Analýzy, hodnocení a předpovědi         Slovník          Pracovní postupy        Bezpečnostní situace a politika

Informace jsou hybnou silou, ale klíčem hybné síly je zpravodajské vědění, které vzniká odhalováním skutečného významu těchto informací. 

21. červenec 2016
Registrovaní

Odborný výklad (21009)

Stanovení pravděpodobnosti* vzniku určité budoucí události (případně i jejího průběhu) a vyjádření míry přesvědčení (analytické důvěry*) o správnosti této předpovědi (predikce) jsou dvě odlišné věci a jako takové by měly být obě součástí zpravodajského výstupu (písemného i ústního) určeného pro podporu rozhodovacího procesu* politiků a vojenských velitelů. Netýká se to jen výstupů, jejichž obsahem je odhad budoucího vývoje, ale také produktů s analýzou dokonané události a jejích příčin nebo produktů s hodnocením aktuální situace (dění a jevů ve společnosti). Avšak pro výstupy spojené s budoucím vývojem mají stanovení pravděpodobnosti určitého směru a naplnění tohoto vývoje a vyjádření míry přesvědčení o správnosti učiněného závěru zásadní význam právě proto, že jsou tyto výstupy obvykle spojeny s nutností učinit rozhodnutí či přijmout opatření příslušnými funkcionáři.  

18. červenec 2016

Krátká analytická reakce (11018)

Nedokonaná převratová událost, která se fyzicky odehrála 15. a 16. července 2016, je určitým bodem zlomu ve vztahu Turecka ke Spojeným státům a také k Ruské federaci. Celá událost je vyústěním aktivit USA a Turecka na Blízkém východě, jež byly započaty společnou dohodou, jejíž první znaky se začaly projevovat událostmi v roce 2012 (viz produkt 11007 Analýza vzniku Islámského státu"). Od poloviny roku 2015 se však postupně prohlubuje rozpor v názorech obou zemí na řešení blízkovýchodní situace, což přirozené vychází z podstaty odlišných cílů. Turci a Američané prosazují v regionu každý své vlastní plány, čímž je obtížné si vzájemně vyhovět.

Situaci v oboustranných vztazích USA a Turecka ovlivnily také aktivity Ruské federace na Blízkém východě, které značně narušily naplňování záměrů obou zemí. Sestřelení ruského bojového letounu tureckými silami pak následně tureckým představitelům ukázalo dopady ekonomické izolace ze strany Ruské federace, přičemž neschopnost prosadit své zájmy spoluprací s americkým partnerem se zvýraznila.

Složitou situaci Turci řešili omluvou Ruské federaci, jež byla následována teroristickým útokem na istanbulském letišti, jehož zvláštní okolnosti jsou předmětem interně rozpracované případové studie (viz Přehled zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy). Vyjádření tureckého prezidenta k útoku na mezinárodním letišti mělo významnou výpovědní hodnotu a bylo určitým signálem a varováním Západu (bližší hodnocení útoku a vyjádření tureckého prezidenta viz produkt 11017 Hodnocení teroristického útoku na istanbulském letišti v Turecku").

Turecko se jako geograficky potřebný člen Severoatlantické aliance ocitlo uprostřed soupeření mezi USA a Ruskou federací, v soupeření, ve kterém nedokáže prosazovat své vlastní zájmy. Tento vývoj a stav je příčinou toho, co se událo oné noci z 15. na 16. července 2016.

Pro podrobné a objektivní hodnocení celé události ohledně pokusu o převrat je nutné provést analýzu tří hypotéz*:

  • A) Pokus o převrat byl vnitřní záležitostí Turecka
  • B) Pokus o převrat byl připraven ve spolupráci s USA
  • C) Pokus o převrat byl připraven ve spolupráci s Ruskou federací

Každou hypotézu je nutné pro její úplnost uvažovat ve dvou variantách, a to zda byl pokus o převrat skutečný, anebo zinscenovaný, a samozřejmě s jakým cílem.

Pokus o převrat v Turecku je podrobně analyzován v produktu 11019 Pokus o převrat v Turecku jako dobře provedená vlivová operace".


Definice termínu viz produkt ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.


