Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

27. září 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11027)

Politický režim je možné změnit několika způsoby. Avšak pokud nebudeme brát v úvahu regulérní volby a situaci vzešlou z aktivity parlamentu či vlády a jiných státních institucí, tak existují všehovšudy dva způsoby, jak přeměnit charakter politického vedení země. První způsob je demokratický, kdežto druhý způsob je násilný. Oba způsoby vycházejí z toho, že musí „padnout“ vládní kabinet.

Změnit vládu demokratickou cestou znamená zorganizovat a provést generální stávku, která ochromí chod země, čímž vezme vládě možnost řídit zemi a donutí ji k odstoupení. Je to aktivní projev vůle většiny národa a také schopnost politické opozice nebo určité skupiny osob (funkcionářů na několika úrovních) podnítit národ k tomuto „manévru“. K násilné změně vlády se uchyluje menšina obyvatel, obvykle vyhraněná skupina, která není schopna získat podporu široké veřejnosti.

Co se v tomto smyslu odehrálo na Ukrajině na přelomu let 2013 a 2014? Byl proces změny politického režimu legitimní? Jaký byl podíl politiků USA a politiků evropských zemí včetně Evropské unie na událostech v Kyjevě? A jaké následky z toho plynou pro Evropu?

Nikdo z evropských výkonných politiků nemá zájem na tom, aby byl poctivě vysvětlen průběh změn na Ukrajině. Nikdo z vedoucích činitelů nechce veřejně hodnotit současný stav věcí na Ukrajině, ani to, jaké to má širší souvislosti. Podivné chování a výstupy ukrajinských politiků zůstávají záměrně bez povšimnutí. Nikoho netrápí excesy ukrajinských radikálních skupin, které v některých případech berou zákony do svých rukou, a ani to, že ukrajinská vláda tomu nedokáže či nechce účinně čelit. Všichni vědí, že to není v pořádku, ale všichni také vědí, že Ukrajina je klíčový prostor* v soupeření mezi Spojenými státy a Ruskou federací. Jedná se o soupeření, o jehož podporu se ve prospěch USA evropští politici svým konáním zaručili. A v tom je největší problém a rovněž původní příčina vzniklé situace na Ukrajině.

Podrobnosti o příčinách a cílech vyvolaných událostí na Ukrajině jsou v souvislosti se zahraniční politikou USA rozvedeny ve zpravodajském produktu 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině.

Američané již několik let budují v Evropě „výchozí prostor“ pro působení proti Ruské federaci, přičemž významným článkem tohoto výchozího prostoru je právě Ukrajina. O bezpředmětnosti asociační dohody s nevyhovující Ukrajinou a skryté úloze Evropské unie (EU) v celém procesu je psáno v produktu 11010. V tomto dokumentu se zaměříme na to, jak hodně usiloval ukrajinský lid o změnu politického režimu a v jaké míře tomu napomohly západní mocnosti.  

25. září 2016

Krátká analytická reakce (12015)

Incidenty s improvizovanými výbušnými zařízeními* ve městech New York (stát New York, USA), Seaside Park a Elizabeth (obě města stát New Jersey, USA), které se odehrály během víkendu 17. a 18. září 2016, nesou určité zvláštnosti, jež nechtějí příslušníci bezpečnostních služeb* včetně zvláštních agentů* FBI* komentovat. Tyto zvláštnosti jsou tak navíc zesíleny přístupem k vyšetřování*, v němž zpravodajští analytici* postrádají snahu o objasnění sporných bodů celé záležitosti.  

