Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

4. květen 2017

Krátká analytická reakce (13021)

Situace české vlády, jež dospěla až do stavu, kdy český premiér Sobotka na sebe strhává pozornost řečněním o demisi, vychází ze tří dlouhodobých negativních faktorů (viz dále v textu). Všechny tři negativní faktory se prolínají a vztahují se k předsedovi české vlády, což ale neznamená, že ostatní členové vládního kabinetu jsou bez politického a morálního poskvrnění. Je to však primárně premiér, jenž by měl udávat tempo a směr činnosti celé vlády, čímž největší měrou ovlivňuje její stav. Patří sem rovněž příkladný a poctivý výkon vlastní funkce ve prospěch národních zájmů a bezpečnosti a prosperity vlastních občanů. Tím se ale dostáváme k jádru věci, neboť Bohuslav Sobotka tyto hodnoty upozaďuje a velmi neskrývaně je podřizuje svým osobním politickým ambicím.

Prvním a prakticky jediným cílem Sobotky je po nadcházejících volbách zůstat ve vedoucím postavení země a společně s tím pochopitelně i ve vedení České strany sociálně demokratické (ČSSD). Tak lze shrnout celé jeho působení či snažení ve funkci předsedy vlády České republiky. Sobotkovo vystupování je trvale účelové a prospěchářské (podobné rysy tohoto vystupování lze nalézt i u ostatních členů vládního kabinetu: primárně u obou vicepremiérů Babiše a Bělobrádka, a dále u ministrů Chovance, Stropnického a Zaorálka). Avšak ještě horší na tom je, že jemu samotnému ani jeho stranickým kolegům vůbec nevadí, že tímto naivně licoměrným vystupováním zcela zjevně snižuje nejen vlastní kredit, ale taktéž kredit celé ČSSD.1 K častým neshodám ve vládě se vždy prostřednictvím médií vyjadřuje zavádějícím způsobem, přičemž se nemotorně vyhýbá pravému pojmenování stavu věcí a rozhodnému a spravedlivému jednání, jaké bychom od českého premiéra očekávali.2 Pracovníci médií se pak předsedy vlády a jeho spolustraníků dotazují na všechno možné, ale nikoli na konkrétní a přímo související věci, jež vyplývají ze Sobotkova chování a z jeho vyřčených slov (což je pro novináře velmi užitečný důkazní materiál a stavební kámen pro jejich další postup). Namísto toho se neustále obracejí na předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, jehož Sobotka opakovaně obviňuje a táží se ho na to, na co by se měli ptát právě premiéra. A obráceně po Babišovi nepožadují odpovědi na zásadní záležitosti. Je to celé zamotané a pracovníci médií působí dojmem, jako by se neuměli důsledně a profesionálně ptát a jako by své otázky (když už nějaké vymyslí) nedokázali položit těm správným osobám.3

Negativní faktory neboli slabé stránky premiéra Bohuslava Sobotky:

Faktor 1

Schopnosti Bohuslava Sobotky nedosahují úrovně pro zastávání funkce předsedy vlády. Chybí mu vlastnosti vedoucího či řídícího pracovníka. Nedokáže vést skupinu politiků a motivovat je ke společným úspěchům pro českou zemi. Jeho mluva je mdlá a nezní upřímně. Nerozhoduje se promyšleně o politických záležitostech, ale naopak se až příliš snaží pouze politicky přežívat.4

Faktor 2

Hysterická snaha ustavičně a veřejně podkopávat nebezpečného rivala v politickém klání, a to na úkor pozitivního prezentování vlastní politické strany, české vlády a činnosti prospěšné pro český národ. Obavy z toho, že ČSSD skončí ve volbách až jako druhá politická strana za hnutím ANO, vedou Sobotku k činnostem, jež ČSSD a jeho osobu ještě více poškozují, a naopak nahrávají politickým soupeřům. (V současné situaci odhadujeme, že ČSSD skončí ve volbách do Poslanecké sněmovny ČR nejlépe jako třetí.)  

Faktor 3

Bázlivost a vypočítavost přijmout personální rozhodnutí ohledně prohřešků svých podřízených ve vládním kabinetu. Naopak lehkomyslná teatrálnost při odvolávání ministrů z vlastní strany, a to jenom proto, aby veřejnosti ukázal svou umělou či hranou rozhodnost v řízení státu (jednalo se o zbytečné gesto po neúspěchu v krajských volbách). Premiér Sobotka nedokázal na jedné straně odvolat ministra Hermana a vicepremiéra Bělobrádka, kteří se svým vystupováním provinili vůči němu jako premiérovi, nastavené české politice a pravidlům fungování vládního kabinetu jako státní instituci.2 Na druhé straně se zvláštním odůvodněním odvolal ministry z vlastní strany. I tento úkon se ale neobešel bez patřičného „sobotkovského“ protahování a několikatýdenního objasňování v médiích (což hodnotíme jako úsilí o co nejdelší prezentování vlastních „schopností“ v personální politice a toho, že Sobotka je skutečně „lídrem“ vládního kabinetu).

Podobně nedokázal odvolat vicepremiéra Babiše, a to i přesto, že o něm tvrdí, že porušil zákon. Je to podivné jednání předsedy vlády, který namísto odvolání svého podřízeného a/nebo podání trestního oznámení přichází zhruba pět měsíců před volbami s nápadem podat vlastní demisi a tím demisi celé vlády,5 což chce však provést až v polovině května. Nazývá to „jediným možným řešením“, ale i tak chce ještě vyjednávat. Je to opět klamné vystupování premiéra, jenž si svým počínáním rozporuje (jediné možné řešení se přece musí provést a není o čem jednat, anebo se Sobotka snaží jen dětinsky vyhrožovat a politicky vydírat?).6 Tento styl manévrování a politického vystupování je sebezničující. Už to, že to Bohuslav Sobotka nechce pochopit, ho staví na vedlejší kolej. Avšak zarážející také je, že mu to dosud nikdo z jeho spolustraníků nedokázal nebo nechtěl vysvětlit.

ZÁVĚR

Jako závěr jsme vybrali tři obecnější pasáže z již zveřejněných dokumentů, které svým obsahem srozumitelně vypovídají o stavu české politické scény a úrovni jejího mediálního pokrytí:

A) V politice a v předních funkcích jednotlivých zemí nejsou obvykle ti nejschopnější lidé, ale pouze ti, kdo vstoupili do politických stran, anebo ti, kteří se politickými stranami nechali oslovit pro výkon nějaké politické funkce (viz produkt 13001 Zavádějící vyjadřování českých funkcionářů).

