Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

2. září 2016
Předplatitelé

Odborný výklad (21010)

Každá činnost v jakékoli profesi je prováděna podle určitých zásad, které svojí podobou vytvářejí celou škálu různých alternativ. Tato škála může začínat jednoduchým souborem základních bodů a končit podrobným výčtem konkrétních pravidel a instrukcí. Jakékoli zásady by měly příslušnou činnost usnadňovat a nikoli ji svazovat. Vybrané praktické zásady jsou pak ve spojení s reálnou situací využívány pro tvorbu různých pracovních a operačních postupů hovorově nazývaných jako „kuchařka“. Stejně je tomu i ve zpravodajské činnosti, kde je výchozí soubor všeobecných zásad reprezentován základním modelem zpravodajské činnosti, o kterém se hovoří buď jako o zpravodajském procesu, anebo zase jindy jako o zpravodajském cyklu.

Toto dvojaké označení mate i zpravodajské specialisty, což je často důvodem k tomu, že tuto věc raději dále nerozebírají. Jenže se jedná o základní zpravodajský model, od kterého se odvíjí další souvislosti, a proto je důležité co nejpřesněji odlišit a definovat počáteční termíny ve zpravodajském názvosloví. Zpravodajský důstojník, především pak zpravodajský analytik se snaží vytvořit co nejlepší zpravodajské vědění1* o určité záležitosti, ale jak dobře rozliší fakta*, předpoklady*, domněnky* a další položky, když od samého počátku nebude mít jasno v tom, co je cyklus a co je proces? Vycházíme z profesionální zásady, že zpravodajské vědění začíná znalostí definic odborných termínů, což považujeme za důležité právě při práci s informacemi*, jež obsahují množství různorodých údajů*. Avšak stejně jako ve všech oblastech, tak i v odborném zpravodajském názvosloví není nic neměnného a vše se neustále vyvíjí v prostoru a času (bližší vysvětlení v závěru produktu).

Postavení výchozího zpravodajského modelu není narušováno jen jeho dvojakým označováním, ale také polemikou, zda model nepředstavuje jakousi fádní šablonu, která je již dávno překonána, čímž nemá přílišného praktického využití.  

Co vlastně výchozí zpravodajský model představuje? Jedná se o proces, nebo cyklus? Je model překonaný a v praxi nepoužitelný, anebo je stále platným souborem zpravodajských zásad?

30. srpen 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (11022)

Výsledek referenda o setrvání či vystoupení Velké Británie z Evropské unie (EU) odhalil narušení plánu na využití jednotné EU k politicko-vojenským účelům a obavy, že by tento plán mohl být záhy oslaben reakcemi zemí, které by chtěly následovat Velkou Británii v uspořádání referenda. Následně Brexit potvrdil a ještě více odhalil, jaké skutečné vztahy panují v trojúhelníku USA, NATO a EU, a tím také reálné cíle Američanů, kteří se bez jednotné Evropy neobejdou v působení proti Ruské federaci a jiným zemím v dalším pořadí. Situace v EU společně s výroky politiků o ohrožení míru v Evropě pak dále potvrdila pravé záměry ohledně asociačních dohod s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem.1

Zpravodajský produkt navazuje na první díl stejnojmenného dokumentu 11021 Co odhalila a potvrdila „operace BREXIT" (díl 1/2) a hodnotí situaci západních zemí po britském referendu ve vztahu k Ruské federaci a dále předpovídá vývoj v Evropě, která se stala těžištěm v soupeření mezi USA a Ruskou federací.

Bývalý britský premiér David Cameron naplánoval a provedl „operaci BREXIT“, avšak ze tří vytyčených cílů dosáhl jen na jeden z nich (blíže v předchozím díle viz produkt 11021). Výsledkem byla Cameronova rezignace a zahájení procesu, na jehož konci by měla Velká Británie opustit EU. Svým počínáním narušil britský expremiér politiku USA v Evropě. Kromě Camerona i američtí politici hodnotili riziko „operace BREXIT“ za přijatelné, ale na počátku roku 2016 svůj názor přehodnotili a dospěli k závěru, že by bylo nejlepší, kdyby se žádné referendum nekonalo. Cameron však podstoupil riziko, jež se změnilo z přijatelného na zvýšené, neboť referendum k členství v EU bylo ve volebním programu jeho strany pro volby v roce 2015 a jeho odmítnutím či posouváním by si tak jako tak uškodil. Americkým představitelům tedy nezbylo nic jiného, než se veřejně účastnit kampaně na ovlivnění výsledku referenda ve prospěch setrvání Británie v EU, čímž nestranným čtenářům a posluchačům odhalili své skutečné záměry s Evropou. Je to opakovaný „paradox“ americké zahraniční politiky, kdy vedoucí činitelé usilují o dosažení určitého cíle v jedné oblasti své zahraniční politiky, avšak posléze, když je tento cíl naplňován, začíná negativně ovlivňovat cíl v jiné oblasti jejich zahraniční politiky. To se nyní děje v souvislosti s migrací lidské populace do Evropy, kterou Spojené státy podporují a kterou na jejich popud začaly v roce 2014 administrativně organizovat vedoucí evropské mocnosti v rámci EU, aby v roce 2015 mohla být zahájena (podrobněji k organizaci a cílům migrace viz produkty 11035 Nelegální migrace jako plánovaný a řízený proces - díl 1/2" a 11036 Nelegální migrace jako plánovaný a řízený proces - díl 2/2"). V té době nikdo nepředpokládal, že evropská migrační politika bude zásadním faktorem pro volbu hlasování v britském referendu a narušením naplňování cíle ve východní Evropě prostřednictvím jednotné EU.

