Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

12. říjen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (11030)

Přeshraniční operace tureckých ozbrojených sil zahájené 24. srpna 2016 fyzickým vstupem tureckých vojáků na území Sýrie byla výsledkem vývoje situace na Blízkém východě za určité období, jež započalo dohodou mezi Tureckem a Spojenými státy (více v předcházejícím díle rozebírané tematiky – produkt 11029). Dohoda se týkala činnosti ve zmíněném regionu se zaměřením na Sýrii a Irák a měla přinést oboustranný prospěch oběma zemím v jejich zahraniční politice v příslušném geografickém prostoru. Vývoj v letech 2013 a 2014 se ještě shodoval s představami obou aktérů dohody, avšak od poloviny roku 2015 se situace začala výrazně měnit, k čemuž přispěl i zásah Ruské federace v podobě nasazení svých vzdušných sil na podporu syrského režimu.1 Od té doby se dění v Sýrii nevyvíjí podle potřeb USA, ani podle požadavků Turecka. Avšak turečtí představitelé jsou v mnohem závažnějším postavení, neboť jejich země patří do dotyčného regionu s ozbrojeným konfliktem, čímž se jakákoli změna v dané oblasti bezprostředně dotýká turecké politiky, a to především v řešení kurdské otázky (viz komentář v předcházejícím díle – produkt 11029).

Současná situace Turecka, v níž nyní dominuje dohoda s Ruskou federací a zahájené přeshraniční operace2 v syrském pohraničí, vychází z celé řady událostí, které spolu navzájem souvisejí. Pro analýzu aktuální situace Turecka ve vztahu k USA a Ruské federaci jsou stěžejními ty události, jež se odehrály od počátku nového sbližování Turecka s Ruskem. Níže je uveden jejich přehled v chronologické posloupnosti.

Přehled analyticky klíčových událostí od zahájení opětovného sbližování Turecka s Ruskou federací (u všech údajů platí rok 2016):

  • 27. června – zveřejnění omluvného dopisu tureckého prezidenta adresovaného prezidentovi Ruské federace
  • 28. června – teroristický útok na letišti v Istanbulu
  • 15. července – „pokus o státní převrat“ v Turecku
  • 30. července – impulzivní výzva „Islámského státu“ k zahájení násilného džihádu proti Rusku uveřejněná prostřednictvím internetu
  • 9. srpna – schůzka prezidentů Turecka a Ruské federace v Petrohradu (Ruská federace)
  • 11. srpna – výzva turecké vlády ke zničení „Islámského státu“
  • 24. srpna – zahájení operací tureckých sil v syrském pohraničí (pohyb tureckých sil včetně logistických jednotek k syrským hranicím byl zahájen již 20. srpna a další den byla spuštěna přeshraniční dělostřelecká palba, jež byla v různých intervalech vedena i v nadcházejících dnech)
  • 10. října – schůzka prezidentů Turecka a Ruské federace v Istanbulu (Turecko)

Prezentovaný zpravodajský produkt je pokračováním tematiky o manévrování Turecka mezi Spojenými státy a Ruskou federací. První část uvedené problematiky je obsahem produktu 11029 Turecko mezi Spojenými státy a Ruskou federací (díl 1/2). Další dokumenty, které se vztahují k příslušnému tématu a z určité části také k událostem uvedeným výše, jsou následující:

Zásah Rusů v Sýrii (září 2015) změnil situaci v neprospěch Turecka, a dokonce vyústil v politický a ekonomický konflikt mezi Tureckem a Ruskou federací (viz produkt 11029 a další dokumenty uvedené výše). Nakonec ale turecká vláda odsunuje stranou nenaplněnou dohodu s USA a vlivem okolností uzavírá dohodu novou, avšak tentokrát s Ruskou federací. Nová dohoda poskytuje Turkům určité možnosti, jak vylepšit situaci ve svůj prospěch. Prospěch z dohody však mají i Rusové. Existenci nové dohody o činnosti v Sýrii už potvrdily následující události (viz dále v textu).

10. říjen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza (11029)

Turecko svými aktivitami stále více odkrývá nenaplněnou a utajovanou dohodu se Spojenými státy, jež byla sjednána nejpozději v první polovině roku 2012 a jejímž hlavním důvodem bylo vedení zahraniční politiky USA na Blízkém východě. Dohoda s Tureckem se týkala konkrétních věcí, které měly být prospěšné jak pro tureckou, tak americkou zahraniční politiku ve zmíněné geografické oblasti (viz dále v textu).

