Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

1. červenec 2016
Registrovaní

Specifická analýza (13006)

Zpravodajský produkt je pokračováním problematiky výzkumů veřejného mínění a navazuje na produkt 13004 Nepoctivé výzkumy veřejného mínění a jejich snadné odhalení (díl 1), ve kterém je všeobecný úvod do uvedené tematiky a analýza první oblasti, jež se týká výběru a formulace otázek. V tomto aktuálním produktu se věnujeme druhé oblasti spojené s prováděním výzkumu.1

Praktické provádění výzkumu je nejtěžší fází pro určení její nezávislosti a nestrannosti. Bez fyzické kontroly nikdo nezjistí, jak jsou vybíráni respondenti a jakým způsobem jsou jim pokládány otázky. Nelze ani zjistit, jak a v jaké míře jsou odpovědi respondentů zahrnuty do celkového výsledku, a zda není výsledek upraven jinými ovlivněnými skutečnostmi. Na vysvětlení pracovníků výzkumné agentury nelze úplně spoléhat. Metoda kvótního výběru, kterou výzkumné agentury obvykle používají, se může jevit jako objektivní, avšak právě proto, že je kvótní neboli cílená při svém výběru respondentů, je také snadno zneužitelná, anebo přinejmenším předpojatá (viz dále v textu).

Úroveň praktického provádění výzkumu lze velmi dobře hodnotit již podle sestavení celkového souboru pokládaných otázek. Pokud jsme se v prvním díle zaměřili na obsah a stylizaci jednotlivých otázek, tak nyní se soustředíme na vzájemný vztah mezi otázkami. Jedná se o případy, kdy vhodně zvolená otázka může znehodnotit otázku jinou, anebo kdy jsou během jednoho výzkumu, který se vztahuje k hodnocení dvou subjektů, používány dva rozdílné přístupy.

29. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza / případová studie (11016)

Zpravodajský produkt je pokračováním specifické analýzy zahájené v produktu 11015 „Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)". V prvním díle specifické analýzy jsme se zabývali popsáním události a motivem rozebíraného činu. Následně rozebereme příčiny události a vytvoříme analytický závěr.

27. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza / případová studie (11015)

Případ anonymního ohlášení falešných bomb na několika místech v České republice, který se udál 10. května 2016, je zvláštní nejenom v tom, jak byl ve svém provedení rozsáhlý, co se týče pokrytí velkého území České republiky (šest měst v pěti různých krajích včetně samostatného kraje Prahy), ale také v tom, jak byl podezřele vytěsněn ze světa událostí ve veřejnoprávní České televizi a především jejího zpravodajského kanálu ČT24 včetně internetové podoby.

V této specifické analýze rozebíráme možný motiv aktéra (aktérů), který je v řešené kauze zásadním vodítkem. Dále se věnujeme příčinám události, přičemž podezřelý přístup České televize množinu příčin rozšiřuje.

Již v úvodu analýzy podle prvotních poznatků skloubených s analytickými zkušenostmi můžeme říci, že anonymní volající byl s největší pravděpodobností pouze prostředníkem a že Česká televize zřejmě provedla jen to, oč byla státními úřady požádána.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy navazuje na krátkou analytickou reakci 11011 s názvem Podezřelé okolnosti v případu anonymního ohlášení »bomb« v ČR.

22. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (12009)

Zpravodajský produkt je pokračováním specifické analýzy započaté v produktu 12008 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 1/2). V prvním díle specifické analýzy byly předloženy okolnosti rozebírané situace a vysvětleny záležitosti vlivových operací1. Následně byl prezentován úvod k samotné analýze, která se bude týkat především tučně zvýrazněného textu, jenž je v prvním díle specifické analýzy součástí tzv. podkladu pro analýzu.

Analytický rozbor zahájíme vyjádřením ředitele CIA.

20. červen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (12008)

Opakovaná vystoupení ředitele CIA1 k utajované části zprávy společné komise, jež se týká útoků spáchaných 11. září 2001 na území USA, jsou jednou z ukázek vedení vlivových operací2, ve kterých má postava ředitele Ústřední zpravodajské služby Spojených států vždycky své místo a svou roli s mluveným textem.

Vlivová operace je obecně vedena proti Saúdské Arábii, přičemž směrem k široké veřejnosti je rozpracována do podoby klamné operace3 s cílem ovlivnit veřejné mínění požadovaným směrem.

Zpravodajský produkt ve formě specifické analýzy rozšiřuje krátkou analytickou reakci 12005 pod názvem Vláda USA vyvíjí nátlak na Saúdskou Arábii a umožňuje pohled na způsob rozboru situace, v níž hraje jednu z hlavních rolí vedoucí funkcionář státní zpravodajské služby.