B) Pokud politik jedná podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, činí tak bez ohledu na to, zda si svým jednáním zachová nebo získá politickou funkci. Jestliže vidina politické funkce převáží, již to není jednání podle nejlepšího vědomí a svědomí (viz produkt 12016 Postřehy zpravodajských analytiků: Zeman kontra Sobotka).

C) Hodnocení vedoucích činitelů by mělo být vždy založeno na tom, jaká rozhodnutí učinili, popř. neučinili, a na tom, z jakých pohnutek se tak či onak rozhodovali. Chybí ale ti, kteří by takové hodnocení prováděli. Pracovníci sdělovacích prostředků nedokáží skrýt svoji náklonnost k některým politikům a naopak vůči jiným politikům zase svoji nelibost, čímž se snižuje úroveň mediálního zpravodajství. A pokud uvažujeme přímo investigativní novináře, kteří by měli být jakýmsi mediálním hrotem, tak zjistíme, že za posledních několik let tuto problematiku postihují jen vzácně a nedostatečně (viz produkt 13001 Zavádějící vyjadřování českých funkcionářů).

Vývoj situace v české vládě, který začal být nazýván „vládní krizí" je jen určitou fází volební kampaně (týká se sněmovních i prezidentských voleb). Český premiér může ze své funkce měnit svá stanoviska a tím také svůj další postup. Jedná se o období obnažování morálky politiků, ale rovněž profesionality novinářů. Občanům České republiky se naskytá možnost mnohem lépe rozpoznat charakter politických činitelů (výkonných politiků i zákonodárců) a doplnit si tak chybějící dílky do obrazu české politické scény. Avšak musíme zdůraznit, že rozepře v české vládě ohledně porušení či neporušení zákona vicepremiérem Babišem nedosahuje ani z desetiny mnohem závažnějšího provinění vlády, které je součástí produktu 12024 Česká vláda ohrozila životy českých občanů při státní operaci v Libanonu. Produkt volně navazuje na dokument 12006 Pozadí libanonské aféry s českou zpravodajskou službou.


1 Problematikou se zabývá téma „ČSSD rozehrála prostřednictvím svého předsedy vlastní tragédii“ (viz Přehled zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy / Události a jevy ve světě včetně ČR).

2 Nerozhodné vystupování premiéra je popsáno v analytické trilogii počínaje produktem 13015 Nešikovný prezident, neschopný premiér, záludný ministr a předpojatý moderátor (díl 1/3).

3 Ukázkou zvláštního přístupu pracovníků sdělovacích prostředků je pořad České televize „Události, komentáře“ ze dne 2. května 2017, kde se řešila otázka „demise vlády“. Rozbor pořadu spadá do zájmových témat pod názvem „Vybrané rozbory zpravodajských pořadů ČT jako ukázky zavádějícího a předpojatého přístupu jejích moderátorů“ (viz Přehled zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy / Zavádějící výstupy v médiích).

4 Podrobněji je Sobotkova osoba a jeho výkon v politice analyzován a hodnocen v produktu 12016 Postřehy zpravodajských analytiků: Zeman kontra Sobotka.

5 Jelikož vládu sestavuje předseda vlády, je přirozené, že podáním demise premiéra padají všichni členové vládního kabinetu, které si on sám vybral. Nově jmenovaný premiér si ale může do své vlády zvolit stejné osazenstvo. Při podání demise předsedy vlády má prezident tři možnosti: a) demisi nemusí přijmout (pokud se premiér psychicky nehroutí nebo nemá jiné zdravotní obtíže), b) demisi přijme a nechá vládu dovládnout v demisi, c) demisi přijme a do voleb jmenuje jiného premiéra, který si sestaví svůj vládní kabinet. Prezident je povinen demisi vlády přijmout jen v tom případě, jestliže Poslanecká sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry nebo jestliže jí vyslovila nedůvěru.

6 Klamné vystupování premiéra bylo již předmětem produktu 12002 Analýza klamného vyjádření českého premiéra ve spojení s působením zpravodajských služeb.


Zpravodajský produkt 13021
Krátká analytická reakce
© 2017 Agentura EXANPRO
27. duben 2017

Souhrnné hodnocení (11046)

Americký úder v Sýrii provedený 7. dubna 2017 proti letecké základně syrských ozbrojených sil byl uskutečněn s několika cíli, ale přednostně se jednalo o cíl ukázat americkou rozhodnost vykonat fyzickou vojenskou akci a tím naznačit stejnou rozhodnost při řešení situace i v jiných geografických oblastech. Tento signál byl určen severokorejskému režimu, jenž byl navíc zesílen úderem USA ve východním Afghánistánu (poblíž hranic s Pákistánem), kde byla 13. dubna svržena nejsilnější nejaderná puma s označením GBU-43.

Posloupnost událostí a prohlášení amerických funkcionářů, jež se vztahovaly k Sýrii, Afghánistánu a Severní Koreji dokládají, že se v těchto případech jednalo o jeden a tentýž soubor na sebe navazujících a vzájemně propojených aktivit v rámci prosazování cílů zahraniční politiky USA v zájmových prostorech*. Prostory jako Sýrie, Afghánistán, S. Korea a další tvoří tzv. operační cíle Spojených států. Dosažením operačních cílů (změnit politický režim, převzít sféru vlivu, podpořit režim přijatelný a potlačit nevyhovující opozici) mohou Američané postoupit blíže ke svému hlavnímu rivalovi a mnohem lépe splnit svůj strategický cíl, jímž je změnit politický režim v Ruské federaci (patří sem rovněž účinnější působení proti Číně). Operačním a strategickým cílům v zahraniční politice USA a taktéž v zahraniční politice Ruské federace se věnujeme v samostatném dokumentu (součást zvláštní produkce agentury EXANPRO).  

Tyto širší souvislosti, které vykazují určité plánování a přípravu předem (podrobněji viz níže chronologický souhrn s objasněním cílů) staví odůvodnění úderu USA v Sýrii jako odvetu za údajný chemický útok syrských sil na úroveň obyčejné zinscenované záminky (blíže o zavádějících prohlášeních k chemickému incidentu a následnému americkému úderu proti syrské základně viz produkt 13018 Úderem proti Sýrii potvrdil Trump svou podřízenost americkému plánu pro 21. století).