Vstup tureckých ozbrojených sil do Sýrie v srpnu 2016 hodnotíme jako přirozené a předpokládané vyústění událostí, jež se nevyvíjely ve prospěch Turecka. Prvním ukazatelem o rozhodnutí Turecka provést přeshraniční operace bylo odeslání omluvného dopisu tureckého prezidenta adresovaného Ruské federaci v čele s jejím prezidentem. Následovalo provedení tragického teroristického útoku na letišti v Istanbulu (červen 2016), jenž byl spáchán jen den poté, kdy byla zpráva o omluvném dopise zveřejněna v médiích. I tento útok měl svůj význam v rozhodování turecké vlády a následné události se tak neodvíjely jen od nepříznivé situace Turecka v řešení kurdské otázky, ale také od skrytých aktivit proti Turecku přímo na jeho území, jež obsahovaly signál pro turecký vládní kabinet ve směřování jeho další politiky.

Vývoj předchozích událostí, které spolu vzájemně souvisejí a které se stejně tak vztahují i k obsahu tohoto dokumentu, jsou rozebrány v následujících zpravodajských produktech:

Poslední turecké aktivity, jež nazýváme přeshraničními vojenskými výpady, názorně ukazují manévrování Turecka mezi Spojenými státy a Ruskou Federací. Kromě jiných souvislostí tyto vojenské aktivity odhalují spojitost s „pokusem o státní převrat“ v Turecku a potvrzují tak obsah zpravodajského produktu 11019. Také v těchto aktuálních přeshraničních operacích tureckých ozbrojených sil je patrné, že jim předcházela dohoda, avšak tentokrát s Ruskou federací (viz dále v textu).

7. říjen 2016
Registrovaní

Odborný výklad (21011)

Cílem každé státní či soukromé zpravodajské agentury* je poskytovat relevantní* informace* a zpravodajské vědění*, což podléhá určitému procesu, který by měl tyto výsledky zajistit. Ve zpravodajské činnosti se jedná o proces zpravodajský, jehož základní verze by měla patřit do všeobecné nauky každého zpravodajského prvku bez ohledu na určení, charakter a velikost daného prvku. Nezáleží na tom, zda prvek působí na strategickém stupni nebo jen pro strategický stupeň přispívá (zpravodajská expozitura, zpravodajská skupina vojenského uskupení), zda se jedná o prvek analytický či operativní, případně zdrojový, zda je prvek státní nebo soukromý atd. Zpravodajský proces* je vhodné s úpravami aplikovat do všech zpravodajských struktur, a to jak z důvodu počátečních odborných znalostí jednotlivých specialistů, tak z důvodu znalostí o organizaci jako celku. Analytik*, operativec* nebo řídící pracovník, ti všichni by měli znát souhrnný způsob práce své organizace, svůj podíl ve zpravodajském úsilí a z toho vyplývající odpovědnost a význam vlastní práce pro celkový úspěch organizace. Jednotlivé profese se svojí činností překrývají, a proto je potřebné mít dostatečný přehled o svých spolupracovnících i v jiných zpravodajských odbornostech.

Zpravodajský produkt je volným pokračováním odborného výkladu 21010 Zpravodajský proces, nebo zpravodajský cyklus?.

Zpravodajský proces má svoji definici a také skladbu. Definice je dostupná ve Zpravodajském výkladovém slovníku. Skladba základní verze zpravodajského procesu může mít podle rozdílného přístupu čtyři až šest fází, jež mohou být znázorněny a vysvětleny různými způsoby. Agentura EXANPRO upřednostňuje proces se šesti fázemi, který vysvětluje podle vlastního diagramu a vlastní organizace činnosti. Pro porozumění celému procesu je nutné objasnit jeho jednotlivé fáze a vztah mezi nimi.

5. říjen 2016
Registrovaní

Specifická analýza a hodnocení (13009)

Provozovatelé médií mají moc, ale také povinnost vůči občanům své země. Povinností je poskytovat informace poctivým způsobem, tedy bez předpojatosti, účelové interpretace a záměrného vynechávání širších souvislostí. Avšak sdělovací prostředky provozují lidé a ti budou vždy vykazovat určitou míru předpojatosti a účelovosti podle toho, k jaké osobě či politice pociťují náklonnost, a naopak ke komu nebo čemu zase nelibost. Je však prestižní záležitostí, aby právě veřejnoprávní Česká televize (ČT) prostřednictvím svých zaměstnanců dokázala tuto míru udržovat na co nejnižší úrovni a tím se kromě jiného odlišovala od televizí komerčních.