Zpravodajský produkt 11018
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO

 

15. červenec 2016
Předplatitelé

Souhrnné hodnocení a předpověď (12010)

Severoatlantická aliance (NATO) a Evropská unie (EU) posouvají od 90. let svoji politiku. EU v té době zahájila uzavírání asociačních dohod s postsocialistickými státy, aby se z nich postupně po několika letech staly „právoplatné“ členské země. Nové členské země však musejí od počátku vědět, že nikdy nebudou mít takové postavení a vliv na určování politiky jako původní členské země. K tomu později přichází termín „vícerychlostní Evropská unie“, jímž se část politiků snaží dát najevo, že některé členské země jsou si rovnější a že ty ostatní zkrátka zaostávají. Ale proč jsou potom všichni v jednom spolku? Jeden spolek znamená jedny pravidla, avšak ve spolku EU je soubor několika různých pravidel. Proč se tedy EU snaží nadále rozšiřovat své řady, i když tomu zdaleka neodpovídá úroveň potenciálních členů? Zatím nejvýraznější pochybnosti o činnosti EU vyvstávají v případě podepsání asociačních smluv s Ukrajinou, Gruzií a Moldavskem, jež odkrývají skrytý charakter a skutečný směr současné Evropské unie (viz produkt 11010 Analýza vzniku konfliktu na Ukrajině).

Rozrůstání NATO je oficiálně a dlouhodobě vykládáno jako rozšiřování bezpečného prostoru se zárukou bezpečnosti členským zemím. Avšak tato záruka nebude v praxi nikdy existovat, a dokonce neexistuje ani na papíře čili v obsahu tzv. Washingtonské smlouvy (viz produkt 11002 Členství v NATO neposkytuje bezpečnostní záruky). Vlády nových členských zemí tak od konce 90. let rozšiřují „bezpečný prostor“, aniž by jasně definovaly reálné hrozby. Posléze se ale naopak vydávají z tohoto bezpečného prostoru podpořit „vojenská tažení“ vedoucích Američanů v Kosovu, Afghánistánu a Iráku, přičemž „minimálně“ dvě z nich byla zahájena bombardováním bez mandátu OSN. V této souvislosti je pozoruhodné, že Česká republika vstoupila do Severoatlantické aliance pouhých 12 dní před zahájením vzdušné operace proti srbským jednotkám a zároveň tím byla okamžitě zahrnuta do vzdušného koridoru pro bojové letouny zemí NATO (převážně USA).

Postranní skryté cíle dnešní Evropské unie a novodobé Severoatlantické aliance, potažmo Spojených států, a důvody k jejich naplňování jsou jednou stránkou věci. Druhou stránkou je pak způsob, jakým jsou tyto cíle dosahovány, neboť z dlouhodobé činnosti Západu se stále více zvýrazňují obrysy termínů z názvosloví zpravodajských služeb, jakými jsou „krycí organizace“ a „agenti s vlivem“. 

11. červenec 2016
Registrovaní

Zpravodajské cvičení - zadání (33004)

Úvodní poznámka ke cvičení: Situace vychází z činnosti zpravodajských důstojníků v oblasti boje proti terorismu. Přesněji se jedná o práci s externími zdroji a analýzu a prověřování informací získaných od těchto zdrojů. Veškeré dění se odehrává na území USA a je zaměřeno jak na operativní, tak analytickou činnost. Cvičení se skládá ze tří částí: zadání, průběžné řešení s dalším vývojem situace a závěrečné řešení.

ZADÁNÍ

Zpravodajský námět ke cvičení

Analytické pracoviště přijalo dne 29. března 2016 dvě zprávy, jež pocházely od dvou různých externích zdrojů. Obsahem první zprávy bylo upozornění na dvě podezřelé osoby pravděpodobně napojené na neurčitou radikální skupinu. Jejich pohyb byl zaznamenán v americkém městě Houston a týkal se pobytu na jednu noc, přičemž poslední přítomnost obou osob ve městě byla podle zprávy zjištěna dne 20. března 2016 přibližně ve 21.00 hodin místního času. Text druhé zprávy vypovídal rovněž o dvou podezřelých osobách, které se však pohybovaly v jiném státě USA, konkrétně ve městě Phoenix, kde byla jejich přítomnost zaznamenána 20. března 2016 krátce po 23. hodině místního času. Oba zdroje získaly své poznatky od svých vlastních informátorů (subzdrojů). Vzdálenost mezi Houstonem a Phoenixem je přímou čarou zhruba 1 600 km a po silnici přibližně 1 900 km. 