Pochybné informace o chemickém incidentu neustále přibývají, avšak doposud je nikdo žádnými pádnými argumenty nepodložil. Na tuto podezřelou činnost reaguje dokument o dezinformacích o použití sarinu syrskými vládními silami a úmyslném vyjmutí „místa činu“ z vyšetřování, a stejně tak o záměrném nepřizvání odborníků z východní Evropy, aby společně s dalšími experty vytvořili nestranný mezinárodní tým při zkoumání účinků použité chemické látky (viz zvláštní produkce agentury EXANPRO).

Níže uvedený chronologický souhrn s vysvětlením aktivit USA odkrývá úzkou spojitost veškeré americké angažovanosti v diskutovaných zeměpisných oblastech (Sýrie, Afghánistán, Korejský poloostrov) a tím také to, že tyto aktivity nemohly být pouhou reakcí na dílčí dění v jednotlivých zemích, nýbrž velmi dobře naplánovány tak, aby na sebe vhodně navazovaly a vzájemně se podporovaly nebo zesilovaly svůj účinek (např. důraznější výstraha S. Koreji). Aktivity ve všech zmíněných geografických prostorech měly či mají dvojí účel: jednak splnit parciální cíle určené pro konkrétní prostor a jednak dosáhnout komplexnějších cílů stanovených pro politiku USA jako celku.

Ucelenějším záměrem USA v současných vojenských aktivitách na třech „frontách“ (Sýrie, Afghánistán, Korejský poloostrov) je pohnout s plněním cílů podle plánu pro 21. století (rozbor plánu je součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO). Tyto cíle se za poslední desetiletí nedaří plnit a americká administrativa je určitým způsobem povinována následovat vyšší zájmy zahraniční politiky (postavení amerického prezidenta v zahraniční politice USA je popsáno ve zpravodajského produktu 13012 Donald Trump a Severoatlantická aliance a shrnuto v části „Závěr“ příslušného dokumentu). Prezident Trump tak rozehrál „hru“ ve třech prostorech zároveň, přičemž se snaží vytěžit úspěch alespoň v jednom z nich.

Vojenská aktivita v Sýrii musela být směřována na syrské vládní síly. Úder proti „Islámskému státu“ (IS) by žádný efekt nepřinesl, neboť by se nejednalo o žádnou změnu, čímž by Američané nemohli dostatečně prezentovat svoji rozhodnost v překvapivé akci. Avšak úder proti syrským silám museli něčím zdůvodnit… Další věcí bylo vyhnout se zasažení ruských sil a jejich prostředků, proto krátce před provedeným úderem varovali Američané ruské vedení (vysvětlení onoho varování viz produkt 13018). Měla to být jak ukázka americké rozhodnosti pro severokorejský režim, tak demonstrace stálé podpory syrským povstalcům a také závěr, že to se syrským prezidentem Bašárem Asadem nepůjde. Následný úder v Afghánistánu měl prezentovat, že Spojené státy stále bojují proti IS, a to nejenom v Iráku a Sýrii. Byla to jakási kompenzace toho, že Američané nemohli provést viditelný úder proti IS na Blízkém východě (nelze však potvrdit, že se skutečně jednalo o příslušníky IS). Zároveň to bylo další pohrození severokorejskému režimu Kim Čong-una o odhodlání USA zastavit tamní aktivity ve vývoji a testování balistických raket. Do celkového plánu zapadají i aktivity vojenského námořního uskupení USA, které se pohybovalo směrem ke Korejskému poloostrovu.

Chronologický souhrn s objasněním cílů (všechna data se týkají roku 2017): 

17. března – Americký ministr zahraničí Rex Tillerson při návštěvě Asie prohlásil na adresu S. Koreje, že politika strategické trpělivosti skončila.

Cíl: Obrátit pozornost vlády S. Koreje a mezinárodního společenství k americkým aktivitám a prostřednictvím skutků v Sýrii a Afghánistánu ukázat americkou rozhodnost pokračovat stejným způsobem i proti S. Koreji, pokud nebude příznivé situace podle amerických požadavků dosaženo jinak.

30 a 31. března – Podivné a náhlé smíření americké administrativy s Bašárem Asadem jako syrským prezidentem (více v produktu 13018).

Cíl: Vytvořit předstíranou snahu o diplomatické řešení situace v Sýrii za účasti Asada.

3. dubna – Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy podniknou jednostrannou akci proti S. Koreji kvůli jejímu vývoji jaderních zbraní schopných zasáhnout území USA, pokud Čína nezvýší svůj politický tlak na severokorejský režim.

Cíl: Zesílit americký důraz na prosazování zahraniční politiky a přinutit S. Koreu podřídit se požadavkům USA. Zároveň se jedná o snahu přimět Čínu prosazovat americké zájmy v S. Koreji.

4. dubna – Zvláštní incident s chemickou látkou ve městě Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb (více v produktu 13018).

4. dubna – Severokorejský režim provedl test balistické rakety (před tímto datem byl proveden test 11. února a 6. března)

Cíl: Ukázat Spojeným státům suverenitu v provádění vlastní politiky a snaha zvýraznit, že je nemohou ovlivnit prohlášení a aktivity Američanů.

4. až 6. dubna – Pochybné závěry o útoku údajným neurotoxinem podobným sarinu (incident v Chán Šajchúnu) a absence řádného vyšetřování (více v produktu 13018).

Cíl: Označit plánovaného pachatele a ospravedlnit tak připravený úder proti letecké základně syrských sil.

5. až 6. dubna – Američtí zástupci hovoří v souvislosti s chemickým incidentem v Sýrii o jednostranné akci proti syrským silám, pokud nebudou na půdě OSN přijata účinná opatření.

Cíl: Zdůraznit suverenitu a samostatnost USA v řešení jakýchkoli situací ve světě, jež se týkají zájmů americké zahraniční politiky, a to bez ohledu na stanoviska mezinárodních organizací.

6. až 7. dubna – Návštěva čínského prezidenta v USA v době amerického úderu proti Sýrii (více v produktu 13018). 

Cíl: Úderem na Sýrii demonstrovat během osobní návštěvy čínského prezidenta americkou sílu a odhodlání a tím se ho snažit ovlivnit ve vytvoření tlaku na Severní Koreu a předejít tak další americké „rozhodné akci“.