Nejdříve byl v rámci incidentů učiněn obecný závěr, že se jedná o záměrný akt, jenž však nebyl spojován s terorismem*. Později se objevily informace, že by události mohly souviset s mezinárodním terorismem a začalo se spekulovat o tom, zda se ve zmíněných dvou státech USA mohou nacházet teroristické buňky. V amerických médiích se dokonce objevil názor o jakémsi signálu, jenž značí, že bojovníci „Islámského státu" přicházejí do Spojených států. Avšak již v pondělí brzy ráno (19. září) se vyšetřování začalo ubírat směrem k jediné osobě, jíž je 28letý muž jménem Ahmad Chán Rahámí narozený v Afghánistánu a od roku 2000 žijící v USA. V pondělí do 08:00 hod. bylo přes mobilní telefony, sociální média a sdělovací prostředky rozesláno hromadné varování se žádostí o informace o hledaném muži s doplněním, že hledaný je ozbrojen a nebezpečný. Rahámí byl téhož dne krátce před polednem po přestřelce zatčen. Úřady nyní tvrdí, že zadržený stojí za všemi víkendovými incidenty a zdůrazňují, že podle všech poznatků jednal zcela samostatně a že se nechal inspirovat extremistickou ideologií teroristické organizace al-Kajda. 

Celý případ propojený třemi městy, jež se nacházejí ve dvou vzájemně sousedících státech USA, se týká celkem deseti improvizovaných výbušných zařízení. Tři z nich byla sestavena v jeden celek v Seaside Parku, ale vybuchlo jen jedno z nich (bez zranění osob). Další dvě byla v New Yorku, každé v jiné ulici, přičemž explodovalo opět jen jedno výbušné zařízení (několik osob bylo zraněno). Zbylých pět bylo nalezeno pohromadě v jednom zavazadle ve městě Elizabeth. Jedno z nich později detonovalo, když s ním manipuloval policejní robot.

Průběh incidentů a průběh vyšetřování poutají pozornost spojenou s postupy bezpečnostních orgánů USA, kdy jsou některé poznatky ponechány stranou bez dalšího zkoumání a prověřování, a kdy se pozornost soustřeďuje jen na úzkou část celého případu. Za zvláštní a dosud neobjasněné hodnotíme následující položky:

  • způsob a místo umístění výbušných zařízení (viditelně a před kamerovými systémy – obě zařízení v New Yorku, přičemž iniciované zařízení bylo položeno před právě rekonstruovanou budovu, dále nalezená zařízení v Elizabeth byla v zavazadle položena na horní části odpadkového koše),
  • důkazy nalezené na místech (např. fotky v mobilním telefonu, jenž byl připevněn jako spouštěč k výbušnému zařízení),
  • kamerový záznam se dvěma osobami, které po odchodu Rahámího manipulovaly se zanechaným zavazadlem (vyjmuly obsah zavazadla, naaranžovaly ho viditelně na chodníku a zavazadlo odnesly – týkalo se nevybuchlého zařízení),
  • pohyb zadrženého v časovém úseku mezi incidenty a jeho zatčením,
  • zápisník nalezený u zadrženého s podivnými poznámkami, jež ho spojovaly se vším, co se o víkendu odehrálo a které až příliš poukazovaly na samostatné provedení incidentů bez zapojení dalších osob,
  • vyhýbání se upřesnění, jak byla dvě výbušná zařízení v New Yorku a Seaside Parku odpálena (iniciace osobou ze vzdáleného místa versus nastavená iniciace připevněným časovačem), což je důležitý poznatek pro vyšetřování,
  • a další položky v dlouhé řadě.  

Kromě řešení sporných bodů je otázkou, proč bezpečnostní orgány konají právě tímto způsobem a tímto směrem neboli jaké k tomu mají důvody, případně co je vyšším zájmem. Zajímavostí je, že podobný útok byl o sedm dní později spáchán v hlavním městě Maďarska. V Budapešti explodovalo dne 24. září trubkové improvizované výbušné zařízení. Ve Spojených státech se jednalo jak o trubková výbušná zařízení, tak o zařízení s využitím tlakových hrnců. Další zajímavostí je i to, že v USA vrcholí prezidentská volební kampaň, přičemž bezpečnostní politika patří ke dvěma nejdůležitějším tématům projednávaným ve Spojených státech. Nastavení bezpečnostní politiky se pak odráží také v politice zahraniční. 