Cíl cvičení

Zjistit co nejvíce o totožnosti a pohybu podezřelých osob, určit přibližnou příčinu a motiv jejich konání a odhadnout cíl jejich činnosti.

Úkoly ke cvičení – fáze A

1) Zjistěte, jaká může být spojitost mezi osobami zaznamenanými v Houstonu a osobami zjištěnými ve Phoenixu, svůj dílčí závěr podpořte argumentací s faktickými údaji.

2) Určete způsob, jak zjistit používaná jména podezřelých osob a jak získat přesnější podobu jejich vnějšího vzhledu (zejména pak jejich obličejů).

3) Jaké další informace je nutné zjistit od dvou externích zdrojů a jejich subzdrojů?   

Následující analytické úkoly zpravodajského cvičení jsou obsaženy v jeho druhé části (fáze B), která se skládá s průběžného řešení (pro fázi A) a dalšího vývoje situace se získáním navazujících poznatků (viz odkaz níže).

Poznámka 1: Definice odborných termínů jako externí zdroj, subzdroj, zpravodajský důstojník, faktický údaj a další jsou dostupné v produktu ZPRAVODAJSKÝ VÝKLADOVÝ SLOVNÍK - sjednocená verze.

Poznámka 2: Analytické úlohy s různým obsahem a zaměřením lze nalézt v kategorii „Zpravodajské úlohy a cvičení“, kde jsou rozděleny do tří podkategorií: 

 

Průběžné řešení zpravodajského cvičení a další vývoj situace

Případnou nápovědu naleznete pod šipkou

 

 

 

 

 

Nápověda

  • V úvahu je nutné vzít časové údaje a jejich možné úpravy vzhledem ke geografickému prostoru a ročnímu období.
  • Přesnější údaje o podezřelých osobách lze získat způsobem založeným na poznatcích, jež se týkají úkolu č. 1 a úkolu č. 3.
  • Požadované doplňující informace k obsahu zpráv od externích zdrojů by měly pomoci vyplnit důležitá prázdná místa v celé záležitosti. 

 


Zpravodajský produkt 33004
Zpravodajské cvičení
© 2016 Agentura EXANPRO
8. červenec 2016

Krátká analytická reakce (11017)

Teroristický útok provedený 28. června 2016 na mezinárodním letišti v Istanbulu byl již šestým teroristickým útokem tohoto charakteru1 spáchaným na území Evropy od roku 2015 (v případě Turecka uvažujeme jeho evropskou část). Stejně jako všechny předešlé útoky, tak i červnový útok v Turecku vykazuje několik zvláštností a zajímavých souvislostí, k nimž patří kriminální a cestovní minulost útočníků včetně jejich původu, činnost ozbrojenců před incidentem a jejich (ne)podchycení státními úřady, jejich pohyb na letišti před zahájením útoku, vyjádření politiků a bezpečnostních pracovníků a další skutečnosti.

V celém případu nacházíme také souvislost politickou prezentovanou omluvou tureckého prezidenta za sestřelení ruského bojového letounu, kterou adresoval svému ruskému protějšku. V médiích se zprávy o omluvě objevily jen den před teroristickým útokem. Podobné politické souvislosti se objevují i v případech obou násilných incidentů v Paříži, kterým předcházely jednání mezi francouzským a ruským prezidentem a taktéž vyjádření ředitele francouzské vojenské zpravodajské služby, jímž důrazně zpochybnil tvrzení Američanů o přípravách Rusů na vojenské tažení proti Ukrajině. V případě Turecka byl tento politický podtext vyjádřen také slovy tureckého prezidenta, který po teroristickém útoku na letišti prohlásil: „Tento odporný zločin během posvátného měsíce ramadánu by měl sloužit ostatním národům jako varování o tom, že terorismus nezná žádné hranice. Výbušniny, které explodovaly v Istanbulu, mohly vybuchnout na jakémkoli letišti v jakémkoli městě. Nemylte se: pro teroristické organizace není žádný rozdíl mezi Istanbulem a Londýnem, Ankarou a Berlínem, Izmirem a Chicagem.“ Obsah prohlášení tureckého prezidenta hodnotíme jako odpověď Západu, neboť právě turečtí představitelé vědí nejlépe, zda za útokem stojí „Islámský stát (IS)“, anebo jiná organizace (viz zpravodajský produkt 11007Analýza vzniku Islámského státu").

