Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

23. květen 2016
Registrovaní

Analytická úloha (32005)

Úvodní poznámka: Ústavní činitelé často podnikají pracovní návštěvy jak po své zemi, tak cestují do různých míst v zahraničí. V rámci zajištění jejich bezpečnosti během těchto cest je náležitá pozornost věnována možným hrozbám, které by mohly ohrozit nejvyšší politiky právě v době jejich cestovních aktivit. Možné hrozby přitom nemusejí souviset přímo s plánovanými cestami politiků, ale mohou shodou okolností směřovat zrovna do míst, kde se politici v kritickém čase mohou pohybovat. Cílem tak nemusí být chráněný politik, ale například objekt, který onen politik plánuje navštívit, anebo osoba, se kterou se hodlá setkat (případně osoba, jež bude na stejném místě). Hrozby tak nelze uvažovat pouze směrem k exponovanému politikovi, nýbrž také směrem k osobám a objektům v jeho okolí, a to jak obecně, tak ve spojení s určitým časovým oknem pro konkrétní prostor.

Navazující analytická úloha nebude mít takový komplexní charakter, jak by mohlo vyplývat z odstavce výše. Komplexnější charakter úloh spadá do podkategorie „Řešení zpravodajských situací“, avšak v této podkategorii se jedná o vytváření vhodných (správných) zpravodajských otázek.

20. květen 2016

Krátká analytická reakce (11011)

Případ posloupného anonymního ohlášení bomb na více místech v České republice, který se odehrál 10. května 2016, v sobě nese podezřelé okolnosti a vykazuje znaky, které mohou souviset s blízkou budoucností, potažmo s plánovanými politickými aktivitami a turistickou sezónou.

Případ je primárně zajímavý tím, že série anonymních ohlášení se vztahovala k šesti městům v pěti různých krajích České republiky (včetně Prahy jako samostatného kraje), což je český „precedent" v této oblasti. Konkrétními cíli anonymních telefonátů se stalo deset objektů, které se dohromady skládaly z 26 budov.  Celá událost od prvního telefonátu přes vyklizení a uzavření ohrožených budov až po dopadení pachatele (volajícího anonyma) trvala zhruba sedm hodin.

Z analýzy složené události však vyplývá několik podezřelých okolností, které se promítají do budoucího času a souvisejí s bezpečnostními hrozbami pro občany ČR, ale také s hrozbami, jež směřují na politické činitele země. Analýzu a hodnocení bezpečnostních hrozeb a rizik musíme provádět vždy co nejkritičtěji a uvažovat tak všechny rysy a sebemenší příznaky možného ohrožení. V kritické analýze a hodnocení této události shledáváme počátek události jiné neboli události připravované (počátek více událostí). Celou událost z 10. května tak musíme hodnotit jako součást přípravné fáze něčeho jiného. Příslušná podrobná analýza (případová studie) diskutovaného případu včetně hodnocení je předmětem produktu 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)". Analytický závěr události je zahrnut ve zpravodajském produktu 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku".   

Celou záležitost zvýrazňuje podivný přístup pracovníků České televize a především redaktorů jejího zpravodajského kanálu, o jehož webové podobě tvrdí, že je nejdůvěryhodnějším zpravodajským webem v ČR. Česká televize přes celý zmíněný den o celé události vůbec neinformovala, a to ani na spodní liště obrazovky. Pouze a teprve až v hlavních zprávách vysílaných pravidelně v 19.00 hod. se objevila velmi stručná a k tomu ještě navíc zvláštně skrytá informace. Tato informace nebyla totiž informací samostatnou, ale vloženou do reportáže o bezpečnostních opatřeních v ČR, která se skládala z několika příspěvků a týkala se především návštěvy premiéra a ministra vnitra na pražském letišti a centrálním dispečinku dopravního podniku hlavního města Prahy. Zajímavé je, že obě události, tedy návštěva neboli kontrola bezpečnostních opatření v letecké a městské hromadné dopravě ústavními činiteli (premiérem a ministrem vnitra) a série anonymních telefonátů včetně reakcí na ně, probíhaly ve stejnou dobu.

V přístupu České televize není důležité, že „bombové telefonáty“ byly falešné a že se nic tragického neudálo, ale to, že neinformovala o hlavním dění v České republice, k němuž bezesporu patřilo významné omezení činnosti krajských a městských úřadů a také omezení v dopravě v různých městech několika krajů.

Možné souvislosti a důvody počínání pracovníků České televize jsou rovněž součástí analýzy exponované události - viz produkt 11015 Analýza případu anonymního ohlášení »falešných bomb« v ČR (díl 1/2)".

Zpravodajské produkty s bezpečnostní tematikou:


Zpravodajský produkt 11011
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
18. květen 2016
Registrovaní

Specifická analýza (13004)

Výzkumy veřejného mínění jsou zajímavým a vyhledávaným příspěvkem v médiích. Snad každého zajímá, co si myslí ostatní ve společnosti a jaké mají názory na aktuální témata. Avšak už méně lidí věnuje pozornost tomu, že takovéto výzkumy nemusí být jen nástrojem pro zjišťování lidského smýšlení, ale mohou být také výborným prostředkem, jak toto smýšlení ovlivnit, popřípadě ho alespoň zkreslit.

