalo o tajnou službu obecně (s malým počátečním písmenem „t“), měla by otázka jiný charakter a změnil by se i obsah odpovědi. Tato otázka ukazuje na dvojvýznamnost slovního spojení „tajná služba“, zvláště pak v mluveném slově.

Podrobnější vysvětlení o používání termínů zpravodajská služba, tajná služba, popř. bezpečnostní služba viz produkt 22003 (Zpravodajské služby versus tajné služby").

OTÁZKA 2

Výstupní produkt jakékoli zpravodajské služby je zpravidla utajovaný dokument, a to i přesto, že často obsahuje také informace z veřejně přístupných zdrojů. Kolik takto veřejně přístupných informací obsahuje v procentuálním průměru dokončený utajovaný dokument CIA – Ústřední zpravodajské služby USA?

Řešení (obsah odpovědi)

40 % z celého dokumentu

Odůvodnění odpovědi

Konečný zpravodajský produkt jakékoli zpravodajské služby vychází obvykle z dění ve světě (událostí, vývoje situace apod.) se zaměřením na ty záležitosti, jež jsou předmětem zpravodajského zájmu*, často dokonce předmětem zpravodajské odpovědnosti*. S rozmachem mediálního zpravodajství je dění ve světě podrobně pokrýváno a zprostředkováváno široké veřejnosti. I přesto, že média k událostem a jevům ve světě pravidelně přinášejí také zavádějící komentáře a předčasné závěry (jak vlastní, tak oslovených osob), obsahují jejich reportáže spoustu faktických údajů*, které jsou základem zpravodajské analýzy. Dnes neexistuje zpravodajská služba, která by neprováděla monitoring zpravodajských médií a nevyužívala toto otevřené zpravodajství pro své výstupy rozšířené o vlastní utajované informace a zpravodajské závěry.  

OTÁZKA 3

Jaké prvky organizační struktury nejlépe vystihují funkční zpravodajskou službu?

Řešení (obsah odpovědi)

Vedení a řízení, analýza, vlastní zdroje, všeobecná podpora

Odůvodnění odpovědi

Zpravodajská služba* je zpravodajskou organizací*, jinými slovy samostatným útvarem s vlastními silami a prostředky pro naplňování zpravodajského procesu*. To však na druhé straně nevylučuje využívání externích zdrojů, což je naopak důležitou součástí plné a efektivní zpravodajské činnosti. K vlastním silám a prostředkům obecně patří řídící prvek (vedení a řízení), prvek analytický, který je schopen provádět analýzu* (analytika* je pro analýzu využívána, ale nemusí být organizačním prvkem), vlastní zdroje, což obecně značí širokou škálu zdrojů (lidské zdroje představují pouze jednu zpravodajskou disciplínu/obor*), a všeobecná podpora, jež může obsahovat zmíněné jazykové pracoviště, vzdělávání a výzkum apod.

Malá nápověda pro řešení této otázky je v části B vědomostního testu, kde samotné znění otázky č. 4 naznačuje, že „analytika“ je vhodným doplňkem, ale nikoli stěžejním prvkem práce analytiků. Podrobnější objasnění rozdílu mezi analýzou a analytikou je pak v samotném řešení a odůvodnění odpovědi viz "Souhrnný výklad - vědomostí test B (díl 1)".

OTÁZKA 4

Kolik zpravodajských pracovišť mají ruské zpravodajské služby (např. SVR, GRU a další) a zpravodajské služby americké (např. CIA, DIA a další) v zahraničí? Zvolte nejvhodnější odpověď.

Řešení (obsah odpovědi)

Nejméně tolik, kolik mají svých velvyslanectví v zahraničí.

Odůvodnění odpovědi

Zpravodajským pracovištěm rozumíme jakýkoli prostor, který poskytuje zpravodajskému personálu zázemí pro zpravodajskou práci. Může to být celá budova, anebo jednotlivá místnost. Pracoviště může mít i mobilní charakter v různých speciálně upravených prostředcích. V případě naší otázky se takováto zpravodajská pracoviště obvykle nacházejí v objektech zastupitelských úřadů (především v budovách velvyslanectví a dále v budovách konzulátů), na vojenských základnách v zahraničí, v objektech krycích organizací a v konspiračních bytech (domech). Zahrnutí vojenských základen je v otázce naznačeno zmínkou o vojenských zpravodajských službách GRU a DIA. Pokud zvážíme jenom počet velvyslanectví a vojenských základen v zahraničí, kde je umístěn civilní a vojenský zpravodajský personál, tak zjistíme, že v počtu zahraničních zpravodajských pracovišť přesáhnou Spojené státy číslo 700 a Ruská federace překročí počet 200. Z tohoto závěru vyplývá jediná možná odpověď z možných variant, která je vždy platná i bez jakýchkoli spekulací.  

OTÁZKA 5

Jak je obecně označován zaměstnanec CIA – Ústřední zpravodajské služby USA?

Řešení (obsah odpovědi)

Důstojník (officer)

Odůvodnění odpovědi

Důstojník je oficiální obecné označení pro zaměstnance CIA*, stejně tak pro příslušníky amerických policejních složek, a to bez ohledu na dosaženou hodnost. Důstojníkem je obvykle označován státní nebo federální zaměstnanec ve spojitosti s bezpečnostním charakterem vykonávané profese. Běžně se tak používá spojení policejní důstojník (police officer) i pro policistu v hodnosti seržanta. Pracovník zpravodajské služby je obecně označován jako zpravodajský důstojník* (intelligence officer). Ve spojení se zpravodajskou organizací se pak již přívlastek „zpravodajský“ vypouští, neboť je to zbytečné zdvojení, a používá se fráze „důstojník zpravodajské služby“, popřípadě konkrétněji „důstojník CIA“ (CIA officer).

Ve službách CIA působí sice i zvláštní agenti, avšak to je již specifické označení zaměstnanců, jejichž pracovní náplní jsou zpravidla vnitřní záležitosti.  

Zvláštní agent je označení spíše pro osoby, které provádějí vyšetřování a mohou působit samostatně, anebo v malém týmu, který operuje nezávisle. Stejně jako je důstojník obecným označením pro pracovníka CIA, tak je zvláštní agent obecným označením pro příslušníka FBI* (Federální úřad pro vyšetřování).  


* Více o termínech a slovních obratech ze zpravodajského hlediska v části „Odborné zpravodajské názvosloví“ – viz produkt ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze".


 
 
 
 

Zpravodajský produkt 22001
Souhrnný výklad
© 2016 Agentura EXANPRO