Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

26. květen 2018

Krátká analytická reakce (12041)

Britské úřady provedly další akci ve hře se Skripalovými, když 23. května 2018 uvolnily krátký videozáznam s vyjádřením Julie Skripalové. Zároveň zveřejnily její písemné vyjádření, které je psáno jak v anglickém, tak ruském jazyce (viz níže). Avšak obsah a způsob celého provedení jenom prohlubuje podezření o hře britských úřadů s osudem Skripalových. 

Analytický rozbor ústního a písemného vyjádření vyzdvihuje množství nesrovnalostí v obsahu obou položek a dále řadu opomenutých věcí, které byly úmyslně vynechány, ale které se v těchto situacích pro větší důvěryhodnost obvykle zahrnují do obsahu i způsobu provedení. 

Analytický rozbor je součástí samostatného produktu, ale na úvod můžeme uvést, že jedna z mnoha zvláštností je to, že chybí jasný důkaz o přesné době uskutečnění ústního i písemného vyjádření, což je zcela základní věc. Julie sice hovoří o 20 dnech v kómatu a od britských úřadů víme, že byla z nemocnice propuštěna 9. dubna, jenže ani jeden z těchto dvou údajů nebyl ze strany Britů důvěryhodně prokázán a poskytnuté údaje není možné ani ověřit.

Julie mohla být z nemocnice převezena klidně již v polovině března a o 20 dnech v kómatu mohla mluvit předepsaným způsobem už například 14. března, což bylo jen deset dnů po incidentu. Jsou to věci, které přitěžují britským úřadům, neboť nedokládají aktuální stav osoby. Vyjádření Skripalové bylo uvolněno 23. května, avšak nebylo upřesněno ani jinak doloženo, kdy přesně bylo ústní a písemné prohlášení skutečně učiněno. 

Ze všech nesrovnalostí jsme prozatím nadnesli jenom jednu – nesrovnalost časovou. Další věcí je to, že když už se vyjádřila Julie Skripalová, měl by se vyjádřit také Sergej Skripal, jenž byl údajně taktéž propuštěn z nemocnice, lépe řečeno přemístěn na neznámé místo (17. května). Uvidíme jak si s tím britské úřady poradí, nebo jak odůvodní jeho izolaci od sdělovacích prostředků a veřejnosti. 

Níže je předloženo písemné vyjádření Julie Skripalové v obou podobách, přičemž již krátkým zkoumáním lze nalézt několik nesrovnalostí, které vytvářejí otázky, na něž by měly britské úřady umět odpovědět.

Písemné vyjádření v anglickém jazyce 

Písemné vyjádření v ruském jazyce 

 

Související zpravodajské produkty:


Zpravodajský produkt 12041
Krátká analytická reakce
© 2018 Agentura EXANPRO
24. květen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza a předpověď (11069)

Dnes 24. května 2018 odmítl americký prezident schůzku se svým protějškem ze Severní Koreje. Ve svém dopise nejvyššímu představiteli S. Koreje to odůvodnil nedávným vyjádřením Kim Čong-una, které podle Trumpa oplývalo nesmírným hněvem a otevřeným nepřátelstvím. V České televizi nazvali rozhodnutí Donalda Trumpa jako velké mezinárodní překvapení. Jenže o žádné překvapení se nejedná. Američané nemají totiž pro jednání co nabídnout. Nemohou nic nabídnout, protože by tím pouze ztratili ze svého vlivu na Korejském poloostrově. Důvod pro zrušení schůzky je jen záminka, jak předejít tomu, aby se ukázalo, že americká vláda chce pouze jednostrannou dohodu, tedy ústupky jen ze strany Severní Koreje. Jednostranná dohoda už ale není spravedlivou dohodou, nýbrž diktátem. Pokud by se schůzka uskutečnila, otevřeně by se ukázalo, kdo je tím kazitelem mírového procesu, a tak Američané předstírají, že zkrátka se Severní Koreou jednat nelze.

Objasnění přístupu obou zemí a potvrzení dosavadního vývoje je obsaženo ve zpravodajském produktu 11068 ze dne 2. května 2018 s názvem Americká strana »nechápe« svou roli v nabídce Severní Koreje na denuklearizaci. Slovo „nechápe” je úmyslně v uvozovkách, což značí, že americká strana to nechápe záměrně – prostě to chápat odmítá kvůli své nastavené zahraniční politice.