Od konce roku 2014 zaznamenáváme ve výzkumech veřejného mínění stále vyšší počet případů, které vykazují nesrovnalosti. Tyto nesrovnalosti zasahují do čtyř oblastí. První oblast se týká výběru a formulace otázek. Druhá oblast je spojena s prováděním výzkumu. Interpretace výsledků samotnými tvůrci výzkumu se vztahuje ke třetí oblasti. A konečně čtvrtá oblast je spojena s pracovníky různých médií, kteří výsledky výzkumů přebírají a prezentují široké veřejnosti. Poslední oblast považujeme za zcela zásadní, neboť pracovníci sdělovacích prostředků by měli být schopni rozpoznat jakékoli pochybnosti v předložených výzkumech veřejného mínění a tím je jednoduše odmítnout a nezařadit do svých výstupů. Anebo ještě lépe je naopak zařadit, avšak upozornit na zavádějící skutečnosti, což by bylo náležitou motivací pro výzkumné agentury k poctivější a kvalitnější práci. Na druhou stranu se sami pracovníci mediálního zpravodajství mohou úmyslně podílet na celém procesu (úmysl v zadání předpojatého výzkumu či záměrná selekce určitých výsledků a jejich prezentace).  

Následná analýza je rozdělena do tří analytických výstupů1 a názorně odkrývá nedostatky vybraných výzkumů ve všech čtyřech oblastech, přičemž je zřejmé, že nedostatky vyplývají buď z určitého úmyslu, anebo z nedbalé a povrchní činnosti. Obvykle je to však kombinace obou pracovních přístupů s různou mírou jejich zastoupení, a to jak u pracovníků výzkumné agentury, tak u personálu veřejných sdělovacích prostředků. Veškeré jejich počínání je záležitostí morálních a odborných kvalit.

Poznámka: Uvedené příklady se týkají hodnocení dvou ústavních činitelů (v jiných analytických produktech na téma výzkumů je prostor věnován bezpečnostní situaci – viz Přehled zájmových témat) a dotýkají se také známých médií a jejich pracovníků. Analýza však neřeší, ani neuvažuje a tedy nevztahuje žádnou část svého produktu ke konkrétním společnostem a osobám, ať už z politické, nebo mediální scény, a to i přesto, že pro úplnost uvádíme konkrétní osoby na straně hodnocených subjektů. Rozbor směřuje na činnost osob, které výzkum prováděly či prezentovaly a nikoli na osoby jako takové.

16. květen 2016
Předplatitelé

Odborný výklad (21006)

Před čtením (studiem) tohoto zpravodajského produktu je vhodné se nejprve seznámit s obsahem odborného výkladu 21005 s názvem Když se řekne zpravodajské vědění.

Zpravodajské vědění1 (intelligence) můžeme chápat jako jednotnou obecnou záležitost, ale můžeme ho také rozdělovat do různých podob, a to vždy podle konkrétních hledisek. Hlediskem může být to, zda se zpravodajská činnost provádí v zahraničí či na domácí půdě (zahraniční zpravodajství a kontrazpravodajství), zda je zpravodajské vědění vytvářeno v období války, anebo v obdobích jiných než válka (např. období míru, konfliktu nízké intenzity apod.). Další hledisko může být spjato s druhy zdrojů, jichž je využíváno k získávání informací a následného vytváření zpravodajského vědění (např. zpravodajské vědění z lidských zdrojů, zpravodajské vědění z technických zdrojů obecně atd.).2 Tady je však nutné podotknout, že cílem každé zpravodajské služby, která využívá různé zdroje, je spojit výsledky jejich činnosti do tzv. „všezdrojové analýzy“ a tím vytvořit „všezdrojové zpravodajské vědění“. Viditelným hlediskem, jímž lze vymezit podobu zpravodajského vědění především ve vojenské oblasti, je vojenský stupeň, na kterém se zpravodajská činnost provádí. Tak se může jednat o zpravodajskou činnost a vytvořené zpravodajské vědění na taktickém, operačním a strategickém stupni.3   

Vzhledem ke zpravodajské analýze je však pro podobu zpravodajského vědění základním a nejdůležitějším hlediskem povaha informací, které tak mohou patřit do množiny známých informací, množiny nově získaných (shromážděných) informací a množiny vytvářených pravděpodobnostních informací. Ve zpravodajské terminologii nazýváme tyto množiny jako „základní (popisné) zpravodajství“, „současné/aktuální (hodnotící) zpravodajství“ a „prediktivní (odhadovací) zpravodajství“. Tyto tři druhy zpravodajství v sobě zahrnují jak zpravodajskou činnost, tak vytvářené zpravodajské vědění.

13. květen 2016
Registrovaní

Výklad s hodnocením (42003)

Slovní spojení „umírnění bojovníci“, jež používají američtí politici, je příznačnou ukázkou jejich skutečného politického záměru ohledně Blízkého východu a jejich přístupu k lidské populaci. Umírněná může být politika, ale umírněný ozbrojený bojovník je umělý patvar, kterým Američané vyzývají ostatní země k tomu, aby respektovaly jejich zahraniční politiku, která se jakoby opírá o demokratické prvky syrské opozice neboli o umírněné bojovníky. A politici ostatních zemí se přidávají a veřejně hovoří o umírněných bojovnících jako té nejlepší alternativě pro Sýrii. Jenže umírněný bojovník je fikce, jejímž prostřednictvím politici předstírají, že v Sýrii je nutná změna k něčemu rádoby lepšímu. V tvrdé realitě je to však opět jenom prostý boj o sféru vlivu mezi USA a Ruskou federací, ve kterém jsou civilisté využíváni jako rukojmí a jako páka na evropské země k vyvolání ještě většího tlaku na syrského prezidenta Bašára Asada a tím také na představitele Ruské federace jako poskytovatele strategické podpory stávající syrské vládě.