Pro analýzu případu, který se odehrál v USA, bude důležitá každá nová informace včetně toho, zdali budou spojeny incidenty ve Spojených státech s incidentem v Maďarsku, a to třeba jen tím, že Američané nabídnou pomoc při vyšetřování.


 * Význam termínů je objasněn ve Zpravodajském výkladovém slovníku v kategorii „Odborné zpravodajské názvosloví“.


Zpravodajský produkt 12015
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO
21. září 2016

Analytická úloha (32007)

Úvodní poznámka: Analytická úloha vychází z operace na podporu míru, jež se týkala nasazení zahraničních zpravodajských orgánů v Kosovu. Hlavním cílem zpravodajské podpory bylo odhalovat a působit proti nezákonným polovojenským skupinám, které byly hrozbou nejenom pro prostředí v Kosovu, ale z hlediska organizovaného zločinu a terorismu také pro celou Evropu.

ZADÁNÍ

Situace k vytváření otázek

Příslušníci zahraniční zpravodajské skupiny zjistili příznaky existence polovojenské organizace v jednom kosovském městě. Zpravodajští důstojníci postupně identifikovali několik členů nezákonné organizace a získali poznatky, že někteří z nich se na předměstí občasně stýkají s osobami podezřelými z obchodování se zbraněmi. Další zjištění se vztahovalo k tomu, že pokaždé, když se někdo ze zájmové organizace setkal s podezřelými obchodníky (překupníky), podnikalo zanedlouho několik členů této organizace cesty mimo město. Vzniklo podezření, že se mimo město nachází utajený objekt, ve kterém by mohl být ukrýván nebezpečný materiál. Problémem bylo, že v cizím kosovském prostředí nemohlo být spuštěno rozsáhlé sledování činnosti všech podezřelých osob, neboť zde hrozilo zvýšené riziko prozrazení. V případě využití místních zpravodajců a policistů hrozilo zase riziko prozrazení z jejich přílišné horlivosti a neopatrnosti. Bylo tedy rozhodnuto najít slabý článek organizace, který by mohl poskytnout další informace výměnou za ochranu a jednání o beztrestnosti. Byl vytipován muž středního věku, jenž byl ženatý a byl otcem čtyř dětí. Neexistovaly žádné poznatky, že by měl v minulosti problémy se zákonem, anebo že by dříve patřil k militantním uskupením, jakou byla např. Kosovská osvobozenecká armáda. Na životní poměry v Kosovu měl dokonce dobrou práci a jeho angažmá v nezákonné organizaci se zdálo být náhlým vybočením v jeho poklidném životě.

K zajištění muže byla využita doba, kdy měl odjet na několikadenní pracovní cestu do vzdálenějšího města na území Kosova, což zaručovalo, že ve městě, kde měl bydliště, ho nebude nikdo postrádat. Muž byl zadržen krátce poté, co opustil své město, přičemž byla přijata opatření i v místě, kam cestoval. Muž byl podroben výslechu s upozorněním na všechny možné následky jeho výpovědi a činnosti v příslušné organizaci. Pod dohledem mu byl zachován telefonní kontakt s rodinou a rodina, místo jeho bydliště a místní pracoviště se staly předmětem sledování.

Z výpovědi zadrženého muže a jeho odpovědí na otázky jsme sestavili následující text:

