Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

13. duben 2016
Registrovaní

Specifické hodnocení (11005)

Přesun vojenské jednotky USA přes území ČR (jaro 2015) měl podle všech prohlášení ukázat mobilitu amerických sil a zvýšit jejich akceschopnost. Avšak činnost, kterou američtí vojáci předvedli, není možné nazvat organizovaným taktickým nácvikem zásad přesunu a už vůbec nelze hovořit o plnění časových norem přesunu. Železniční přeprava by v tomto případě byla „mobilnější“ a dobu přesunu by zkrátila přibližně o polovinu včetně nakládky a vykládky. Celá vojenská činnost se tak snížila jen na zkušenost v přesunu po veřejných komunikacích. Je ale nutné objektivně doplnit, že vojáci USA vojenské cíle neplnili úmyslně, protože skutečné cíle přesunu byly čistě politické.1 Proč tedy čeští politici a vojenští funkcionáři prezentovali tuto aktivitu jako ryze vojenskou? Znali skutečné cíle přesunu a záměrně mátli veřejnost, anebo se vyjadřovali z neznalosti věci? Pravděpodobně od každého něco.

Americká vojenská aktivita byla dávána do souvislosti především s ruskou angažovaností na Ukrajině a tedy nutností procvičit vojenský přesun přes část Evropy. Avšak takový přesun, jaký byl proveden, nelze propagovat jako vojenskou připravenost a už vůbec nelze takto soupeřit s ruskými ozbrojenými silami. 

12. duben 2016
Předplatitelé

Praktický příklad (43001)

Ukázka zpravodajského žargonu se v tomto produktu týká odborných názvů různých vojenských dokumentů vytvořených v rámci zpravodajského procesu* jak na podporu zpravodajských závěrů*, tak pro jejich srozumitelnější objasnění během brífinků pro velitele (politika). K takovým dokumentům mohou patřit rozličné grafy, schémata, modely, tabulky apod.

11. duben 2016
Předplatitelé

Specifické hodnocení (11004)

Přesun americké vojenské jednotky přes české území (jaro 2015) byl z vojenského hlediska jen pohodlným a rozvláčným výletem a v žádném případě nebyla tato činnost podřízena nácviku taktických zásad přesunu a už vůbec ne plnění časových norem. Čeští politici a vojenští hodnostáři, kteří tento přesun podpořili a propagovali v médiích, tak veřejnosti předkládali nepravdivá zdůvodnění. Pokud ale nebyly plněny cíle vojenské (rozuměj výcvikové), vyvstávají do popředí cíle politické.

10. duben 2016
Registrovaní

Zpravodajské cvičení - zadání (33001)

Úvodní poznámka ke cvičení: Situace vychází ze zahraniční operace jiné než válka*, ve které je úkolem zpravodajských důstojníků* provádět zpravodajskou podporu místním bezpečnostním složkám. Cvičení se skládá ze tří částí: zadání, průběžné řešení s dalším vývojem situace a závěrečné řešení.

8. duben 2016
Registrovaní

Analýza s výkladem (42002)

Ve spojení s teroristickými útoky v Evropě začali čeští vedoucí funkcionáři používat zvláštní terminologické spojení v různých obměnách. Z úst politiků, ale také představitelů zpravodajských služeb tak od loňského roku (2015) můžeme slyšet slovní spojení jako „bezprostřední nebezpečí“, „aktuální hrozba“, „akutní nebezpečí“ apod. Všechny tyto slovní varianty skutečně zazněly, ale závažné je, že je vyslovili lidé, kteří by měli vědět, o čem hovoří, pokud to není jejich alibistický záměr. V každém případě je to znak úrovně odborné způsobilosti a ukázka vztahu mezi vládou a zpravodajskými službami*. Takovéto řečnické vystupování demonstruje dva základní nedostatky, přičemž slova bezprostřední, aktuální nebo akutní je možné použít, avšak jen za určitých podmínek. Kromě toho ani slova jako „nebezpečí“ či „hrozba“* nejsou v tomto kontextu v pořádku.