25. srpen 2016
Registrovaní

Souhrnné hodnocení a předpověď (11021)

Záležitost ohledně vystoupení Velké Británie z Evropské unie (EU) odhalila skutečný stav a možnosti Západu v organizovaném působení proti reálným i záměrně vytvořeným hrozbám. Kromě toho uvedená záležitost potvrdila, kam je EU směrována a kdo ji významně ovlivňuje.1 Samotné referendum o takzvaném „britském odchodu“ z EU označovaném jako Brexit referendum („British Exit“) naznačovalo již od svého prvního zveřejnění (leden 2013) zajímavé pozadí. Celé dění  nese prvky promyšlené „vlivové operace“, která působením určitých událostí, přehlížením dění v širším měřítku a přílišným sebevědomím skončila neúspěšně. Proto nenazýváme diskutovanou událost pouze Brexitem, nýbrž „operací BREXIT“, jež je pevně spjata se zahraniční a bezpečnostní politikou jak Velké Británie a EU, tak především Spojených států. 

Velká Británie je významným spojencem Spojených států v provádění zahraniční politiky, avšak i zde existuje občasný odpor některých britských státních institucí, jejichž vedoucí funkcionáři se obávají přílišného usměrňování vlastní politiky ze strany USA se snahou vědět co nejvíce o britských záměrech a činnostech (k těmto institucím patří také britské zpravodajské služby). Velká Británie byla vždy první a někdy i jedinou zemí, která fyzicky podporovala americké vojenské operace v zahraničí. Pro USA bylo ale stejně důležité, že Británie byla jednou z vedoucích členských zemí Evropské unie, tedy organizace, kterou Američané potřebují a budou ještě více potřebovat jako jednotný celek pro naplňování své zahraniční politiky, a to primárně pro své obchodní aktivity v Evropě a pro působení proti Ruské federaci.

22. srpen 2016

Analytická úloha (31009)

Úvodní poznámka: Memoáry z prostředí zpravodajských služeb mohou být zajímavým čtením s nahlédnutím do zákulisí práce zpravodajských důstojníků ve vztahu ke skutečné situaci. Avšak memoáry (vzpomínky či paměti) jsou vzhledem k osobě autora jen jedním úhlem pohledu, který může leccos postrádat a naopak některé věci zase nadmíru zdůrazňovat. Ale i přesto může mít tento vzpomínkový výřez svoji náležitou hodnotu, pokud je autor schopen a ochoten se co nejvíce přiblížit pravdě, a především oddělit své osobní zážitky od svých vlastních názorů a hodnocení. Memoáry jsou totiž subjektivním svědectvím, což je důležitější prvek, než úhel jednoho pohledu. Subjektivní svědectví může být zkresleno a podáno ve prospěch autora (svědka). Na druhou stranu může autor v některých svých zážitcích nechtěně odhalit určité skutečnosti, které ani vylíčit nechtěl, čímž se obvykle změní celkový stav popisovaných věcí.

Následující úloha je názornou ukázkou toho, kdy se autor soustředí na vyprávění zábavné historky, ale přitom nevědomě prozrazuje něco, co může být považováno taktéž za určité svědectví v určité záležitosti. 

ZADÁNÍ

Úryvek pochází z knihy „Labyrint zpravodajských služeb" a týká se výletu skupiny příslušníků FBI* do Karlových Varů po pracovním jednání se zaměstnanci ÚZSI* v Praze.

