Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

27. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza / případová studie (11015)

Případ anonymního ohlášení falešných bomb na několika místech v České republice, který se udál 10. května 2016, je zvláštní nejenom v tom, jak byl ve svém provedení rozsáhlý, co se týče pokrytí velkého území České republiky (šest měst v pěti různých krajích včetně samostatného kraje Prahy), ale také v tom, jak byl podezřele vytěsněn ze světa událostí ve veřejnoprávní České televizi a především jejího zpravodajského kanálu ČT24 včetně internetové podoby.

V této specifické analýze rozebíráme možný motiv aktéra (aktérů), který je v řešené kauze zásadním vodítkem. Dále se věnujeme příčinám události, přičemž podezřelý přístup České televize množinu příčin rozšiřuje.

Již v úvodu analýzy podle prvotních poznatků skloubených s analytickými zkušenostmi můžeme říci, že anonymní volající byl s největší pravděpodobností pouze prostředníkem a že Česká televize zřejmě provedla jen to, oč byla státními úřady požádána.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy navazuje na krátkou analytickou reakci 11011 s názvem Podezřelé okolnosti v případu anonymního ohlášení »bomb« v ČR.

22. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (12009)

Zpravodajský produkt je pokračováním specifické analýzy započaté v produktu 12008 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 1/2). V prvním díle specifické analýzy byly předloženy okolnosti rozebírané situace a vysvětleny záležitosti vlivových operací1. Následně byl prezentován úvod k samotné analýze, která se bude týkat především tučně zvýrazněného textu, jenž je v prvním díle specifické analýzy součástí tzv. podkladu pro analýzu.

Analytický rozbor zahájíme vyjádřením ředitele CIA.

20. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (12008)

Opakovaná vystoupení ředitele CIA1 k utajované části zprávy společné komise, jež se týká útoků spáchaných 11. září 2001 na území USA, jsou jednou z ukázek vedení vlivových operací2, ve kterých má postava ředitele Ústřední zpravodajské služby Spojených států vždycky své místo a svou roli s mluveným textem.

Vlivová operace je obecně vedena proti Saúdské Arábii, přičemž směrem k široké veřejnosti je rozpracována do podoby klamné operace3 s cílem ovlivnit veřejné mínění požadovaným směrem.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy rozšiřuje krátkou analytickou reakci 12005 pod názvem Vláda USA vyvíjí nátlak na Saúdskou Arábii a umožňuje pohled na způsob rozboru situace, v níž hraje jednu z hlavních rolí vedoucí funkcionář státní zpravodajské služby.  

16. červen 2016
Předplatitelé

Odborný výklad (21008)

Před čtením (studiem) tohoto zpravodajského produktu je vhodné se nejprve seznámit s obsahem odborného výkladu 21005 s názvem Když se řekne zpravodajské vědění.

Zpravodajské vědění používáme tam, kde je obtížné získat ucelené faktické či pravdivé údaje, popřípadě v situaci, kdy tyto údaje ještě nemáme k dispozici, avšak je nutné učinit „nějaký“ závěr pro podporu rozhodovacího procesu politiků a vojenských velitelů. Můžeme tak vytvářet zpravodajské vědění o události, která se již odehrála, kdy se snažíme objasnit příčiny a pozadí jejího vzniku a závěry využít pro další šetření či pro přijetí konkrétních opatření a pro usměrnění následné činnosti vojenských a bezpečnostních složek, anebo můžeme formovat zpravodajské vědění o tom, co se teprve stane (například ve spojitosti s vývojem v určité oblasti nebo vývojem a dopady konkrétní již iniciované události apod.). Zkoumání příčin a sestavování či odhadování budoucího vývoje jsou sice dvě odlišně vymezené položky, současně se však jedná o položky, které se ve zpravodajském odvětví vzájemné prolínají. 

Vytváření zpravodajského vědění o budoucím vývoji neboli sestavování prediktivního zpravodajského vědění (predictive intelligence) je hlavní činností zpravodajských služeb a zpravodajských štábů, ale zároveň také činností nejobtížnější.

13. červen 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11014)

Vojenskou misi v Afghánistánu zahájili Američané v říjnu 2001. Postupně se k misi přidávaly další země, až jejich počet dosáhl čísla 48 včetně všech členských zemí NATO (28 zemí). Na přelomu roku 2014/2015 se změnil charakter mise1 a podle oficiálních prohlášení se cíl mise posunul od bojové podpory a podpory v budování státních institucí k podpoře v oblasti výcviku a poradenství. Politici a vojenští hodnostáři tento přechod prezentovali jako splnění cílů jedné mise a tím vytvoření podmínek pro misi druhou neboli následnou s „nebojovou“2 povahou. Avšak ve skutečnosti byly cíle splněny jen částečně a celý přechod a změna charakteru mise vyplynuly spíše z politických důvodů, které zároveň diktovaly mediální kampaň se snahou vytvořit u veřejnosti dojem, že situace v Afghánistánu se neustále zlepšuje.

Vojenská mise v Afghánistánu, bez ohledu na její charakter, dovrší na konci roku 2016 již 15. rok svého trvání, ale povstalecké skupiny včele s afghánským Tálibánem3 jsou stále činné, a dokonce získávají kontrolu nad některými oblastmi afghánských provincií. Tento stav je reálným podkladem pro hodnocení míry úspěchu mezinárodní mise. Avšak míra úspěchu je ošidná věc, neboť zpravidla platí, že každá činnost je buď úspěšná či neúspěšná, ostatní ohledně míry jej již polemika. A i přesto, že jsme v prvním odstavci označili cíle mise neurčitým politickým pohledem jako za částečně splněné, tak zdůrazňujeme, že v případě plnění vojenské mise žádné „částečně“ neexistuje. Vojenská mise či operace může mít pouze dva výsledky: splněna nebo nesplněna. V tomto případě musíme misi hodnotit jako nesplněnou, k čemuž předkládáme hlavní příčiny. První dvě příčiny zařazujeme do kategorie geopolitického původu, které pak ovlivňují, anebo z nich přímo vycházejí další tři příčiny, které řadíme do oblasti vojenské politiky.