Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

8. říjen 2017
Předplatitelé

Specifická analýza – seriál ČT (13028)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahuje k dezinterpretaci. Přehled všech dosud publikovaných případů je uveden na konci dokumentu. Pátý rozebíraný případ je ukázkou záměrné manipulace ze strany pracovníků České televize a zároveň ukázkou jejich neodborného přístupu v záležitosti spojené s bezpečnostní problematikou nelegální migrace.

3. říjen 2017
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11054)

Evropa nebyla nikdy tak důležitým kontinentem jako právě nyní, kdy aktuální dění ve světě a počínání představitelů hlavních světových mocností vytváří napjatou situaci hned v několika regionech. Jedině Evropa totiž může mít rozhodující vliv na udržování rovnováhy mezi Východem a Západem, respektive mezi Ruskou federací (RF) a Spojenými státy americkými (USA), jež jsou ústředními aktéry všeho dění ve světě. Evropa se tak stává mnohem důležitějším místem pro budoucí vývoj bezpečnostní situace ve světě než samotný Blízký východ nebo Korejský poloostrov, neboť situace ve zmíněných geografických oblastech nepředstavuje nic jiného než soupeření mezi USA a RF, potažmo Čínou (viz produkt 11003 Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací), přičemž je toto soupeření závislé na postojích evropských zemí a stanoviscích Evropské unie (EU): Evropa tvoří významný geopolitický prostor, o který obě velmoci usilují (stejně tak Čína), což zvyšuje rozhodující vliv EU na budoucí vývoj bezpečnostní situace ve světě. Navíc se toto politické a vojenské zápolení mezi osudovými světovými oponenty (USA a RF) přeneslo i do východní Evropy, čímž se podtrhl význam uvážených a nestranných rozhodnutí vlád evropských zemí před rozhodnutími, jež jsou účelově podřízena politice jedné cizí mocnosti či jednostranně organizované skupině cizích mocností.

29. září 2017
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (12030)

Výrok českého prezidenta z ledna 2017 o jakémsi „teroristovi" na českém území prozradil mnohé, ne však tolik o prezidentovu přístupu a nakládání s utajovanými informacemi jako spíše o znalostech politiků a různých komentátorů o práci zpravodajských služeb* a jejich způsobu informování prezidenta České republiky. Všichni byli zděšeni výrokem prezidenta, ale nikdo se nezabýval tím, co bylo vlastně obsahem a cílem sdělení.

Komentování prezidentova výroku ze všech možných stran ukázalo unáhlenost a zaujatost komentátorů, a to buď proto, že se jednalo o jejich neoblíbenou osobu Miloše Zemana, anebo proto, že se zabývali jen tím, že se podle nich mělo jednat o neoprávněné zveřejnění utajované informace. Novináři všechny reakce bez rozmyslu poskytovali veřejnosti, neboť u nich zápal pro senzaci v případě výroku prezidenta předčil logický úsudek a snahu po smysluplném dotazování.

Pokud chceme hodnotit obsah ústního nebo písemného sdělení, musíme se nejprve dobře seznámit s jeho obsahem neboli ho určitým způsobem analyzovat (včetně použitých slov a odborných termínů) a snažit se porozumět jeho významu v širších souvislostech.

24. září 2017
Registrovaní

Specifické hodnocení (11053)

V souvislosti s 49. výročím vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa (srpen 1968) byli diváci, čtenáři a posluchači na konci léta 2017 „zasypáváni“ sdělovacími prostředky informacemi o tehdejší okupaci vedenou Sovětským svazem. Vše by bylo v pořádku, pokud by zde nebyly dva závažné nedostatky, jež z tohoto mediálního přístupu činí čirou propagandu* ve prospěch západního politického trendu.

Prvním vážným nedostatkem je značná nevyváženost v prezentování negativních skutečností, které se vztahují k činům, jež v minulosti zničily životy českých občanů nebo jinak poškodily Československo. Tak se na jedné straně každoročně zdůrazňují oběti sovětské invaze, ale na straně druhé se mlčí o vysokých a zbytečných lidských ztrátách způsobených činností Američanů v roce 1945. Zdůrazňuje se, že počet obětí v důsledku okupace Československa v roce 1968 dosáhl počtu 137 osob (počítáno do konce roku 1968, tedy za zhruba čtyři měsíce). Avšak mlčí se o tom, že Američané (případně s jejich dalšími spojenci) zabili více než 4 000 osob na území Československa v rozmezí od února do dubna 1945 (tedy během tří měsíců).

18. září 2017
Předplatitelé

Specifická analýza – seriál ČT (13027)

Úvod do seriálu o nespolehlivosti České televize je uveden v prvním dílu seriálu (viz produkt 13024), kde je rovněž rozebrán první případ, jenž se vztahoval k dezinterpretaci. Druhý případ se vztahoval k dezinformaci a účelové manipulaci (viz produkt 13025). Následující případ z produkce České televize se týkal zamlčování základních faktů (viz produkt 13026). Níže rozebíraný případ je ukázkou dezinformace prostřednictvím neodborného a jednostranného, tedy předpojatého přístupu jak reportéra, tak příslušné redakce České televize.

PŘÍPAD 4 – „Sarin v Sýrii“ (dezinformace na základě předpojatosti a výrazných odborných nepřesností)

Dezinformování veřejnosti ze strany pracovníků České televize na základě předpojatosti a výrazných odborných nepřesností se týkalo incidentu s chemickou látkou ve městě Chán Šajchún v syrské provincii Idlíb. Incident se odehrál 4. dubna 2017 a Česká televize ho shrnula ve svém pořadu „168 hodin“ odvysílaného 9. dubna 2017.