Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

25. březen 2016
Registrovaní

Analytická úloha - zadání (31001)

Obecná poznámka: Předmětem analýzy je vždy obsah ústní a/nebo písemné zprávy a výsledky řešení se tak vztahují jen ke zprávě samotné a někdy i k tomu, jak je zpráva podána (prezentována veřejnosti). Některé skutečnosti a souvislosti (pozadí zprávy) tak mohou zůstat skryty (často záměrně), čímž může být výsledek analýzy neúplný a jen přibližný. Některé zprávy jsou ale tak jednoznačné, že nepotřebují k přesnější analýze žádné doplnění. Naopak jiné zprávy jsou svými původci či prostředníky podány tak vyhýbavě a neurčitě, že je nutné klást doplňující otázky. Avšak už tento projev samotný obsahuje hodnotné prvky k analýze. Podrobněji k analýzám písemných a ústních zpráv viz Úvodník do podkategorie.

Úvodní poznámka k úloze: Řešení analytické úlohy není spojeno s jinými případy vojenských operací, ani se znalostmi taktických zásad činnosti speciálních sil USA. Cílem je odpovědět na otázky právě a jen k textu uvedeného v zadání úlohy. 

23. březen 2016
Registrovaní

Specifické hodnocení (12001)

Státní zpravodajské služby jsou nehledě na svou odbornou a profesionální úroveň navždy odsouzeny k tomu, aby byl negativně ovlivňován jejich výkon. Záměrné i nevědomé ovlivňování omezuje jejich schopnosti a znehodnocuje výsledky jejich práce. Omezené schopnosti státních zpravodajských služeb však nespočívají primárně v personálu a financích, ale vycházejí z příčin, které mají svůj původ v tom, že zřizovatelem a řídícím orgánem zpravodajských služeb je stát neboli vláda. Je to paradox státní správy, kde na jedné straně mohou mít zpravodajské služby vytvořeny veškeré podmínky pro svoji práci, ale na straně druhé mohou být pod vlivem těch nejzvláštnějších omezení. Rozlišujeme tři zásadní příčiny, které omezují schopnosti státních zpravodajských služeb.

21. březen 2016
Registrovaní

Odborný výklad (22003)

Termín „zpravodajská agentura“ může být v českém prostředí spojován jak s mediálním zpravodajstvím, tak se zpravodajskou službou. Je to způsobeno i tím, že český jazyk, jakkoli bohatý na slova, má pro dvě rozdílné činnosti jeden výraz. Proto můžeme říci, že není zpravodajství jako zpravodajství. Jedno zpravodajství provádí zpravodaj a jiné zpravodajství zase zpravodajec. Obojí je sice práce s informacemi, ale účel a způsob práce, jakož i její výsledek se liší. Označení pracovníků zpravodajské agentury ale již jednoznačně vypovídá o určení agentury. Výkon profese redaktora či reportéra je zřetelně odlišný od činnosti zpravodajského důstojníka neboli zpravodajce. Pokud ale mluvíme o zpravodajské agentuře jako o zpravodajské službě, co potom znamená termín tajná služba, jenž se v českém prostředí vyskytuje častěji než označení zpravodajská služba? 

18. březen 2016
Registrovaní

Odborný výklad (21005)

Zpravodajské vědění (intelligence) ve významu zpravodajské činnosti nelze nalézt v psaných textech nebo ústních vyjádřeních. Zpravodajské vědění je něco, co není přímo vysloveno, ani napsáno. Zpravodajské vědění vzniká zkoumáním informací z ústních a písemných zpráv, ale také pozorováním zájmových aktérů (vystupování a chování civilních a vojenských, případně policejních funkcionářů a ostatních zapojených osob), kteří vytvářejí určitou situaci a zavdávají podmínky k jejímu vývoji.

16. březen 2016
Registrovaní

Souhrnné hodnocení (11001)

Tvrzení o tom, že tzv. studená válka skončila v r. 1991 a že v r. 2014 započala studená válka nová, nesouhlasí s charakterem událostí právě v období mezi uvedenými lety. Faktické údaje z období dlouhého 23 let předkládají znaky o jejím jednostranném pokračování.