Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

16. červen 2016
Předplatitelé

Odborný výklad (21008)

Před čtením (studiem) tohoto zpravodajského produktu je vhodné se nejprve seznámit s obsahem odborného výkladu 21005 s názvem Když se řekne zpravodajské vědění.

Zpravodajské vědění používáme tam, kde je obtížné získat ucelené faktické či pravdivé údaje, popřípadě v situaci, kdy tyto údaje ještě nemáme k dispozici, avšak je nutné učinit „nějaký“ závěr pro podporu rozhodovacího procesu politiků a vojenských velitelů. Můžeme tak vytvářet zpravodajské vědění o události, která se již odehrála, kdy se snažíme objasnit příčiny a pozadí jejího vzniku a závěry využít pro další šetření či pro přijetí konkrétních opatření a pro usměrnění následné činnosti vojenských a bezpečnostních složek, anebo můžeme formovat zpravodajské vědění o tom, co se teprve stane (například ve spojitosti s vývojem v určité oblasti nebo vývojem a dopady konkrétní již iniciované události apod.). Zkoumání příčin a sestavování či odhadování budoucího vývoje jsou sice dvě odlišně vymezené položky, současně se však jedná o položky, které se ve zpravodajském odvětví vzájemné prolínají. 

Vytváření zpravodajského vědění o budoucím vývoji neboli sestavování prediktivního zpravodajského vědění (predictive intelligence) je hlavní činností zpravodajských služeb a zpravodajských štábů, ale zároveň také činností nejobtížnější.

13. červen 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení (11014)

Vojenskou misi v Afghánistánu zahájili Američané v říjnu 2001. Postupně se k misi přidávaly další země, až jejich počet dosáhl čísla 48 včetně všech členských zemí NATO (28 zemí). Na přelomu roku 2014/2015 se změnil charakter mise1 a podle oficiálních prohlášení se cíl mise posunul od bojové podpory a podpory v budování státních institucí k podpoře v oblasti výcviku a poradenství. Politici a vojenští hodnostáři tento přechod prezentovali jako splnění cílů jedné mise a tím vytvoření podmínek pro misi druhou neboli následnou s „nebojovou“2 povahou. Avšak ve skutečnosti byly cíle splněny jen částečně a celý přechod a změna charakteru mise vyplynuly spíše z politických důvodů, které zároveň diktovaly mediální kampaň se snahou vytvořit u veřejnosti dojem, že situace v Afghánistánu se neustále zlepšuje.

Vojenská mise v Afghánistánu, bez ohledu na její charakter, dovrší na konci roku 2016 již 15. rok svého trvání, ale povstalecké skupiny včele s afghánským Tálibánem3 jsou stále činné, a dokonce získávají kontrolu nad některými oblastmi afghánských provincií. Tento stav je reálným podkladem pro hodnocení míry úspěchu mezinárodní mise. Avšak míra úspěchu je ošidná věc, neboť zpravidla platí, že každá činnost je buď úspěšná či neúspěšná, ostatní ohledně míry jej již polemika. A i přesto, že jsme v prvním odstavci označili cíle mise neurčitým politickým pohledem jako za částečně splněné, tak zdůrazňujeme, že v případě plnění vojenské mise žádné „částečně“ neexistuje. Vojenská mise či operace může mít pouze dva výsledky: splněna nebo nesplněna. V tomto případě musíme misi hodnotit jako nesplněnou, k čemuž předkládáme hlavní příčiny. První dvě příčiny zařazujeme do kategorie geopolitického původu, které pak ovlivňují, anebo z nich přímo vycházejí další tři příčiny, které řadíme do oblasti vojenské politiky.

10. červen 2016
Registrovaní

Analytická úloha - zadání (31007)

Úvodní poznámka k úloze: Analytická úloha je zaměřena na prověření věrohodnosti informací, které médiím poskytují vojenští a političtí zástupci zemí sdružených do vojenské koalice, jejíž náplní je působení proti „Islámskému státu“ (IS) v Iráku a Sýrii. V prověřování informací ale nelze oddělit zásah novinářů, kteří poskytnuté informace interpretují do médií a často posouvají nebo dokonce mění jejich význam. Informace v analytické úloze se vztahují převážně k lidským ztrátám1 v podobě zabitých bojovníků na straně IS. 

Cílem úlohy je vytvořit „zpravodajské vědění“2 o úrovni působení zemí koalice proti IS a zhodnotit věrohodnost předkládaných informací.

Správně provedená analýza předložených informací odkrývá zajímavá zjištění o působení proti Islámskému státu.

1 Lidské ztráty se skládají z mrtvých a zraněných osob. Ve vojenské oblasti jsou to navíc zajatí a pohřešovaní vojáci či ozbrojenci. Mezi ztráty tedy obecně patří osoby, jež jsou vyřazeny z bojové činnosti. V naší analytické úloze se ale soustředíme na počty zabitých příslušníků IS, jelikož je to jediná položka ze ztrát, která byla zveřejněna. Počty zraněných nejsou odhadovány a nejsou tak ani k dispozici. V části řešení analytické úlohy je však k situaci zraněných militantů uveden zajímavý analytický závěr. 