* Bližší vysvětlení k organizacím FBI a ÚZSI viz produkt 41001 ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze"

Text k analýze

... a pracovníci FBI se chystali domů. Před odletem jsme pro ně uspořádali výlet do Karlových Varů. Jeden zpravodajec se nabídl, že je bude doprovázet, protože má v Karlových Varech známého, který obchoduje s křišťálem a udělá hostům dobrou cenu. Po návratu ke mně přišel s vytřeštěnýma očima: „Představte si, pane náměstku, ten blbec sebe i mě dekonspiroval jedním šmahem!" A líčil líbeznou scénu, kdy Joe Franklin, jehož představil svému známému obchodníkovi, před nímž vystupoval jako pracovník v zahraničním obchodě, vytáhl „placku" a pravil v obchodě plném cizích lidí: »Já jsem special agent FBI a tohle je můj kamarád z české rozvědky! «Nejraději bych ho zabil, ale pak jsem z toho udělal žert, všichni se zasmáli, ale nevím, jestli to zabralo," řekl zpravodajský důstojník. „Řekněte mi, pane náměstku, co je to za lidi?" zeptal se na odchodu z kanceláře. Inu, co říci? Jen to, že každý dobrý skutek bývá po zásluze potrestán! 

Úkoly k analýze

1) Jaký obecný závěr můžeme učinit z uvedeného textu o činnosti pracovníků ÚZSI?

2) Jakou argumentaci je možné uvést pro učiněný obecný závěr? (Agentura EXANPRO shrnula argumentaci do čtyř bodů.)

 

Řešení analytické úlohy

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 ↓

 

 

Nápověda

  • Závěr se vztahuje k profesionální úrovni pracovníků ÚZSI.
  • Profesionální úroveň se v tomto případě dotýká základních pracovních zásad (postupů) a volby vhodné činnosti podle situace včetně prevence neboli předcházení určitým situacím.

 


Zpravodajský produkt 31009
Analytická úloha
© 2016 Agentura EXANPRO

 

18. srpen 2016
Registrovaní

Specifická analýza (13008)

Zpravodajský produkt je zakončením třídílné série věnované problematice výzkumů veřejného mínění. První díl této série obsahuje všeobecný úvod do uvedené tematiky a analýzu první oblasti, jež se týká výběru a formulace otázek, viz produkt 13004 Nepoctivé výzkumy veřejného mínění a jejich snadné odhalení (díl 1)" .Druhý díl série je zaměřen na provádění výzkumů, viz produkt 13006 Nepoctivé výzkumy veřejného mínění a jejich snadné odhalení (díl 2). V závěrečném třetím a aktuálním dílu rozebíráme, jak jsou výsledky výzkumů interpretovány tvůrci výzkumu neboli pracovníky výzkumných agentur a jak jsou poté tyto výsledky a interpretace představovány pracovníky médií.1

Tvůrci výzkumů veřejného mínění doplňují své výzkumy o vlastní komentáře, které jsou však jejich subjektivními názory. V komentářích se snaží vysvětlit, proč občané odpovídali tak, jak odpovídali, což je však obtížná věc, neboť nelže číst rozpoložení mysli jednotlivých respondentů, natož toto rozpoložení popsat. Komentáře výsledků jsou již klamné v tom, pokud se zabývají jen samotnými výsledky a nikoli také formulací otázek a způsobem jejich položení, což mnohdy ovlivní značný počet odpovědí. V některých případech jsou komentáře zkreslenými závěry, jež jsou často jen podsouváním zavádějící argumentace. Tato argumentace může plynout z předpojatosti vedoucího pracovníka výzkumné agentury vůči určitým osobám, jež byly předmětem výzkumu. Avšak nemusí se jednat o předpojatost, ale o záměrné shrnutí podle potřeb zadavatele. Každý zadavatel si výzkum platí, ale také od výzkumu něco očekává. A pokud si chce agentura uchovat přízeň zadavatele pro budoucí zakázky, je pro ni důležité uspokojit očekávání zadavatele příznivým způsobem. Tím se vracíme k průběhu celého výzkumu, tedy k tomu, jak jsou vybírány a formulovány otázky, jak je výzkum prováděn a jak jsou výsledky výzkumu interpretovány. Jedná se o tři věci, které mohou i jednotlivě znevážit celý výzkum veřejného mínění. Samotná interpretace může výsledek výzkumu znevážit hned dvakrát, a to nesprávnou interpretací tvůrci průzkumu veřejného mínění a nesprávnou interpretací pracovníky sdělovacích prostředků, kteří výsledky i s prvotní interpretací přejímají a doplňují je vlastními komentáři a stanovisky (média mohou být zadavateli konkrétních výzkumů, anebo jen informují o výsledcích výzkumů s vážnými a zajímavými tématy). Pochybnost výzkumů se tak může řetězit od zavádějícího výběru a formulace otázek přes sporné provádění výzkumů až po dvojitou neobjektivní interpretaci jejich výsledků. Pokud je cokoli formulováno a prováděno nesprávně neboli pokud chybí nezávislost a nestrannost, je samotný závěr čili v tomto případě interpretace výsledků taktéž nesprávná.

Následně rozebereme skutečné příklady neúplné, zavádějící a až manipulativní interpretace. Závažné na dezinterpretacích výsledků výzkumů veřejného mínění shledáváme především to, že se jich aktivně účastní též pracovníci veřejnoprávních médií čili zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu.