Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

6. květen 2016
Předplatitelé

Praktický příklad (43002)

Ukázka zpravodajského žargonu se v tomto produktu vztahuje ke zpravodajským požadavkům*, které tvoří spojnici mezi výkonnými politiky či vojenskými veliteli na jedné straně a zpravodajskými důstojníky včetně jejich činnosti na straně druhé. 

4. květen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (12004)

Každá zpravodajská služba vytváří výroční hodnocení své vlastní zpravodajské činnosti. Takové hodnocení je utajovaným dokumentem, se kterým se seznamují nadřízení a odpovědní funkcionáři státní správy, respektive členové vládního kabinetu. Některé zpravodajské služby ale také zpracovávají neutajovanou verzi tohoto dokumentu, jež je určena pro širokou veřejnost. Jiné služby seznamují veřejnost se svou každoroční činností jen prostřednictvím ústního brífinku. A zbylé služby neposkytují veřejnosti žádné výroční shrnutí. Avšak jaký je vlastně význam těchto veřejných výročních zpráv? Slouží více veřejnosti, anebo samotným zpravodajským službám? A co je možné z nich kromě psaného textu zjistit?

2. květen 2016
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11009)

Vývoj ve světě nebyl nikdy jen samovolnou a přirozenou záležitostí, ale velkou měrou také dílem vlivných a mocných skupin a jednotlivců (vůdců), jež se snažili vyvolávat a usměrňovat průběh událostí ve svůj prospěch. Takové jsou dějiny především Evropy, Asie a později i Ameriky. A takový je vývoj i dnes. Lidé jsou za vším, ale někteří z nich chtějí být nad vším. Vliv lidského faktoru v podobě vlád mocností a vlivových uskupení, které jen stěží podléhají kontrolnímu mechanismu, nelze odstranit, ale ani ignorovat.

Chceme-li analyzovat a hodnotit vývoj v Evropě, musíme brát v úvahu světové mocnosti a záměry jejich zahraniční politiky. Nemůžeme tak činit jen jednosměrným pohledem na Východ, který je reprezentován zejména Ruskou federací. Jsme součástí Evropy, a proto se nemůžeme dívat na svět jako Američané, kteří vycházejí z odlišných a sobě vlastních předpokladů. Vlády evropských zemí tak nemohou rutinně přebírat stanoviska a záměry Spojených států, ale musí je nejprve konfrontovat s vlastními národními zájmy a bezpečnostní politikou.

Pokud rozebíráme úmysly Ruské federace, měli bychom se stejnou měrou zabývat i záměry Spojených států. Avšak přístup evropských politiků je zcela opačný a podřízený americkým zájmům ve světě jako těm jediným správným, přičemž máme již mnoho příkladů, které dokazují pravý opak. V tomto smyslu se Evropská unie a evropské země chovají jako politický nástroj USA bez ohledu na možné dopady americké politiky na situaci ve vlastních zemích a celkově v Evropě, především pak na situaci bezpečnostní. Část evropských politiků upřednostňuje cizí zájmy, přičemž předpokládá vlastní politický zisk. Důležitou úlohu by v této situaci měli sehrávat politici východoevropských zemí, kteří již jednu nadvládu zažili a kteří by měli o to více vystupovat ve prospěch nezávislé a bezpečné Evropy a odmítat nebezpečnou zahraniční politiku jakékoli země.

Současné dění ve světě ovlivní vývoj bezpečnostní situace v Evropě mnohem více, než tomu bylo v 80. a 90. letech minulého století. 

29. duben 2016
Registrovaní

Analytická úloha (32003)

Analytická úloha vychází ze zpravodajského produktu 12002 Analýza klamného vyjádření českého premiéra", který analyzuje a hodnotí sdělení českého premiéra k problematice terorismu. Zadání úlohy je zaměřeno na sestavení otázek tak, aby bylo možné prověřit a určit jednoznačnou povahu premiérova projevu. Otázky jsou určeny přímo autorovi ústního sdělení. 

Další analytická úloha, která vychází ze stejného původního produktu, je zaměřena na doplňující analýzu (viz produkt 31003 v podkategorii „Analýzy písemných a ústních zpráv“).

27. duben 2016
Předplatitelé

Odborný výklad (22004)

Všeobecným a nepřetržitým cílem zpravodajské činnosti a výsledného zpravodajského vědění1 je snižovat míru nejasností způsobenou mezerami v poznání zájmového subjektu/objektu a redukovat nepřehlednost situace včetně jejího vývoje na přijatelnou úroveň. Tento cíl může být plněn efektivně jen tehdy, znají-li zpravodajští důstojníci nejen zásady zpravodajské činnosti2 a podoby zpravodajského vědění3, ale především funkce zpravodajské činnosti vlastní zpravodajské služby (zpravodajského štábu / agentury).