„Organizace, do které jsem vstoupil, byla původně ilegální sítí osob, které nesouhlasili se současnou politikou vedoucích funkcionářů. Chtěli jsme různými způsoby ovlivňovat veřejné činitele. Později to přerostlo v přípravu násilných a ozbrojených aktivit, což je mi cizí, ale již jsem nemohl z organizace jen tak vystoupit. Radikální členové začali obstarávat zbraně, které shromažďují na utajeném místě mimo město. Jednou mě přinutili, abych tam s nimi odjel. Chtěli ve mně vyvolat pocit spoluúčasti na celé záležitosti. Jakmile zase získali nějakou výzbroj, vyzvedli mě a společně jsme odjeli starým Land Roverem z města výpadovou silnicí směrem na sever. Jeli jsme po ní asi 20 minut a poté jsme sjeli ze silnice na lesní cestu. Po pěti minutách jsme vysadili jednoho muže a pokračovali v jízdě. Jeho úkolem bylo zjistit, zda nás někdo sleduje. Spojení s ním bylo prostřednictvím mobilního telefonu. Po dalších zhruba 15 minutách jsme dorazili k rozpadlému domu, vedle něhož byl zakrytý vjezd do podzemní garáže. Vjeli jsme tam a mě překvapilo, jak byla garáž dlouhá – jako by byla vybudována pro více aut. Vystoupili jsme a šli na konec garáže. Tam začínala skrytá podzemní chodba. U auta zůstal jenom řidič. My ostatní, tím myslím tři osoby, jsme šli dál podzemní úzkou chodbou. Nebyla úplně rovná a lehce se stáčela. Po několika minutách (asi šest minut) jsme po schodech vystoupali na povrch do místa hustě pokrytého lesním porostem. Kolem sebe jsem viděl jen stromy a keře. Prolezli jsme porostem a narazili na lesní pěšinu. Po ní jsme se vydali dál. Les kolem nás trochu prořídl, ale stejně jsem nikam nedohlédl. Díky průchodu podzemní chodbou a porostu kolem nás jsem vůbec nevěděl, jakým směrem jdeme. Pouze si pamatuji, že jsme zvolna stoupali. Pořádně jsem se zapotil, jelikož pálilo slunce. Kráčeli jsme asi půl hodiny a první z nás se náhle otočil do strany a začal se prodírat porostem. Já jsem měl počkat na pěšině a sledovat okolí. Čekal jsem tam přibližně 25 minut, než se ostatní dva vrátili. Velké batohy, které nesli, byly po jejich návratu prázdné. Já jsem nesl jenom vodu a stravu a nějaké další drobnosti. Překvapilo mě, že jsme se nevraceli stejným směrem, ale pokračovali jsme po pěšině dál, dokud jsme nedošli k větší lesní cestě. Ale po ní jsme se nevydali. Přešli jsme ji a dál jsme postupovali lesem. Několikrát jsme změnili směr. Pak jsme sestupovali po svahu, na jehož konci jsme narazili na další cestu. Tam na nás čekali jiní dva muži a jiné vozidlo. Poté jsme se i jinou cestou vrátili zpět do města. Mimo město jsem byl asi tři a půl hodiny.“

Na základě výpovědi byla přijata určitá bezpečnostní opatření, avšak než mohla být zahájena jakákoli přímá akce, bylo nutné doplnit několik údajů, jež by pomohly sestavit podrobnější obraz o celé záležitosti. Zadrženého muže bylo nutné informačně „vytěžit“, a to bez ohledu na to, kolik a jak kvalitních odpovědí je schopen poskytnout. Avšak nejdříve bylo nezbytné sestavit strukturu otázek.

Úkol k vytváření otázek

1) Vytvořte tři základní oblasti (okruhy) pro vytváření a kladení otázek. Označte je příhodnými jednoslovnými názvy.

2) Pro každou vytvořenou oblast vytvořte alespoň dvě jednoduché otázky, které by přiblížily směr zjišťovaných údajů (v řešení je pro každý okruh uvedeno více otázek).

3) Přesnější určení místa na mapě, kde jsou ukrývány zbraně, je možné upřesnit s pomocí dalších tří údajů, které ve výpovědi nezazněly. Kromě toho lze položit ještě všeobecnou otázku z hlediska terénu (topografie).

  • Na které tři doplňující údaje je nutné se zeptat?
  • Jak zní všeobecná topografická otázka?

 

Řešení analytické úlohy

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

Všechny okruhy otázek se pojí všeobecně k organizaci (uskupení) neboli k věcem, které organizaci dávají obsah a smysl.