Poslední teroristický útok v Turecku nese několik shodných znaků s předešlými útoky spáchanými na území Evropy. Avšak i přes shodné znaky vyčnívá v případě útoku na istanbulském letišti jedna výrazná odlišnost, jež se týká přihlášení k odpovědnosti. Na rozdíl od ostatních útoků v jiných evropských zemích „váhá“ IS v případě Turecka s přihlášením k odpovědnosti. Naproti tomu Američané v čele s ředitelem CIA2 tvrdí, že způsob provedení útoku ukazuje jednoznačně na IS. Svůj závěr opírají právě o shodný způsob provedení útoku s útoky předchozími, ke kterým se vedení IS vždy přihlásilo. Navíc zdůrazňují, že použitá metoda se sebevražednými vestami neodpovídá činnosti kurdských nacionalistů. Zvláštní je to, že američtí funkcionáři uvažují jen dvě militantní skupiny: „Islámský stát“ a kurdské separatisty. Vůbec neřeší možnost, že by za útokem mohla stát i jiná teroristická organizace a ani nevysvětlují, proč se tedy IS k útoku dosud nepřihlásil. Tím se jejich hodnocení stává pochybným a účelovým, což vyplývá z jejich zahraniční politiky na Blízkém východě, která je především soupeřením s Ruskou federací o vliv v regionu (viz produkt 11003Konflikty ve světě jako boj mezi USA a Ruskou federací), čímž se dostáváme opět zpátky v uzavřeném kruhu ke vztahu zemí Blízkého (Středního) východu s Ruskou federací (podrobněji ke vzniku současné situace na Blízkém východě viz produkt 11007 „Analýza vzniku Islámského státu" a blíže k soupeření o území Evropy produkt 11009Vývoj bezpečnostní situace v Evropě).3

Násilný incident na mezinárodním letišti v Istanbulu je potvrzením předpovědi o zvýšené pravděpodobnosti provedení teroristického útoku v Evropě mezi červnem a srpnem (viz produkt 11013 Hodnocení teroristické hrozby pro Evropu a Českou republiku). Na druhou stranu není potvrzením zemí zmíněných v produktu uvedeného v závorce jako konkrétních cílů pro útok. Avšak v příslušném dokumentu je vysvětlen také lidský faktor, jenž je proměnlivou veličinou vzhledem k vývoji situace, a který v konečném důsledku sehrává rozhodující úlohu v tom, kdy, kde a jak bude určitý čin proveden. Také v tomto případě mohl vývoj situace upřednostnit jiný cíl před cílem dlouhodoběji plánovaným. To však nutně neznamená, že bylo od původních cílů zcela upuštěno.

Agentura EXANPO interně zpracovává specifické analýzy (případové studie) vybraných teroristických útoků v Evropě, jejichž shrnutí s počátečním hodnocením je součástí úvodního dokumentu s názvem „Úvodní hodnocení teroristických útoků provedených v Evropě“ (viz Přehled zájmových témat, kategorie Reálné zpravodajské výstupy).


1 Pod stejným charakterem teroristických útoků rozumíme přítomnost útočníků vybavených sebevražednými vestami a/nebo střelnými zbraněmi (především dlouhými poloautomatickými střelnými zbraněmi).

2 CIA neboli Ústřední zpravodajská služba (Central Intelligence Agency) je americká zpravodajská služba určena k provádění zahraničního zpravodajství (foreign intelligence).

3 Analýza způsobu vystupování ředitele CIA v jiné záležitosti je součástí zpravodajského produktu 12008 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 1/2) a 12009 Fabulace ředitele CIA v rámci vlivové operace (díl 2/2).


Zpravodajský produkt 11017
Krátká analytická reakce
© 2016 Agentura EXANPRO