Je také zajímavé, že nikdo z novinářů západních zemí to nechce správně pojmenovat. Tito novináři navíc hovoří, že Trump schůzku zrušil kvůli několika posledním vyjádřením Kim Čong-una, avšak prezident Trump ve svém dopise píše pouze o jednom vyjádření. To je malá ukázka toho, že novináři nejsou úplně nestranní v popisu mezinárodní situace.

Zrušit schůzku s pevně naplánovaným termínem kvůli „ostrému” výroku protistrany je nelogický tah. Vždyť schůzka je právě ten nejlepší způsob, jak si vzájemně vysvětlit své postoje. U schůzky v rámci mírového procesu je vždycky základním závazkem to, aby se uskutečnila. Kdo takovou schůzku odmítá předem a pouze kvůli výroku, ten ve skutečnosti nemá zájem na řešení situace. A Američané již dříve odmítnutím Pchanmundžonu jako místa pro schůzku dali jasně najevo své odmítnutí celému jednání (vysvětlení dále v textu). K tomu musíme připočíst, že dopis byl z Bílého domu vypočítavě odeslán v den, kdy severokorejský režim podle předem ohlášeného záměru a časového plánu zničil své podzemní jaderné testovací středisko (24. května 2018).  

Pojďme si rozebrat, co se vlastně událo jak veřejně, tak v pozadí této záležitosti. 

Pro plánované setkání mezi nejvyššími představiteli USA a Severní Koreje bylo navrženo několik míst, k nimž patřily budovy OSN v New Yorku a Ženevě, osada Pchanmundžon v demilitarizované zóně Korejského poloostrova, sídlo amerického prezidenta Mar-a-Lago na Floridě, Bílý dům ve Washingtonu, hlavní město Severní Koreje Pchjongjang a dále byly diskutovány země jako Čína, Jižní Korea, Japonsko a Singapur.

Schůzka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a nejvyšším představitelem Severní Koreje (KLDR) Kim Čong-unem se naplno řešila již na počátku března 2018 a prezident Trump si ještě na počátku května nejvíce pochvaloval Pchanmundžon jako nejsymboličtější místo pro takovou schůzku. K tomu se vyjádřil i na svém účtu na sociální síti Twitter (viz níže).

Trump na svém účtu napsal: „Plno zemí je uvažováno jako místo pro setkání, ale nebyl by Dům míru / Dům svobody na hranicích Severní a Jižní Koreje reprezentativnějším, důležitějším a trvalejším místem než třetí země? Jenom se ptám.”

Dům míru byl v prázdné osadě Pchanmundžon, která leží v demilitarizované pohraniční zóně mezi Severní a Jižní Koreou, vybudován v roce 1989 právě pro účely jednání o mírových otázkách. Trump považoval Pchanmundžon za velmi symbolické místo pro setkání s Kim Čong-unem. V Pchanmudžonu se rovněž uskutečnilo nedávné setkání hlavních představitelů obou korejských států (27. dubna 2018). Avšak 7. května 2018 bylo rozhodnuto, že schůzka představitelů obou zemí se uskuteční 12. června 2018 v Singapuru. A tady je zajímavé, že Trump, který na Twitteru komentuje kdeco a opakovaně, se k této změně vůbec nevyjádřil. Pouze lakonicky poznamenal:

„Velmi očekávaná schůzka mezi Kim Čong-unem a mnou se uskuteční 12. června v Singapuru. Oba dva se vynasnažíme učinit tuto schůzku zvláštním momentem pro světový mír!” (Viz původní text níže.)

Náhlé vyloučení preferovaného Pchanmundžonu jako místa pro schůzku bez objasnění má svůj významný důvod v taktice jednání se Severní Koreou. Tato taktika je osvětlena v analytickém dokumentu 11068 Americká strana »nechápe« svou roli v nabídce Severní Koreje na denuklearizaci

Odmítnutí místa pro schůzku v Pchanmudžonu napovídá, co skutečně jsou či nejsou Američané ochotni vykonat pro deeskalaci napětí na Korejském poloostrově a čemu se snaží vyhnout. A právě kvůli své politice a zájmům v tomto klíčovém korejském regionu museli posléze odmítnout celou schůzku jako takovou, jelikož by se pro ně nevyvíjela dobře (což ale nesouvisí se snahou o mírový proces).  