 


Zpravodajský produkt 32007
Analytická úloha
© 2016 Agentura EXANPRO
20. září 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11026)

Bojové schopnosti tzv. „Islámského státu“ (IS)1 neboli s přesným určením místa „Islámského státu v Iráku a Sýrii“ (ISIS)2 nejsou tak samovolné (spontánní), jak by se mohlo zdát a jak zarputile a vytrvale prezentují někteří politici, k čemuž jim pomáhají média svými výstupy bez vyhodnocení patřičných souvislostí. Rozbor bojových schopností IS odkrývá skutečnou úroveň možností samotných ozbrojenců této islamistické organizace.

Zpravodajský produkt je třetím a závěrečným dílem rozebírané tematiky a navazuje na produkty 11024 Hodnocení bojových schopností „Islámského státu" (díl 1/3), kde jsou dílčí závěry o početním stavu personálu islamistického uskupení, a 11025 Hodnocení bojových schopností „Islámského státu“ (díl 2/3), v němž je důraz položen na hodnocení situace ohledně výzbroje IS. V obou předchozích produktech je uveden volně přístupný úvod k celkové zpravodajské trilogii s touto problematikou. V prvním díle je pak volně přístupný přehled bojových schopností rozčleněných na jednotlivé komponenty, čímž je zvýšeno porozumění skutečnému celkovému stavu „Islámského státu“. Třetí díl uzavírá analýzu a hodnocení zbývajících komponent se zaměřením na financování činnosti IS a přikládá závěr k problematice bojových schopností IS.

18. září 2016
Předplatitelé

Specifická analýza a hodnocení (11025)

Takzvaný „Islámský stát“ (IS)1 je obecně a jednoduše považován za výsledek vývoje na Blízkém východě, přičemž se povšechně soudí, že tomuto vývoji sice mohl napomoci zásah západních zemí v čele se Spojenými státy v podobě vojenské intervence v Iráku zahájené v roce 2003 a ukončené v roce 2011, ale jinak je vznik IS podle politicky prezentovaného názoru přikládán zejména divokosti blízkovýchodního prostředí, způsobu tamního života, mentalitě místních lidí a „novodobým“ islamistickým tendencím. Nikdo nehodlá rozebírat, zda je možné, aby i v takovémto prostředí mohla vzniknout organizace, jež by bez jakékoli zahraniční podpory téměř tři roky (období stále pokračuje) aktivně působila proti několika protivníkům, mezi které patří irácké ozbrojené síly podporované íránskými oddíly, syrské vládní jednotky podporované ruským letectvem a militantní organizací Hizballáh, disciplinované a odolné kurdské síly, koalice západních zemí podnikající vzdušné údery a v některých případech dokonce skupiny syrské opozice.

Ve vzniklé situaci by mělo být běžným a upřednostňovaným úkolem zpravodajských služeb analyzovat a hodnotit bojové schopnosti „Islámského státu“, a to bez ohledu na to, jak se celá záležitost s vývojem IS jeví. „Islámský stát v Iráku a Sýrii“ (ISIS)2 je pro většinu zemí světa nebezpečným fenoménem, což zdůrazňuje prioritu v analyzování všeho, co IS představuje. V této souvislosti agentura EXANPRO rozebírá bojové schopnosti IS a zkoumá, jaké jsou současné možnosti pro to, aby takováto organizace byla způsobilá vést otevřenou bojovou činnost a navíc po tak dlouhou dobu.

Zpravodajský produkt je druhým dílem rozebírané tematiky a navazuje na produkt 11024 Hodnocení bojových schopností „Islámského státu" (díl 1/3), v němž je uveden volně přístupný úvod k celkové zpravodajské trilogii s touto problematikou. Abychom mohli v efektivní míře analyzovat bojové schopnosti IS, rozčlenili jsme je do několika komponentů, čímž je možné lépe porozumět skutečnému stavu „Islámského státu“ a jeho možnostem na blízkovýchodním „bojišti“ (přehled jednotlivých komponent viz volně přístupný úvod do tematiky bojových schopností IS v předchozím produktu).

Následně pokračujeme v hodnocení jednotlivých komponent bojových schopností „Islámského státu“.