Zpravodajská analýza, produkce a prezentace  ⇒    Zájmová témata   ⌈⌋   Slovník   ⌊⌉   Pracovní postupy    ⇐  Hodnocení bezpečnostní situace a politiky

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací.

11. duben 2016

Specifické hodnocení (11004)

Přesun americké vojenské jednotky přes české území (jaro 2015) byl z vojenského hlediska jen pohodlným a rozvláčným výletem a v žádném případě nebyla tato činnost podřízena nácviku taktických zásad přesunu a už vůbec ne plnění časových norem. Čeští politici a vojenští hodnostáři, kteří tento přesun podpořili a propagovali v médiích, tak veřejnosti předkládali nepravdivá zdůvodnění. Pokud ale nebyly plněny cíle vojenské (rozuměj výcvikové), vyvstávají do popředí cíle politické.

10. duben 2016

Zpravodajské cvičení - zadání (33001)

Úvodní poznámka ke cvičení: Situace vychází ze zahraniční operace jiné než válka*, ve které je úkolem zpravodajských důstojníků* provádět zpravodajskou podporu místním bezpečnostním složkám. Cvičení se skládá ze tří částí: zadání, průběžné řešení s dalším vývojem situace a závěrečné řešení.

8. duben 2016

Analýza s výkladem (42002)

Ve spojení s teroristickými útoky v Evropě začali čeští vedoucí funkcionáři používat zvláštní terminologické spojení v různých obměnách. Z úst politiků, ale také představitelů zpravodajských služeb tak od loňského roku (2015) můžeme slyšet slovní spojení jako „bezprostřední nebezpečí“, „aktuální hrozba“, „akutní nebezpečí“ apod. Všechny tyto slovní varianty skutečně zazněly, ale závažné je, že je vyslovili lidé, kteří by měli vědět, o čem hovoří, pokud to není jejich alibistický záměr. V každém případě je to znak úrovně odborné způsobilosti a ukázka vztahu mezi vládou a zpravodajskými službami*. Takovéto řečnické vystupování demonstruje dva základní nedostatky, přičemž slova bezprostřední, aktuální nebo akutní je možné použít, avšak jen za určitých podmínek. Kromě toho ani slova jako „nebezpečí“ či „hrozba“* nejsou v tomto kontextu v pořádku.

7. duben 2016

Specifické hodnocení (13002)

V souvislosti s teroristickými útoky vznikl trend vyhlašovat válku abstraktním pojmům místo fyzickým organizacím či osobám, které reprezentují konkrétní militantní útvary, ať už státního, nebo jiného charakteru.

Započal s tím ideologicky prezident Bush, když vyhlásil válku proti teroru. Byla to záminka, která mu poskytovala prostor a čas, aby účelově označoval státy spjaté s teroristickými skupinami. Nebyl stanoven jasný cíl, ani jasný nepřítel, ale jen ideologická válka proti teroru s pravidlem „kdo není s námi, je proti nám“. Vlády zemí tak byly postaveny před hotovou věc, ale na druhou stranu měly možnost ukázat svůj ryzí a svobodný charakter.

Podobně i v současné době vyhlašují evropští politici válku terorismu, jako by se báli zřetelně označit viníky zločinů. Vytvářejí dojem věčné války proti zlu, která trvale postrádá jasné cíle a záměr, čeho a jak vlastně chtějí dosáhnout. Politici hlásají, že jsme ve válce, jenže válka to je určitý stav a uplatnění úplných operačních systémů bojiště/operace (BOS1) v jeden celek s cílem zničit klíčové prvky protivníka a tím ho porazit.

5. duben 2016

Souhrnná analýza (11003)

Počátek nového tisíciletí byl také počátkem nových vojenských tažení ve světě. Prvním prostorem vojenských operací se stal Afghánistán (říjen 2001). Zhruba rok a půl poté byly zahájeny operace v Iráku. Navzdory hlásání oficiálních cílů1 těchto dvou tažení bylo podle rozboru činnosti skutečným a hlavním cílem obou invazí izolovat a destabilizovat Írán jako významného spojence Ruské federace v tomto regionu.

Na konci 90. let Američané zdůrazňovali, že největší hrozbu pro USA představují Írán a Severní Korea. Írán tvoří významnou regionální mocnost na Blízkém (Středním) východě, která spadá do sféry ruského vlivu. Nejreálnější varianta působení proti Íránu je jeho izolace a destabilizace prostřednictvím okolních zemí. Změna režimu v Íránu ve prospěch USA by byla rozhodujícím obratem v poměru ruského a amerického vlivu v tomto regionu a Rusové by byli zatlačeni blíže ke svým hranicím. Severní Korea představuje jakýsi ochranný prostor Číny před proamerickou Jižní Koreou, ale především před americkou přítomností, která by se jinak posunula až k čínským hranicím.