23. květen 2018

UZAVŘENO

Racionální pohled na bezpečnostní situaci v Evropě a její vývoj. Bezpečnostní situace je záměrně i nevědomě ovlivňována celou řadou lidských subjektů (vlády, komunity, vlivové skupiny atd.). Tyto subjekty se zpravidla snaží o naplnění svých cílů, jež se mohou vztahovat k různému časovému horizontu a k různému geografickému prostoru (stát, světadíl, svět, zájmový region). O jaké cíle se jedná a jaké metody jsou používány k jejich dosažení?

Tematickou nabídku a časový plán odborných seminářů pro veřejnost a všeobecné podmínky pro pořádání seminářů jak pro veřejnost, tak pro organizace naleznete zde

 
  
 
E–01
 
Název semináře: 
 
Analýza, hodnocení a předpověď vývoje bezpečnostní situace v Evropě 
 
Datum konání: 
 
7. června 2018
 
Místo konání: 
 
Praha 10 (Vršovice)
Kubánské náměstí 1391/11
 
Budova Garden Eleven
4. patro – zasedací místnost v prostorách firmy Scott & Weber
 
Souřadnice vchodu do budovy: 50.0715322N, 14.4810367E
 
Parkování přímo u budovy (poplatek 30 Kč/hod.), nebo kdekoli na Kubánském náměstí.
 
Nejbližší stanice metra: trasa A, stanice Strašnická (asi 700 m od budovy)
Nejbližší zastávka tramvaje: zastávka Kubánské náměstí (asi 300 m od budovy)
Nejbližší zastávka autobusu: zastávka Pod Rapidem (asi 400 m od budovy)
 
  
Doba konání: 
 
Od 17.00 do 20.00 hodin 
 
Cena: 
 
350 Kč 
Cena pro předplatitele stránek EXANPRO je 200 Kč
 
Způsob registrace a zaplacení:
 

V případě zájmu o seminář zašlete vaše jméno na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.  

Jméno a vaše e-mailová adresa budou použity jako hlavní údaje pro registraci a odeslání zálohové faktury. Fakturu můžete zaplatit převodem na účet uvedený níže, nebo osobně v den semináře. Při platbě převodem uveďte ve zprávě pro příjemce svou e-mailovou adresu.

Po zaplacení obdržíte daňový doklad (fakturu o zaplacení).

Bankovní spojení:
Banka: Equa bank
Číslo účtu: 1019679775/6100
 
 
Další informace k semináři:
 
Seminář bude proveden za využití elektronické prezentace a doplněn zábavným testem.
 
Počet účastníků semináře je omezen.
 
 
 

 

22. květen 2018
Registrovaní

Doplňující analýza (12040)

Incident ze 4. března 2018, při němž měli být Sergej Skripal a jeho dcera Julie napadeni bojovou nervově paralytickou látkou, vykazuje od počátku značné rozpory. Závažné pak je, že britské úřady v čele s britskou vládou se nesnaží tyto rozpory ani trochu objasnit, ale naopak se urputně snaží přesvědčit veřejnost o správnosti svých nepodložených tvrzení a závěrů. Avšak přesvědčování je vedeno jen z pozice britské moci, a nikoli s podporou potřebných argumentů a faktů (blíže viz produkt 12036 s hodnocením údajného motivu ruské strany a produkty 13039 a 13040 jako zavádějící výstupy v médiích – zde konkrétně na téma neuspokojivé a pochybné prezentace britské vlády o incidentu v Salisbury).

Zpravodajský produkt volně navazuje a doplňuje specifickou analýzu 12039 Útok na bývalého dvojitého agenta Skripala jako nepovedená operace pod falešnou vlajkou. Ve zmíněném produktu je položen důraz na vysvětlení, proč se podle získaných poznatků a faktů o průběhu incidentu nemohlo jednat o nervově paralytickou látku (přičemž zkoumaný vzorek v laboratoři nemusí být totožný s látkou z údajného místa činu) a proč je dlouhodobá izolace Skripalových podezřelá a znepokojující, respektive co to může ve skutečnosti znamenat (včetně podivně uvolněné informace o záměru poskytnout Skripalovým novou identitu). Britské úřady dosud nepředložily sebemenší a lehce proveditelný důkaz o jejich existenci a uzdravení, přičemž takový důkaz mohl být pořízen se zajištěním maximální bezpečnosti napadených. Hra na schovávanou pokračuje a podezření z vytváření zpravodajské historky* se stupňuje po údajném propuštění Sergeje Skripala z nemocničního ošetřování.