7. dubna – Americký úder na syrskou základnu Šajrát bez vyšetření incidentu a přímého potvrzení pachatele (více v produktu 13018). Hillary Clintonová se veřejně vyjádřila, že ona by nechala bombardovat všechny letecké základny syrských sil (což potvrzuje obsah produktu 13010 Klamné a nebezpečné vyjadřování Hillary Clintonové).

Cíl: Udeřit proti „viditelnému“ cíli s výrazným mediálním efektem a tím ukázat americkou rozhodnost směrem k S. Koreji a taktéž trvající podporu syrským povstalcům. Na druhou stranu bylo cílem úderu jasně vyjádřit, že syrský prezident Bašár Asad není pro USA přijatelnou osobou (náhlý, ale připravený zvrat v americkém přístupu k Asadovi).

8. dubna – Úkolové uskupení vojenského námořnictva USA obdrželo úkol přesunout se ke korejským břehům. Matoucí výstupy ve sdělovacích prostředcích o časovém pohybu námořního uskupení byly pravděpodobně způsobeny vinou komunikace mezi ozbrojenými silami a americkou administrativou. Uskupení tak doplulo do cílového prostoru o několik dní později, než bylo prezentováno. Američané pro označení námořního uskupení upřednostňují spojení „útočná skupina“ (strike group) před termínem „úkolové uskupení“ či „úkolová skupina“ (čímž může být specifikována povaha daných aktivit).

Cíl: Společně s předchozím úderem v Sýrii zesílit důrazný postup USA proti S. Koreji a prezentovat stejnou rozhodnost i v postupu proti režimu Kim Čong-una.

13. dubna – Američané provedli úder v Afghánistánu, kde svrhli pumu GBU-43 s hmotností výbušné náplně 9 900 kg (ekvivalent TNT). Pro lepší mediální efekt a účinek proti svým zahraničním oponentům hovořili američtí zástupci o „matce všech bomb“ (mother of all bombs – MOAB), což je ale nepřesné, jelikož opravdovou matkou všech bomb je termonukleární hlavice (hovorově vodíková puma). GBU-43 může být pouze matkou všech nejaderných bomb (mother of all non-nuclear bomb).

Cíl: Demonstrovat posun amerických sil v řešení situace v problematické oblasti a znovu ukázat, že USA řeší situaci rozhodným způsobem. S úderem na Sýrii a následně i na Afghánistán hodlají Američané násobit tlak na S. Koreu. Nejednalo se o způsobení co největších ztrát v řadách militantů, ale o praktickou ukázku amerických schopností jako varování určitým režimům.

17. dubna – Americký viceprezident Mike Pence při své návštěvě Jižní Koreje opakoval, že doba strategické trpělivosti se S. Koreou je u konce.

Cíl: Stále tlačit na severokorejský režim všemi funkcionáři americké administrativy a neustálým opakováním vyvolávat negativní vztah směrem k S. Koreji ze strany mezinárodního společenství.

ZÁVĚR

Vývoj situace u Korejského poloostrova pokročil o další události, avšak zásadní věcí pro politiky všech zemí je rozpoznat, kdo eskaluje napětí a proč. Pokud toto rozpoznají, měli by také ze svých funkcí docílit zmírnění onoho napětí. Jenže v prvé řadě vždycky záleží na tom, v čí prospěch politici jednotlivých zemí slouží a jaké k tomu mají pohnutky. Poctivé vystupování v zájmu zachování míru a určité rovnováhy sil by bylo totiž v rozporu s americkou zahraniční politikou. Nutno dodat, že Američané mají své vážné důvody, proč ve světě takto vystupují a proč pro svou zahraniční politiku hojně využívají své vojenské síly (téma je částí zvláštní produkce agentury EXANPRO).

Úder v Sýrii, svržení pumy v Afghánistánu a pohyb a cvičení amerických vojenských plavidel v blízkosti S. Koreje nehodnotíme z dlouhodobého hlediska jako promyšlené akce, které by měly napomoci vyřešit situaci v příslušných regionech, nýbrž jako projev americké frustrace z neschopnosti plnit nastavené cíle v zahraniční politice USA podle „Národní bezpečnostní strategie pro 21. století“ (rozbor strategie je součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO). Na straně Spojených států se jedná o známku zoufalého stavu, jenž je v tomto případě vytvářen zoufalými politiky, kteří chtějí mocenské skupině v pozadí prokázat své schopnosti v budování americké dominance ve světě. Z praxe je však známo, že zoufalí a po nadvládě prahnoucí politici jsou schopni vykonat zoufalé čili pro společnost nebezpečné činy.  


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11046
Souhrnné hodnocení 
© 2017 Agentura EXANPRO
21. duben 2017

Vyberte si téma, o němž se prostřednictvím zpravodajské analýzy chcete dozvědět více (viz nahoře uprostřed webových stránek Přehled zájmových témat").

OBJASNĚNÍ  A POSTUP PŘI VOLBĚ TÉMATU

Tematický rozsah agentury EXANPRO je velmi široký. Agentura v různé míře reaguje na celou řadu témat v mezinárodní zpravodajské komunitě. Jedná se však o reakce, jež nejsou uzpůsobeny pro veřejné šíření. Přes stránky www.exanpro.cz je tak šířena jen malá část výstupů, které jsou upraveny k publikování. Volba témat ke zpracování pro jejich zveřejnění přes stránky EXANPRO je interní záležitostí, avšak předložením výpisu zájmových témat nabízíme možnost všem, aby se do tohoto výběru zapojili.  

Cílem přehledu je umožnit čtenářům zvolit konkrétní téma, s jehož analyzovaným obsahem se chtějí seznámit (přehled obsahuje pouze dosud nepublikovaná témata). Nejčastěji volená témata budou vybrána a upřednostňována k publikačnímu zpracování a následnému zveřejnění. Je rovněž možné zvolit vlastní téma, které není součástí přehledu, a to za předpokladu, že se vztahuje ke zpravodajské (intelligence) či bezpečnostní problematice, popřípadě spadá do jednoho z tematických okruhů prezentovaných v modrém panelu vpravo na webových stránkách agentury EXANPRO. 

V případě zvolení tématu, ať už z předloženého přehledu, nebo mimo něj, odešlete jeho název na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Není nutné psát jakýkoli další text (zdvořilostní fráze), je ale možné doplnit, co konkrétně vás v daném tématu zajímá.