Pořad s názvem „168 hodin“ odvysílaný dne 25. září 2016 je jedním z příkladů, v němž byl prezentován značně zkreslený příspěvek. Příspěvek se týkal migrace, konkrétněji nelegální migrace, což moderátorka a reportér ČT nerozlišují, čímž však zesilují nevěrohodnost svého vyjádření. Již úvodní věta moderátorky v upoutávce na příspěvky v pořadu působí laicky neboli neprofesionálně: „Migranti jako volební téma v zemi, kde migranti nejsou.“ Pokud by v České republice nebyli migranti, tak by Český statistický úřad nevykazoval za rok 2015 téměř půl milionu cizinců včetně azylantů na území ČR1. Moderátorka pořadu přirozeně mínila nelegální migranty, avšak potom je nutné se také tak vyjadřovat. Jenže příspěvek se ani v oblasti nelegální migrace plně neshoduje se skutečnou situací a podsouvá divákům jen úzký výběr údajů, jež se vztahují pouze k „detenčním centrům“, a to ještě jen za období roku 2016. Neřeší nelegální migraci v širší souvislosti: např. počet zadržených v minulém roce (2015) a kam se ti zadržení vlastně poděli, ani to, že nelegální migrace neexistuje jen v „detenčních centrech“, ale je zastoupena ve společnosti na celém území příslušné země.

Poznámka: Pracovníci sdělovacích prostředků často používají sousloví „detenční centrum“, jež je složeno z cizích slov, což mnozí považují za znak profesionálního a odborného vyjadřování. Jenomže cizí slova se ne vždy do českého vyjadřování hodí, neboť mohou zdeformovat přesný význam. Slovní spojení „detention center“ znamená v americké angličtině obecně věznici (zajišťovací středisko), proto je vhodné raději doplnit, že se jedná o detenční centrum pro cizince, anebo nejlépe použít český odborný termín „zařízení pro zajištění cizinců“ (detention facility for foreigners).

Proč se Česká televize ve svém pořadu snižuje k zavádějící interpretaci nelegální migrace na území ČR? Chtěli tím snad její pracovníci podpořit promigrační politiku a přitom se vysmát kandidátům v krajských volbách, kteří neumějí v této problematice argumentovat? Pokud ne, tak proč vzbuzují ten dojem a zavdávají tak podněty k mnoha otázkám? A proč Česká televize nikdy nezdůraznila fakt, že zadržení nelegální migranti tvoří jen malé procento všech nelegálních migrantů v zemi? Zřejmě proto, že po tom reportéři a moderátoři ČT nebádali a neptali se na skutečnou situaci odpovědných funkcionářů. Ale proč nebádali a neptali se? Občané České republiky by jistě takové informace uvítali a činnost veřejnoprávní České televize by v této věci ocenili.

Podrobnější hodnocení nelegální migrace je obsahem zpravodajského produktu 11008 Úvodní hodnocení nelegální migrace. Zahraniční a bezpečnostní politika v oblasti nelegální migrace je objasněna v produktu 22005 Zásady potírání nelegální migrace. K nelegální migraci se rovněž vztahuje několik bodů v produktu 12014 Prvotní hodnocení výroční zprávy BIS za rok 2015.

V následující části rozebíráme zmíněný příspěvek z pořadu „168 hodin“ a přinášíme hodnocení nelegální migrace v České republice provedené agenturou EXANPRO.

2. říjen 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11028)

Změna politického režimu na Ukrajině je západními politiky prezentována jako vůle ukrajinského lidu. Avšak mohl být ukrajinský lid skutečnou příčinou pádu politického vedení země, když onen lid ani nevstoupil do stávky? Nevýrazné zapojení ukrajinského lidu do pádu vlády se projevilo během následných prezidentských a parlamentních voleb v roce 2014 (viz dále v textu). Několikaměsíční protest v Kyjevě, který nedosáhl ani formy jednoduché stávky, nebyl v poměru k populaci Kyjeva a potažmo celé Ukrajiny ničím tak vážným, co by mělo rozhodnout o konci režimu pod vedením prezidenta Viktora Janukovyče. Současná situace na Ukrajině stále více odráží to, že těžiště celého procesu sesazení vlády leželo mimo ukrajinský lid. Výsledky protestu včetně lidských ztrát jsou předkládány jednostranně a bez zahrnutí všech souvislostí. Vyjadřování většiny evropských politiků a různých komentátorů včetně těch českých, kteří hovoří o tom, že se Ukrajina posunula k demokratickým hodnotám, nekoresponduje jak s průběhem a zakončením násilného protestu v Kyjevě v roce 2014, tak se soudobým řízením ukrajinské politiky, jež je v mnohých případech propojena s kriminálními aktivitami ukrajinských politiků. Negativní situace na Ukrajině je znásobena tím, že občané Ukrajiny se staly rukojmími v soupeření mezi Spojenými státy a Ruskou federací.    

Zpravodajský produkt je pokračováním tematiky započaté v dokumentu 11027 Analýza změny politického režimu na Ukrajině (díl 1/2).

Násilné změny na Ukrajině, které byly podporovány ze zahraničí, poskvrnily a v krátké budoucnosti ještě více poskvrní situaci v celé Evropě. Podivné je, že evropským politikům nevadí, že svým přístupem připravují v Evropě podmínky pro vznik novodobého „bojiště“.