2 Objasnění termínu „zpravodajské vědění“ je obsahem produktu 21005 Když se řekne zpravodajské vědění.

Podrobněji k analýzám písemných a ústních zpráv viz úvodník do podkategorie

8. červen 2016

Krátká analytická reakce (12007)

Ukrajinská kontrazpravodajská služba1 SBU2 zveřejnila 4. června 2016 informaci o zadržení francouzského občana, který se snažil převést zbraně a výbušniny z Ukrajiny do západní Evropy, přesněji do Francie. Celá prezentovaná událost, jež se skládá ze zadržení údajného teroristy a z předloženého příběhu o pozadí celé kauzy, obsahuje celou řadu slabých míst. V krátké analytické reakci shrnujeme hlavní sporné body, jimiž lze zpochybnit celý případ.

Kontraband pochází z východní Ukrajiny (?)

Ukrajinské úřady nesdělily, kde byla předávka zbraní a výbušnin provedena, zato však uvedly, že zadržený Francouz kontaktoval jakéhosi velitele ve východní části Ukrajiny. Pokud by tedy dojel až na území ovládané separatisty a poté zpět se „zbožím“, musel by dvakrát projet kontrolními stanovišti ukrajinských bezpečnostních sil, které se tam z přirozených důvodů nacházejí. Pokud se tak stalo a Ukrajinci o něm věděli, je podivné, že ho nezadrželi dříve a čekali, až projede celou zemí a dorazí k polské hranici. Pokud by se předávka uskutečnila mimo území separatistů, musel by být zadržen i někdo ze strany předávajících. Avšak zástupci ukrajinských úřadů nic takového neoznámili.

Osobním automobilem přes celou Ukrajinu (?)

Jestliže Francouz převzal kontraband na východě Ukrajiny, tak svým vozidlem urazil zhruba 1 200 km, než byl na nejsevernějším ukrajinsko-polském hraničním přechodu zadržen. Zajímavé a riskantní vyčkávání, které podle dostupných poznatků nic nepřineslo (nikoho dalšího nekontaktoval, s nikým dalším se nesetkal). Příslušníci bezpečnostních sil přitom někoho dalšího ani neočekávali, jelikož o „pachateli“ hovořili jako o jednotlivci, který se rozhodl pro samostatný úkol, neboť nesehnal podle nich nikoho pro asistenci k převozu zbraní.

Kontraband viditelný za okénky automobilu (?)

Nejzajímavější na případu je, že celé převážené zboží v podobě několika kusů vojenských zbraní, munice a výbušnin naložil francouzský občan do osobního automobilu Renault Kangoo II, a to ještě tak, že za okénky byly zřetelně vidět bedny či krabice naskládané až ke stropu vozu, čímž bylo jasné, že budou muset být nejpozději na hranicích zkontrolovány (viz obrázek z videozáznamu SBU). V případě typu vozidla je  kuriózní, proč Česká televize uvedla, že Francouz použil obytný vůz.

Kdo je zadržený spolujezdec a jaká byla jeho úloha (?)

Na videozáznamu je zřetelné, že spolu s francouzským občanem byl zadržen i jeho spolujezdec ve vozidle, avšak ukrajinské úřady k tomu nic neoznámily. Proč?

Za plány Francouze stojí ruská „tajná služba“ (?)

Základní otázkou je, jaký prospěch by to Rusům přineslo a proč by to řešili přes Ukrajinu a ještě přes tak pochybnou a jako cizince „profláknutou“ osobu?

ZÁVĚR

Otazníků k případu je celá řada, ale nikdo se neptá a úřady nic dalšího nezveřejňují. Pozoruhodný je údajný plán na provedení 15 teroristických útoků proti různým cílům včetně dopravní infrastruktury. Zvláštní je i to, proč byla zadržena dosud jen jedna osoba, i když je patrné, že zbraněmi měla být vyzbrojena skupina minimálně pěti osob. Francouzské úřady mlčí a pravděpodobně přemýšlejí, zda se na území Francie pohybují útočníci, kteří čekali na tuto zásilku, anebo zda se jednalo o zinscenovaný případ, při kterém Ukrajincům asistoval někdo ze zahraničních „spojenců“.

Vzhledem k analytické zajímavosti celé záležitosti je uvedený případ podrobněji rozebrán jako interní produkt, který je doplněn možným záměrem celé kauzy a částečnými poznatky o tom, jak se pašování zbraní a příprava teroristického útoku skutečně provádějí (viz Spanilá jízda „francouzského teroristy” – případová studie v Přehledu zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy). 

Zpravodajské produkty s bezpečnostní tematikou:

Zpravodajské produkty zaměřené na Ukrajinu:


1 Definice termínu „kontrazpravodajská služba“ je uvedena v produktu 41001 ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze".

2 SBU je ukrajinská bezpečnostní služba s kontrazpravodajským určením. Její název v ukrajinském jazyce je „Служба Безпеки України“ (СБУ). Doslovný překlad je „Služba bezpečnosti Ukrajiny“, avšak název se běžně překládá jako „Bezpečnostní služba Ukrajiny“, což je z hlediska českého jazyka přirozenější pojmenování. Do anglického jazyka se překládá jako „Security Service of Ukraine“.


Zpravodajský produkt 12007
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
6. červen 2016
Registrovaní

Specifické hodnocení (13005)

V českých médiích se kdysi objevil zajímavý závěr z jednoho mezinárodního vojenského cvičení ve Spojených státech. Podle českých novinářů byli čeští vojáci na tomto cvičení tak dobří, že jim Američané říkali „ďábelští psi“. Jak to bylo ve skutečnosti?

Článek je příkladnou ukázkou zavádějících výstupů v médiích.