Přejít na: PŘEHLED ZÁJMOVÝCH TÉMAT

 

Organizační poznámky:

  • Přehled zveřejněných zájmových témat je jen částečným výpisem celkového zaměření agentury EXANPRO.
  • V přehledu se nacházejí pouze nepublikovaná témata. Témata zveřejněna jako hotový produkt jsou z databáze zájmových témat smazána a převedena do archivu publikovaných produktů.
  • Databáze je jen návrhem témat pro možné zveřejnění jejich obsahu ve formátu pro širokou veřejnost a neznamená závaznou publikaci všech uvedených témat.
  • Názvy témat mohou být upraveny či po svém zpracování pozměněny.
  • Témata mohou být podle převažujícího obsahu přemístěna pod jinou kategorii/podkategorii.
  • Témata jsou seřazena v abecedním pořadí.
  • Přehled zájmových témat je průběžně rozšiřován a doplňován.
  • Počátek vytváření databáze zájmových témat sahá k době vzniku agentury EXANPRO, od čehož je odvislé i datum dokumentů s přehledem jednotlivých témat.

© 2017 Agentura EXANPRO

13. duben 2017

Souhrnné hodnocení a předpověď (13020)

Produkt je třetím a závěrečným dílem tematiky k chemickému incidentu v Sýrii a následnému americkému úderu proti syrským silám. Svým obsahem navazuje na předchozí dva díly, jež jsou obsaženy v produktu 13018 (díl 1/3) a produktu 13019 (díl 2/3).

Souhrnné hodnocení

V záležitosti chemického incidentu v Chán Šajchúnu není možné činit konečné závěry, aniž by bylo odborně vyšetřeno, o jakou látku se jednalo a jakým způsobem byla do obydleného prostoru dopravena (leteckými prostředky, dělostřeleckými prostředky, manuálním umístěním kontejneru či munice, anebo kontaminací stravy a tekutin). K tomu existuje celá řada možností a vodítek, jak postupovat. Podle vývoje situace ale není o odborné vyšetřování zájem. Důkazy a stopy tak zastarávají a mohou být zahlazeny.

Kdybychom zjišťovali pachatele podle motivu tak, jak to udělali Američané v případě hackerské kauzy v době amerických prezidentských voleb, tak bychom museli ukázat jednoznačně na Spojené státy. V případě dubnového použití chemické látky v Sýrii je motiv na straně Američanů: převzít ztracenou iniciativu v klíčovém prostoru, o nějž s ruskou stranou soupeří od roku 2011 (existují i další důvody). Naproti tomu lze jen těžko najít motiv na straně syrské a ruské vlády.

Celou aktivitu s chemickou látkou bychom také mohli odborně označit za „zastřenou operací“*či spíše „operaci pod falešnou vlajkou“* s cílem oklamat veřejnost a získat její podporu v boji proti syrskému režimu a proti ruské pomoci tomuto režimu.

V situaci v Sýrii, která trvá už šest let, je podezřelé, že povstalci a lidé v prostorech ovládaných právě povstalci nedisponují zdravotnickými a ochrannými protichemickými prostředky a chemickými přístroji na zjišťování otravných látek. Přitom se nejedná o smrtící materiál, ale naopak o materiál pro záchranu životů. Dodávky těchto prostředků mohla americká vláda zahájit už před několika lety. Rovněž tak mohla proškolit již celou řadu odborných týmů v používání těchto prostředků. Vycvičené týmy by pak mohly školit další personál a občany. Zajímavé je, že probíhá výcvik povstalců v boji, ale výcvikem v ochraně před chemickými zbraněmi se nikdo nezabývá. V prostředí syrského bojiště je to zarážející poznatek. Američané místo toho dlouhodobě tvrdí, že syrské síly opakovaně používají chemické zbraně, avšak sami syrským občanům žádnou pomoc nenabízejí. Naskýtá se vysvětlení, že chemické incidenty a jejich následky jsou potřebné pro americkou politiku na Blízkém východě.

Američané ukázali respekt před svými ruskými rivaly, když je před úderem na syrskou základnu varovali. Důvodem bylo to, že nechtěli dopustit, aby byli při úderu zasaženi ruští vojáci a jejich prostředky, což by jinak bylo považováno i za cílený úder proti Rusům (americká vláda přitom viní Rusy z podílu na chemickém útoku). Ti by poté mohli na úder odpovědět a útočit na místa v Sýrii, kde se nacházejí americké jednotky. Američané hodlali zabránit přímému střetnutí mezi svými a ruskými silami. (Americký respekt před Rusy vyplývá i ze „zábavné“ historky uvedené v produktu 11001 Studená válka nikdy neskončila.)

Úder na základnu Šajrát musel být připraven dříve, než byl proveden chemický incident. Byl plánován a připravován krátce poté, kdy byla dohodnuta návštěva čínského prezidenta v USA. Úderem na Sýrii mělo být dosaženo jakéhosi dvojího účinku: a) získat iniciativu v Sýrii a otevřít si prostor pro další akce, b) ukázat rozhodný přístup čínskému prezidentovi v řešení zahraničněpolitických otázek a vyzvat ho k vhodnému řešení situace se Severní Koreou a taktéž ho upozornit na nesouhlasné čínské aktivity v Jihočínském moři (v době úderu byl čínský prezident na návštěvě v USA).

Dalším cílem amerického úderu bylo vytvořit lepší image Donaldu Trumpovi jako americkému prezidentovi, jenž měl necelé tři měsíce po inauguraci představit své schopnosti v rychlém a „účinném“ rozhodování. Tímto činem si měl na svou stranu naklonit i část svých oponentů či přímo odpůrců na domácí scéně. A to se také stalo, když někteří z nich prohlásili, že Trump se konečně stal prezidentem USA.

Američané už poněkolikáté obešli OSN, avšak nikdy nemuseli čelit žádným následkům, neboť nikdo nikdy nepožadoval například přijetí sankcí proti USA za porušování mezinárodních norem jako v případě Ruské federace.

Americká administrativa svou změnou v přístupu k Sýrii poskytuje čas a prostor ozbrojencům z ISIS. Spojené státy působí proti syrským silám, čímž omezují syrské a ruské aktivity jak proti povstalcům, tak proti ISIS. Sami Američané navíc zpomalili, až zastavili vlastní činnost proti ISIS v Sýrii (v Sýrii je v současnosti soustředěno zhruba 9 000 militantů ISIS, přičemž část se do Sýrie stáhla z Iráku). Prezident Trump byl již patrně podrobně seznámen s dlouhodobými plány americké zahraniční politiky a využívanými zahraničními subjekty, které tuto politiku ve světě podporují. Obsah tohoto odstavce potvrzují produkty 11007 Analýza vzniku Islámského státu, 11024 Hodnocení bojových schopností Islámského státu a 11031 Zvláštní nedostatky v tažení proti Islámskému státu (připravujeme dokument „Islámský stát jako zahraniční projekt s volným řízením a víceúčelovým využitím v celé Eurasii“).

Souhrnná předpověď

Američané se budou snažit sjednotit západní země proti syrské vládě a jako společný celek tlačit na ruskou vládu, aby se vzdala podpory „zločinnému“ režimu Bašára Asada. To budou podmiňovat dalšími sankcemi a omezeními vůči Ruské federaci. Chemický incident nebude nikdy řádně vyšetřen, jelikož viník byl již určen (syrská vláda), přičemž se přeskočí na jakési vyšetřování podílu Rusů na incidentu v Chán Šajchúnu (což je odůvodňováno přítomností ruských letounů na základně Šajrát před chemickým incidentem). Veřejnost bude utvrzována ve vině Bašára Asada a k odpovědnosti bude hnáno Rusko, které bude nazýváno spoluviníkem za „zločiny“ syrského režimu.   

Svým novým přístupem k Sýrii se Američané budou snažit znovu získat Turky na svou stranu v řešení situace na Blízkém východě a odrhnout je od spolupráce s Rusy (viz produkt 11029 Turecko mezi Spojenými státy a Ruskou federací).

Americká vláda bude usilovat o ovlivnění vývoje v Sýrii ve svůj prospěch, a to i prostřednictvím dalších úderů, které bude opakovaně ospravedlňovat „zločiny“ syrského režimu. Američané se však budou vyvarovat toho, aby zasáhli ruské síly a prostředky (nebudou chtít být první stranou, jež rozpoutá americko-ruský konflikt v ozbrojeném střetnutí, byť i malé intenzity). V Sýrii se může odehrát další incident podobný tomu ze 4. dubna v Chán Šajchúnu, který může vytvořit další pohon pro americké a britské vojenské akce a pro politický nátlak na Rusko. Americká zahraniční politika bude praktikována podle „Národní bezpečnostní strategie pro 21. století“ a podle upravených plánů vzhledem k vývoji situace ve světě.

Rusové přijmou nová opatření v Sýrii ve spolupráci se syrskými a íránskými silami, jež tam rovněž operují. Spolupráci budou chtít upevnit také s iráckou vládou a kurdskými milicemi. Provedou několik utajených a otevřených jednání s tureckou vládou. Všechny aktivity budou směřovány na získání co největší shody k řešení a tím i budoucím aktivitám v regionu s cílem udržet svou sféru vlivu na Blízkém východě. Do popředí se dostává otázka s americkými diplomaty na ruském území, které mohou Rusové na základě recipročního rozhodnutí kdykoli vyhostit ze své země.    

ZÁVĚR

Z hlediska Sýrie se nikdy nejednalo o nároky povstalců či o osud Bašára Asada. Všechno to jsou jen proklamace předkládané médiím. Od samého počátku se jedná o „zástupný boj“ o sféru vlivu mezi USA a Ruskem (viz produkt 11003 Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací).

Vlády evropských zemí (přednostně členských zemí EU) si neuvědomují nebo nechtějí uvědomit, že jedinou přijatelnou možností pro bezpečnější Evropu je podpora stávajícího syrského režimu, jenž byl a stále je zárukou boje proti jakýmkoli teroristickým skupinám, ať už se jedná o al-Kájdu, Džabat Fatah aš-Šám (dříve Džabat an-Nusra), ISIS a další skupiny. Povstalecká opozice je naopak zárukou nestabilního prostředí a šíření terorismu, a to i proto, že část povstalců s teroristy přímo spolupracuje. Evropské vlády viní ze situace v Sýrii jen syrského prezidenta a ruskou vládu, přičemž nechtějí připustit, že by to mohlo být dílo také některých západních mocností. Pokud by to připustily, musely by přiznat i vlastní chybu v podpoře této politiky a propagandy (podrobněji k tématu viz produkt 11038 Vina syrského prezidenta Bašára Asada dosahuje sotva 15 procent).

Významnou negativní roli sehrávají ta média, jež přebírají, opakují, a dokonce rozvíjejí nepodložené a upravené závěry od amerických politiků a amerických sdělovacích prostředků, aniž by je jejich pracovníci ověřovali a přinášeli vlastní nestranné a odborně pojaté zpravodajství.

Svou činností ve prospěch expanzivní americké zahraniční politiky se evropští politici a pracovníci mediálního zpravodajství podílejí na zhoršování bezpečného prostředí a na podpoře militantního radikalismu, který se pozvolna přesouvá do Evropy.

Poznámka: Dokument neobsahuje hodnocení výroků vedoucích politiků včetně českého premiéra k událostem v Sýrii. Toto téma je oddělené a je součástí zvláštní produkce agentury EXANPRO. Stejně tak je součástí zvláštní produkce analýza a hodnocení uvolněné zprávy vytvořené zpravodajskou komunitou USA (přesněji jen její malou částí) o útoku chemickými zbraněmi v Sýrii.


* Definice termínů jsou objasněny v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 13020
Souhrnné hodnocení a předpověď
© 2017 Agentura EXANPRO

 

11. duben 2017

Souhrnná analýza (13019)

Produkt je druhým dílem tematiky k chemickému incidentu v Sýrii a následnému americkému úderu proti syrským silám. Svým obsahem navazuje na díl první, který je obsažen v produktu 13018.

Pokračování souhrnné analýzy

Chemická látka byla po incidentu v Chán Šajchúnu (4. dubna 2017) vymezena jako „neurotoxin“ podobný sarinu, ale již nebylo řečeno, podle jakých příznaků byl vytvořen tento závěr. Použití nervově paralytické látky, což je případ právě sarinu, nepodporují videozáběry z místa incidentu. Nervově paralytická látka proniká do lidského organismu přes oční spojivky (sliznice), dýchací cesty, kůži, a to především přes její poškozené části, a rovněž přes zažívací orgány (např. při konzumaci kontaminované stravy a tekutin [sarin se snadno mísí s vodou] nebo jako náplň v ampulích). Nervově paralytická látka může být smrtelná již při nízké koncentraci. Při zasažení sarinem a absorbování smrtelné dávky nastává smrt do 10 až 15 minut (týká se zasažení přes oční spojivky a dýchací cesty, což je nejrychlejší a nejnebezpečnější způsob intoxikace). Zpravidla postačuje několik vdechů nebo dva až tři hluboké vdechy.1 

Sarin je čistá bezbarvá kapalina, jež je taktéž bez zápachu a bez chuti. Snadno se odpařuje do ovzduší. Výpary sarinu jsou těžší než vzduch, což znamená, že nestoupají vzhůru, ale drží se více při zemi, čímž představují větší riziko pro živou sílu. 

Intoxikace sarinem ochromuje nervový systém, čímž zasažený člověk ztrácí kontrolu nad ovládáním svého těla. Smrt obvykle nastává v důsledku neschopnosti ovládat svaly zapojené do funkce dýchání. Dochází k obrně dýchacích svalů a následně i k zástavě srdeční činnosti. Symptomy zasažení sarinem zahrnují zúžení zornic, rozmazané vidění, bolesti hlavy, tlak v očích a na prsou, dýchací obtíže, kašel, slinění a sekreci hlenu (z úst i nosu), nevolnost, zvracení, samovolné vyprazdňování střev i močového měchýře, záškuby, svalové křeče a ztrátu vědomí. Symptomy se objevují po několika sekundách od vystavení účinkům sarinu (látka v plynném skupenství nebo jako oblak aerosolu ve vzduchu).

První pomoc při zasažení nervově paralytickou látkou nelze provádět bez ochranných prostředků (což vyplývá z výše uvedených údajů). Chemická látka navíc ulpívá na oděvu zasažené osoby, z něhož se může uvolňovat po dobu několika desítek minut (podobně jsou zamořeny i nechráněné části lidského těla). Na videozáznamech z místa incidentu poskytují lidé jakousi první pomoc zasaženým osobám na ulici, avšak bez jakýchkoli ochranných prostředků, aniž by byli látkou sami zasaženi. To nevypovídá o nervově paralytické látce.

Česká televize (ČT) chemický incident shrnula ve svém pořadu „168 hodin“ odvysílaného 9. dubna 2017, kde se zaměřuje na utrpení lidí, ale vůbec jí nevadí vážné rozpory ve výpovědích svědků, které nechává bez povšimnutí. Moderátorka pořadu již v úvodu příspěvku uvedla, že ze záběrů z místa je patrné, že smrt způsobila nějaká vysoce toxická látka. Jenže ta látka tak vysoce toxická být nemohla, když zasaženým poskytují pomoc lidé bez ochranných prostředků a látka na ně očividně nijak nepůsobí. To samé platí pro osoby, které manipulovaly s mrtvými těly, na nichž by musela látka ulpět a tím působit na všechny, kteří s těly přišli do styku bez ochranných prostředků. Obdobně personál ve zdravotnických zařízeních se při poskytování pomoci zasaženým nijak nechránil (pouze běžný plášť a rukavice, žádná ochrana dýchacích cest a očí). Nikdo neprováděl tzv. „hygienickou očistu osob“ a „odmořování objektů“, což je zásadní věc po použití „bojové otravné látky“. 

V pořadu „168 hodin“ nám ČT představuje výpovědi svědků a přeživších obětí chemického útoku, v nichž upozorňujeme na následující rozpory v tom, že se mělo jednat o nervově paralytickou látku sarin:

A) „Vzal jsem ženu a děti ven. Za pět minut jsme začali cítit divný zápach…“

Odborná reakce: Sarin je bez zápachu. Látka VX je bez zápachu, ale soman může být cítit po kafru. Jiná nervově paralytická látka tabun může být slabě cítit po ovoci.

B) „Probudili nás výbuchy. Moji příbuzní křičeli. Viděl jsem zbořené budovy, lidi na ulicích. Můj soused tam ležel na zemi. Vyšli jsme ven, abychom jim dali první pomoc. Všichni jsme upadli a ztratili vědomí… Deset minut po útoku začal stoupat prach. Nebyl černý, byl žlutobílý. Pět minut poté, co jsem pomohl prvnímu člověku, jsem se vrátil, abych zkontroloval děti. Znovu jsem ztratil vědomí.“

Odborná reakce: Vyšli ven, kde leželi zasažení lidé, což znamená, že měli vstoupit do zamořeného prostoru. Podle výpovědi upadli a ztratili vědomí, avšak pokud by byli zasaženi nervově paralytickou látkou, pociťovali by nejprve jiné symptomy. Jestliže by byl vypovídající zasažen sarinem či jinou látkou stejné kategorie, nemohl by ztratit vědomí, znovu ho nabýt, vykonávat fyzickou aktivitu (normálně se pohybovat a pomáhat ostatním) a poté opět vědomí ztratit. Ztráta vědomí po zasažení nervově paralytickou látkou je již vyšším signálem o účinkování látky v lidském těle. Z tohoto stavu není cesty zpět, aniž by bylo podáno antidotum a zabráněno dalšímu působení látky na lidský organismus (nasazení ochranných prostředků, vyvedení ze zamořeného prostoru). Jestliže má být první pomoc účinná, musí být antidotum po zasažení nervově paralytickou látkou, jakou je např. sarin, podáno zpravidla do jedné až dvou minut. Slova o žlutobílém kouři neukazují na sarin, ten je bezbarvý.

C) „Tato nemocnice je teď zavalena pacienty, které zasáhla nějaká chemická látka. To není chlor. Z tohoto pacienta není cítit chlor (vypovídající přitom nechráněnou rukou sahá na pacientovu paži a čichá k ní). To není chlorový plyn. Viděli jsme mnoho útoků chlorem. Tento pacient má ale jasně zúžené zornice.“

Odborná reakce: To, že není cítit chlor, ještě neznamená, že se jedná o nervově paralytickou látku. Nepřítomnost nervového plynu (látky) prokazuje rovněž chování vypovídajícího, jenž se sám natáčí a je podle reportáže lékařem. Bez jakýchkoli ochranných prostředků se pohybuje kolem pacienta, který není při vědomí a volně se ho dotýká a zvedá jeho paži. Podobně sahá na pacientův obličej v oblasti očí. Jestliže lékař na pacientovi demonstruje, že necítí chlor, jasně dokazuje, že pacientovo tělo a oblečení nebylo podrobeno „hygienické očistě“ po zasažení chemickou látkou. Povrch pacientova těla a oblečení by měl být zamořený chemickou látkou a po přiblížení a dotyku jiných osob by i tyto osoby měly být určitou měrou zasaženy. Zúžené zornice můžeme najít u lidí v kómatu a při jiných poruchách vědomí, a to z různých příčin (úraz hlavy, mozková mrtvice, zánět nebo nádor v mozku), čímž tento symptom nemusí být nutně spojován s intoxikací chemickou látkou (pacient na videozáznamu není při vědomí). Příčinou zúžených zornic mohou být také léky a drogy, především opiáty (morfin, kodein, heroin apod.). Lékařova slova a chování nesvědčí o jeho vzdělanosti, anebo ukazují připravený záměr podsunout falešné informace.

D) „Posbíráme tu všechno oblečení jako důkaz a zapečetíme ho v pytlích. Kdokoliv má zájem o důkazy a chce to vyšetřit, ať mě kontaktuje.“

Odborná reakce: Jedná se o slova stejného lékaře jako u bodu výše, k čemuž můžeme opět doplnit, že i sběr oblečení do pytlů by měl být prováděn za přijetí určitých ochranných opatření. Jestliže má být oblečení použito jako důkaz, je nutné zdůraznit, že za situace, jež v místě panuje, nelze vyloučit manipulaci s údajnými důkazy. Tomu nasvědčuje i pochybná výpověď lékaře u bodu výše. Manipulace s důkazy či manipulace s výsledky se ukáže, pokud někdo „potvrdí“ sarin či jinou nervově paralytickou látku (pokud bude vůbec zájem něco vyšetřovat).

E) „Všechno to byly děti a neunesly to. Co provedly? Proč na nás shodili ten sarin?“

Odborná reakce: Proč muž na videu hovoří o sarinu? Tuto látku nemohl sám identifikovat. Tato informace mu musela být záměrně podstrčena, případně byla úmyslně šířena tak, aby se přes dotčené osoby v místě incidentu dostala do médií, což má vždy silný účinek na značnou část veřejnosti.  

Ke snížení úrovně reportáže přispěl také reportér ČT, jenž uvedl: „Je tady velké podezření ze strany Světové zdravotnické organizace po prostudování těch video materiálů, právě jejich expertů, kteří mluví o tom, že s největší pravděpodobností byl použit nějaký velmi silný neurotoxin.“  Neuvedl ale, z jakých detailů ti experti vycházeli, což je podstatné.

Reportér dále řekl: „Příprava sarinu je velmi náročná. Věc je nákladná. Je na to potřeba expertízy. Je na to potřeba špičkových technologií a také samozřejmě špičkových chemiků. To jsou podmínky, které zkrátka k dispozici v Sýrii islamisté nebo nacionalisté zkrátka nemají. Jediný, kdo takovouto expertízu má a kdo měl dispozici vyrábět takovéto chemické zbraně, byl právě syrský režim.“ Reportér předjímá a sám podsouvá informaci, že byl použit sarin. Zároveň sám činí závěr, že jedině syrský režim může disponovat látkou sarin. Avšak zapomíná na to, že povstalci mají vojenskou zahraniční podporu západních mocností, které mají navíc své speciální síly (především USA a Velká Británie) zasazeny v Sýrii, kde v několika skupinách operují a spolupracují s místními povstalci a dalšími ozbrojenými skupinami. A jakákoli chemická látka je snadno přepravitelná kamkoli a v jakémkoli množství. Někdo by řekl, že je to ze strany západních mocností nemyslitelné. Jenže ve zpravodajské praxi neuvažujeme o „myslitelnosti“, nýbrž o tom, co je reálně proveditelné. V tomto případě jsou možnosti syrského režimu a možnosti povstalců, popřípadě speciálních sil západních mocností vyrovnané.

Reportér ČT se drží jediného faktu, a to syrských letounů, které v inkriminovanou dobu působily nad městem Chán Šajchún. To však nic nedokazuje (viz produkt 13018 jako první díl rozebírané tematiky). Na druhou stranu neuvedl žádná fakta o sarinu, čímž by musel popřít jeho použití na volném prostranství. Taktéž mu nevadily výpovědi místních lidí, které neladily s popisovanou situací o použití sarinu. Tvůrci příspěvku v pořadu „168 hodin“ dali přednost psychologickému působení na část veřejnosti z utrpení lidí a podpoře záporného obrazu syrského režimu před vyváženým a odborným rozborem daného incidentu. Všeobecně se jedná o selhání zpravodajské části České televize, jejíž pracovníci nejsou schopni ověřovat předkládané informace a bez kontroly je vydávají za fakta, jelikož zapadají do současného politického trendu a tzv. západního zpravodajství, k němuž se jako stát hlásíme. Takový přístup bude často generovat zavádějící a předpojaté zpravodajství.


Obsah dokumentu pokračuje v navazujícím produktu jako třetí závěrečné části rozebírané tematiky, kde je předloženo souhrnné hodnocení, souhrnná předpověď a závěr

Přejít na závěrečný díl: Úderem proti Sýrii potvrdil Trump svou podřízenost americkému plánu pro 21. století (díl 3/3)


Střední smrtelná dávka v případě inhalace sarinu je 70 – 100 mg/min/m3 , přičemž spodní hranice 70 mg se udává jako nejnižší dávka pro vyřazení vojáka z bojové činnosti. Uvedená hodnota se značí jako LC (Lethal Concentration – smrtelná/letální koncentrace) a označuje koncentraci látky v jednom metru krychlovém, která v tomto prostoru působí po dobu jedné minuty. Střední smrtelná dávka při intoxikaci kůží je zhruba 2 g pro osobu o tělesné váze 80 kg. Hodnota se značí jako LD (Lethal Dose – smrtelná dávka) a udává se v jednotkách hmotnosti látky vztažené na jednotku hmotnosti lidského těla nebo těla zvířete (mg/kg). Účinnější než sarin jsou látky soman a VX. LC somanu je 50 mg/min/m3 a LC látky VX je 2 – 10 mg/min/m3. LD somanu dosahuje jen 1,5 mg/kg (120 mg pro osobu o tělesné váze 80 kg). LD látky VX pak dosahuje pouhých 0,085 mg/kg (přibližně 7 mg pro osobu o tělesné váze 80 kg).


Zpravodajský produkt 13019
Souhrnná analýza
© 2017 Agentura EXANPRO