17. květen 2018
Předplatitelé

Specifická analýza (12039)

Zatímco se čeští politici dohadují, jak to bylo se skupinou látek Novičok v České republice a o čem v této věci vlastně vypovídají zprávy zpravodajských služeb – Bezpečnostní informační služby* (BIS) a Vojenského zpravodajství* (VZ), tak jim všem včetně novinářů unikají fakta a posloupnost ve vyšetřování incidentu v britském městě Salisbury. Není od věci zkoumat, jaký vztah má téma Novičok k ČR, ale mnohem podstatnější je zkoumat, co se vlastně stalo v Salisbury. K tomu existuje značné množství faktických poznatků, na jejichž základě je možné postupně vylučovat verze, jejichž obsah se neslučuje se získanými poznatky nebo obsahují věci, jež nemohly být provedeny tak, jak jsou popisovány.

Jenže britská vláda provádí přesně pravý opak: nevylučuje věci nemožné, ale okamžitě se chytá vytvořených náznaků a ihned formuluje „jednoznačný“ závěr. V jejím počínání je zaujatost s předurčeným viníkem. Britská vláda nekoná podle faktů, ale podle svého přání odvislého od nastavené politiky proti režimu Ruské federace. Toto podezřelé chování britské vlády je nutné zahrnout k faktickým poznatkům, které se vztahují k rozebíranému incidentu.

U každého takového incidentu je vždy první a hlavní věcí zajistit všechny možné důkazy a stopy (nejlépe forenzní) z místa činu, případně z lokalit, které s incidentem souvisejí. Bez toho se nelze pohnout dál. Je zásadní stanovit nejenom kdy, ale také jak a čím byly oběti napadeny. Teprve potom je možné hledat podezřelé osoby ve spojení s lidským okolím, v němž se napadení pohybovali a v němž komunikovali, a následně rozšiřovat pátrání. Avšak v rozebíraném případu, jenž se odehrál 4. března 2018, stále chybí jednoznačná odpověď, jakým způsobem (metodou) byli Skripal a jeho dcera napadeni a jaká látka (zbraň) byla použita, přičemž se nemohlo jednat o nervově paralytickou látku a už vůbec ne o látku z řady Novičok (objasnění dále v textu).

Podezřelá je rovněž dlouhodobá izolace Skripalových, a to i přes jejich údajně relativně dobrý zdravotní stav. V tomto kontextu podezření zesiluje skrze uvolněnou informaci, jež se pojí k záměru poskytnout Skripalovým novou identitu (bližší vysvětlení dále v textu).

Prezident ČR a především česká vláda měli úkolovat vlastní zpravodajské služby odpovědnějším a posloupnějším (časově korektnějším) způsobem. Měli v prvé řadě po svých službách požadovat, aby co nejlépe doložily, co se mohlo a nemohlo odehrát v Salisbury. Pokud v tomto důvěřovali takzvaným „spojencům“, tak učinili politickou i praktickou (profesionální) chybu. Odkývat tvrzení cizí mocnosti o vině někoho bez předložení důkazů je ukázkou nezpůsobilosti a poddanosti příslušné vlády. A důkazy skutečně předloženy nebyly, a to ani ty nejmenší (viz produkty s hodnocením prezentace britské vlády o incidentu v Salisbury – produkty 13039 a 13040).

Popsané skutečnosti včetně přístupu britské vlády vykazují charakteristické znaky operace, která se nazývá operace pod falešnou vlajkou* (false flag operation). Tyto operace patří do praktik určitých mocností v prosazování jejich politiky a nejsou ničím novým ani zastaralým. Více než 40 reálných případů z historie již bylo zpětně přiznáno a potvrzeno, což jenom podporuje existenci těchto operací a bylo by bláhové domnívat se, že v současnosti nejsou podobné aktivity vedeny.